Mám ve svém archivu videozáznam z prvního zvolení Václava Havla prezidentem. Na Václavském náměstí juchají davy a v popředí, někde na Můstku, jedna bezzubá Romka v letech křičí do kamery: „Vašek je náš prezident, už nikdy nebudeme muset makat!“ Myslím si, že právě v tom je jádro pudla. Že právě tenkrát už se začalo schylovat k nedorozumění, jehož dalšího vyvrcholení jsme právě svědky. Nesklízíme proto víc, než jsme zaseli. A řekněme si rovnou, že toho bylo proklatě málo k vysvětlení pozic.

Je jen těžké uvěřit, že někteří naši politici jsou na tom tak špatně, jak se to musí, každému, komu se podařilo získat alespoň státní maturitu a trochu životních zkušeností jevit. V každém případě je to vždy patrné, když jsou postaveni před realitu, která je jim nepříjemná a se kterou si nevědí rady. Nejinak je tomu i s kanadským zavedením vízové povinnosti pro české občany. O tom, že Kanada zavede víza, se mluví už půl roku, možná déle, ale nejspíše to začalo tehdy, když si Kanada vyhodnotila nápad žadatelů o azyl z jednotlivých zemí za rok 2008, který byl zároveň prvním úplným rokem, kdy vízová povinnost pro občany ČR neplatila.

Někteří čtenáři se asi diví, proč jsme je v posledních dnech obtěžovali podrobnými recenzemi na filmy, uvedené na karlovarském filmovém festivalu, tedy na díla, která nikdy nebudou uvedena do české filmové distribuce a čeští diváci je nikdy neuvidí, pokud se rychle nevydají do pražských kin Aero či Světozor na tzv. "Ozvěny" karlovarského festivalu (promiňte mi ten výraz, vím, že ta metafora je hloupá).

Zastávám názor, možná poněkud "buditelský", že role karlovarského filmového festivalu je v české společnosti opravdu nesmírně důležitá. Víme všichni, jak primitivní a často druhořadá až třetiřadá jsou v současné české společnosti, která jaksi ztratila orientaci i povědomí toho, co je skutečně kvalitní, a převládlo v ní plebejství, většina "kulturních" akcí. V tomto kontextu je karlovarský filmový festival a jeho dramaturgie téměř něco jako zázrak. Výběr filmů, které festival předkládá 12 000 diváků, kteří se tam každoročně dostaví (a většinou jsou to filmoví nadšenci, baťůžkáři, kteří spí kdesi ve stanech nebo v autech) je skutečně vynikající a každým rokem se zlepšuje.

Chcete-li vědět, co se dnes ve světě, mimo ohradu sebestředné a se světem kulturně nekomunikující České republiky děje, sledujte filmy, které se hrály na karlovarském festivalu. Kdo umí anglicky, může si je sehnat na DVD prostřednictvím firmy Amazon; jde o vynikající výroční přehlídku, kterou je opravdu nutno brát vážně, navzdory tomu, že se česká média, iritujícím způsobem, zaměřují při informacích o Varech jen na pochybné "celebrity", či jiné hlouposti. Vzhledem k tomu, že se nikde v českém prostředí nevyskytnou podrobnější ani serióznější recenze těch vynikajících děl, které vám předkládá karlovarský festival, rozhodli jsme se už před lety se této výjimečné kulturní akci podrobně věnovat. Prosím, neignorujte to. Potřebujete to k svému lidství. Děkujeme.

Jan Čulík, "Na cenách a celebritách nezáleží, důležité jsou dobré filmy ZDE

Filmový festival Karlovy Vary 2009 TÉMA BL

Mobilní telefonní společnost Nokia je terčem rostoucího hospodářského bojkotu v Íránu. Spotřebitelé sympatizující s protestním hnutím po nedávných prezidentských volbách se zaměřují na celou řadu firem, o nichž je známo, že kolaborují s íránským režimem.

Velkoobchodní prodejci v Teheránu informují, že prodej mobilních telefonů firmy Nokia poklesl až o padesát procent v důsledku apelů, aby lidé bojkotovali Nokia Siemens Networks za to, že tato firma prodala Íránu systém pro dohled nad komunikacemi.

S radostí oznamuji všem dobrovolným čističům žumpy, že mohou jít v klidu spát a užívat si demokracie. Pořádek byl obnoven. "Svobodnému šíření lží a překážkám v šíření pravdivých informací" bylo, alespoň pro dnešní večer, zabráněno (viz níže). Hovno už nesmrdí. Nebo možná zase už smrdí, ale já nevím. Od toho máme orgány. Není na mne, abych to rozhodl.

