Ve srovnání se společnostmi, s nimiž budou napříště soupeřit, jsou ty evropské znevýhodněny hned několikrát: Menšími přírodními zdroji, nepříhodnou demografickou strukturou i nižší sociální soudržností. Pakliže k tomu ještě rozdmýchají mezigenerační konflikt, jak je to po několikaleté vlně antogerontismu "testováno" na pokusných králících v ČR a jak to v poněkud uhlazenější a zdánlivě nevinnější podobě nyní hlásá i anglický článek Anatolea Kaletského, dost možná že si tím podepíšou vlastní ortel.

Škoda, že autor článku si nedá práci s matematikou, nezačne přemýšlet, zda náhodou někdo nepoužívá peníze na důchody k uskutečnění vojenských akcí, válečnému konfliktu a zabíjení lidí. Svět se pohybuje v prapodivné fázi, kdy k tvrzením není zapotřebí jediný faktický údaj. Napadneme Irák (že by to bylo zadarmo?), jsou tam zbraně hromadného ničení. To úplně stačilo. Prodáme všechny památky Řecka, aby bylo na nenáviděné důchodce (mimochodem v aukcích se prodávají umělecká díla za miliony a zajisté jsou tyto peníze podloženy i odvodem na důchodové zabezpečení ) . Co je zamlčováno? Kolem čeho se chodí jako kolem horké kaše? Můžeme si odpovědět na otázky:

Profesor práva na Cardiff University Jiří Přibáň těsně před volbami poskytl rozhovor deníku Právo, kde text vyšel pod názvem V těchto volbách nám hrozí definitivní privatizace politiky soukromým sektorem. Události po volbách, kdy se ČR přímo před očima mění ve zmenšenou kopii Jelcinova Ruska ovládaného podnikatelskými oligarchy, dávají Přibáňovi ve zmíněném ohledu prakticky ve všem za pravdu. Po nebývale otevřených zprávách médií o tom, jak za Kalouskem přijel oslavovat jeho přítel zbrojař Háva, či o tom, co od svých zprivatizovaných politiků očekávají magnáti Bárta a Soukup, se veřejnost včera dozvěděla, že miliardář Bakala věnoval před volbami ODS, TOP 09 a Věcem veřejným dohromady přes 28 milionů korun.

An English version of this article is in

Vážený pane hejtmane,

v médiích se objevilo stanovisko končícího ministra dopravy týkající se snahy zrušit stávající síť regionálních železničních tratí. Ač v názvu regionální, sloužící již řadu let rozvoji především krajů, o jejich osudu a zániku rozhodují státní úředníci v Praze. Vzhledem k tomu, že tento dopravní systém slouží a může sloužit mnohem lépe především krajům, obracím se na Vás jako na hlavního představitele kraje s tímto dopisem. Předpokládám, že Vy i vaši kolegové v ostatních krajích mají dostatečnou politickou sílu, aby proti těmto neuváženým a krátkozrakým krokům aktivně vystoupili a této likvidaci zabránili.

Britský konzervativní premiér David Cameron charakterizoval izraelský útok proti konvoji lodí s humanitární pomocí pro Gazu ve středu v Dolní sněmovně jako "nepřijatelný". Požadoval ukončení ekonomické blokády Gazy.

Velvyslanec globálního "Kvarteta" pro Blízký Východ, bývalý britský premiér Tony Blair, zdůraznil, že blokáda Gazy je "kontraproduktivní"."Izrael by měl vpustit do Gazy stavební materiál, aby se mohly znovu vybudovat domy a kanalizace a vodovod a dovolit, aby kvetl obchod," řekl Blair tiskové kanceláři Reuters v Betlémě.

Izrael nenašel v humanitárním konvoji pro Gazu žádné zbraně.

Způsob, kterým jsou „dojeny“ události kolem tzv. Humanitárního konvoje do Gazy, zadrženého izraelským komandem, je jako obvykle nechutná a zároveň perverzně fascinující kombinace naivity a cynismu.

