17. 1. 2024
Prohlášení hnutí Ne naším jménem! – Za spravedlivý mír na Blízkém východě
Dne 15. ledna vykonal prezident České republiky Petr Pavel státní návštěvu Izraele, kde se setkal s prezidentem Jicchakem Herzogem, s premiérem Benjaminem Netanjahuem a s dalšími politickými představiteli země. Tuto návštěvu nelze vnímat jinak než jako podporu válečným zločinům Izraele v jeho válce proti Gaze. Jako občané ČR se od této státní návštěvy distancujeme a zřetelně prohlašujeme: stydíme se za tuto cestu našeho prezidenta a nechceme být považováni za „drahého přítele Izraele“, jak ČR za její dlouhodobou slepou podporu Izraeli nazval prezident Herzog.
Být drahým přítelem znamená závazek podpory a pochopení. Nemůžeme však mít pochopení pro současné izraelské válečné zločiny v Pásmu Gazy i na okupovaném Západním břehu Jordánu a nemůžeme konstantně podporovat zemi, která již více než 75 let uplatňuje vůči Palestincům politiku apartheidu a osadnické kolonizace. Pokud izraelský prezident Herzog v promluvě k našemu prezidentovi mluvil o „pokryteckém světě“, nechceme my žít ve světě falešných iluzí o Izraeli jakožto „jediné demokracii na Blízkém východě“ či v pokryteckých představách o tom, že izraelská okupace přinese mír a že válka proti Gaze znamená bezpečí.
Bezpečný svět se nebuduje na okupaci, blokádě ani na útlaku a rasismu. Bezpečí, stejně jako přátelství, se získává důvěrou, získává se důstojností a rovností. Důstojnost a rovnost však Izrael svým nežidovským obyvatelům nenabízí a ani nabízet nechce. Důvěru tak Izrael postrádá. I my jsme společně s ostatním světem odsoudili barbarské útoky na izraelské civilisty. Avšak stejně jako generální tajemník OSN i my vidíme, že se nestaly ve vakuu a že „to všechno nezačalo“ až 7. října – jak si patrně představuje prezident Petr Pavel se svými poradci.
Tváří v tvář brutální izraelské válce proti Gaze považujeme Pavlova vyjádření v Izraeli za neinformovaná a krajně nevhodná. Za smrt 28 tisíc lidí, zničení dvou třetin budov a vyhnání téměř dvou miliónů lidí v Pásmu Gazy nemůže Hamás, jak se snaží účelově tvrdit izraelská strana, ale ten, který tuto největší humanitární katastrofu posledních desetiletí bezprostředně způsobil. Tedy izraelští státní představitelé a izraelská armáda. Izrael si zvolil cestu kolektivního trestu, cestu masivní destrukce a hromadného a cíleného zabíjení palestinských civilistů. Izrael ji plánuje, Izrael ji vykonává a je to Izrael – a nikdo jiný –, kdo je za svůj postup v Gaze odpovědný. Již nyní se Izrael zodpovídá z válečných zločinů a z podezření z páchání genocidy před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu (ICJ). Soudním dvorem, který my plně podporujeme a do něhož vkládáme důvěru, že pečlivě zváží, jaké principy Izrael porušuje.
Za naprosto nepřijatelné považujeme cynické vyjádření prezidenta Pavla, který sice politoval civilních ztrát na obou stranách a zmínil i palestinské děti vyhrabané ze sutin, aby však vzápětí přispěchal s obavou, zda „tyto obrázky nezamlží realitu“, rozuměj izraelský výklad jeho války proti Gaze. Tato slova považujeme za o to skandálnější, že jsou to právě děti, které izraelskou válkou proti Gaze trpí reálně nejvíce a že právě děti a jejich mnohdy cílené zabíjení izraelskou armádou je v dnešní Gaze každodenní realitou, a proto i objektem zvláštního zájmu probíhajícího vyšetřování ICJ a intervence mezinárodních institucí na jejich ochranu.
