13. 2. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 2. 2006

DIGITALIZACE

Mediální křepelky vyletěly z hnízd

Zmatené argumenty nyní předvádějí všichni, kteří komentují nový vysílací zákon. Vrchol neinformované či panické reakce se povedl prozatím třem "publicistům". Na Ministerstvu informatiky jsoucím spolupracovníku serveru Česká média Zdeňku Duspivovi, spolupracovníkovi téže redakce na serveru Parabola Radku Pešoutovi a Robertu Maleckému v Lidových novinách.

Všechny tři případy mají jedno společné. Odpor k té podobě zákona, která dala možnost "odvšivení" televize Prima pro digitální vysílání od regionálních televizí a uvolnila tak prostor pro vytvoření multiregionálního kanálu na regionálně rozpojeném multiplexu. "Hejtmanské" televize, jejichž část kolem sebe za devíticifernou sumu soustředil (ODS blízký) mediální lobbista Berka v komplexu RTA, se tak rázem staly tím, čím vždy byly. Příliš nerentabilním nákupem hardware.

Š. Kotrba, 9. 11. 2004: Obstojí Berkova "zpravodajská" televize? ZDE

Bez "parazitních" licencí (odůvodnitelných a logických pouze pro analogové vysílání) a působení na celostátní televizi Prima jsou jejich schopnosti přežít s regionální reklamou téměř nemožné. Analogové televize skončí podle posledních informací z ČTÚ k 9. 9. 2009. Totéž datum bude nejspíše i celoevropským datem ukončení analogového vysílání. Diváků, kteří by se poté dívali na pouze regionálně rozpojené místní vysílání - třebas na Ostravsku - moc není. I láska k rodné vísce má své meze. Filmové "megahity" nehrozí z finančních důvodů. Lokální "reality show" také ne - z finančních důvodů. Své o tom vědí v Denících Bohemia. Ceny inzerce se odvíjejí od počtu diváků (čtenářů) - což je neúprosná každodenní prověrka možností nákupu atraktivního programu.

Kruh se uzavírá. Z finančních důvodů.

Nakonec však i jednoznační "vítězové" celkem dlouhého zápolení zjišťují, že možná získali ještě mnohem víc, než bylo dohodnuto v zákulisí, nebo než o co usilovali. Přesto se domnívám, že některé "ústupky", vyměněné za očištění licence televize Prima, mohou být určitou komplikací pro většinu zainteresovaných a nakonec možná i pro "vítěze".

Změny v zákonech se nakonec dotknou i dalších účastníků, kterých se původní záměr a snaha rychle připravit základní nezbytné úpravy pro digitální vysílání komerčních televizí vůbec netýkala. "Poraženým" přes všechna poněkud alibistická prohlášení některých politiků o "náhradních řešeních" zbývají poměrně zřejmé možnosti právní a soudní ochrany zájmů investorů (v případě, že Senát návrh novely neupraví a Sněmovna posléze případné návrhy nepřijme).

Z. Duspiva, Česká média -- Digitální novela: "Nikomu to neublížilo, nikoho to nepreferuje ZDE

Tolik "nezávislý publicista" a na MI závislý úředník v jedné osobě Zdeněk Duspiva na serveru Česká média. Temné proroctví "kronikáře české digitalizace" se naplní jen ztěží, stejně jako jeho nekonkrétní výhrůžky arbitráží. Pan Duspiva dle svých slov nečekal, že se na základní ideu a původně legislativně-technické zpřesnění normy pro digitální vysílání "nabalí" spousta dalších s digitalizací nesouvisejících věcí.

Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání není zákonem o digitalizaci "teď", ale určující normou pro desetiletí úplného přechodu televizí i rádií na digitální vysílání. Prozatím jsme ve fázi přechodu, vysílá se a dlouho ještě bude jak analogově (televize a rozhlas), tak digitálně terestricky (DVB-T, T-DAB, T-DMB, DRM), tak přes TCP-IP protokol, zvaný nyní internet, tak i jiné sítě elektronických komunikací (2,5G a 3G mobily). Zdeněk Duspiva byl přitom od samého počátku u procesu přípravy zákona jako jeden z hráčů, jejichž možnost zákon ovlivnit "k lepšímu" byla až do posledního, závěrečného hlasování těsně po druhé odpolední v poslední den lednové schůze Poslanecké sněmovny. Jako pravidelný doprovod ministryně Bérové (nez. za US-DEU) spolurozhodoval v kolektivu ministerských úředníků v kuloárech sněmovny o stanoviscích předkladatelů. Mohl poučovat poslance nejen o rozporu s evropskými směrnicemi, které zas tak zásadními rozpory nejsou. Mohl zmírnit na nulu obavy, že vysilatelé ze zákona ztratí (ze zákona) už to, co jim předchozí novela zákona (ZEK) umožnila - stát na čele české digitalizace. Mimo komerční závislosti a tlaky - jako multiplex určený pouze veřejné službě.

Do poslední chvíle před začátkem druhého čtení ale nedokázalo ministerstvo informatiky zaujmout realistický postoj k předkladatelům mnohých pozměňovacích návrhů a zformovat tak aktivně koalici, která by odpovídala prohlasovatelné podobě předlohy. S někým se ministerští úředníci bavili dlouho do noci, s jinými vůbec ne.

První čtení proběhlo v podobě "nosiče" předloženého ministrem Mlynářem jako prázdná nádoba určená pojmout moudro zákonodárců. Výborová klání pak probíhala za nereprezentativní neúčasti tu jednoho, tu druhého. Jednací řád se ohýbal až k prasknutí. A jak se ohýbal jednací řád k prasknutí, tak přicházel vůdčí mediální samec ODS, poslanec Pleva, na to, že až doposud submisivní "spoluopozice" se náhle osamostatnila a začala dělat programově jinou politiku. Vlastní politiku. Ve vlastním zájmu.

V kulturním výboru se ku zděšení hegemonů zformovala samostatná koalice všech proti ODS.

A protože ani rozeštvávací hry některých křesťanských konzervativců s církevními právnickými osobami nepomohly k rozbití náhle většinově deklarované mediální koalice (ČSSD + MK + ČTÚ, US-DEU + MI, KDU-ČSL + RRTV), opozice se stala náhle jednočlennou. Díky patří moudrému poslanci Talířovi (KDU-ČSL), který si snad tehdy jako jediný uvědomoval odpovědnost vůči mediální scéně i umělost náhle (jakoby na objednávku) vzniklých žabomyších sporů. Zachoval klid. Ale protože byla kdysi ODS mediálně nejautoritativnější, poslanec Pleva nejvyšší, jejich preference také rostoucí do nebes, proopoziční pravicová média jim naslouchala nejvíce a jejich (někdy velmi soukromé) názory prezentovala jako zjevenou pravdu. Tím jim ale ve své naduté nevědomosti nejvíce uškodila, neboť zájmy mediálních velkopodnikatelů tak ve skutečnosti hájilo daleko méně poslanců a s daleko menším vlivem, než bylo kdykoliv zapotřebí a než bylo na jejich obrazovkách vidět. Jejich hloupost.

Lidovci ve svém nejvlastnějším zájmu podporovali (křesťanskou) mravnost a počestnost ve vysílání, předloženou komunisty, verbální bojovnice za vše veřejnoprávní - poslankyně Fischerová - uklidňovala rozjitřené ministerské liberály poukazem na jejich vlastní židle. Komunisté si pragamticky uvědomovali, že komerční média chtějí jenom zisk k jeho vývozu do zahraničí a nikoliv investice do tolik opomíjené české národní kultury. Komunisitčtí voliči nejsou příznivci amerických filmových hitů, ani Peříček. A dechovku či cimbál na Nově neuvidíte. Sociální demokraté, zhmotnělí do podoby zemědělce Skopala se pokusili o hlubokou, zásadní orbu českého mediálního pole. Na moravském poli mezitím titíž rytíři bez bázně a hany umírali...