Samozřejmě, že konvoj do Gazy měl (mimo jiné) za cíl vyprovokovat Izrael. Jak správně podotkl George Friedman ze Stratforu:

Mezi cestujícími na palubě lodí s humanitárním nákladem pro Gazu byla skupina asi 40 tureckých džihádistů. Ti podle mluvčích izraelské vlády nesou odpovědnost za devět mrtvých a desítky zraněných při útoku na propalestinský konvoj.

Organizace Free Gaza Movement, která předtím zorganizovala osm menších pokusů rozbít po moři izraelskou blokádu Gazy - pět z nichž bylo úspěšných - odmítla tvrzení Izraele, že na lodích byli extremisté. "Všechny osoby na těch lodích byli civilisté," řekla mluvčí organizace Greta Berlin. "Teroristé na palubě těch lodí byli z Izraele."

Letošní, tzv. bilderbergská schůzka tajnůstkářské plutokratické skupiny mocných tohoto světa, se bude konat ve španělském letovisku Sitges v Katalánsku. Avšak na rozdíl od předchozích tajných setkání bude zřejmě toto setkání mediálním cirkusem. Média už o něm totiž píší zcela otevřeně, viz tento článek v dnešním Guardianu.

Přidávám se ke kritice Jana Čulíka a Michaely Appeltové, kteří jsou nespokojeni s reprezentací žen ve vyjednávacích týmech pravicových stran, které mají ambici sestavit vládní koalici.

V rámci předvolební kampaně se některé strany „chytily za nos“ – inspirovány zřejmě Věcmi Veřejnými, které na billboardy i do stranického tisku uveřejňovaly tváře a články političek jako Kateřina Klasnová, Kristýna Kočí, Karolína Peake, Lenka Andrýsová, Jana Pařízková či Markéta Reedová a „prodávaly“ to jako svoji přednost, začaly i ostatní partaje rovněž zdůrazňovat, že i ony mají ve svých řadách ženy.

Milý pane Čulíku,

děkuji Vám za Vaši zmínku o tom, že česká politika vypadá jako pánský klub, píše právnička Petra Procházková Myslím, že s tímto stavem souvisí i reakce některých médií na to, že se do poslanecké sněmovny letos dostalo historicky nejvíce žen - kolem čtyřiceti. První, co tato média hodnotila, bylo to, která poslankyně je nejkrásnější.

Např: ZDE

Opravdu česká společnost očekává od žen ve veřejném životě jen to, aby byly "krásné"? Opravdu na nic jiného ženy nejsou vhodné?

V předvolební kampani, běhjem voleb i nyní, při manévrování ve snaze utvořit vládu, mě fascinuje jedna zvláštní věc. Ve všech jednáních se vyskytují jenom muži. Jako by ženy v České republice vůbec neexistovaly, ani nežily.

A nejpozoruhodnější je, že nikoho nenapadne na to poukázat. Ono lidem v médiích opravdu připadá normální, že politice v ČR téměř stoprocentně dominují - a k tomu ještě ne zrovna atraktivně či důvěryhodně vypadající - stárnoucí chlapi?

Je známo, že ženy mívají daleko holističtější, pružnější, rozumnější a pluralističtější pohled na věc než bývají často velmi primitivní a agresivní mužská řešení.

Česká politika by zřejmě byla o hodně přijatelnější, kdyby někoho vůbec napadlo, že by v ní měly hrát hlavní roli ženy.

Představte si, v čele německého státu stojí žena. Podivné, že?

Je možné si představit, že by v ČR byla žena ministerskou předsedkyní nebo prezidentkou? O kolik by to bylo lepší než tam mít pořád jednoduchého ješitu Václava Klause.

ODS nemá v expertních vyjednávacích týmech ani jednu ženu. TOP 09 jednu (Vlastu Parkanovou), Věci veřejné dvě (Kristýnu Kočí a Karolínu Peake). A to se představitelé VV a TOP 09 před volbami oháněli počty žen na kandidátkách, Petr Nečas, předseda ODS, pak často hovořil o jeho snaze zvýšit podíl žen na vedení strany.