Zároveň bych chtěl říct, že hluboce litují svých minulých projevů schvalujících svobodné zveřejňování politicky nekorektních názorů a myšlenek a že doufám, že proti mně nebude zahájeno trestní stíhání, protože (patrně podobně jako pan Stwora) nemám dost peněz na to, abych si mohl dovolit najmout dobrého právníka ($300 na hodinu a výše).

S úctou a pokorou

Jiří Drašnar

Vážně by mě zajímalo, co svým článkem "Víra v samočisticí žumpu" pan David vlastně myslel, píše čtenář Pavel Němec. Na jednu stranu dokladuje, jakým způsobem mainstream denně manipuluje nebo přímo lže, mluví o monopolu na svobodu cenzurovat nepohodlné názory, na druhou stranu svůj članek uzavírá tím, že by šíření lží mělo být potíráno přinejmenším krácením na svobodě. Jestli to dobře chápu, tak pan David by nejen zavíral malé ryby typu pana Stwory, ale rovnou by cenzuroval veškerá média a zavíral jejich redaktory, aby nemohlo docházet k šíření lží a cenzuře pravdy

Jakkoliv nesouhlasím se současnou medialní manipulací a přál bych si, aby pravda(neplést s jediným správným viděním světa) dostala svůj prostor, tohle je ten nejextrémnější názor na toto téma, co jsem zde doposud četl.

Petr Wagner ve své Poslední poznámce ke svobodě slova se kloní k názoru, že omezovat svobodu lhát je nebezpečné. V podstatě jde o spor priorit, zda je důležitější svoboda nebo pravda (jsem si vědom značného zjednodušení). Důležitější tedy je, že nikomu nemá být bráněno ve svobodném (neomezeném) vyjadřování, pravda není tak důležitá. Svobodné šíření lží ovšem poškozuje zájmy těch, o nichž se lži šíří. To ví každá domovnice, ale intelektuálové, zdá se, s tím mají problémy.

KD│Když řecká policie o víkendu zničila tábor afghánských uprchlíků v přístavu Patras, upozornila na jeden z nejméně známých důsledků afghánského konfliktu. Mnozí z těchto lidí zaplatili převaděčům několik tisíc dolarů, aby se na toto místo dostali, vysvětluje zpráva UPI.

Tábor existoval celkem 13 let. Ještě nedávno v něm žilo 1 800 uprchlíků čekajících na propašování lodí do Itálie. Zatýkání ale zmenšilo počet obyvatel asi na stovku, načež policie udeřila a zničila příbytky z platu a kartonu. Ušetřila pouze provizorní mešitu a stan dobrovolníků poskytujících lékařskou pomoc.

KD│ Bylo to teheránské jaro. Snili o opakování pádu berlínské zdi v roce 1989. Teheránská zeď však nakonec nepadla, napsal v Asia Times v závěrečné analýze Pepe Escobar. Za prolitou krví, potem a slzami; za prezidentskými volbami - zfalšovanými či nikoliv; za zelenou revolucí - legitimní nebo zahraniční špionážní operací, jak režim tvrdí; za prohrou Míra Hosejna Musávího, znovuzvolením Mahmúda Ahmadínežáda - co se to vlastně nakonec za tím vším dělo?

Ve skutečnosti došlo k upevnění diktatury mullahtariátu podporovaného armádou. Svět bude muset v dalších letech žít s Chameneím, Ahmadínežádem a ultrapravicovou frakcí íránských Revolučních gard. Proto je důležité pochopit, co jsou "ultras" zač a kde se vzali.

Občané, to jsou dnes, fakt, ale poměry! Když se někdo zaslouží o rozvoj ekonomiky, vlasti, státu, míru, války, socialismu nebo demokracie, bývá zpravidla bohatě odměněn. Dostane nějaký ten řád Marie Terezie, Bílého lva, Rudé hvězdy, Bronzový odznak brigády socialistické práce, trafiku, a někdy i přes hubu.

Nejen to, kdo má zásluhy o výstavbu socializmu nebo demokracie, byť spolupracoval s Gestapem, STB, KGB nebo mafií, dostane odškodné formou možnosti odchodu do předčasného důchodu.