Druhé čtení zákona na plénu sněmovny probíhalo proto jako summit všech odmítnutých v prvním, výborovém kole. Pravidla hry praví, že i ti, kteří byli odmítnuti výborem, své návrhy mohou načíst na plénu v druhém kole hlasování. Supliky v podobě více než sta pozměňovacích návrhů jen pršely na mikrofon. Kdo si nenašel své mluvčí, mohl se jen modlit, neb původní formulace komplexního pozměňovacího návrhu výboru s dlouhým jménem (pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu) zacvičily spartakiádu téměř s každým paragrafem předlohy. Štěstí přeje připraveným a pracovitým.

Třetí čtení pak vypadalo jako aréna plná gladiátorů. Problém byl, že i někteří velcí hráči podcenili právní přípravu a znalost procedurální ostražitosti zpravodaje předlohy, poslance Plevy. Spolehli se na své přátele mezi méně vlivnými poslanci a pak museli vzít zavděk zbytky po této rvačce o kosti. Více než dvacet poslanců na každé straně se raději "vypárovalo", aby u toho nemuseli být. Neodkladné služební cesty či chřipky zdecimovaly rovnovážně stavy na počet 130 rukou.

Ze statistik hlasování je přesně vidět, kdo o čem hlasoval podle jakého konceptu. Poslanec Pleva zjednodušil proceduru svým původním komplexním pojetím (licencování celých multiplexů - kdo by je dostal, nebylo těžké odhadnout), shrnutým do jednoho jediného bodu hlasování a několika dalšími dílčími pozměňovacími návrhy k návrhu, podle kterého sněmovna hlasovala - návrhu poslance Skopala pro kulturní výbor. K těm Plevovým pokusům zvrátit procedurou řadu poté nehlasovatelných bodů se v počátku klonil i garant klubu KDU-ČSL Talíř. Pak už jen Pleva sám jako předkladatel a klub ODS. Většinou neprošly. Pak se karty obrátily. Talíř se ztotožnil s takto definovanou koalicí a o podobě přechodu na digitální vysílání nakonec mohou rozhodnout mediální orgány. Nepřijatelné omezení veřejné služby bylo vyňato a předloze nemusí už nic stát v cestě.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si den před závěrečným hlasováním sněmovny zvolila nového předsedu a tím i nový realizační tým pro své rozhodnutí. O jeden hlas. Žadatelé o licence dostanou devadesát dní na úpravu svých podání podle nové podoby zákona. Rozběhnuté licenční řízení tak bude pokračovat. Vykazovat se bude nejen evropské pořady, ale i podíl původní české tvorby. Návrh komunistické poslankyně Levé nalézá logiku při podpoře zákona o (české) kinematografii, kterou protlačil sněmovnou ministr Jandák za několik týdnů, zatímco předtím jej ODS v podvýboru blokovala několik let... Zákon o kinematografii zajišťuje českým filmařům pobídky několika set miliónů - úměrně s návštěvností kin a velikostí reklamního koláče komerčních vysílatelů. Česká televize do dvou let reklamu nebude mít vůbec a do té doby jako veřejná instituce platí méně. Zisk totiž určitě nevyveze na Seychely, ale reinvestuje zpět do programu veřejné služby - programu v českém jazyce. Nyní už nebude možno nadále soukromým televizím automaticky prodlužovat licence. (Levá, H.II.4., § 12 odst. 8 zákona) Ubude vydírání a spekulací a právničky privátních televizí nebudou už moci vyhrožovat, že bez nich a jejich zájmů stejně žádná digitalizace nebude...

