Britská vláda čelí ostré kritice, protože právě vyšlo najevo, že stovky malých dětí jsou bezdůvodně vězněny v imigračních vazebních střediscích. Vyšly najevo informace, že spolu se svými rodiči je ve vazebních střediscích zadržováno 470 malých dětí. Většina z nich je mladších pěti let. Ani rodiče, ani děti nespáchaly žádný trestný čin, pouze se pokusily požádat v Británii o azyl, Žadatelé o azyl pocházejí ze zemí, jako je Zimbabwe, Súdán, Srí Lanka a Demokratická republika Kongo.

Možná by bylo zajímavé, kdyby se některý z novinářů, kteří mají přístup k našim nevoleným vyvoleným, odvážil zeptat na to, zda cítí nějakým způsobem odpovědnost za budoucnost země a jejich občanů. Zda jim dochází, že již dnes je jasné, že první možná legislativní opatření mohou nabýt účinnost nejdříve k 1. 7. 2010 a že to už bude zřejmě na leccos pozdě. Zdá se totiž, že je pro ně důležité všechno možné a nikoliv to, zda se celá posametová společnost sesype nebo nesesype jako domeček z karet.

Rozhovor s ministryní školství v sobotní Mladé frontě Dnes by si zasloužil delší polemiku, dotknu se však jenom tří bodů. Zástupce šéfredaktora MfD, jenž má daleko do důchodu a bude mít - což mu samozřejmě přeji - důchod bezpochyby větší než dnešní průměrný (kterého "dosahuji" já), nemůže přirozeně cítit, co znamenají poplatky - nikoli "ve zdravotnictví", nýbrž pro důchodce, kteří je musí platit.

Takže pro něj poplatky nepatří do horních pater politiky, proto se podle něj kolem nich "pořád jen motáme" (asi jako kolem kontejnerů na odpadky). Měli bychom - či spíš by měli politici? - tedy toto téma ve volební kampani pominout. Pro Viliama Bucherta je ovšem i "radar" téma okrajové. Nicméně sotva uniklo jeho pozornosti, že tři čtvrtiny občanů radar odmítají - mají (od Bucherta zřejmě odlišný) záporný, ovšem vlastní názor.

FOTOGALERIE

Tisková zpráva o.s. Oživení a Pražské matky ze dne 31. 8. 2009

Sdružení Oživení, Pražské matky a Auto*mat od dubna tohoto roku systematicky usilují o obnovu desítek přechodů pro chodce v místech s provozem tramvají, které byly před prázdninami narychlo a bez jakékoli náhrady rušeny. Rušení, případně náhradní vyznačování dotčených přechodů probíhalo bez jasných pravidel, což ohrožovalo a uvádělo ve zmatek jak chodce, tak i řidiče. Po řadě jednání občanských sdružení s pražským magistrátem, Ministerstvem dopravy ČR a Technickou správou komunikací hl. m. Prahy a díky snažení úředníků i trvalému zájmu médií se nakonec podařilo z větší části přechody před zahájením školního roku obnovit.

2. září od 10 hodin bude vysílat HORTUS, nekomerční rádio Jazzové sekce, která byla založena roku 1969, internetový 2,5 hodinový blok unikátních rozhlasových záznamů - anglicky, česky, německy a rusky. Uslyšíte klíčové projevy státníků, které vedly k zahájení druhé světové války. Pásmo z více než 70 zdrojů je nejrozsáhlejším a nejautentičtějším rozhlasovým programem, který je k tomuto výročí vysílán.

rozhlasové vysílání rádia Hortus (((●)))

Očekávám, že lidé, kteří si přejí změnit politiku podle svého názoru k lepšímu, si nejdříve ujasní, čeho chtějí dosáhnout, založí stranu a zkusí štěstí ve volbách. Připadá vám to naivní? Partě z TOP 09 zřejmě také, a tak to vzali z opačného konce: vytáhli do voleb, stranu budují za pochodu a program si nechávají jako bonbónek na konec. Když redaktorka Respektu Silvie Lauderová naléhala na Miroslava Kalouska, aby jí prozradil alespoň něco z volebního programu, odháněl jí jako dotěrnou vosu.

