22. 7. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 7. 2008

"KOMUNISMUS" V BRITÁNII

Britská vládní komise bude prosazovat sociální rovnost

Myslím, že je jasné, že nemůže existovat sociální smír a sociální soudržnost tam, kde vládne nerovnost.
Parlament nám dal prostý mandát: Máme vyvíjet takový tlak, aby se oddělily šance občanů od okolností, do nichž se narodili.
Chceme poskytnout rovnosti v naší společnosti stejný ústavní základ, jaký poskytujeme jiným hodnotám.
Všechny britské politické strany podporují myšlenku, že nesmíte být znevýhodněni situací, do níž jste se narodili.

Britská Komise pro rovnost a lidská práva (její stránky ZDE) požaduje nové pravomoci pro boj za odstranění třídních bariér v Británii. V analýze, která je součástí konzultačního procesu před schválením nového Zákona o rovnosti, komise zdůrazňuje, že je zapotřebí podstatného posílení jejích pravomocí, aby mohla bojovat proti sociální nerovnosti. Informoval o tom podrobně v pondělí v poledne publicistický pořad rozhlasu BBC The World at One.

Komise pro rovnost a lidská práva požaduje zásadní změnu v britské společnosti, to, co její předseda Trevor Phlilips charakterizuje jako "New Deal spravedlivého zacházení". Nová analýza, kterou komise vypracovala, požaduje vypracování nového Zákona o rovnosti, který by odstraňoval nejen horizontální nerovnost, tj. nerovnost genderovou, nerovnost, jíž jsou postiženi invalidé, příslušníci různých ras či lidé různého stáří, ale také vertikální nerovnost, totiž nerovnost mezi nejchudšími a nejbohatšími občany ve společnosti. Předseda komise Trevor Phlilips chce, aby se vláda zaměřila na dopad příslušnosti k určité třídě na život chudších rodin. Musí vzniknout nová smlouva s veřejností, aby občané dostali do rukou moc, uvádí se ve zprávě. Je to morální a sociální otázka, uzavírá zpráva.

Komise pro rovnost a lidská práva je relativně novou institucí. Vznikla na základě britského Zákona o rovnosti z r. 2006 loni v říjnu z několika dosavadních vládních komisí, která se zabývaly genderovou a rasovou diskriminací a diskriminací invalidů. Nová komise nyní argumentuje, že je zapotřebí nového přístupu, aby vznikla spravedlivější společnost. Ve zprávě, která byla zveřejněna v pondělí, se argumentuje, že Británie musí učinit podstatně víc než jen prostě zakázat diskriminaci v určitých oblastech. Společnost by namísto toho měla odstraňovat nevýhody, které vznikají v důsledku rozdílů mezi bohatými a chudými. Je to radikální rozšíření dosavadní agendy.

Předseda komise Trevor Phlilips přivítal návrh britské vlády vytvořit nový Zákon o rovnosti, konstatoval rozhlas BBC. Dodal však:

"Jsme přesvědčeni, že je načase přijmout ambicióznější přístup a začít odstraňovat systémovou nerovnost v naší společnosti, která postihuje lidi daleko více než jen v oblastech, jimiž se dosud zabývaly antidiskriminační zákony."

Phlilips poukazuje na to, co považuje za "nebezpečí neférovosti a nerovnosti", které vznikají v naší ekonomice "přesýpacích hodin" -- kde ti, jimž se už vede dobře, se dostávají dále kupředu, zatímco ti, jimž se dobře nevede, zůstávají stále více vzadu. "Vzrůst nerovnosti příjmů, bohatství a moci ochromuje důvěru společnosti ve férovost rozdělování plodů hospodářského úspěchu. Musíme se od nynějška zaměřit nejen na nerovnosti, které vznikají z horizontálního uspořádání společnosti, tj. nerovnosti mezi muži a ženami, mezi invalidy a zdravými lidmi, na nespravedlnosti, jimž čelí, lesbičky, gayové a bisexuální občané, či na nerovnosti vznikající v důsledku stáří, etnicity či náboženské víry. Máme v úmyslu se zabývat i vertikální nerovností. Nerovností mezi nejchudšími a nejbohatšími. Naše metody budou používat právních prostředků a budou silně využívat našeho právního mandátu."