Jiří Balvín, generální ředitel televize Óčko a bývalý generální ředitel České televize se ale domnívá, že to seriózní investory od mediálního podnikání v Česku neodradí. Dnes už má možnost korektního a odborného pohledu z obou stran. "Když se bude provozovatel chovat v mezích zákona a nebude ho porušovat, jistě nebude problém požádat o prodloužení licence a bude mu vyhověno." Zatímco televize Óčko kárána Radou není, Prima i Nova dostaly za obscénnost svých porno reality show před desátou večer desítky miliónů pokut. Za ukazování zahálčivého a zhýralého života nevinným dětem... Podle rozhodnutí Ústavního soudu navíc nejsou rozhodnutí Rady přezkoumatelná a není možno členům Rady nařídit soudem, jak mají hlasovat.

To ale není jediný případ, kdy se jinak inside zasvěcený publicista ve službách ministerstva mýlí... Mýlit se je lidské. Robert Malecký se zase krutě mýlí snad v každé větě svého článku v Lidových novinách. Píše:

Mediální zákon byl novelizován především proto, aby umožnil přechod na digitální televizní a rozhlasové vysílání.

To ale není pravda. O rozhlasovém vysílání v systému DVB-T není ve výsledné podobě zákona téměř ani slovo. O multiplexu T-DAB, respektive jeho multimediálním bratříčkovi T-DMB také ne. O DRM ještě ani snad nikdo nic v parlamentu neví.

Komunistka Ivana Levá, která je známa jako bojovnice za čistotu českého jazyka, prosadila paragraf, jenž televizím zakazuje zařazovat do programu "pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné". I taková díla je ale podle schválené verze zákona možné vysílat pouze v době mezi desátou hodinou večerní a šestou ranní.

Pokud by ovšem televize nařízení nedodržovaly, nic se jim nestane. Poslanci totiž opomněli za porušení zákona stanovit sankce.

Robert Malecký, LN: Poslanci zakázali televizím sprostá slova ZDE

Opět matoucí, nic nechápající formulace. Paragrafy zákona, upravující podmínky vysílatelů, už dnes zakazují mnohé z toho, co je Levé přiřčeno téměř jako svatokrádež. Nové formulace schváleného pozměňovacího návrhu H.II.6. poslankyně a učitelky ZŠ Ivany Levé přesně znějí :

nezařazovat do programů pořady, které mohou utvrzovat stereotypní předsudky týkající se etnických, náboženských nebo rasových menšin,

nezařazovat do programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne

885/4 - Pozměňovací návrhy k tisku 885/0 ZDE

Pokud své pořady televize neupraví do přijatelné podoby, budou samozřejmě sankcionovány - Radou pro rozhlasové a televizní vysílání - stejně jako doposud. Nejvyšším trestem je mimo miliónových pokut i odnětí licence. Dočasné pozastavení vysílání jako předběžné opatření Rady neprošlo.

Tutéž formulaci prvního odstavce o stereotypních předsudcích navrhoval v pozměňovacím návrhu H.I.4. i sociální demokrat Zdeněk Jíčínský. V návrhu H.I.3. se opět jednalo o mladistvé a děti. Sněmovna vzala ale jednodušší a srozumitelnější znění.

Nová formulace zákona zakazuje především "liberální" zobrazování xenofobních výkřiků a rasistické vyjádření. Zakazuje i liberální bezstarostnost při urážení náboženství a jejich symbolů. Míra sprostoty, valící se z obrazovek, už byla překročena.

Komunisté, stejně jako křesťanští demokraté (lidovci), se domnívají, že děti už jsou programem privátních vysílatelů přímo ohroženy. Psychologové a sociologové, stejně jako někteří mediální analytici to potvrzují a ačkoliv si já sám mohu myslet co chci o vztahu agresivity a sprostoty v realitě a v televizi, nezbývá než konstatovat, že odněkud se začít musí. Důsledky bezbřehého liberalismu peněz a vulgarity, která se nebojí ani Boha, bez jakýchkoliv morálních hodnot už jsou devastující druhou generaci mládeže. Výsledky vidíme okolo sebe.

