Za prvé se rozhodl nejen respektovat reálné rozdělení světa, ale především pro alespoň časově omezenou intenzifikaci nejméně jednoho z prvků, který současný svět rozdělují. Což, alespoň v mých očích, až neodbytně připomíná Leninovo umělé rozdělení světa, s následnou Stalinovu praxí založenou na hypotéze o "zostřování třídního boje", jehož zákonitým koncem byly gulagy.

Za druhé je pro něj rozdělení světa nejen výsledkem soupeření a rivality jednotlivých společenství, ale také šancí na vznik nových nepřátelských vztahů. Z čehož vyplývá vrcholně nebezpečná praxe produkování nepřátel. Ta je podle mého názoru jedním z největších rizik působených zvyšováním či posilováním existujících rozdílů.

Za třetí se dopracoval k přesvědčení, že jediným opravdu účinným a tedy konečným řešením neutuchajících sporů v mezinárodních vztazích je pouze užití vojenské síly. A ta je, podle mého přesvědčení, nic víc než technologickým uplatněním primitivismu fyzické síly a převahy, významného to pozůstatku zvířeckosti v dějinách polidšťování "třetího šimpanze", jak člověka označil světoznámý biolog Jared Diamond.

Za čtvrté se rozhodl jednoznačně přihlásit k "Západu". V nejskrývanější hloubi svého vědomí je kulturně natolik "Abendlandňanem", že je schopen nejen jeho hodnoty v lidstvu uchovávat, ale klást je minimálně nad individuální existenci, jeho příslušníků. S velkou pravděpodobností si ale nepřipouští, že by mohl ztratit život i on sám. Což je v mých očích praktickým projevem xenofobního strachu před komplexní (kulturní až civilizační) jinakostí čili projevem utajovaného podhoubí rasismu, jehož logickým koncem může být až riziko nacismu a holocaustu.

Za páté inklinuje minimálně k přesvědčení, že kulturní hodnoty, ekonomické vztahy a technologická vyspělost dosažené Severem jsou pro blaho všech lidí světa natolik prospěšné, že z nich organicky vyplývá oprávnění rozšiřovat je po celém světě. Považuji takové chování za projev moderního misionářského spasitelství, které organicky v minulosti skončilo až v krutostech genocid primitivních forem kolonialismu. Opět jde podle mého úsudku o příliš velký rizikový faktor pro budoucí dějiny lidstva.

Za šesté se rozhodl pro podporu současné politiky globálního hegemonismu USA. Osobně si vybral totální spojení svého osudu s unipolární politikou dnešní, leč prokazatelně krátkodobě dočasné, nadvlády konzervativní odnože americké politiky, nad spontánně se planetizujícím lidstvem.

Za sedmé nejen uvěřil, ale rozhodl se osobně zapojit do nejnovější, skutečné a v mých očích té opravdu první světové války. Války proti terorismu, kterou Bushova administrativa sice vyhlásila, aniž někdy blíže definovala svého nepřítele. Z čehož vyvozuji, že za něj může vyhlásit kdykoliv kohokoliv, samozřejmě především toho, kdo se vzepře její vůli. A tak se dovoluji ptát, zda se za souhlasem neskrývá podvědomý strach z pokračování v Bushově politice.

Je čirou náhodou, že jsem se dopracoval pouze k uvedeným sedmi myšlenkám, z čehož nelze v žádném případě vyvozovat nějakou míru víry v mystiku číslice sedm. Ale vím, z textu lze lehce vyčíst, kolikanásobné riziko pro sebe i naše společenství si vybírají ti, kdo projevují úmysl vybudovat americkou vojenskou základnu na území ČR. Apeluji proto na každého z nich, aby odpůrcům svého snažení vyargumentovávali, jakými metodami zajistí, aby se hrozící rizika neuskutečnila. Jsem totiž hluboce přesvědčen o tom, že nestačí pouze být pro. Je rovněž nanejvýš nutné vědět a především umět, vyhnout se všem možným, z toho plynoucím rizikům.