Snižovat utrpení Palestinců a snažit se vyvinit Izrael v jeho zodpovědnosti za válečné zločiny vůči civilnímu palestinskému obyvatelstvu považujeme za nedůstojné představitele středoevropské země s historickou zkušeností dvojí okupace. Tento nadbytečný akt slepé podpory Izraeli, kterou bychom jiným zemím vedoucím válku a okupujícím jiný národ rozhodně neposkytli, jen svědčí o tom, že naši představitelé opět jednou nevyužili příležitosti mlčet. Je však též smutným dokladem toho, že čeští političtí představitelé jsou ochotni podpořit Izrael téměř ve všem, co činí. A to i za cenu mezinárodní izolace, která není rozhodně v zájmu samotné České republiky.
Problematičnost této návštěvy nezmírní ani humanitární dar, který prezident rozdělil rovným dílem mezi Izraelem napadenou a zdecimovanou Gazu a Izrael samotný. Dar, který má jít do Gazy zprostředkovaně, zatímco do Izraele přímo, a který jen dokládá dezorientovanost naší zahraniční politiky, jež jako by si neuvědomovala, kdo je tu okupovaný a kdo okupant a kdo naši pomoc skutečně potřebuje.
Jako občané České republiky a představitelé české iniciativy, která se dlouhodobě zabývá otázkou okupované Palestiny, považujeme za nutné vyjádřit svůj rozhodný distanc vůči návštěvě našeho prezidenta v Izraeli a říci jasně: ne našim jménem!
Dopis s výzvou, aby do Izraele český prezident nejezdil či aby si vyžádal i cestu do Pásma Gazy a setkal se tam s místními obyvateli, nebyl prezidentskou kanceláří zodpovězen a prezidentem vyslyšen.
Svůj hlas tak zvedáme znova. I když jde dnes hlavně o Palestinu a Palestince, jde také o nás samotné a naše svědomí. Nedopusťme, aby naším jménem byli zabíjeni, mrzačeni a vyháněni lidé, kteří by si zasloužili daleko spíše naši solidaritu.
Stydíme-li se dnes za svého prezidenta, nechceme se zítra stydět za nás samotné!
Ne naším jménem! – Za spravedlivý mír na Blízkém východě
V Praze 16. ledna 2024
Předchozí dopis Petru Pavlovi, na nějž voják nereagoval:
Vážený pane
prezidente,
jako iniciativy zabývající se dlouhodobě palestinskou otázkou, a především jako občané České republiky Vás tímto vyzýváme, abyste odřekl plánovanou lednovou státní návštěvu Izraele. V případě, že byste přece jen státní návštěvu uskutečnil, žádáme Vás, abyste po izraelské straně požadoval i návštěvu Pásma Gazy a setkal se s tamějšími palestinskými obyvateli. V duchu diplomatického odkazu Václava Havla, na který usilujete navázat.
Za poslední téměř tři měsíce trvající války proti Gaze zabila izraelská armáda přes 22 tisíc místních Palestinců. Téměř polovinu z obětí představují děti. V důsledku izraelského bombardování a intervence byly nuceny opustit své domovy téměř dva miliony lidí, přičemž byly izraelskou armádou zničeny dvě třetiny budov a bytového fondu, takže se lidé bez střechy nad hlavou ani nemají kam vrátit. Izrael denně a cíleně útočí na civilní cíle, na infrastrukturu, na nemocnice, školy, mešity či na kostely. Již na začátku intervence Izrael odstřihl civilní obyvatelstvo v Pásmu Gazy od tekoucí vody a elektrického proudu. V tomto hustě zalidněném regionu tak chybějí léky, stejně jako potraviny či pitná voda. Tisícům dětí a dospělých byly amputovány končetiny, často bez anestezie, jíž se po zastavení humanitárních dodávek v zemi nedostává. Novorozenci umírají v inkubátorech, těhotné ženy se v důsledku podvýživy bojí o přežití, děti se v noci budí hladem a pijí špinavou vodu, podvyživené matky ztrácejí mateřské mléko a nemohou kojit. Každý den je tak v Gaze bojem o přežití: pokud Palestince nezabijí bomby, mohou zemřít hlady či v důsledku nakažlivých chorob. Již v polovině prosince přesáhl podle mezinárodních lidskoprávních organizací v Gaze počet masových hrobů číslo sto dvacet.