Petr Sak: Mediální násilí -- nahodilost či logický důsledek stavu společnosti ZDE

Podobu této předlohy v návrhu H II. 6. odsouhlasilo v hlasování 845 75 poslanců, proti bylo pouze 48. Zapotřebí bylo 66 hlasů... Ze všech přítomných sociálních demokratů se v tomto hlasování zdržel pouze Břetislav Petr, Bohuslav Sobotka a Petr Rafaj. Proti byl Zdeněk Škromach a předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek. Komunisté byli všichni pro, občanští demokraté a unionisté včetně líbivě "veřejnoprávní" poslankyně Fischerové byli proti či se zdrželi. Paradoxně se zdrželi či byli proti (prakticky to vyšlo nastejno, počítá se pouze souhlas a kvórum) i všichni lidovci. Jejich výkřiky na veřejném slyšení kvůli petici plzeňských katolíků za omezení prezentace násilí a zločinnosti ve sdělovacích prostředcích s ohledem na jejich zhoubný vliv na děti a nezletilé, která proběhla 12. 2. 2004 v Senátu a kterou podepsalo do té doby neuvěřitelných 83 930 osob, tak byly - paradoxně - vyslyšeny nepřímo a částečně prostřednictvím komunistické poslankyně, která sice tolik neřeční z tribuny, ale o to více načítá propracované návrhy a organizuje jejich prohlasování. To však není politika, to je práce. A Ivana Levá je z Plzně. Křesťané v tomto duchu nenavrhli nic. Mezi signatáře petice přitom patří i hyperaktivní petent, spisovatel Ludvík Vaculík, farář Miloš Rejchrt nebo psychiatr Petr Příhoda. Pětasedmdesátiletá katolička Věra Lodrová může být alespoň trochu spokojena. Lidovci byli proti a návrh prošel...

Podivné jsou cesty Boží.

Š. Kotrba: Syrová pravdivost jako novinářské krédo ZDE

Ale pokračujme dále v rozboru.

Poslanec Zdeněk Jičínský (ČSSD) zase navrhoval, aby televize nesměly v publicistických pořadech zvýhodňovat žádné politické strany, "a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě". Jeho návrh ale podporu poslanců nakonec nezískal.

Robert Malecký, LN: Poslanci zakázali televizím sprostá slova ZDE

A zase je všechno jinak. Zdeněk Jíčínský ve svém pozměňovacím návrhu H I. 2. chtěl jako § 31 odst. 3 zákona prosadit toto:

Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno na jejich prezentaci s dostatečnou přesností a nestranností, zejména aby nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě

Formulace skoro opsaná z Charty BBC, i když se vztahuje na všechny - i na soukromé vysílatele...

Pro návrh hlasovali pouze 4 poslanci, sedmdesát bylo proti. Stávající znění zákona se všem jeví jako dostatečné, i když privátní média nekřičela ani vůči této formulaci. Problémem je ale slovo "přesnost". To by se zpravodajství mohlo stát kolbištěm s některými tupými tiskovými mluvčími, kteří si přesnost pletou s obsažností a jedna zpráva by pak mohla trvat i půl hodiny, aby byla "přesná". Nepřesnost by byla trestatelná Radou, takže bylo by se na co těšit. Hrůza... Negativní vymezení, které někoho poškodí, je lepším řešením. A to už v zákoně je. Nevyváženost je do té míry komplikovaná kategorie, že její "měřitelnost" je sporná. Sociologové a statistici mohou být pouze nápovědou rozhodování kolektivního dozorčího orgánu - RRTV, v případě médií veřejné služby pak "malých" mediálních rad. Správní rozhodnutí v té věci by bylo vždy zpochybněno. A nač paragraf, který nutí kulturu tam, kde není ani v případě soudů? S některými se přece stále ještě nemluví...

