21. července 1861 se nedaleko virginské osady Manassas v první větší bitvě střetly armády dvou znepřátelených stran americké občanské války. Armádě Unie velel brigádní generál Irving McDowell. K pokusu o rozhodující útok byl donucen netrpělivými občany a politiky ve Washingtonu, kteří nakonec vyvinuli tlak i na prezidenta Lincolna. McDowellovy jednotky byly složeny z nevycvičených nováčků, měly jen nepatrnou početní převahu a jejich odhodlání útočit se nemohlo rovnat odhodlání Jižanů ubránit hlavní město Richmond. To ale nikoho ze znuděných washingtonských posměváčků nezajímalo, byli omámeni propagandou o vlastní nadřazenosti a chtěli rychlé vítězství. Když dosáhli svého a mělo dojít k velké bitvě, kongresmani, jakož i jiná městská smetánka, sbalili do košů občerstvení a táhli v patách postupující armády, aby po vítězném boji, který samozřejmě vzrušením notně podpoří trávení, s vyhlídkou na hromady čerstvých mrtvol uspořádali piknik.

V probíhajícím boji mezi Chámeneího a Ahmadínežádovým náboženským konzervativismem a autoritářstvím na jedné straně a voláním po svobodě a demokracii na straně druhé jsou mé sympatie jednoznačně na straně demonstrantů.

KD│Úspěšné revoluce mívají tři fáze. Za prvé, strategicky umístěný jednotlivý sociální segment nebo omezené množství těchto segmentů začně nahlas vyjadřovat resentiment, prosazuje se v ulicích velkého města, obvykle hlavního. K němu se připojují další segmenty ve městě i v okolí, jak se demonstrace šíří a stávají se agresívnějšími, ničivějšími a potenciálně násilnými. Když odpor mohutní, režim nasazuje armádu a bezpečnostní síly. Tyto síly, rekrutované z rezistentních sociálních segmentů a izolované od zbytku společnosti, se postaví proti režimu a přestanou se řídit rozkazy. To je to co se stalo íránskému šáhovi v roce 1979; to se také stalo v Rusku v roce 1917 nebo v Rumunsku v roce 1989.

Revoluce selhávají, pokud se k iniciačnímu segmentu nikdo nepřipojí, což znamená, že původní demonstranti zůstanou sociálně izolovaní. Pokud se demonstrace nešíří do dalších měst, buď skončí, nebo režim povolá bezpečnostní a vojenské složky — které zůstávají k režimu loajální a často jsou osobně nepřátelské k demonstrantům — a v potřebném rozsahu použije sílu, aby vzpouru potlačil. To je to co se stalo na čínském Náměstí nebeského klidu: Studenti se vzbouřili, ale nikdo se k nim nepřidal. Byly přisunuty vojenské síly nejen k režimu loajální, ale také nepřátelské ke studentům, a studenti byli potlačeni.

Bahrajn zakázal vlivný místní deník jménem Akhbar al-Khaleej za to, že "porušil tiskové zákony".

Místní zdroje uvádějí, že byl deník zakázán proto, že zveřejnil článek o volbách v Íránu. V Bahrainu vládnou sunnité a obávají se nepokojů mezi tamější šiitskou většinou.

Když v těchto dnech čte člověk nějaký nápis, který se týká ohrožení demokracie, asi hned pomyslí na situaci v Íránu, kde voliči zatím demonstrují a umírají, protože se cítí být podvedeni při sečítání volebních hlasů. (Reportér Channel Four News v pondělí večer nad záběry demonstrantů pronásledovaných íránskou policií však konstatoval, že teď už o ty volební výsledky nejde, protesty jsou širší. V Teheránu podpálili billboardy s fotografií nejvyššího duchovního vůdce Chameneího, pozn. JČ). Že je demokracie ale ohrožená více jiným podvodem voličů, než tím na začátku pro někoho prý jen domnělého, i když mezitím dokonce i oficiálně potvrzeného podfuku, o tom něco v téhle poznámce…