Erik Tabery potom napsal, že za takových okolností voliči nevědí, jak se nová strana postaví třeba k americkému radaru (Respekt č. 35). Kdyby se redaktoři podívali na internetové stránky obou komor našeho parlamentu a dohledali si tam, jak o radaru hlasovali poslanci a senátoři, kteří se později přihlásili do strany TOP 09, mají v tomto bodě jasno: byli pro.

Rada Českého rozhlasu zatím obdržela pouze jednu obálku s projektem kandidáta na post generálního ředitele veřejnoprávního rádia, sdělila Mediafaxu místopředsedkyně rady Dana Jaklová. Termínem pro podání přihlášky je pondělí 31. srpna, dva dny poté bude rada rozlepovat obálky s projekty.

Je možné, že až americkému ohlupenému občanstvu dojde, jak s ním lobbisti a tradičně prodejní politici zatočili ohledně vize všeobecného zdravotního pojištění, vezmou kvéry, jichž je všude dost, a dají se na pochod.

Předposlední bitva momentálně probíhá na televizních obrazovkách. Politici, analytici a komentátoři šťavnají o tom, že je třeba postupovat s rozvahou. Mírný pokrok v mezích zákona, jako podle Haška.

Jak oznámily české sdělovací prostředky, ZDE, počet krátkodobě nemocných v Česku klesl za první čtvrtletí roku o 31 procent. Významně ubylo i dlouhodobě nemocných, v porovnání se stejným obdobím loňského roku je jich o čtvrtinu méně. Kam se ti čerchmanti poděli? Možná umřeli.

Český film je reklamou zamořený, a to velice okatě a nešetrně.

Jako jeden z českých filmů, kde je product placement naprosto viditelný i laickému divákovi, jsem označil Rafťáky. Nebudu zde ale hodnotit děj, nebo otázku o čem a zda vůbec o něčem tento snímek byl. Usedl jsem do křesla s tím, že budu sledovat, jak jsou Rafťáci promořeni reklamou. Musím říci, že výsledek předčil má očekávání, ale k tomu se dostaneme později.

k tomu: 28.8.2009, Strategie, BL, Irena Ryšánková: Hvězdička už nestačí ZDE

Miliony televizních diváků nyní používají servery pro ilegální stahování televizních pořadů a zpřístupňují si tak zadarmo nepovolené kopie televizních pořadů, zjistil výzkum.

Nejpopulárnějším ilegálně stahovaným pořadem bylo americké drama Heroes. Z internetu si ho stáhlo asi 55 milionů lidí. 51 milionů lidí si z internetu stáhlo pořad Lost, druhý nejpopulárnější program. Počet návštěv uživatelů na čelných "torrentových" serverech se loni téměř zdvojnásobily.

Nejčastěji stahovaných 10 pořadů je amerických, ale mezi stahovanými pořady je i pravidelný populární britský televizní pořad o automobilech Top Gear, každou epizodu z něhož si z internetu hned po odvysílání stahuje asi 300 000 diváků.

Z Británie pochází jen asi 4 procenta ilegálního stahování, 47 procent ilegálního stahování se děje v USA.

Britský film Milionář z chatrče, který měl relativně malý rozpočet, si z internetu stáhlo přes 9 milionů lidí. Podivný případ Bejnamina Buttona si stáhlo asi 13 milionů lidí. Daleko populárnější jsou ale televizní pořady.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Podle zdrojů iDnes se ale zpráva o vyhoštění ruských diplomatů z Česka objevila v mediích záměrně. O tom, že "někdo" z ruské ambasády byl vyhoštěn, totiž věděla nezávisle na sobě řada novinářů několik týdnů. Cílený únik měl údajně připravit půdu pro jednání s ruským místopředsedou vlády Alexandrem Žukovem. Ten bude v ČR 13. a 14 září.

iDnes 31. 8.2009, Jiří Šťastný: Ruská rozvědka v Česku posiluje, loni se zajímala i o poslance ZDE