Další perly Roberta Maleckého jsou v článku bezprostředně navazujícím.

"Ustanovení, které by TV Prima zbavilo povinnosti vysílat i regionální televize, neprošlo. Neprošly ale ani návrhy, které měly jednoznačně stanovit, jak se budou regionální stanice vzhledem k Primě chovat," řekl předseda sněmovní mediální komise Jaromír Talíř (KDU-ČSL).

Podobný názor měl i poslanec Petr Pleva (ODS). "Prima sice není výslovně očištěna od regionů, ale ani regionům není zajištěna existence do budoucna," řekl Pleva. Podle něho sněmovna nechala rozhodnutí na Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. "Sněmovna si v tomto velmi alibisticky umyla ruce," dodal Pleva.

Ministryně informatiky Dana Bérová , která zákon předkládala, ale tvrdí naprostý opak. "Vysílání Primy je svým způsobem očištěno od regionálních frekvencí, ale regionální poskytovatelé mají možnost požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o licence. Podle naší první analýzy je to tak, že toto rozhodnutí musí rada učinit," uvedla Bérová.

Ze zákona byla vypuštěna problematická část, která se týkala veřejnoprávní televize a rozhlasu. O tom, jak se digitalizace dotkne jich, tak bude rozhodovat až příští sněmovna.

Robert Malecký, LN: Digitalizace "má zelenou" ZDE

O veřejnoprávních vysílatelích nejspíše sněmovna rozhodovat už nebude. Mají v podstatě téměř vše, co nyní ke svému koncepčnímu rozvoji v nastalé etapě přechodu na digitální vysílání do roku 2009 potřebují. Mají multiplex veřejné služby, definovaný pro ně už před časem částí Zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, která mění a doplňuje v části dvacáté páté Zákon o č. 483/1991 Sb., České televizi a v části následující Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase. Tento tlustý právní předpis vstoupil v platnost 1. 4. 2205 s dost velkým hlasem všech vysílatelů i "stožáristů" a to je dost času, aby si jej mohl přečíst i Robert Malecký z Lidových novin.

Plný text Zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích ZDE

Český rozhlas a Česká televize mohou tedy na základě § 3 odst. 1 písm. b) a c) těchto zákonů provozovat multiplex veřejné služby a skládat jeho datový tok, provozovat doplňkové služby a další mutimediální obsah, konvergenující rozhlasové a televizní vysílání s možnostmi budoucího přenosu online obsahu, nesouvisejícího s vysíláním.

b) [Česká televize] provozuje zemské digitální televizní vysílání televizních programů uvedených v písmenu a) a dalších alespoň dvou televizních programů zahrnutých v souhrnném datovém toku složeném z dílčích datových toků náležejících televizním a rozhlasovým programům, multimediálnímu obsahu a doplňkovým službám veřejné služby v oblasti televizního a rozhlasového vysílání, upravených pro společné šíření prostřednictvím zemské sítě vysílacích rádiových zařízení s plánovaným pokrytím alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1a) (dále jen "multiplex veřejné služby"),

c) jako provozovatel multiplexu veřejné služby sestavuje [Česká televize] společně s Českým rozhlasem souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení

Úplné aktuální znění Zákona o České televizi ZDE

Český rozhlas pak (zrcadlově) činí totéž ve své působnosti, a to nejen v multiplexu veřejné služby DVB-T, ale i v systému T-DAB, resp. T-DMB.

b) [Český rozhlas] provozuje zemské digitální rozhlasové vysílání šířením 3 celoplošných rozhlasových programů, uvedených v písmenu a), prostřednictvím multiplexu veřejné služby1a); kromě těchto rozhlasových programů má Český rozhlas právo šířit prostřednictvím multiplexu veřejné služby další rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby; rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím družic a kabelových sítí,

c) [Český rozhlas] provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil naplňování úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídá stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb. Využívá přitom zejména části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to zejména ve III. televizním pásmu.