„Táto, co je to kapitál…?!?“, ozvalo se z úst mého zvídavého chlapce a byl jsem donucen zkontrolovat, jak na takovou blbost ve svém tuctu let přišel. Zrakovou kontrolou chlapcova zorného pole jsem dospěl k závěru, že ho inspiroval název barevného časopisu, který ležel na stole. „Co vidíš?“, zeptal jsem se krutě. „Časopis…“, zněla odpověď a byl klid. Tedy, v chlapcově duši zavládl opět klid a problémy Age of Empires, zatímco já jsem se té otázky nemohl tak nějak pořád dost dobře zbavit. Věren tradicím, jsem se obrátil ke své paměti, následně pak slovníkům, odborné literatuře, síti sítí a kamarádům.

Tak jsem se na serveru Digizone dozvěděl, že jsem "blízký spolupracovník" generálního ředitele Českého rozhlasu a můžu za to, že všichni udělali s Václavem Kasíkem rozhovor k výročí deseti let, které jako generální ředitel strávil ve funkci, a zrovna Jan Potůček ne. No, nedivím se - po tom, o jsem si na Digizone přečetl. Nicméně se musím ohradit. Za svůj pech si může Potůček zcela sám a já nejsem ničí "blízký spolupracovník". Český rozhlas mne nezaměstnává. Pravda ovšem je, že jsem Potůčkovi volal. Občas volám já jemu, občas on mě. Občas se potkáme na nějaké konferenci či v Poslanecké sněmovně, kde se projednávají klíčové právní předpisy o médiích. Já jako trvale akreditovaný, Potůček jako pravidelný host. Pravdou je, že jsem Potůčkovi řekl, že je pikantní shoda, že kolaudace rekonstruované budovy Českého rozhlasu proběhla skoro na chlup přesně k desátému výročí Kasíkova působení v této instituci. Udivilo mne totiž, že to "mediální" novinář neví sám...

Až teď jsem se dověděl o tomto článku. Poprvé i o tom, že jsem „byl zapleten do skandálu s pokusem o vytunelování strany“. To jsem dosud nevěděl, ani z žádného mně známého dokumentu KSČM nic takového nevyplývá. Poprosil jsem autora, má-li nějaké důkazy, aby mi je poskytl. Mít je ale nemůže. Nic takového se nestalo. Krátký článek také informuje, že jsem na pražské nominační konferenci KSČM byl volen za kandidáta pro příští volby do Poslanecké sněmovny jen delegáty z Prahy 3. Opravdu nevím, jak to mohl autor při tajně volbě vědět.

Ať se stane v dalších dnech cokoli, Írán už napsal novou kapitolu v dějinách lidových hnutí. Každá jednotlivá íránská žena nebo muž, každý, kdo prolomil osobní bariéru strachu a účastnil se se zelenou stužkou pokojného protestu v ulicích Teheránu a jiných měst, je tvůrcem dějin.

Respekt, str. 62, Timothy Garton Ash: Vítejte v nové politice

Gašparovič, Paška, Fico a čínsky prezident si nerozumejú preto, že by boli komunistami, ako sa to snažia interpretovať pravicoví aktivisti. Rozumejú si práve preto, že všetci pochopili, že kapitalizmus je posledným štádiom komunizmu, nemorálnym systémom, ktorý nie je nositeľom žiadnych civilizačných cností. Usporiadaním, v ktorom dochádza k rozpadu ľudského spoločenstva, a jeho nahradeniu obchodnými zmluvami, záujmami a tabuľkami. V tejto situácii je úplne jedno, či ste slovenský Číňan, slovenský policajt, alebo aktivista, lebo všetci sme sa vo štvrtok ocitli v mikrogenerálke toho, ako bude vyzerať o pár rokov usporiadanie sveta. Už len dúfam, že ma pán Kaliňák nepošle za odmenu na zájazd do Číny.