Tento akt kolektivního trestu nelze ospravedlnit jako důsledek boje s Hamásem, jak se nás snaží izraelský stát a jeho armáda přesvědčit. Už jen svou nepřiměřeností je neakceptovatelný a je třeba jej rázně odmítnout a odsoudit. Odsoudit jako něco, čím tato izraelská intervence do Gazy skutečně je a za co ji považují i přední lidskoprávní organizace světa, tedy jako válečný zločin. Připomínáme, že jednání Izraele odsuzují i mnozí představitelé mezinárodního společenství a jeho institucí, včetně představitelů EU. Řada z nich dnes hovoří o největší humanitární katastrofě posledních desetiletí, přičemž Mezinárodní soudní dvůr v Haagu začne již 11. ledna z podnětu Jihoafrické republiky vyšetřovat Izrael z podezření z páchání genocidy.
Za této situace považujeme za krajně nevhodné, abyste v polovině ledna uskutečnil ohlášenou státní návštěvu Izraele, která nemůže být vykládána jinak než jako vyjádření podpory Izraeli v jeho válce proti Gaze a proti jejím obyvatelům. Svým setkáním s izraelskými politickými představiteli, kterému se ostatní světoví lídři dnes spíše vyhýbají, byste legitimizoval nejen izraelské válečné zločiny, ale i genocidní jazyk, který tito představitelé – včetně prezidenta země – užívají k dehumanizaci Palestinců, k výzvám k jejich vyhnání či fyzické likvidaci a k volání po vyhlazení Gazy.
Vážený pane prezidente,
byl jste zvolen v přímých prezidentských volbách jako občanský kandidát s programem společenského usmíření, dodržování závazků k mezinárodním institucím a k mezinárodnímu právu a s programem podpory lidských práv.
Žádný z těchto deklarovaných cílů však není prioritou izraelské politiky vůči Palestincům. Naopak, u izraelských představitelů sledujeme dlouhodobou a konstantní snahu tyto principy popírat, což vede jen k dalšímu porušování izraelských závazků vůči mezinárodnímu právu.
Masakry, které jsou v Gaze proti civilnímu obyvatelstvu páchány, však nemají a nesmí být oceňovány podporou a státními návštěvami. Aby mohla být naše zahraniční politika věrohodná, musí být – tak jak to nedávno připomněl vysoký představitel EU Josep Borrell – konzistentní. Takováto konzistentní věrohodná politika ovšem vyžaduje odsoudit pachatele vojenských intervencí a válečných zločinů, a to i v případě Izraele.
Jako občané České republiky nejsme a nepřejeme si býti „hlasem Izraele“ v Evropě, který by legitimizoval jeho válku proti Gaze. Odsuzujeme vraždy izraelského civilního obyvatelstva z počátku října, ale ze stejného důvodu nepřijatelnosti kolektivního trestu a zabíjení nevinných civilistů odmítáme přihlížet válečným zločinům, které Izrael páchá v Gaze. Připojujeme se k požadavku po propuštění izraelských rukojmích i palestinských politických vězňů.
Nepřejeme si, aby se Česká republika svou slepou podporou Izraele dostávala do mezinárodní izolace, a připojujeme svůj hlas k rostoucí světové solidaritě s těžce zkoušenými Palestinci.
V Praze 9. ledna 2023
Ne naším jménem! – Za spravedlivý mír na Blízkém východě
Židovský hlas solidarity
Mezinárodní hnutí solidarity (ISM Czech Republic)
Přátelé Palestiny
Palestinský klub v České republice
Diskuse