Rozhlas BBC k tomu vysílal rozhovor s předsedou komise, který shrnujeme:

Moderátor: Dobré odpoledne, pane Phlilipsi. Proč se domníváte, že je tato otázka tak důležitá, že vyžaduje tuto radikální změnu?

Trevor Phlilips: Existují pro to dva závažné důvody. Jedním je, že ve společnosti dnes působí podprahové sociální trendy, které vedou k stále větší společenské nerovnosti. Ve společnosti je stále více starých lidí, více invalidů, zvyšuje se rasová diferenciace. To zvětšuje nerovnost v naší společnosti, ale kromě toho nám teď hrozí hospodářská recese. O takovýchto situacích víme, že zhorší a prohloubí existující rozdíly mezi různými etnickými skupinami, mezi mladými a starými lidmi. Například, jedné věci jsme si ve velkých městech vědomi jasně: těm, kdo vlastní nemovitost, se povede dobře. Těm, jimž se dosud nemovitost nepodařilo získat, se to už nepodaří.

Moderátor: Takže vy varujete, že to povede k všeobecné anarchii a k společenskému rozkladu, pokud nedojde k nápravě?

Trevor Phlilips: Myslím, že je jasné, že nemůže existovat sociální smír a sociální soudržnost tam, kde vládne nerovnost. Jsme například znepokojeni odcizením a radikalizací určitých etnických a náboženských skupin. Argumentujeme, že jestliže jsme tím znepokojeni, největším problémem, dlouhodobým problémem nejsou radikální videokazety z Blízkého východu. Největším nebezpečím je chudoba a hospodářská ostrakizace, pocit lidí, že se tato společnost na některé komunity a na některé lidi úplně vykašlala.

Moderátor: Ale jak tyto problémy odstraníte? Nastiňujete tady velmi ambiciózní agendu. Skoro je to sociální inženýrství.

Trevor Phlilips: Není možné tyto vážné problémy vyřešit, pokud nepochopíme tohle. Například, jsme všichni znepokojeni, že se v Londýně zabíjejí mladí lidé noži. Jsme znepokojeni odcizením mladých lidí. Děje se to, že o tom hovoříme, upřímně řečeno, rasisticky. Říkáme, že se to týká mladých černochů, a tak dále. Ve skutečnosti však skupiny, které se dostávají do této situace, nejsou definovány černošskou rasou, jde o rozdíl ve statutu domácností. Jde o domácnosti, v nichž vydělává jen jeden člověk, anebo tam nevydělává nikdo. Jsou to domácnosti, které se potýkají s chudobou a nejsou schopny řádně vychovávat děti, protože prostě nemají vůbec žádné peníze. Chcete-li odstranit tuto zločinnost, musíme se zabývat skutečnými kořeny těchto problémů a ne jen tím, co povrchně vypadá jako jádro problému.

Moderátor: To jsou ale obrovské sociální problémy. Všichni se snaží pro ně už desetiletí najít řešení. Jak to chcete řešit vy? Jaké máte praktické nápady, které uspějí tam, kde ostatní selhali?