An English version of this article is in

Vážení čtenáři,

je nám to trapné a jsme si vědomi, že napínáme vaši trpělivost k prasknutí, nicméně stav finančních prostředků Občanského sdružení Britských listů je k dnešnímu dni 11 284,73 Kč. Nestačí na běžné provozní náklady listu a musíme se bohužel znovu obrátit na čtenáře, kteří pravidelně finančně nepřispívají, aby svůj list podpořili jakoukoliv minimální částkou. Musíme v blízké budoucnosti uhradit přibližně 30 000 Kč za vypracování účetnictví za rok 2009, máme nezaplacené účty za programování systému (v poslední době především dotazníku o postojích čtenářů k dnešnímu režimu a k režimu před rokem 1989; budeme muset hradit také jeho zpracování; provádíme průběžně i další nutné programátorské práce), zkolaboval nám redakční počítač, který jsme museli nahradit, zatím jsme ho nezaplatili; máme celou řadu dalších běžných provozních nákladů, bez nichž se provoz listu prostě neobejde.

Prosíme tedy čtenáře, kteří nepřispívají, o pravidelnější finanční příspěvek. Bohužel je smutnou skutečností, že se Britské listy úplně bez rozpočtu vydávat nedají.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Pro příznivce v zahraničí: Prosíme, neposílejte příspěvky bankovním převodem, české banky si za to účtují poplatek až 600 Kč. Máte-li úvěrovou kartu, pošlete příspěvek po jednoduché registraci pomocí systému www.paypal.com na adresu redakce@blisty.cz.

Bez finanční podpory čtenářů vycházet prostě nebudeme moci. Říkám vám to otevřeně, jak to je.

Děkujeme.

Jak víte, hospodaření Občanského sdružení Britské listy pravidelně zveřejňujeme.

Jan Čulík, šéfredaktor

Jdeme tam, kde si naší práce váží. Sděluje nám prezident ČLK Milan Kubek. A vysvětluje, proč nás brzy nebude mít kdo léčit. Vždyť v loňském roce ze 784 studentů všeobecného lékařství 64 opustilo tuto zemi, aniž by zde začali pracovat jako lékaři. Další dvě stovky již erudovaných doktorů pak každoročně rovněž odchází do ciziny. Nečeká je „nic horšího než pětkrát lépe placená práce v Německu či Británii“.

Není ten náš svět aspoň napůl vzhůru nohama? Nebo aspoň naše jistoty o něm teď, třeba zrovna v květnu 2010? A to přesto, že se vzpomínalo na 65. výročí od konce 2. světové války? Copak může naše svoboda spočívat jen v případném snížení daňového zatížení, které by zřejmě umožnilo přibrzdit centrální přerozdělování státními orgány? (Jenže tento požadavek může být pochopitelně vnímán jako „pravicový“. A co když čtenář naopak spoléhá naléhavěji na ideál „sociálního státu“? A nemusí nutně hned myslet na to, zda vůbec existuje pro takový projekt přiměřený plátce! Je ovšem otázka, zda lze takový model aplikovat v situaci s nemálo změněnými sociálně-ekonomickými parametry vůči těm, které ještě převládaly v půli 20. století.)

Tradičně 1. dubna si vzájemně ze sebe „střílíme“ – copak není „apríl“? Přitom hned 2. dubna – a to nebyl žádný žert – měl být v Saúdské Arábii popraven za své předvídání budoucnosti jeden Libanonec, jehož kauza takto snad bude znovu projednána. (Ve světě mimo Čínu bylo za rok 2009 zaznamenáno 714 poprav.) 3. dubna byl uveden na trh nový elektronický produkt „iPad“ (firmy Apple), jehož se rychle prodalo prvního půl milionu kusů. Zázrakem ze světa vědy a techniky je vznik nového, byť značně nestabilního prvku, podle tabulkového zařazení „117.“, nazvaného „ununseptium“. Své nečekané již dvacetileté jubileum má za sebou Hubbleův teleskop (23. 4.), díky němuž bylo možné opravit věk našeho Vesmíru na 13,5 miliard let. – V dubnu také uplynulo 30 let od doby, kdy byly uvedeny do prodeje žluté samolepkové bločky na poznámky umísťované třeba jako výzvy na dveře kanceláří nebo ledniček.

