Rusové byli vyzváni, aby narušili poslední den prezidentských voleb Vladimira Putina
17. 3. 2024
Po dvou dnech útoků barvami, požárů a ukrajinských přeshraničních úderů byli ruští voliči vyzváni, aby najednou zaplavili volební místnosti a zkazili hlasovací lístky
Kritici Vladimira Putina a jeho kremelského režimu vyzvali k masovým protestům v ruských volebních místnostech v neděli, poslední den prezidentských voleb, které zaručeně upevní jeho tvrdou vládu.
Třídenní hlasování již zasáhlo ukrajinské bombardování a řada vpádů protiputinovských sabotážních skupin na ruské území. V neděli časně ráno způsobil útok dronu požár v rafinerii ve Slavjansku v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, zatímco v sobotu zemřeli podle úřadů dva lidé po útoku dronu v ruském městě Belgorod.
Během voleb zatím docházelo k protestním akcím, při nichž byli zatýkáni Rusové obvinění z polévání volebních uren barvou nebo ze žhářských útoků.
Hlavní ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj, který před svou smrtí v arktickém vězení minulý měsíc aktivizoval masová protiputinovská shromáždění, vyzval Rusy, aby v neděli protestovali.
Jeho vdova Julija Navalná jeho výzvu před volbami zopakovala a uvedla, že protestující by se měli dostavit ve velkém počtu ve stejnou dobu a zahltit volební místnosti.
Vyzvala demonstranty, aby kazili volební lístky a psali na ně "Navalnyj" nebo volili jiné kandidáty než Putina.
Jakýkoli veřejný nesouhlas je v Rusku od zahájení ofenzívy Moskvy na Ukrajině 24. února 2022 tvrdě trestán a úřady opakovaně varují před předvolebními protesty.
Ruská opozice vyzvala lidi, aby v poledne zamířili k volebním urnám, které, jak doufá, budou legální demonstrací síly proti Putinovi.
Jeden dvacetiletý obyvatel Moskvy řekl, že se v poledne zúčastní protestu v hlavním městě, "jen abych viděl kolem sebe mladé podporující tváře ... cítil kolem sebe nějakou podporu a viděl světlo v tomto temném tunelu".
Muž, který z bezpečnostních důvodů odmítl uvést své jméno, řekl, že doufá, že demonstrace ukáže úřadům, "že v této zemi jsou lidé proti konfliktu ... proti režimu".
Jednasedmdesátiletý Putin, bývalý agent KGB, je u moci od posledního dne roku 1999 a svou vládu nad Ruskem hodlá prodloužit nejméně do roku 2030. Pokud by dokončil další kremelské období, zůstal by u moci déle než kterýkoli ruský vůdce od dob Kateřiny Veliké v 18. století.
Kandiduje bez jakýchkoli skutečných protikandidátů, protože zakázal dva kandidáty, kteří se postavili proti konfliktu na Ukrajině, a také nechal uvěznit Navalného, což vedlo k jeho smrti.
Kreml označil volby za příležitost, aby Rusové ukázali, že stojí za útokem na Ukrajinu, kde se hlasování odehrává i v oblastech ovládaných Ruskem.
Hlasování skončí v Kaliningradu, nejzápadnějším časovém pásmu Ruska, a krátce poté se očekává vyhlášení výsledků.
V pondělí se na Rudém náměstí koná koncert u příležitosti 10 let od ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym - tato událost by měla sloužit i jako oslava Putinova vítězství.
Ukrajina opakovaně odsoudila volby jako nelegitimní a jako "frašku" a její ministerstvo zahraničí vyzvalo západní spojence, aby výsledek voleb neuznali.
Generální tajemník OSN António Guterres a více než 50 členských států odsoudilo Moskvu za uspořádání hlasování v některých částech Ukrajiny, přičemž Guterres uvedl, že "pokus o nezákonnou anexi" těchto regionů nemá podle mezinárodního práva "žádnou platnost".
Ruská státní média vyzdvihují nedávné ruské úspěchy na frontě a líčí konflikt jako boj o přežití proti Západu.
Moskva se snaží prosadit svou převahu na frontě. Rozpory ohledně západní vojenské podpory Ukrajiny vedly k nedostatku munice, ačkoli Ukrajina tvrdí, že se jí prozatím podařilo ruský postup zastavit.
Při pátečním ruském raketovém útoku na ukrajinské černomořské přístavní město Oděsa zahynulo 21 lidí včetně záchranářů reagujících na první zásah - útok, který ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za "podlý".
Diskuse