Trevor Phlilips: Zaprvé musíme porozumět situaci lépe. Vypracujeme tříletou strategii a popis nerovnosti v naší společnosti. Všechny dnes upozorňujeme, že nadále nebudeme omezovat protidiskriminační zásahy jen na otázky genderu nebo rasy, ale že budeme studovat i tuto nesmírně důležitou otázku třídní příslušnosti. Zadruhé chceme, aby se na řešení tohoto problému podíleli svou mocí sami občané. Například v oblastech, kde se prohlubuje rozdíl ve školních výkonech příslušníků různých etnických skupin, musejí mít podle našeho názoru obyčejní občané právo, prostřednictvím petice anebo referenda, požadovat, aby jejich komunální úřad podnikl kroky k odstranění této nerovnosti. Protože nikdo nechce žit v oblasti, kde vládne zjevná nespravedlnost a rozpory mezi skupinami občanů. A zatřetí chceme poskytnout rovnosti v naší společnosti stejný ústavní základ, jaký poskytujeme jiným hodnotám. V současnosti většinou říkáme, že rovnost je něco, o co usilujeme, a musí být podřízena jiným hodnotám, jako je právo osobní volby. My ale chceme zajistit, abychom byli společností, v níž je rovnost či úsilí o rovnost tak důležité a je tak přímou součástí našeho života, jako je naše zdravotnictví, které je občanům pro užívání k dispozici zdarma. Musí se to pro nás jako pro společnost stát jedním ze základních principů.

Moderátor: Jsme ale kapitalistickou společností. Mám ekonomiku, v níž jsou lidé, kteří vítězí, a lidé, kteří prohrávají. Když začnete ochromovat tento základ, neriskujete, že ohrozíte způsob, jak naše ekonomika a naše společnost funguje?

Trevor Phlilips: Mezi rovností a podnikáním není žádný rozpor. Podle mého názoru podnikání nebude moci fungovat, nebude moci provozovat trh, který je svobodný a otevřený a energický, pokud tento trh bude vytvářet konflikty ve společnosti, které jsou tak hluboké, že veřejnost ztratí důvěru v trh jako nástroj pro vytváření spravedlivé prosperity. Takže chceme, a budeme v tomto smyslu intenzivně spolupracovat zejména s našimi partnery ze soukromého sektoru, nalézt způsob, jak využít vlastních metod soukromého sektoru, metod transparentnosti, konkurenceschopnosti a férovosti. Tak bude i nadále existovat dynamická ekonomika, avšak zabráníme, aby nejhorší tržní výstřelky zašpiňovaly vodu férové kapitalistické ekonomiky.

Moderátor: Avšak vstupujete tady do oblasti, která je pro mnoho lidí politikou. Hovoříte o svobodných matkách, o starých lidech, o mzdách, jaké lidé dostávají. Je správné, aby vaše komise vstupovala do oblasti, která je tak politická?

Trevor Phlilips: Parlament nám dal prostý mandát: Máme vyvíjet takový tlak, aby se oddělily šance občanů od okolností, do nichž se narodili. To nedokážeme udělat, pokud budeme jen hovořit o tom, že jedna rasa musí být hodná na druhou. Musíme odstranit příčiny, které vyvolávají v naší společnosti nerovnost. A já si myslím, upřímně řečeno, že veřejnost si tohle v současnosti velmi přeje. Lidé vidí, že se blíží hospodářská recese. Všichni jsou ochotni utáhnout si trochu opasky. Pokud budou ty potíže všichni sdílet rovnou měrou. A my chceme zajistit, aby toto břemeno nepadlo tíže na určité společenské skupiny než na jiné.

Moderátor: Děkuji vám. Rozhovoru naslouchal náš reportér Mark Easton. Co si o tom myslíte? Ambiciózní? Radikální? Uskuteční se to?

Reportér: Je to neuvěřitelně ambiciózní a neuvěřitelně radikální. Snažit se odstranit třídní rozdělení v této společnosti. Budou s tím obrovské problémy. Protože i když má Trevor Phlilips pravdu, když říká, že si toto společnost v této chvíli přeje, v Británii dnes skutečně existuje hluboká nespokojenost s obrovskými rozdíly mezi chudými a bohatými, Trevor Phlilips bude muset, řekněme si to otevřeně, bojovat se středními vrstvami. Pokud chce zajistit, aby lidé z nejchudšího prostředí, jimž se v této zemi žije opravdu špatně, dokonce i ministr David Miliband před několika lety řekl, že co se týče spojení mezi úrovní vzdělání a příslušností k určité společenské třídě, Británie je na nejnižším stupni žebříčku průmyslových zemí, bude to obrovská práce. Problém je, že střední vrstvy v tom umějí nesmírně dobře chodit. Umějí nesmírně dobře využívat systému. Ukáže se, zda Komise skutečně dokáže přijít s návrhy, které umístí moc do rukou těch lidí, kteří jsou ze systému vyloučeni.