Americký politolog se židovskými kořeny Norman Finkelstein veřejně prohlásil ZDE, že se Izrael stal šíleným státem poté, co se všichni izraelští ministři shodli na tom, že je třeba proti humanitárnímu konvoji, vezoucímu tisíce tun potravin uvězněným Gazanům, provést noční výsadek ozbrojených komand, ačkoliv v izraelském tisku i jinde existovala řada jiných možností či doporučení, jak „problém“ řešit. Izrael se podle Finkelsteina stal šíleným státem vlastnícím 200 až 300 jaderných zbraní, který denně vyhrožuje válkou Íránu a Hizballáhu v Libanonu.

Objevila se řada článků a analýz, proč Česká strana sociálně demokratická utrpěla ve volbách „nevýhru“. Je vždycky mnoho generálů po bitvě, kteří vědí, co se mělo udělat lépe, co se mělo udělat jinak. I já píši svůj článek až po volbách, tedy mě můžete nazvat tím „generálem po bitvě“. Přesto si myslím, že tento názor by měl zaznít. Hlavní důvod slabého výsledku ČSSD je podle mého názoru ten, že sociální demokracie podcenila inteligenci voličů.

Pojednání Daniela Veselého o "Násilnostech v Thajsku" obsahuje mnoho zkreslených pohledů. Po mé 30leté známosti Thajska a 20letém trvalém pobytu v Thajsku si považuji za povinnost na to upozornit. Nynější premiér Abhisit Vejjajiva se nedostal k moci „cestou puče“, ale byl ustaven do funkce dohodou v parlamentu, po té co předešlá (Taksinova) vláda byla rozpuštěna. Zrovna takto („nedemokraticky“) byl před 20 lety ustaven jako premiér Anand Panyarachun zmíněný v odkaze filipinským sociologem Waldem Bello jako „highly respected politician (ano – souhlasím), píše Jan Mrskoš.

Přirovnávat Palestince k odsunutým Němcům není moc přesné, už jenom z toho důvodu, že Němci byli dosunuti do Německa, tj. jejich národního státu. Nabízím lepší přirovnání - co pobaltští a ukrajinští Lesní muži, kteří bojovali až do 50. let se sovětskou mocí? Myslím že mají k dnešním Palestincům mnohem blíž - brutalita okupační mocnosti, nemožnost odejít, faktická neexistence národního státu. A pohled na ně je dnes velmi rozporuplný - kvůli minulosti těchto skupin (spolupráce s hitlerovským Německem nebo přímo angažovanost v SS) na jedné straně, kvůli povaze jejich protivníka na straně druhé, píše Martin Penčák.

V BL se během května rozpoutala vášnivá diskuse o (ne)osvobození Československa Rudou armádou vyvolaná skeptickým postojem Fabiána Golga. Bylo tedy dobytí Československa Rudou armádou osvobozením nebo kolonizací?

Spojené státy už skoro dvě desetiletí povykují, že jsou rozhodnuty zabránit Íránu a Severní Koreji, aby se staly jadernými mocnostmi. Vláda USA pravidelně připomíná důležitost tohoto cíle v pauzách mezi naléhavějšími otázkami. Protože jak Írán, tak Severní Korea zjevně nejsou ochotny ustoupit těmto pravidelně a opětovně vyhlašovaným požadavkům, Spojené státy neustále vyhrožují nějakými dalšími akcemi.

Ačkoliv o tom média prakticky neinformují, v minulých dnech po celém Izraeli tisíce lidí demonstrovaly proti blokádě Gazy a smrtícímu útoku izraelských ozbrojených sil na humanitární flotilu s pomocí.

