Od té doby, co Tony Blair odstoupil z funkce britského premiéra, obdržel miliony liber z nezvyklých zdrojů. Pozorovatelé charakterizují jeho finanční záležitosti jako "byzantské" a "neprůhledné". Britský deník Guardian apeluje na čtenáře, aby je pomohli rozmotat. Deník Guardian vyhlašuje internetovou soutěž. Nabízí cenu tomu, kdo Blairovy finanční záležitosti dokáže nejjasněji osvětlit.

Oznámil to jeden z ředitelů firmy Google Josh Cohen v reakci na sílící kritiku od vydavatelů tisku, jako je magnát Rupert Murdoch, vlastnící News Corporation. Murdoch, který chce zpoplatnit články ve svých denících na internetu, neustále obviňuje Google, že "krade" z jeho novin materiál.

Cohen uvedl, že vydavatelé budou moci zpoplatnit své deníky a přitom je přesto zpřístupňovat prostřednictvím Google News. Vydavatelé mohou omezit přístup čtenářů na své stránky bez poplatku na ne více než pět článků denně.

"Zpoplatněné články zjevně nebudou tak úspěšné jako články přístupné zadarmop, ale to není rozhodnutí, které činíme na základě toho, zda jsou články zpoplatněné nebo ne. Rank na Googlu vzniká podle čtenosti a podle počtu odkazů z jiných serverů."

Je otázkou zda toto opatření uklidní Murdocha, který v úterý zdůraznil před americkou Federální komisí pro obchod. "Psaní novinových článků je drahé. Investujeme do našeho projektu obrovské množství peněz. Spoustřeďovat zpravodajství je neférové. Řeknu to nezdvořile, je to krádež. Abych parafrázoval jednoho známého ekonoma, novinové zpravodajství zadarmo neexistuje."

Zdroj: ZDE

Arianna Huffington, zakladatelka listu Huffington Post, kritizovala Ruperta Murdocha, že ve svém projevu před americkou Federální komisí pro obchod "spletl" agregaci článků s krádeží. Řekla, že by chtěla nejprve citovat svou prababičku: Nikdy neinvestujte do firmy, která se odstraní z googlu."

Dodala: Budoucnost novinářské práce bude hybrid. Tradiční média přijmou metody nových médií (včetně otevřenosti, interaktivity a bezprostřednosti) a nová média přijmou nejlepší praxi starých médií (včetně férovosti, přesnosti a vysoce vlivného investigativního žurnalismu).

"Je absurdní snažit se vytvářet konflikty mezi starými a novými médii."

"Ve většině průmyslových odvětví, když začnou zákazníci po milionech mizet, podnikatelé se snaží přijít na kloub tomu, co se děje, a snaží se to změnit. V médiích to ale jaksi nefunguje. To radši vydavatelé začnou obviňovat firmy jako google, že jim kradou články."

Podle Huffingtonové se každý může z googlu odstranit, ale bude to znamenat jeho konec.

Zdroj: ZDE

Zima a tíseň. Prší a je zima, nikdo nikam nechodí, a v metru se objevuje stále více žebráků. Není to příliš uklidňující, ani inspirativní období. Spíše takové tísnivé, ne? Není ale pravda, že by nevycházely zajímavé knihy, do kin nevstupovaly překvapivě dobré filmy, a že by nic nestálo za nic – tohle negativní maximum, byť se nabízí jako východisko z kocoviny letošního Listopadu 2009, nesdílím.

Ale bude to asi tím, že nejsem dosud pod vlivem žádné vakcíny, alespoň se o to snažím…

Týden následující po osudovém 17. listopadu 1989 začal pro mě na Fakultě elektrotechniky VUT Brno docela symbolicky - přednáškou z "Dějin mezinárodního dělnického hnutí a KSČ". Vyučující po krátkém váhání akceptoval požadavek studentů a pustil se do diskuse o aktuálních událostech. Varoval před tím, aby se studenti nenechali politicky zneužít, a když byl dotázán, co tedy lze se zjevnými nedostatky tehdejšího systému vlastně dělat, zatvářil se zamyšleně a pronesl: "Víte, pokud se mi něco nelíbí, prostě normálně podám stížnost". Ono "stěžujte si na lampárně" představovalo veškerý výsledek snahy za každou cenu se udržet uvnitř stávajících poměrů. Všichni přitom věděli, že si lze opravdu účinně stěžovat leda na to, že sousedovi nevisí z oken prapory, ale nikoliv na chybějící toaletní papír - o zlodějích krytých stranickými strukturami ani nemluvě. Odměnou nabádání "staršího a zkušenějšího" se okamžitě stal halasný řehot.

