Lidé, delfíni, prasata, psi... a žížaly

29. 4. 2009

čas čtení 3 minuty

Vážený pane Kotrbo,

ve Vašem příspěvku jsem nenašla věcnou argumentaci, pouze se snažíte vykreslit jakési (pro Vás) absurdní situace, které mají zesměšnit Vaše názorové oponenty, píše Tereza Vandrovcová.

Místo argumentů typu, vždyť zvířata bolest a strach nevnímají, zesměšňujete opatření, která vychází právě z tohoto zjištění. Jestliže tedy uznáváte výstupy etologických výzkumů ohledně způsobu prožívání mimolidských tvorů, Vaše námitky zřejmě vychází z obecně přijímaného přesvědčení, že zvířata jsou zde od toho, aby si s nimi člověk dělal, co se mu zlíbí, že je nad nimi dalece nadřazen. Trochu mi to připomíná argumenty otrokářů nebo odpůrců zrovnoprávnění žen. "Co přijde potom? Budou snad moci otroci volit naší vládu? To snad budou moci chodit do školy s našimi bílými dětmi? Na otrokářství stojí naše ekonomika! Ženy budou moci studovat a pracovat? A kdo se postará o domácnost, muže a děti?" Vše pro většinu lidí té doby vnímané jako velmi extrémní situace, se kterými se však společnost více či méně vyrovnala, jelikož daný stav začal být eticky neudržitelný.

Pokud víme, že nějaký tvor cítí stejnou bolest jako my, ale ignorujeme tento fakt jenom proto, že jej pokládáme za morálně podřadného, necítíte v tom nebezpečí, že se totéž může obrátit vůči člověku (jak se také stává)? Když potom řekneme, že je nějaká rasa nižší, můžeme ji způsobovat utrpení, i když si toho jsme zcela vědomi.

Jestliže už jednou zjistíme, že nějaké živé bytosti svým jednáním způsobujeme utrpení a zároveň chceme svou společnost prohlásit za morálně vyspělou, civilizovanou, již není cesty zpět. A jestli to bude znamenat konec napichování žížal na háčky, budeme se s tím muset časem smířit. Vždyť KDU-ČSL tolik zavrhované potraty nejsou čistě z hlediska vnímání subjektu nepodobné tomuto aktu. Není však třeba otáčet dvě stránky najednou. Stále je možné např. provádět bolestivé pokusy na primátech, kteří se v některých kognitivních schopnostech vyrovnají i dětem mladšího školního věku.

Jsem proti násilnému vnucování těchto idejí, ale předpokládám, že rozumným členům společnosti, která uznává jisté hodnoty, to časem dojde zcela přirozeně, bude-li prostor k otevřené a necenzurované diskuzi.

Na závěr si dovolím uvést citáty, které lépe i stručněji vyjadřují výše deklarované myšlenky.

"Osvětim začíná tam, kde člověk stojí na jatkách a pomyslí si - vždyť jsou to jen zvířata." Theodor Wiesengrund Adorno

"Otázka není: Jsou schopna myslet? ani Jsou schopna mluvit?, ale Jsou schopna trpět?" Jeremy Bentham

"V mládí jsem se zřekl jedení masa a přijde ještě den, že lidé mně podobní se budou na zabíjení zvířat dívat tak, jako se dnes dívají na zabíjení lidí." Leonardo da Vinci

0
8741

Diskuse

Obsah vydání | 30. 4. 2009