V několika diskusích ke zprávám o izraelském útoku na aktivistický humanitární konvoj, k němuž došlo v pondělí v mezinárodních vodách, jsem poněkud překvapeně našel kategorické tvrzení, že přepadení, včetně těch zabitých, jsou "vrahové a zločinci", protože vůči vojákům použili násilí. Je zřejmě docela příznačné, že v poněkud jiném kontextu bývají mnozí autoři takových výroků často ochotni do krve hájit právo majitele domu namístě zastřelit přistiženého lupiče. Analogie ovšem tyto lidi nevede k tomu, aby hájili i právo nyní přepadených na sebeobranu - patrně proto, že jsou sami především fascinováni brutálním použitím síly a jeho vykonavateli, pro něž teprve až druhotně hledají nějaké věrohodné ospravedlnění.

Chucpe, napsal Ladislav Žák v Britských listech, komentovav příběh izraelského zásahu proti lodím s humanitární pomocí. Trochu se usmívám, když ten název těch lodí píšu, zase jsem si vzpomněl na humanitární bombardování… Všechno, co napsal, je logické a rozumné a zároveň to je jen jedna možnost. Už kolem Gazy jsem se tu zapletl do debaty, v níž se jednalo o týž problém. Kdybych byl stratégem Hamásu, jednal bych přesně tak, jako Hamás jedná: samozřejmě bych zřídil řadu radikálních skupin, které by útočily na Izrael (Ondřej Neff použil dobré, i když nepřesné přirovnání „Jak by se tvářili Češi, kdyby sudetští Němci ještě v roce 2010 tu a tam stříleli rakety na Domažlice a Tachov?“ Nespravedlnost se odehrála zhruba ve stejné době, nebyla „správně“ napravena, můžeme diskutovat o oprávněnosti vzniku českého/československého státu atd.) a tvrdil, že na ně moc nemám vliv, a každý sklad munice bych umístil v přízemí nemocnice nebo školy. Je to chucpe? Nebo jenom cynicky chytré?

V zásadě se ztotožňuji s názorem A. Koenigsmarka na zásah Izraele proti "humanitární pomoci" Gaze. Kdyby nebylo palestinských teroristů (nepopírám, že ti nespadli z nebe, ale Izrael si za ně může do jisté míry sám), mohli by obyčejní Palestinci žít v míru s židovským státem a ještě profitovat z jeho ekonomiky. Jakkoli cítím s obyvateli Gazy, považuji je především za rukojmí a nástroj Hamásu, kterého se bojí ne jen Izrael, ale i Egypt a umírněný Fatah.

Pozoruhodná reakce "Dr. Farmisala Subotky" (Přemysl Sobotka, ODS)

Zdroj ZDE

President of the Czech Senate, Dr. Farmisal Subotka, visited the Knesset on Wednesday and expressed unprecendented support for Israel regarding the Gaza flotilla. Subodka said it was a planned provation against Israel.

"Many in Europe agree with me but are afraid to voice their opinion," he added.

Předseda Senátu ČR, Dr. Farmisal Subotka, navštívil ve středu Knesset a vyjádřil bezprecedentní podporu pro Izrael v souvislosti s flotilou pro Gazu. Subodka (sic) řekl, že to byla plánovaná provokace proti Izraeli.

"Mnoho lidí v Evropě se mnou souhlasí, ale bojí se vyjádřit svůj názor," dodal.

Norman Paech je profesor práva v důchodu a bývalý poslanec německého parlamentu. Byl na palubě té lodi, kdy izraelští vojáci usmrtili nejméně 9 aktivistů. Je mu 72 let a v úterý večer ve 22 hodin GMT poskytl po dlouhé cestě domů rozhlasové stanici BBC Radio Four rozhovor. Svědčil o tom, co se stalo na té lodi v pondělí v brzkých ranních hodinách:

Norman Paech: Najednou, ráno, asi o půl páté, jsem uslyšel obrovské výbuchy a exploze. Šel jsem k svým přátelům a ti řekli Jsou tady Izraelci. obklíčili naši loď. O několik minut později došlo k střelbě na horní palubě.

Reportérka: Takže vy jste slyšel střelbu na horní palubě. Izraelci tvrdí, že lidé na palubě té lodi stříleli první. Je to podle vás, co se stalo?