To tvrdí Marián Kišš. Schopnost českých "intelektuálů vytvářet všeobsáhlé konstrukce bez jakéhokoliv ukotvení v realitě mě nikdy nepřestane překvapovat. Nenapadlo Mariána Kišše, než začne bez důkazů rozvíjet teorie, že by možná měl provést nějaký sociologický výzkum, zda lidé na podzim r. 1989 skutečně chtěli pád komunismu a co bylo jejich motivací?

Já samozřejmě také nemám žádná pevnější sociologická data, mám pouze informace pamětníka. Je nutno zdůraznit to, na co se v ČR dnes pořád zapomíná, protože se česká komunita považuje za sebestředný pupek světa a vůbec nevnímá evropské okolnosti a kontext.

Při vzpomínkové akci k výročí Sametové revoluce se zlínská moderátorka pořadu ptala školáků, zda si dovedou představit život za totality, bez mobilů a internetu. Chudáci školáci!

Podobně „chytře“ se zeptala Barbora Tachecí Jana Potměšila, co by si raději zvolil: „Žít zdravý, ale v komunismu, nebo na vozíku ve svobodné zemi?“

Škoda, že se mě nikdo nezeptá, zda si dovedu představit život v této zemi bez současné politické reprezentace.... zřejmě až tak hloupí novináři u nás nejsou!

Dnes se mi dostal do ruky náš nový dolar a hned mě zalila ekonomická nostalgie, přiznává Milan Kohout.

Vypráví se historka, že po Obamově krásném projevu o nové době spolupráce a porozumění mezi americkými zeměmi na dubnovém summitu amerických států v Trinidadu a Tobagu (ačkoli již bylo známo, že USA jsou i přes všeobecný odpor rozhodnuty postavit v Kolumbii sedm nových vojenských základen) se jeden z přítomných latinskoamerických zástupců - podle jedné ze zpráv se jednalo o Huga Cháveze - Obamy zeptal: "Pane prezidente, vy jste vězeň?" Na první poslech zní tato otázka podivně, ale v historickém kontextu Střední a Jižní Ameriky dává smysl - v této části světa se totiž občas stává, že si země zvolí schopného a moudrého prezidenta (nebo je jmenován), jenž je však obklopen vojenskými generály, kteří mu znemožňují činit prospěšná a moudrá rozhodnutí.

Právě tato historika se mi vybavila, když jsem slyšel, že Obama se chystá vystupňovat válku v Afghánistánu vysláním 30 tisíc dalších vojáků...

Zdroj historky: Interview with Blase Bonpane, director of the Office of the Americas ZDE

Nekontrolovatelné nasazování kamerových systémů má zbrzdit novela zákona o ochraně osobních údajů, která vznikne díky dlouhodobé aktivitě a tlaku odborníků a nevládní organizace Iuridium Remedium (IuRe) na omezení a regulaci používání kamerových a sledovacích systémů. Vláda tak dala přednost ochraně soukromí před preventivním šmírováním.

tisková zpráva Michala Kocába

1. 12. 2009 se v centru kulturního a duchovního života Pražská křižovatka uskutečnilo první slavnostní předávání cen Gypsy Spirit. Ceny Gypsy Spirit byly rozdány těm, kteří aktivně usilují o zlepšení situace Romů v České republice. Vyhlašovatelem cen je ministr pro lidská práva Michael Kocáb, záštitu nad projektem převzal předseda odborné poroty pan Václav Havel a eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti pan Vladimír Špidla. Mezi předávajícími byl kardinál Miloslav Vlk, Magdalena Vašáryová a ing.Karel Holomek.

V různých částech zeměkoule protestují muslimové proti zákazu stavby minaretů ve Švýcarsku a já při tom myslím na trámy. O předvídatelných, přesto však podivných reakcích něco v téhle poznámce…

Pan Žák poněkud manipuluje skutečnost o referendu ve Švýcarsku, míní Petr Wagner.

Asi na úvod by bylo dobré říci to, co až tak hlasitě nezaznívá a totiž to o čem referendum bylo. Bylo o výstavbě minaretů u mešit. Nikoliv o výstavbě mešit. Mešit je ve Švýcarsku přes stovku minarety čtyři.

Proti výstavbě se vyslovilo nikoliv 57,5 procent Švýcarů, ale 31 procent. Snadné počty na základě účasti a poměru v hlasování.

To, že problém minaretů byl zneužit k posílení jisté politické strany, a to zcela bezskrupulozně, asi je jasné každému, kdo je s realitou Švýcarska obeznámený. Některá prohlášení - viz Buchert v iDNES, ale i jiná, jsou skutečně otřesná.