Moderátor: A nedělá Trevor Phlilips práci parlamentu? Nejde o něco, co chtějí dělat politické strany?

Reportér: Domnívám se, že jeho rétorika je přijatelná pro všechny britské politické strany. Všechny britské politické strany podporují myšlenku, že nesmíte být znevýhodněni situací, do níž jste se narodili. Ale když jde o konkrétní kroky, jak toho dosáhnout, vezměme si jen školství. Víme, že soukromé školy v Británii nabízejí svým žákům největší vzdělávací náskok ze všech škol na světě. Pokud opravdu chcete odstranit nerovnost, anebo britský systém tříd, měli byste začít s reformou školství. Velmi pochybuji, že zrovna to chce začít dělat Trevor Phlilips.

                 
Obsah vydání       22. 7. 2008
23. 7. 2008 Slabí jedinci v čele Československa a České republiky Petr  Nachtmann
22. 7. 2008 BASIC: Osud íránského raketového programu závisí na mezinárodních kontrolních režimech
22. 7. 2008 Druhá karibská krize anebo PSYOPS? Štěpán  Kotrba
22. 7. 2008 Jak to vlastně je s dodávkami ruské ropy do ČR?
22. 7. 2008 Dotaz na mluvčího Ministerstva obrany ČR Petr  Nachtmann
22. 7. 2008 Mluvčí MO ČR: Nedokážu odpovědět
22. 7. 2008 Britská vládní komise bude prosazovat sociální rovnost
22. 7. 2008 Byla náboženská víra B. Obamy stvrzena křtem? Miloš  Dokulil
22. 7. 2008 Ministerstvo zdravotnictví rekordmanem v nečinnosti Aleš  Uhlíř
22. 7. 2008 Euthanásie Petr  Wagner
22. 7. 2008 Historie se opakuje Petr  Nachtmann
22. 7. 2008 Výuka angličtiny na VŠ jako kladivo na čarodějnice Jiří  Beránek
21. 7. 2008 Úspory ministerstva zdravotnictví Jan  Mertl
22. 7. 2008 Julínek zadržuje peníze, které mu nepatří Petr  Wagner
22. 7. 2008 Jistě, paní ministryně: argumentační agónie Vlasty Parkanové Radek  Batelka
19. 7. 2008 WTO: známý scénář, nebo skutečně (a konečně!) průlom v jednáních? Ludmila  Štěrbová
22. 7. 2008 Srbsko zatklo Radovana Karadžiče
22. 7. 2008 Pozemská bída národní hudby Jan  Chmelarčík
22. 7. 2008 Není to báječné, že mezi námi přibývá těch "movitějších", tj. milionářů? Miloš  Dokulil
22. 7. 2008 Ochrana životního prostředí a jaderná energie, aneb O problémech s radioaktivním odpadem Uwe  Ladwig
21. 7. 2008 Film, který v ČR propaguje Klaus, "porušil předpisy"
21. 7. 2008 Jak si poradíme bez fosilních paliv?
21. 7. 2008 K čemu je armáda? Ke směňování a agregaci moci Bohumil  Kartous
21. 7. 2008 Jedna velmi malá americká základna... Jan  Neoral
21. 7. 2008 Kritika Britských listů z Izraele Daniel  Veselý
21. 7. 2008 Evropa šéfů Burkhard  Hirsch
21. 7. 2008 Většina Rakušanů nelituje pádu Alfreda Gusenbauera Richard  Seemann
21. 7. 2008 Británie "musí kontrolovat" tvrzení americké vlády, že nepoužívá mučení
20. 7. 2008 Test protiraketové obrany: Šaškárna pro české publikum Jakub  Rolčík
19. 7. 2008 Hospodaření OSBL za červen 2008