ŠOK│Vtipné je, že ten samý autor, který dnes hovoří o utajených "zdojích iDnes", které připravily "cílený únik informací" mezi novináře, aby si tak česká diplomacie "připravila půdu pro jednání s ruským místopředsedou vlády", byl spoluautorem článku, který provedl ono "úvodní odhalení špiónů" 17. srpna. A aby tehdy své zásluhy náležitě zdůraznil, tak k tomu materiálu přidal červenou cedulku VÍME PRVNÍ. Jak říkával už Josef Švejk: Přiznání ztěžuje zapírání.

iDnes 17.8.2009: Jiří Šťastný, Viliam Buchert: Česko vyhostilo dva ruské agenty. Je to další provokace, říká Lavrov ZDE

Jeden britský policista byl zraněn, když ho zavolali k zásahu na protizákonné "rave party", jíž se účastnilo 4000 lidí, konstatovala v neděli policie. Policie z hrabství Wiltshire byla zavolána v sobotu na pole nedaleko vesnice Warminster, kde raveři instalovali zesilovače a zvukové zařízení. Policie protizákonné shromáždění likvidovala celou noc. Do šestačtyřicetiletého policisty najel automobil a zřejmě mu zlomil kotník. Policista byl odvezen do nemocnice.

Téměř čtvrt století poté, co r. 1985 zpěváci světového rocku uspořádali globální koncert Live Aid a vybrali 150 milionů liber na humanitární úsilí pro Afriku, čelí znovu nyní miliony chudých Etiopanů podvýživě a zřejmě i hladomoru.

Odhady počtu lidí, kteří jsou závislí na nouzových dodávkách potravin, stouply letos z 4.9 milionů v lednu na 5.3 miliony v květnu a 6.2 miliony v červnu. Dalších 7,5 milionů lidí dostává pomoc za práci na komunitních projektech. Celkový počet lidí, dodávky potravin pro něž jsou chronicky nestabilní, dosahuje tedy 13,7 milionů.

Britský premiér Gordon Brown zveřejnil v sobotu novou strategii pro válku v Afghánistánu, včetně kontroverzního procesu "smíření" pro některé frakce Talibanu. Přislíbil také rychlejší výcvik afghánské armády, která by měla nahradit vojska NATO.

V Británii klesá podpora veřejnosti pro válku v Afghánistánu a britský premiér využil svou návštěvu na britské vojenské základně v provincii Helmand ke zveřejnění změněné strategie, která má omezit počet umírajících britských vojáků.

Zdroj blízký Gordonu Brownovi konstatoval, že vyjednávání s povstalci, sympatizujícími s Talibanem, ve snaze je přesvědčit, aby přešli na "západní" stranu, je nyní klíčovou součástí britského úsilí v Afghánistánu. Diplomatické zdroje v Helmandu naznačily, že vyjednávání zřejmě probíhá ve velkém měřítku. "Velká část Talibanu nebere nutně svou agendu vážně. Tito lidé bojují z taktických důvodů a je možné je přesvědčit, aby se stali součástí mainstreamového života."

Konflikt v Afghánistánu si už vyžádal 208 životů britských vojáků.

Podrobnosti v angličtině ZDE

První září roku 1939 není jen příležitostí k historickým výkladům, ale také k tomu si říci, co udělat, aby se podobné události nemohly opakovat.

Lidé ve své většině odmítají války a přesto se stále válčí. Dochází při nich ke krvavé, násilné alokaci zdrojů a hodnot, o které se různá společenství přou. Globalizace lidské civilizace vytvořila podmínky pro tak široký soubor konfliktů, že se v minulém století dokonce objevil fenomén světové války. Ve II. světové válce, která 1. 9. 1939 začala, zahynulo zhruba 20 milionů vojáků a 40 milionů civilistů. Lokální válečné konflikty za posledních 60. let ale přinesly cca 25 milionů dalších obětí. Války pokračují, přitom nejsou přirozené, samoúčelné, jsou podřízeny politice jako kolbišti různých lidských zájmů. A také politika je může a musí zvládnout.