V rozsudku Vajnai proti Maďarsku ze dne 8. července 2008

označil ESLP trestní postih veřejného nošení komunistických symbolů (rudé hvězdy, srpu a kladiva) dle tehdy platného § 269 maďarského trestního zákoníku za rozporný s článkem 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Podle tohoto článku Úmluvy má každý "právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice." Možnost omezení svobody projevu ze strany státu dle odst. 2 citovaného článku je dle ESPL třeba vykládat maximálně restriktivně.

Polská krajně konzervativní pravice však již v minulosti dala najevo, že její nenávistná ideologie má mít v Polsku přednost před mezinárodními mi závazky v oblasti lidských práv. Vzpomeňme hysterii polských ultrakonzervativců v souvislosti s rozsudkem ESLP ve věci Tysiacová proti Polsku ZDE ZDE před dvěma lety.

Kanada ustupuje od složité, rozrůzněné ekonomiky směrem k závislosti na jediném primárním zdroji. Cenou za tuto změnu je brutalizace této země a vládní kampaň proti multilateralismu, která je tak divoká jako ty, které vedl George Bush, píše George Monbiot v deníku Guardian.

Dohodu o opatřeních proti globálnímu oteplování neblokují nejhorším způsobem Spojené státy, je to Kanada. V roce 2006 oznámila nová kanadská vláda, že ruší své závazky snížit emise skleníkových plynů podle protokolu z Kjóta. Žádná jiná země na světě něco takového neudělala. Kanada měla snížit své emise v letech 1990 - 2021 o 6 procent. Namísto toho už vzrostly o 26 procent.

Kdyby oteplování Země neexistovalo, asi by museli lidé začít vyrábět oxid uhličitý i metan, aby je zahájili. Zatímco jedni se hrozí, že jim stoupající hladina světového oceánu zaplaví domovy a jiní vidí tající horské ledovce jakožto konec letního lyžování a konečně další upozorňují na to, že medvědi grizzly pronikají do oblastí, kde zatím byli doma medvědi lední, jsou velké skupiny lidí, jimž se zdá, že se vleče čas příliš pomalu. Arktický led má definitivně zmizet až v r. 2030? To musíme čekat tak dlouho, než se budeme moci vydat na dovolenou na severní pól - kde ji strávíme v plovoucím hotelu pozorováním velryb?

KD│ Bude Tiger Woods konečně vypovídat na policii? Kdo nahradí Oprah Winfreyovou? (Samozřejmě, ne že by Oprah byla někdy nahraditelná.) A získají Michaele a Tareq Salahiovi, pár který zničil první Obamovu státní večeři, statisíce dolarů, které žádají za exkluzívní televizní interview? Může si Levi Johnson, otec vnuka bývalé aljašské guvernérky Sarah Palinové, splnit přání stát se vyzyvatelem v soutěži "Dancing with the Stars"? Tyto "zásadní" otázky v magazínu Truthout ironizuje Chris Hedges.

Evropské vlády souhlasily s tím, že Američané budou dál moci od 1. ledna 2010 oficiálně z důvodů „boje proti terorismu“ kontrolovat celosvětově všechny mezinárodní finanční transakce nejen bank, ale i soukromých osob. Že to schválily den před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, to navozuje zajímavou otázku…

V čl. 6., hlavy první, základních ustanovení České ústavy se praví: Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.

1. Nejdřív oklikou a krátce o nedávném jednání APECu

Začnu raději nejdřív opatrně, oklikou, přes Singapur. Tam se letos po celý rok scházeli předáci instituce zvané „Asia-Pacific Economic Cooperation“ (zkratka „APEC“), aby v oblasti zajišťovali „udržitelný rozvoj“. Není teď nutné jít do detailů. Teď, před dvěma týdny, bylo zase v Singapuru rušno. Vůdčí představitelé soudobého světa (z 21 ekonomik, včetně USA, Číny nebo Ruska) tam buď přímo, anebo svými hodnověrnými zástupci – ne poprvé – prohlásili, že je v oblasti třeba dospět „k novému růstovému paradigmatu“ (takto to bylo řečeno ústy představitele hostitelského státu). Thajský premiér si např. pochvaloval, že již ustavené instituce v oblasti „slouží dobře“.

Miloš Dokulil píše: "Cena za to by ale byla vysoká. Tamní děvčata by zase nesměla chodit do školy, svoboda projevu by opět přestala zcela fungovat, bylo by možné odměňovat barbarství, a země by asi opět začala být surovinovým státem číslo jedna pro celosvětovou produkci opia. "

Dodává, že válka stojí 40 mld USD ročně.

Kdyby se ovšem těch 40 mld USD jak píšete, věnovalo na mírovou obnovu infrastruktury, třeba prozatím jen z malých území, a zejména na rekvalifikaci pěstitelů opia na pěstitele čehokoli jiného, byly by investovány lépe, zdůrazňuje Petr Kubica.