Na okraj stále probíhající diskuse o svobodě slova si dovolím učinit pár poznámek. Vrátím se na začátek. Diskuse začala upozorněním spisovatele Jiřího Drašnara na trestní stíhání Vladimíra Stwory , který ve Zvědavci (webu, který je dle jednoho z diskutujících, exkluzivně zaměřen na kritiku státu Izrael) zveřejnil článek zpochybňující při nejmenším počet obětí holocaustu. Nevím, zda je definice holocaustu uvedená ve „iuridictum“ na internetu všeobecně přijímána. Ale vyjdeme-li z této definice, pak článek ve Zvědavci nepochybně naplňuje definici popírání holocaustu.

KD│V kultuře celebrit ničíme to, co uctíváme. Komerční exploatace smrti Michaela Jacksona byla organizována korporátními silami, jež zpěváka přivedly k šílenství. Jackson, oloupený o dětství a obklopený supy kořistícími z jeho strachů a slabostí, byl posedlý sebenenávistí natolik, že z afroamerické tváře vyřezal neustále se měnící kavkazskou posmrtnou masku a domnělou pedofilii ukryl za iluzi věčného mládí. Nedokázal oddělit veřejné a soukromé já. Stal se komoditou, produktem, někým kdo je na prodej, kdo je využíván a manipulován. Byl infikován morálním nihilismem a osobní desintegrací, jež jsou jádrem korporátní kultury. A jeho fantazie věčného mládí, přeludy majestátu a zoufalé, znetvořující pokusy o fyzickou proměnu byly výrazem našich vlastních tužeb. Byl našim odrazem dovedeným do extrému, napsal pro Thruthdig Chris Hedges.

Jeho pohřební obřad - varietní představení s rakví - podle odhadů shlédlo zhruba 31,1 milionu diváků. Ceremonii s vystoupeními či poctami Stevieho Wondera, Brooke Shieldsové a dalších celebrit přenášelo živě 19 zpravodajských sítí. Šlo o poslední epizodu dlouhého seriálu o Michaelu Jacksonovi. A pokračuje to s jeho dcerou Paris, kterou dostrkali před mikrofon, aby promluvila o svém otci. Janet Jacksonová děvče ještě před tím, než stihlo pronést pár slov, napomenula, aby mluvilo nahlas. Když se dítě zhroutilo, dospělí kolem nastavili mikrofony, abychom mohli slyšet vzlyky. Dav tleskal. Oblíbená ozvěna toho, co zničilo otce.

Krize dnešního světa nemá jen společenské, finanční a ekonomické následky, ale pro jednotlivéosoby má ovšem také následky individuálně psychologické. Že ale se i bez dnešní finančně ekonomické krize se lidé stále ještě dostávají z důvodů přemrštěných požadavků do nesnází, o tom něco v této poznámce…

KD│ Ruské slovo "dača" znamená doslova "venkovský domek", ale tento koncept je ve skutečnosti mnohem širší. Zosobňuje ruský životní styl a ruský sen, pokud něco takového existuje. Dači jsou různých tvarů a velikostí, od letních dřevěných chatek až mnohopatrové paláce z červených cihel obklopené hektary parků a jezer, vysvětluje pro Eurasia Daily Monitor Jurij Zarachovič.

Právě na dačách čechovovská inteligence 19. století lamentovala nad svými bláhovými životy a nedokonalostí lidské povahy. Na dačách, za ploty hlídanými příslušníky FSB, nikoliv v parlamentu nebo v kabinetu, vznikají hlavní politická rozhodnutí. A když teenageři unikají s partnerem před rodiči nebo rodiče před dětmi, děje se tak opět na dače. Ale kromě toho všeho dača Rusům umožňuje přežít jejich věčné krize. "Čím více brambor lidé na dačách vypěstují, tím je v Rusku hůře," vysvětluje editor nejoblíbenějšího zahrádkářského časopisu Vaši 6 Sotok (vašich 600 metrů čtverečních) Andrej Tumanov.

V posledních dnech a týdnech se opět dostala na světla ramp problematika vědy a výzkumu v České republice, a to zejména v souvislosti s připravovanými škrty v rozpočtu Akademie věd. Ta ústy svého nejvyššího představitele, prof. Jiřího Drahoše, i jiných svých zástupců bije na poplach. Padají slova jako zánik Akademie, potažmo ohrožení české vědy, ve všech pádech se skloňuje nevraživost mezi vysokými školami a Akademií.