KD│ Vztah mezi moderní průmyslovou společností a vědeckými myšlenkami, jimiž se údajně řídí, je složitější, než se na první pohled zdá. Ideologie, o níž společnost věří, že ji uplatňuje, a skutečná očekávání tvořící pozadí jejích aktivit a institucí, si nezřídka navzájem odporují. Abychom tento rozdíl nevnímali, je často třeba té nejvypjatější snahy nevidět; nicméně podobné úsilí může počítat se sympatiemi veřejného mínění, stejně jako s hmatatelnější podporou poskytovanou ekonomickými zájmy.

Vezměme například rozpor mezi křesťanskými a liberálními hodnotami údajně uplatňovanými evropskými velmocemi 19. století a nelítostnou politickou a hospodářskou exploatací uplatňovanou těmito státy vůči podřízeným národům koloniálních říší. Výsledkem byla sháňka po nějakém ospravedlnění existence evropského imperialismu, které by nahradilo skutečné vysvětlení - že totiž Evropané jednoduše chtěli bohatství a moc, které mohli získat exploatací zbytku planety. Jak napsal Stephen Jay Gould v knize The Mismeasure of Man, generace vědců věnovaly kariéry pokusům zdůvodnit, že "bílá rasa", toto imaginární a různě definované zvíře, byla biologicky nadřazena jiným "rasám".

KD│ Přestože ekonomické statistiky signalizují, že Velká recese v USA patrně končí, experti se současně obávají, že oživení může být limitováno odporem spotřebitelů k utrácení, informoval Peter S. Goodman pro New York Times. A protože spotřebitelské výdaje v minulých letech představovaly 70% veškeré ekonomické aktivity, může jít o poměrně zásadní omezení agregátní poptávky po zboží a službách, což opět podniky odrazuje od tvorby pracovních míst, upozorňuje Goodman.

Miliony Američanů se v minulých letech nejrůznějšími způsoby zadlužily a nyní v tom již nemohou pokračovat. A ti, kterým prostředky nechybí, se obávají budoucnosti a raději spoří. Chudým domácnostem již nikdo nepůjčí, zatímco ti bohatší se již jako bohatí necítí. V posledních týdnech Američané utráceli znatelně více kvůli šrotovnému (cash-for-clunkers program) - v červenci oproti předchozímu měsíci asi o 0,2%. Ale protože příjmy nerostou, většina ekonomů to považuje za krátkodobou záležitost. Někteří tvrdí, že recese trvala tak dlouho a způsobila takové škody, že se "vsákla" do kultury - snížila očekávání, zpochybnila prognózy a erodovala impuls k nakupování.

Toto je místnost v paláci Livadia na Krymu, kde se v únoru 1945 konala Jaltská konference.

Ministerstvo vnitra zakázalo "Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku" , které požaduje zrušení takzvaných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Považuje je za protiprávní v EU. Sdružení se také hlásí k podobným spolkům v Německu a Rakousku.

Podle kopie ministerského rozhodnutí vnitro mimo jiné dospělo k názoru, že záměrem sdružení je porušovat Ústavu a zákony.

Mezi střelou a střelivem je podstatný rozdíl. Ví to každý, kdo má zbrojní průkaz,nebo kdo byl kdysi dávno na vojně. Neví to ale redakce Týdne, která zveřejnila článek s barnumským titulkem "Záhada. Kde se u paneláku vzala protiletadlová střela?". Střela se nikde nevzala.

Muž, který byl odsouzen za atentát z r. 1988, zdůrazňuje, že je "nefér", aby bylo rodinám obětí odepřeno dovědět se pravdu.

Muž, odsouzený za atentát na letadlo Pan Am, které explodovalo v prosinci 1988 nad Lockerbie, podpořil v sobotu požadavek, aby bylo zahájeno veřejné vyšetřování atentátu. Abdelbaset al Megrahi řekl skotskému listu The Herald: "Podporuji veřejné vyšetřování. Pravda nikdy neumírá. Pokud by Británie zaručila, že se bude konat, byl bych velmi pro."

Dr. Jim Swire, jehož třiadvacetiletá dcera Flora při katastrofě zemřela, opakovaně požaduje veřejné vyšetřování okolností atentátu.

