Oteplení o více než 4 stupně vážně ohrozí globální výrobu potravin.
V důsledku oteplení o 2 stupně bude zřejmě ohroženo 15 -- 40 procent rostlinných a živočišných druhů.
Před začátkem průmyslové revoluce byla koncentrace skleníkových plynů v atmosféře 280 částic CO2 na milion. V současnosti je tato koncentrace 430 částic CO2 na milion. Úroveň by se měla stabilizovat na 450 -- 550 částicích CO2 na milion.
Vyšší koncentrace by výrazně zvýšila pravděpodobnost velmi záporných dopadů. Podstatně nižší koncentrace by znamenala velké krátkodobé finanční náklady a zřejmě není ani prakticky dosažitelná.
Ničení lesů vede daleko více ke zvyšování emisí než dopravní sektor.
Klimatické změny jsou největším a nejrozsáhlejším selháním trhu, k jakému kdy došlo.
Navrhované změny:-
Pro efektivní reakci je zapotřebí tří politických opatření: vytvoření ceny za uhlík, vytvoření politiky pro nové technologie a rozvoj energetické efektivnosti.
-
Placení za uhlíkové emise, prostřednictvím daní, obchod s emisemi či regulace ukáží lidem plné společenské následky jejich činů. Měla by být vytvořena globální cena uihlíku, která bude platit ve všech zemích a ve všech průmyslových sektorech.
-
Obchodování s emisemi uhlíku, jaké existuje v rámci EU, by mělo být rozšířeno a integrováno.
-
Politika podporující rozvoj technologií by měla šířit užívání výrobků používajících jen minimum uhlíku a vysoce energeticky efektivních výrobků.
-
Globálně by se podpora pro výzkum nových energetických zdrojů měla nejméně zdvojnásobit. Podpora rozvoje nízkouhlíkových technologií by se měla zpětinásobit.
-
Měly by být zavedeny mezinárodní ekologické normy.
-
Bezodkladně by měly být zahájeny mezinárodní zkušební programy jak zastavit ničení lesů.
-
Podnebné změny se musejí plně integrovat do rozvojové politiky a bohaté země museji splnit své přísliby pomoci chudým zemím.
-
Mezinárodní financování musí podporovat zlepšené regionální informace o dopadu klimatických změn.
-
Mezinárodní financování musí podporovat výzkum nových plodin, více odolných suchu a povodním.
Ekonomické dopady
- Prospěch, plynoucí z razantní, brzké nápravy podstatně převyšuje náklady.
-
Pokud se proti podnebným změnám nepodnikne nic, bude to svět stát každoročně nejméně 5 procent HDP, pokud se uskuteční dramatičtější předpovědi, mohlo by to stát více než 20 procent HDP.
-
Náklady snižování emisí by se daly omezit na přibližně 1 procento HDP, lidé by měli platit víc za zboží, k jehož výrobě je zapotřebí uhlíku.
-
Každá tuna CO2, kterou vypouštíme do ovzduší, způsobuje škody nejméně 85 dolarů, avšak emise lze snižovat nákladem méně než 25 dolarů za tunu.
-
Přechod světa na nízkouhlíkovou ekonomii by nakonec ekonomice prospěl částkou 2,5 bilionu dolarů ročně.
-
V roce 2050 budou nízkouhlíkové technologie mít hodnotu nejméně 500 miliard dolarů.
-
To, co učiníme nyní, bude mít jen minimální dopad na podnebí během nadcházejících 40 -- 50 let, ale to, co učiníme během nadcházejících 10 -- 20 let, bude mít zřejmě obrovský dopad na podnebí v druhé polovině tohoto století.
Sternova zpráva je (v angličtině) ZDE
|