Co víc si přát?

To zřejmě nepochopila poslankyně Fischerová (US-DEU), která je známá svou verbální podporou pro vše veřejnoprávní a nakonec po poměrně komplikované hlasovací proceduře novelu vysílacího zákona v závěrečném hlasování nepodpořila . Naštěstí na jejím hlasu, ani dalších poslanců Unie svobody schválení novely nestálo.

Podle Radka Pešouta "došlo k nějaké dohodě. Ovšem se neví, k jaké. Vlastně se neví, jaký zákon poslanci schválili.". Ti co chtějí vědět, do hodiny od schválení zákona znali definitivní text. Není jej tak těžké si jej na počítači připojeném k internetu poskládat - z původního zákona, tisku 885/0, komplexního pozměňovacího návrhu VVKMT PSP ČR v tisku 885/4, přijatých pozměňovacích návrhů tisku 885/4, podle stenoprotokolu a přehledu hlasování. Stačí být pečlivý a méně pracovat s nejmenovanými zdroji - "odborníky z mediální branže, kteří si vzhledem k nastalé situaci nepřejí být jmenováni".

Parabola, Radek Pešout: Poslanci schválili digitální novelu. Co bude dál? ZDE

Ale to bychom přeci nebyli v Čechách...

                 
Obsah vydání       13. 2. 2006
13. 2. 2006 Británie: Muslimové debatují v televizi
13. 2. 2006 Útok na Írán by stál tisíce životů a vedl by k širšímu konfliktu Karel  Dolejší
13. 2. 2006 Nejvyšší soud rozhodl, že se nebude řídit platným právním řádem Aleš  Uhlíř, Marek  Steiner
13. 2. 2006 Já jsem skřítek Aladin Jan  Vodňanský
13. 2. 2006 Jacques Derrida: "Nezlobte se, ale takhle jsem to nikdy neřekl." Martin  Škabraha
13. 2. 2006 Britská armáda se obává pomsty za video, na němž vojáci bijí Iráčany
13. 2. 2006 Za co se bude v novém mediálním světě platit
13. 2. 2006 Permanentná energetická kríza Michael T. Klare
13. 2. 2006 Mediální křepelky vyletěly z hnízd Štěpán  Kotrba
13. 2. 2006 O úctě k druhému
13. 2. 2006 Politické pozadí problému čili Hamás bez smyslu pro humor Jiří  Michalík
13. 2. 2006 Konflikt politických zájmů Milan  Černý
13. 2. 2006 Černá díra Evropy Jan  Klusáček
13. 2. 2006 Přirozené naprogramování, společnost a sobectví Marian  Kechlibar
13. 2. 2006 Čtyři dogmata pravice dle Martina Rubáše Pavel  Urban
13. 2. 2006 Strana zelených jako "noví lidovci" české politiky Jiří  Neustupa
13. 2. 2006 Tak já tedy nevím... Ladislav  Žák
13. 2. 2006 Odpovědi na otázky týkající se Bible Jiří  Drašnar
13. 2. 2006 Václav Klaus poškozuje ODS Milan  Daniel
12. 2. 2006 374 výkřiků proti a jeden hlas pro Irena  Ryšánková
12. 2. 2006 Vykloubená logika Oldřich  Kužílek
12. 2. 2006 Zákon je holt zákon Zdeněk  Bárta
12. 2. 2006 Fundamentalismus Zdeněk  Bárta
13. 2. 2006 Festival ProTibet 2006
13. 2. 2006 Spisovatelé a seznamy StB: fraška, nebo tragédie? Miroslav  Vejlupek
13. 2. 2006 Je utrpení stejné? Stanislav A. Hošek
13. 2. 2006 Microsoft bude spolupracovat s OSN Filip  Rožánek
11. 2. 2006 Vysoký činitel CIA: Bush si vybíral z výzvědných informací jen, co se mu hodilo
11. 2. 2006 Globální oteplování překročilo bod, odkud už není návratu
10. 2. 2006 Takové normální partaje Ondřej  Kříž, Pavel  Peřina
10. 2. 2006 Vrcholí jednání o tom, kolik zaplatíme za sledování naší vlastní komunikace
22. 11. 2003 Adresy redakce
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
13. 2. 2006 Mediální křepelky vyletěly z hnízd Štěpán  Kotrba
13. 2. 2006 Díváte-li se na televizi na svém mobilu, musíte zaplatit koncesionářský poplatek   
3. 2. 2006 Článek Václava Žáka je "klamavou reklamou, která poškozuje Českou televizi"   
1. 2. 2006 Česká televize se do roku 2010 "obejde bez dalších zdrojů" Filip  Rožánek
27. 1. 2006 Zprávy už jen do konce ledna ještě s českou redakcí BBC... a pak? AMEN! Ivo V. Fencl
23. 1. 2006 ČTK: médium veřejné služby   
18. 1. 2006 Vlna spláchne i potůček špíny Štěpán  Kotrba
5. 1. 2006 Nový týdeník o češtině   
30. 12. 2005 Ohlédnutí za Johannem Sebastianem Bachem v BBC Jan  Čulík
28. 12. 2005 Pane Pehe, novinářovou povinností není stranickost, ale mravnost Jiří  Jírovec
21. 12. 2005 Zaveďte TV okruh "ČT Rodina" - bez televizního násilí Tomáš  Franke
21. 12. 2005 Dürenmatt v BBC   
21. 12. 2005 Fištejn ví pozitivně, že CIA nikoho nemučí! Jan  Čulík
20. 12. 2005 Čermákova vyváženost bez obalu a rakouský tiskový zákon Štěpán  Kotrba
16. 12. 2005 Kompletní Johann Sebastian v rozhlase   