Megrahi dodal: "Chtěl bych pomoci dr. Swirovi a ostatním prostřednictvím dokumentů, které mám k dispozici. Mým pocitem ale je, že se britská vláda bude chtít veřejnému vyšetřování vyhnpout, protože by to pro ně a pro Spojené státy bylo problematické. Vyšlo by totiž najevo, jak silně se na celé věci angažovali Američani, a také by je to stálo spoustu peněz, které nebudou chtít vydat kvůli hospodářské recesi."

Opoziční Demokratická strana Japonska zřejmě zaznamenala obrovské volební vítězství. Vyplývá to z průzkumů provedených u volebních místností. Podle nich získala Demokratická strana Japonska v japonské dolní sněmovně 300 ze 480 křesel. Ukončila tak padesát let vlády téměř nepřetržité pravicové Liberálnědemokratické strany, uvádí japonská televize NKH TV.

Demokratická strana Japonska nebude už podporovat korporace, jak to činila Liberálnědemokratická strana, ale chce pomáhat spotřebitelům a dělníkům a zaměstnancům. Japonsko trpí rekordní nezaměstnaností a bylo postiženo hospodářskou krizí.

Nedá mi to, ale musím krátce zareagovat na poznámku Štěpána Kotrby "Melčákovo modlení k soudcokracii". V ní se velmi podivuje nad tím, jak si může Ústavní soud vůbec dovolit rozhodovat o ústavních zákonech. Ona je to vůbec obecně rozšířená představa, že zákony schválené "stodvacítkou", zvané též ústavní zákony, jsou nedotknutelné. To je omyl (může to dokonce platit i pro změny ústavy samotné). Ústavní zákon i změna ústavy schválená třeba 200 poslanci parlamentu a 81 senátory může být stále protiústavní, píše Ondřej Ručka.

Nemám samozřejmě nic proti objektivní kritice komunistů, ale to, co o nich píše Boris Cvek, jsou bohužel zjednodušující polopravdy a nepravdy. Myslím, že jako vědec by se měl držet vědecké metody, která spočívá v konfrontaci hypotéz jednak mezi sebou a jednak v konfrontaci s realitou. Takové konfrontaci se ale vyhýbá a místo toho se zaštiťuje autoritou Masaryka - ale ani on nebyl člověk neomylný a bez předsudků.

Věta "komunisté budou hájit cokoli, co se stalo, protože prostě v tom vyrostli a je to pro ně pravda (stejně jako byla pravda pro jižanské americké farmáře, že otroctví je OK)" je zkrátka nepravdivá.

Dovolte, abych zareagoval na článek pana B.Cveka "Komunisté se nedokáží dívat nikam než dozadu".

Pan Cvek se ani neobtěžuje seznámit čtenáře s tím, co si představuje pod jednotlivými pojmy, nicméně komunismus vehemetně odsuzuje, čímž připomíná primitivní propagandisty-kariéristy padesátých let u nás. Pro něj je svět strašně jednoduchý, stojící na několika axiomech- komunismus je ďábelský vynález a Bůh existuje a materialisti jsou zvrhlíci, míní Petr Herout:

Na článek B. Cveka „Komunisté se nedokáží dívat jinam než dozadu“ už reagoval Jiří Jírovec, přesto zůstává pár dalších věcí, nad kterými je zajímavé se zamyslet. Nejdříve bych trochu neuměle parafrázoval W. Shakespeara (Kupec benátský, akt 3, scéna 1), píše Stanislav Vohryzek:

„Nemají komunisté oči? Nemají komunisté ruce, orgány, údy, smysly, náklonnosti, vášně, nejedí stejné jídlo, nezraňují je ty samé zbraně, nenapadají je ty samé nemoci, které jsou léčeny stejnými prostředky, nezahřívá je to samé léto, nestudí ta samá zima jako křesťana? Pokud nás píchnete, nekrvácíme? Pokud nás lechtáte, nesmějeme se? Pokud nás otrávíte, neumíráme?“

Aby shromáždění ve Versailles mohlo 28. srpna 1789 prohlásit, že syn chudého rolníka v Alpách a syn královského páru v nedalekém paláci jsou si „rovni před zákonem“, musela nejdřív padnout Bastila. Dobytí Bastily 14. července 1789 srazilo k zemi absolutní monarchii. Koncem srpna je uveřejněna první Deklarace lidských práv. Dobytí paláce Tuilerie 10. srpna 1792 svrhlo konstituční monarchii. 21. září 1792 je vyhlášena Republika. Mezitím přišla Noc 4. srpna 1789, zrušení feudálních privilegií.