Mezi tímto silným střelným prachem, který se mediálním éterem šíří, poněkud zanikl význam zprávy o tom, že se vedení Akademie věd rozhodlo zastavit přípravu projektu CESLAB. Jeho cílem bylo vybudovat na území České republiky unikátní vědecké zařízení, tzv. synchrotron, aneb zdroj synchrotronového záření. Projekt byl zastaven tři a půl měsíce před podáním projektové žádosti o financování ze strukturálních fondů, jmenovitě z Operačního programu Věda a výzkum pro inovace. Stalo se tak za situace, kdy projekt neoddiskutovatelně patřil k nejlépe připraveným tzv. velkým projektům (tedy s rozpočtem nad 50 milionů EUR). Především se však jednalo o projekt, který plně naplňoval smysl první osy uvedeného operačního programu, tedy vytvoření evropského centra excelence na území našeho státu, a to za přispění finančních prostředků Evropské unie. Středoevropská synchrotronová laboratoř se sídlem v Brně byla předurčena k tomu, aby přivedla do České republiky špičkové zahraniční vědce z mnoha přírodovědných oborů. Narůstající zahraniční zájem o přípravu a pozdější využívání zařízení je toho dokladem. Rakouští, maďarští, slovenští i polští odborníci jasně deklarovali svoji ochotu podílet se na vědecké přípravě projektu. Díky jedinečným charakteristikám zařízení, které jsou jeho alfou a omegou, by se však býval mezinárodní zájem nemusel omezovat jenom na sousední státy, o čemž svědčí podpora projektu ze strany bruselské administrativy.

Jestli chtěli majitelé domu v Truhlářské ulici v Praze donutit k vystěhován zbylé nájemníky bytů tím, že do domu nastěhují squattery, velmi se zmýlili. Připoutali tím k domu takovou pozornost veřejnosti a medií že jim jen tak něco neprojde, tedy ani to co jim dosud „procházelo“ a co je v Čechách v celku obvyklou praxí některých pánů domácích. To je jistě ku prospěchu věci.

Na druhé straně by novináři neměli postiženým nájemníkům přidělávat vrásky tvrzeními, která s realitou našeho práva nemají nic společného. Zejména za situace, kdy si jeden z pronajímatelů, onen „Kocábův dobrodinec“, s dodržováním českého práva příliš starostí nedělá.

Když navštívil křesťanský historik Nathan Stolzfus kdysi Německo, byl k svému překvapení často pokládán za žida. Tato pro něho nová totožnost byla odůvodněná interpretací jeho jména. Výše citovaný článek s pro něho s tím spojenými poznatky je důvodem mé dnešní poznámky o změně náboženských konstrukcí.

Dick Cheney, bývalý americký viceprezident, nařídil vysoce utajovanou operaci CIA, skrytou před Kongresem, protože zřejmě šla za hranice zákona. V rámci operace se měli vyvražďovat operativci CIA ve spřátelených zemích, bez vědomí jejich vlád. Svědčí o tom bývalí američtí výzvědní pracovníci.

Strávil jsem necelé dva týdny v sousedním Rakousku, kde jsem sledoval především německy mluvící média, a musím říci, že kdyby nebylo řádění sparťanských fanoušků na jakémsi přátelském zápase v rámci zahraničního letního soustředění, tak bych o naší, tedy České, republice neslyšel vůbec nic. Pardon, málem bych zapomněl, v jednom přírodovědném filmu byla vyzvednuta práce českých odborníků na výzkumu života krtka.

Hned po návratu na mne udeřila dusná atmosféra očekávání rozhodnutí kanadských úřadů o zavedení víz pro české občany. Očekával jsem určitou poptávku po zkoumání příčin zvýšeného počtu odchodů našich občanů právě do Kanady, zamyšlení se nad tím, jestli je u nás vše úplně v pořádku. Namísto toho se objevilo radostné, všeobecně papouškované zpravodajství o tom, že se Romové začínají z Kanady vracet, že jim prý ani tam pšenka nepokvete.

Bavorská SPD svěřila svůj osud do rukou 36 letého předsedy Floriana Pronolda. Novou generální sekretářkou se stala jednačtyřicetiletá "šarmantní blondýna" Natascha Kohnen.

V sobotu 11.7. si bavorská SPD na svém sjezdu ve Weidenu zvolila nové vedení strany. Jediný kandidát na předsedu, právník a poslanec Bundestagu, Florian Pronold (kterému nikdo neřekne jinak než „Flori“), nahradil dosavadního předsedu Ludwiga Stieglera a získal 89,7% hlasů téměř 300 přítomných delegátů. Ještě před rokem, kdy byl Pronold zvolen jen o chlup místopředsedou bavorské SPD, by byl takový výsledek nemyslitelný.