Že politika natočí kamera, jak přijímá úplatek a on neopustí politickou scénu, to samo už je známkou nezralých demokratických instinktů voličů. Ale když je legitimizován tím, že je mu umožněno, aby se vyjadřoval o volebních výsledcích, to je neetické, protože názor takového politika je názorem zaujaté strany, člověka, který se podílí na procesu, k němuž se vyjadřuje. To je příliš cynické. Anebo je to absence zralého uvědomění, že žádná seriozní společnost nemůže dovolit politikovi, kterého zaznamenala kamera, jak přijímá úplatek, aby ho neostrakizovaly seriozní kruhy a média. Britské listy by měly dávat prostor nezávislým komentátorům, jejichž názory nejsou zatíženy oportunistickými zájmy.

V souvislosti s kritikou Fabiana Golga, že jsme neměli publikovat článek Jiřího Dolejše, protože ho zaznamenala loni v září kamera při jednání o úplatku, uvažuji nad argumentací Johna Simpsona, nestora britských televizních novinářů, o tom, zda BBC měla za druhé světové války "vysílat názory Adolfa Hitlera, mít v nacistickém Berlíně reportéra:

K článku Jana Čulíka "Měla BBC za války vysílat názory Adolfa Hitlera?"

Anglický překlad Hitlerovy knihy Mein Kampf vyšel během války v USA v Bostonu r.1943. Známá je úvaha pruského generála Carla von Clausewitze, že válka je „Pokračováním politiky jinými prostředky“. To znamená, že i válečné zpravodajství musí vzít v úvahu tvrzení nepřítele a obyvatele s ním seznámit, motivovat ho k účasti ve válce. Jakými technickými prostředky se to učiní, je dáno možnostmi v dané době. Navíc fakta bývají zkreslena propagandou, vytvářením ďábelského obrazu nepřítele. Bohužel to může vést k podcenění nepřítele, následkem čehož je krach a historie je plná takových omylů, píše Ivan Sommer.

Snad největším podceněním všech dob bylo vyhodnocení stavu Rudé armády a možností Sovětského svazu německým generálním štábem před 2. světovou válkou. V současnosti nepřátelské linie překonává internet. Bylo by nesmyslné to nerespektovat a v médiích zatajovat zprávy.

O víkendu v Petrohradě zaútočil veřejně nejznámější ruský rockový zpěvák Jurij Ševčuk na premiéra Putina. Informovala o tom v úterý večer rozhlasová stanice BBC Radio Four. K energické výměně názorů došlo na dobročinné recepci. Natočila to a pak odvysílala ruská státní televize. Zde je pár ukázek:

Jurij Ševčuk: Včera mi telefonoval nějaký váš tajemník, nebo co. Řekl mi, abych vám nedával žádné tvrdé otázky. A hlavně abych se nebavil o politice.

Hlavní, mimořádnou zprávou dne, zůstává v mezinárodních médiích bezprecedentní útok Izraele na humanitární konvoj v mezinárodních vodách Středozemního moře. Zde je pár útržků z průběžného zpravodajství listu Guardian:

Překvapení. Ne, toto nechce být žádný unavený povolební sloupek, který bude plakat nad rozlitým mlíkem uplynulého víkendu. Zajímavé ale je, kromě samotného faktu, že (ne) vyhrála levice, také skutečnost, že se mýlily všechny průzkumy. O důvod více myslet si, že žijeme dvojí život. Ale jsou mezi námi tací, kteří jich žijí ještě více, a nikdo se nediví…

Poslední české volby jsem začal sledovat v Kanadě a prožil mezi přáteli v Praze. Výsledek voleb bývá považován za hlas rozumu. V Česku ale značně otupeného propagandou sdělovacích prostředků.

Je pravda, že od pravicových médií lze těžko očekávat byť jen náznak objektivity, novináři prostě zpívají píseň chlebodárce. Je tu ovšem veřejnoprávní ČT, která mohla udělat to, co třeba kanadská CBC – tak zvaný reality check, tedy podložení či vyvrácení politických hesel fakty.

V dubnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 202 osob celkovou částkou 38 685.45 Kč. Příjem z reklamy byl 8750 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4 2010 částku 15 861.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.