Je to tak - Le Monde Diplomatique, Michal Havran ml.: Zabite ich všetkých, Boh si svojich rozpozná ZDE

KD│Íránské Revoluční gardy vyhrožují, že potlačí jakékoliv další opoziční protesty ohledně sporných prezidentských voleb, a varují demonstranty, aby se připravili na "revoluční konfrontaci", pokud znovu vyjdou do ulic, napsali Alí Akbar Dáreiní a Jim Heintz na Serveru Salon.com. Gardy, které jsou "armádou v armádě" a podporují nejvyššího vůdce Chameneího a prezidenta Ahmadínežáda, nařizují demonstrantům "ukončit sabotáže a pouliční potyčky" a označily odpor proti volbám za "spiknutí" proti Íránu.

Současný režim je postaven na takovém modernistickém předělu, který odmítl vše staré, nechtěl se zdržovat porozuměním smyslu toho, co nás přivedlo až sem; bylo třeba věnovat se budování s horečností ne nepodobnou „údernickým“ padesátým letům.

Kauza výstavy polského politického umělce Petera Fusse v pražské galerii NoD vyvolala bouřlivé reakce. Pro připomenutí: Fuss vystavil fotografie nacistických vojáků s Davidovými hvězdami namísto haknkrajců na protest proti válce v Gaze. Výstavu okamžitě zničili lidé spojení s pražskou Židovskou obcí, která vlastní prostor galerie a pohrozila jejím vypovězením. Výsledkem byla distance provozovatele galerie (Linhartovy nadace) od výstavy. Kauza vyvolala značnou mediální pozornost. Naopak zaryté mediální mlčení prozatím vyvolala povážlivá dohra této kauzy: propuštění kurátora Milana Mikuláštíka. Svobodě slova a umělecké tvorby nastaly patrně smutné časy.

Za inspiraci k této práci a kritické komentáře během jejího psaní děkuji Pavlu Baršovi.

Antikomunismus v ČR se stal ve specifické podobě od roku 2003 podstatnou součástí české veřejné diskuze a politické kultury významné části českých médií a politiky. V diskuzích (prozatím povýtce publicistických) se objevují různá vysvětlení tohoto fenoménu, která podněcují rozličné otázky. Představuje například soudobý český antikomunismus vítězné tažení morální pravice, projev sedimentované generační zkušenosti a pokus o mezigenerační předávku, nebo se jedná o instrumentálně užívanou „kartu“ v soupeření pravice a levice?

KD│Zpravodajsky málo pokrytou částí íránských protestů je významná role žen v těchto událostech. Avšak v protikladu k pozornosti, kterou média věnovala manželce Míra Hosejna Musávího Zahře Rahnavardové, není feministická politika v Íránu ničím novým, upozorňuje Dana Goldsteinová v Daily Beast. Íránské ženy agitovaly ve prospěch politické změny od počátku 20. století, kdy se účastnily Ústavní revoluce z roku 1906. V roce 1979 poskytly ženy klíčovou podporu islámské revoluci. Během dalších let pak hrály klíčovou roli při opatrné subverzi islámského práva, zejména v oblasti omezení týkajících se ženského oděvu.

Ale Ahmadínežádova éra znamenala prakticky v každém ohledu krok zpět, což způsobilo znovuzrození feministických organizací. "Netrvala bych na tom, že pro ženy byly volby nějakým bodem obratu," říká Sanam Anderliniová, washingtonská konzultantka pro mezinárodní záležitosti týkající se žen. "Ale řekla bych, že ženy znamenaly bod obratu těchto voleb".

KD│Každý Íránec ví, že žádná tyranie nemůže přežít, nehledě na to, jak dobře je vyzbrojená, pokud ji na ulicích konfrontují neozbrojení a odhodlaní lidé – tak to stojí psáno v jejich učebnicích dějepisu o událostech v letech 1978-1979. A je to přesně toto vědomí, co činí nynější krizi pro režim nebezpečnou, napsal Tony Karon pro list The National, který vychází v Abú Dhabí.

Důležití představitelé režimu nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího dlouho varovali, že politika íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda islámskou republiku ohrožuje – a že tento rozvratnický styl a možnost zfalšování voleb může vytvořit krizi legitimity. Místo aby se řídil jejich radou a dovolil íránskému volebnímu systému sehrát korektivní roli, Chameneí určenou funkci duchovního vůdce povzneseného nad šarvátky absurdně zkarikoval. Nejen že porušil konvence, když otevřeně podpořil Ahmadínežádovu kampaň, ale dokonce ukvapeně potvrdil nepravděpodobný výsledek, když vyhlásil "božské vítězství", než ho sílící protesty přiměly nařídit nevolené Radě strážců, aby volební podvody vyšetřila.