Všechno je v háji. Naše důvěra v cokoliv byla otřesena sérií šokujících odhalení. Nedá se hnout, všude padají instituce. Televize, ekonomika, policie, parlament a nejnověji tisk. Ukazuje se, že všude jsou jen lháři a svině a sobci a násilníci a blbci, píše v deníku Guardian Charlie Brooker.

Vědci v ČR zuří kvůli drastickým změnám ve financování české vědy. Varují, že reforma poškodí základní výzkum, píše v časopise Nature Quirin Schiermeier.

Od příštího roku má být základní financování pro české univerzity a výzkumné ústavy rozdělováno podle přísné metriky. Plán schválila česká vláda dne 29. června.

Kritikové ale poukazují na to, že nová formule pro financování výzkumu hrubě zkresluje skutečné hodnoty české vědy a že hrozí nebezpečí, že zničí její nejlepší část. Špatně definovaná kritéria "inovací" sníží význam pečlivé a podrobné práce při vydávání knih a vědeckých článků a odmění mlhavé plány a uspěchané žádosti o patenty.

KD│ Po masové vraždě zhruba 2 000 talibánských zajatců v poušti Dašt-i-Lejli, k níž došlo v listopadu 2001 krátce po porážce talibánského režimu spojenými silami USA a Severní aliance, Bushova administrativa ztěžovala vyšetřování, tvrdí vládní úředníci a organizace na ochranu lidských práv. Uzbecký generál Rašíd Dóstum (na snímku), který za masakr nese přinejmenším politickou zodpovědnost, se má nyní stát náčelníkem generálního štábu afghánské armády, informoval James Risen v článku pro The New York Times. FBI, ministerstvo zahraničí, Červený kříž a několik lidskoprávních organizací se snažilo důkladně vyšetřit okolnosti masakru, avšak bývalý voják prosovětského Nadžíbulláhova režimu Dóstum, který byl v době invaze na výplatní listině CIA a úzce spolupracoval s jednotkami US Special Forces ("Green Berets"), byl chráněn s poukazem na stabilitu nynějšího režimu prezidenta Hamída Karzaího.

Obrovský zájem investorů a ředitelů mezinárodních mediálních společností vyvolala informace, kterou napsal patnáctiletý brigádník v investiční bance Morgan Stanley o mediálních zvycích teenagerů.

Analytikové evropských médií z americké investiční banky požádali Matthewa Robsona, žáka z jedné londýnské školy, který je v bance na stáži, aby napsal zprávu o tom, jak teenageři používají moderní technologii. Matthew napsal "nesmírně jasné a myšlenkově stimulující poznatky. Tak jsme to zveřejnili," konstatoval šéf výzkumného týmu. Zpráva patnáctiletého školáka vyvolala pět až šestkrát větší zájem od manažerů investičních fondů a ředitelů mediálních společností než pravidelné analýzy investiční banky.

Zvláštní je, že autoři v probíhající diskusi v zásadě nejsou ve sporu o meritum věci. Ten snad nejlépe vystihující rozpor bych viděl mezi Karlem Dolejším a Jenem Čulíkem. Ztímco KD vidí nutnost jakési "cenzury", JČ spolehá na autoočistnou schopnost společnosti. S tím se ztotožňuji i já a ostatně ve svém vynikajícím článku o hierarchii informací i KD.

Pokud ve zdravé společnosti začnu říkat, že holocaust nebyl, že Izrael se nedopustil v Gaze válečných zločinů, že globální oteplování neexistuje a že nejsou vidět známky poškozování přírody lidskou činností, natož že nepocházím ze společného předka primátů a člověka nebo, že druhou světovou válku nevyhrál Sovětský svaz, tak se vystavím jedinému: budu s prominutím za blbce. To, že některé věci jsou ošetřeny zákonem nekomentuji.

O von Trierově Antichristu jsem nechtěla psát nic. Lidé o tom film tolik hovoří, že jsem se na tom nechtěla vůbec podílet. A měla jsem dojem, že všechno, co bych mohla říci, už bylo řečeno mnohokrát předtím. Avšak dnes mě k tomu napadla znepokojující myšlenka.

Musím říci, že mi z toho filmu bylo fyzicky špatně. Zjistila jsem, v jednu chvíli během filmu, že mám v těle napjaté všechny svaly. A nevadilo mi jen to násilí. Ostatní aspekty filmu jsou nerozvinuté, ty údajně intelektuální pasáže (o mytologii a o historii násilí proti ženám) jsou útržkovité a nejsou provázány s ničím.

