Dlabu vám na církve
seru na partaje
stejně jak na spolky
a prapor
pořád vlaje
ve směru větru
který jediný
dovede krásně
linkovat dějiny

nesnáším společnost
tu partu deprivantů
co hrají jednu hru
a mají spoustu fantů
ať všichni táhnou
třeba do prdele
při tom svém hledání
věčného nepřítele

kašlu vám na tabu
jak ta se časem mění
stejně jak ideje
jež mizí v zapomnění
na vaše vítězství
nakonec stejně prohry
na vaše prachy formy dojmy
na síly které mohou hned
zničit jak tebe tak i svět

na zbraně fangle výložky
a snaživce co do držky
jsou schopni pojmout
každý žvást
a jediné co chtějí –
krást