Digitalizace sdělovacích prostředků RSS 2.0      Historie >
13. 2. 2006 Mediální křepelky vyletěly z hnízd Štěpán  Kotrba
5. 11. 2005 Reality show Odhalení: gorily v přímém televizním a rozhlasovém přenosu Štěpán  Kotrba
7. 10. 2005 Mluvčí nevědí, o čem mluví, a přesto mluví Štěpán  Kotrba
15. 8. 2005 Mobilní budoucnost Štěpán  Kotrba
20. 7. 2005 Reklama a hlasatelé zelené pravdy a lásky v Literárních novinách Štěpán  Kotrba
28. 6. 2005 Digitální vysílání je více než jen technologická změna Štěpán  Kotrba
24. 6. 2005 Poplatky: Deset piv měsíčně Štěpán  Kotrba
20. 6. 2005 Digitalizace: Kdo, když ne my? Kdy, když ne teď? Štěpán  Kotrba
24. 5. 2005 Změna systému školství aneb univerzální učebnice Jan  Poštulka
7. 2. 2005 Význam médií a nových informačních a komunikačních technologií při utváření znalostní a informační společnosti Petr  Sak
24. 11. 2004 Když mediální podnikatel, který tvrdil, že není lobbista, vysvětlí, co "není" lobbismus a prozradí tím současně, co to vlastně provádí Štěpán  Kotrba
5. 11. 2004 Ve sněmovně prošlo zvýšení celoplošnosti - pokrytí signálu ČT ze 70 na 95% Štěpán  Kotrba
5. 11. 2004 Digitalizaci hrozí legislativní zmatek Štěpán  Kotrba
8. 10. 2004 Budoucnost zpravodajství ve vysílání rádií a digitalizace s otazníkem   
7. 10. 2004 Sdělovací prostředky, internet a digitalizace Jan  Čulík