Děkuji panu Košťálovi za připomenutí emancipačního dědictví Francouzské revoluce. Čeští neokonzervativci už se několik let snaží nakydat špínu na tuto přelomovou historickou událost (viz např. na blogu iDnes).

Používají k tomu blouznivé výmysly (napr. vymyšlený "citát" hned v prvním odstavci článku, obsahující zcela lživé tvrzení, zřejmě převzaté z dobových royalistických pamfletů), dekontextualizaci (viz Vendée a válka s koalovanými mocnostmi), očerňování prostřednictvím analogie (s jinými režimy), nesmyslné konspirační teorie (jako by události Fr. revoluce byly součástí předem naplánovaného projektu a jejich účastníci je byli schopni efektivně kontrolovat - přitom samotný vývoj události je důkazem to, že tomu tak ani zdaleka nebylo), vědomě ignorují jakýkoli seriózní historický výzkum (ať už nakloněný revoluci či nikoli) atd. Tristní je, že lidé tomu věří. Je překvapivé, že nikdo okamžitě neotiskne článek, v němž by poukázal na to, jaké vybájené nesmysly je možno publikovat na blogu "seriózního" deníku.

Letos je tomu dvacet let od čínskou vládou násilně potlačeného prodemokratického protestního shromáždění na Tiananmenském náměstí v Pekingu, při kterém bylo zabito kolem dvou tisíc demonstrantů (odhady se zde různí , usuzuje se, že bylo zabito čtyři sta až šest tisíc civilistů).

Domnívám se, že současná čínská vláda musí ukončit zarputilé mlčení ohledně masakru a přistoupit na veřejnou diskuzi o této "krvavé skvrně nedávné historie", při níž by se konečně "vytřela krev" z dlažby náměstí Nebeského klidu.

Proto jsem jako kurátor desátého Open International Performance Art festivalu v Pekingu minulý týden vzal kýbl a mop a přišel na ono náměstí, abych začal vytírat dlažbu (musel jsem jako všichni návštěvníci náměstí projít rentgenem stejným jako při odbavování na letišti).

Po pěti minutách mé vytírání ukončil čínský policista a přikázal mi opustit náměstí.

Jiří Paroubek v pozici Johna Lennona je vtipný. Je to karikatura, která má přesah pouhé populární formy. Navodit takto vztah mezi Lennonem a Paroubkem je vtipný, protože je tak neskutečný.

Je to provokativní a balancuje to na hranici vkusu, která je tak nejasná, že se o ní vede spor. Faktem je, že karikatury jsou zdravou reakcí na podivný vnějškový svět, který politika předstírá před skutečnost, aby kryla pozadí. Ideologické, z velké míry pouze naučené floskule se v politickém světě míhají s různými absolutizujícími prohlášeními o dobru a zlu, vše se jeví jako na jakémsi špatném divadle, kde herci jsou herci, protože umějí nejhlasitěji mluvit a své role podle toho ztvárňují. I taková karikatura, jako předvedl Reflex, je reakcí na snahu cosi předstírat, a Reflex je přesvědčen, že je nutné „sundat masku“ a představit alternativu reality. Proč ne. Politický svět skutečně potřebuje protipól svého vážně pronášeného lhaní.

Vidíte tu červenou cibuli, která tu visí jako česnek? To je krymská neboli jaltská cibule, je víc plochá než normální cibule a je sladká. Tohle zboží je všechno místní. Zeptala jsem se, jestli mají grapefruit, a podívali se na mě, jako kdybych se zbláznila.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červenci 2009 přispělo celkem 200 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 35 570.28 Kč, příjem z reklamy byl 4285 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 7. 2009 částku 20 612.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €447.37.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.