Anglickáý verze tohoto článku je ZDE

K tomu Jan Čulík, Lars von Trier: Rozmazlený apoštol bezsmyslnosti západní kultury ZDE

Kritikové v Cannes film vypískali ZDE

Dopisy kolektivů dělnické třídy (v tomto případě "umělecké fronty") je česká, ryze normalizační specialita. Po 99 pragovácích, zvoucích kdysi v minulosti sovětská vojska do Československa, přišla postsametová postmoderní současnost. Po stovce umělců - notorických petentů podepsalo požadavek rozpustit volbu generálního ředitele a přepracovat mediální legislativu další tři stovky "představitelů společenských organizací" náhle vzniklé Národní fronty. Prý i posunovači na dráze jsou zahrnuti do tohoto výkvětu národa, kterému jednou za deset let leží na srdci osud mediální demokracie v Česku. Kdy petici podepíše i Havel? Další tři stovky podpisů pod požadavek za nezvolení generálního ředitele ČT a vyjednávání s "odbornou veřejností" a "studenty" o podobě veřejné služby oznámil tiskovým prohlášením majitel soukromé televizní licence FEBIO TV Fero Fenič. Ano, tentýž Fero Fenič, který pro své přemrštěné finanční požadavky přestal točit dokumenty Cestománie a ukončil pokuem o mediální konflikt spolupráci s ČT, zažádal si o licenci na plnoformátovou digitální televizi "životního stylu", barnumsky rozhlašoval, že hodlá vysílat už v "prvním čtvrtletí roku 2007", najal likvidátora Slovenské televize Richarda Rybníčka jako "generálního" ředitele, bývalého programového ředitele Novy Petra Sládečka jako programového ředitele. Podle něj měla být Febio TV „voňavější televizí“, moderní, trendovou, energickou a dynamickou, která se nebojí experimentů a chce divákům dělat radost. Mluvčím tohoto projektu byl ... Tomáš Klvaňa.

K diskusi o kriminalizaci myšlenek: Emma Čulíková si vzpomněla na rozhovory s Terry Gilliamem a Terry Jonesem, tvůrci montypythonovských seriálů, které jsme poprvé přinesli r. 2004 ZDE. Zveřejňujeme je znovu (red.)

V pátek v podvečer hovořil Jan Čulík v Uherském Hradišti s "Monty Pythonem" Terry Gilliamem.

K diskusi o kriminalizaci myšlenek: Emma Čulíková si vzpomněla na rozhovory s Terry Gilliamem a Terry Jonesem, tvůrci montypythonovských seriálů, které jsme poprvé přinesli r. 2004 ZDE. Zveřejňujeme je znovu (red.)

V pátek hovořil Jan Čulík v Uherském Hradišti s "Monty Pythonem" Terrym Jonesem.

V letošním roce si - kromě vzpomínek na kolaps tuzemského komunismu - připomeneme i dvacet let vývoje svobodných českých médií. Zlepšil se český tisk v průběhu zmíněných dvou dekád? Dosáhla kvalita většiny našich seriózních novin standardu, na který jsou zvyklí náročnější britští, francouzští či španělští čtenáři, nebo k této poměrně vysoké metě alespoň směřuje? Uvedené otázky mě přiměly strávit několik odpolední nad poměrně zašlými svazky některých českých deníků (Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Právo) z roku 1993 a 1997, několik večerů nad současnou produkcí vybraných českých deníků i týdeníků (k již uvedeným titulům jsem přibral týdeníky Respekt, Reflex a Týden) a konečně několik nocí nad nejnovějšími čísly britského deníku The Guardian a španělského deníku i týdeníku El País.

Tradiční analýzy problematiky národní bezpečnosti jsou soustředěny na vojenská rizika a hrozby. K nim se přidala nebezpečí plynoucí z terorismu, ze šíření zbraní hromadného ničení a nestability některých států. Tak trochu ve skrytu za těmito analýzami jsou ovšem varovné rozbory energetické zranitelnosti Západu, a to především Spojených států. Přitom je již delší dobu zřejmé, že pro USA je energetická bezpečnost hned po vojenské bezpečnosti nejvážnějším zdrojem nejistot. Pro některé autory je dokonce „energie ústřední výzvou pro zahraniční politiku USA, ne pouze jedna z mnoha výzev“. ¹

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2009 přispělo celkem 209 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 48 370.86 Kč, příjem z reklamy byl 2000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6 2009 částku 63 103.34 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €761,80.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.