Server IDnes shrnul článek z kanadského deníku Toronto Star a dal mu název "Kanadský deník: Školy si nevědí rady s liknavostí romských dětí z Česka".

Jenže server IDnes podstatu článku vynechal. Je jí to, že romské děti jsou podle torontského deníku i školských autorit v důsledku tvrdého českého rasismu chudáci, a že se jejich ztraumatizované chování mění, když se s nimi zachází slušně. Nic z tohoto se do shrnutí článku v Idnes kupodivu nedostalo. České shrnutí podporuje běžné rasistické předsudky u čtenářů: po přečtení článku v IDnes, vět jako:

Ottawská společenská smetánka se spojila s nejlepšími kuchaři ve městě a začala přispívat na dobročinné účely jednoduchým, ale příjemným způsobem.

KD│ Na cestě k tomu, abychom v ekonomické realitě, jíž čelíme na konci éry levné a hojné energie, vůbec nalezli nějaký smysl, leží mnoho obtíží. Některé z nich jsou jistě nevyhnutelné. Například naše metody produkce zboží a služeb jsou o celé řády složitější než v předchozích civilizacích, a naše ekonomika závisí na tom, že s půjčkami zacházíme jako s bohatstvím, do té míry, že se zatím žádná společnost nepokusila jednat takto pošetile; tyto a ještě další rozdíly činí úkol načrtnout ekonomické dimenze dlouhé cesty k úpadku a pádu, jež před námi leží, ještě složitějším.

Jedna automobilka zhruba před třemi lety použila v rámci své reklamní kampaně pozoruhodný grafický vizuál. V něm byl vyobrazen přední nárazník vozu z produkce automobilky a na něm, jak tomu v letních měsících bývá, rozplácnuté hmyzí mrtvolky. „Vtip“ ovšem spočíval v tom, že se nejednalo o mrtvolky hmyzu, nýbrž o malá autíčka rozmašírovaná nárazem terénního auta. Poselství této reklamy je zhruba takové: chcete obstát na agresivní české silnici? Pořiďte si náš vůz a budete to vy, kdo bude drtit ostatní účastníky provozu jako ubohý hmyz. Legitimizační síla reklamního poselství se tak nahlas vysmívá všem preventivním akcím, bodovým systémům a moralizujícím varováním.

Tématu reklamy a hodnot, s nimiž reklama operuje, se věnuji ve své disertační práci. Krátký abstrakt zde publikuji proto, abych získal kritické postřehy a připomínky čtenářské obce Britských listů. Díky za ně!

Tak máme novou Radu pro reformu vysokoškolského vzdělávání. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kopicová uvedla její jmenování dne 19. listopadu slovy: „Tyto nezávislé a respektované osobnosti jsou zárukou dalšího pokračování reformy." Bližší pohled na složení Rady mnohé napoví o tom, jak si ministryně (a potažmo ODS, která ji nominovala) představuje podobu takové reformy a budování „elementární shody napříč akademickou obcí a politickými stranami“.

První, co nelze přehlédnout, je absence zástupců dvou předních českých univerzit (podle mezinárodních žebříčků nejlepších) – Univerzity Karlovy a ČVUT, a tedy pražských univerzit.

Když jsem se ve svých osmnácti letech hlásil na Přírodovědeckou fakultu v Olomouci (už od základní školy jsem chtěl být chemikem), bylo zvykem zaslat spolu s přihláškou nějaký esej o své motivaci; a já poslal dílko, které opěvovalo antiku a jednotu lidského duchovního úsilí. Dnes, po více než patnácti letech, se chystáme spolu s mými přáteli M. Škabrahou (společenský rozměr přírodních věd) a E. Stehurou (rané dějiny přírodních věd) rozjet na olomoucké univerzitě přednášky z filozofie přírodních věd (od letního semestru 2010, kolokvium, 3 kredity), na nichž by se mohli sejít – výjimečná to situace pro univerzitní/univerzální vzdělání dnešní doby! – studenti humanitních oborů, přírodních věd, teologie i pedagogiky a hledat, kdo jsme a kam jdeme ve 21. století. Přírodní vědy (a jejich prodloužená ruka technika) totiž natolik změnily za poslední dvě staletí svět, že všechny hlavní otázky naší existence s nimi nějak souvisí.

Nesmírně zavazující byla reakce čtenářů na náš nedávný apel, že potřebujeme dva nové servery. V říjnu 2009 přispělo finančně na Britské listy 621 osob celkovou částkou 264 902.42 Kč, takže jsme mohli uhradit nejen cenu serverů (100 000 Kč), ale i příslušenství (dalších 50 000 Kč). Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 10. 2009 částku 90 064.84 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €1401.09. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.