Napadlo autory lamentací o důchodcích a konec konců i pana Škabrahu, jenž je ve svém článku cituje, pro koho ti staří nakupují při akcích v hypermarketech? No jistě taky pro sebe, ale možná hlavně pro mladé, kteří "to nestíhají".

Dědo, babi, jděte tam a kupte to! No a když už jsme u toho, vezmete si zase Pepíčka a Máničku na hlídání, ona ta školka je drahá a my musíme do pěti "šrotit".

Péče o děti, často už padesátileté, vylepšovaná pravidelnými pěněžními příspěvky, se stala samozřejmostí už za "socialismu" a běda tomu, kdo by tyto požadavky odmítl, toho by pak "neměli rádi".

Ti, kdo házeli vajíčka na Paroubka, už za deset, patnáct let přijdou se stejnými požadavky - na staré, kteří jim dnes tak vadí. Mělo by jim být vyhověno - vajíčkem mezi oči, aby se konečně probudili...

Ve středu 17. června 2009 zaregistrovalo ministerstvo vnitra České republiky pod číslem MV-39553-7/VS-2009 nový politický subjekt - Českou pirátskou stranu (oficiální zkratka ČPS).

KD│Íránská Rada strážců provádějící přepočítávání hlasů v 10% volebních obvodů oznámila, že v 50 městech došlo k odevzdání více než 100% hlasů všech registrovaných voličů; celkem zatím přebývá přes 3 miliony hlasů. Dosud však prý podle Rady není jasné, nakolik to mohlo ovlivnit celkový výsledek voleb. S odvoláním na vysílání druhého programu íránské státní televize to oznámil server PressTV.

Britský nevládní analytický institut Chatham House vydal analýzu volebních výsledků nedávných íránských prezidentských voleb. Údaje, které zveřejnilo íránské ministerstvo vnitra, srovnali autoři analýzy s výsledky z předchozích voleb. Dospěli k závěru, že nesrovalosti jsou tyto:

Vývoj dolaru a vývoj americké ekonomiky jsou úzce spjaty. Neuplyne den, aby se nepředpovídal totální krach dolaru, či naopak jeho posílení na základě určitých „optimistických“ zpráv. Dolar je mnohem více než americká měna, je to internacionální měna a jeho vývoj má skutečně globální dopad.

Tato fejetonová koláž je částečným doplněním mého článku "Česká švajneraj" s přihlédnutím k nejnovějším událostem.

Když jsem loni navštívil Írán jako reportér z tamějších parlamentních voleb, objevil jsem zemi, která se naprosto odlišovala od toho, jak se normálně popisuje, píše v týdeníku Observer Peter Beaumont. S vydavatelem nahrávek klasické hudby jsem v kinokavárně debatoval o sociologu Durkheimovi a o situaci v iráckých šíitských svatých městech s konzervativním strážcem v mešitě v jižním Teheránu. Seděl jsem s umělci, kteří pili propašovanou vodku na večírku a diskutovali jsme o hranicích osobní svobody ohledně předpisů o islámském oděvu s liberální, nicméně šátek nosící učitelkou. I postoje stoupenců prezidenta Ahmadinežáda, s nimiž jsem se setkal na venkově, byly složité. Írán, víte, proměňuje v komický obraz to, jak by Západ chtěl vidět jeho realitu.

Redukovat význam v pátek skončené Rady EU, pomyslného vrcholu českého předsednictví, na otázku poskytování eventuálních záruk Irsku v souvislosti s možností opakovaného referenda k Lisabonské smlouvě, by jistě vhodné nebylo. Pokusme se nicméně nad problematikou "záruk" zamyslet.

Autor je poradcem Václava Klause.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2009 přispělo celkem 257 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 92 324 04 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 5. 2009 částku 60 385,44 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €761,80.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.