Ekonomové odhadují, že ruské hospodářství v důsledku sucha letos ztratí až 15 miliard dolarů - to je celý procentní bod z očekávaného růstu HDP. Zhruba polovina ztráty vznikne v zemědělství a zbytek bude důsledkem snížení průmyslováho výstupu, snížené poptávky a nižší produktivity. Rusko vloni zaznamenalo růst HDP o 7,9%, ale letos obchodníci zůstávají doma, aby se vyhnuli toxickému smogu a rekordnímu vedru. Kanceláře a továrny jsou uzavřeny.

Růst cen potravin již významně omezuje kupní sílu. Vláda nyní zakázala vývoz obilí až do konce roku, protože sklizeň bude nižší přinejmenším o třetinu. Turismus trpí rovněž. Silné bouře s větry o síle hurikánu v severovýchodním Rusku způsobují zemi další škody.

Bohužel, Rusko je jen jednou z mnoha ukázek důsledků globálního oteplování. Pákistánské povodně zasahují pětinu země zhruba o velikosti Anglie a způsobily jednu z největších humanitárních krizí v dějinách. Pákistánské hospodářství je silně závislé na mezinárodních půjčkách a Mezinárodní měnový fond upozorňuje, že nepřízeň počasí způsobí vážné škody, včetně miliardových ztrát v zemědělství. A kromě toho neobvykle silné deště v Číně na počátku léta předcházely pákistánským povodním a způsobily také škody v řádu desítek miliard dolarů.

Podobné povodně jako v Pákistánu však vloni v květnu zasáhly třeba i Tennessee a přerušily dodávky proudu i obchodní aktivitu. Ještě předtím se obdobné události odehrály na americkém Severovýchodě, Jihovýchodě a Středozápadě. Je tedy zřejmé, že proti změnám klimatu nejsou imunní ani vyspělé země, jejichž ekonomiky navíc nesou spoluzodpovědnost za pomoc chudým zemím.

Klimatické extrémy se navíc budou zhoršovat a objevovat se s větší frekvencí. Ruští úředníci zřejmě kvůli letošním zkušenostem a prognózám signalizují výrazný obrat v dosavadní klimatické politice země.

Americká Securities and Exchange Commission (SEC) vyhodnocující investiční rizika z obdobných důvodů signalizuje, že některé důsledky klimatických změn, jako extrémní meteorologické jevy, výška mořské hladiny, úrodnost půdy a dostupnost vody, mohou významně ovlivnit některé sektory amerického hospodářství. Investoři již věnují analýze rizik klimatických změn značnou pozornost při výběru portfolia svých investic. Letos vypracovali 101 rezolucí adresovaných 88 americkým a kanadským firmám, které vyzvali k reakci na změny klimatu.

Podnikatelé trpí také v důsledku nejistého politického prostředí. To se týká jak tradičních energetických společností, které potřebují stabilní prostředí, tak společností podnikajících v oblasti "zelené" energie, které mají USA změnit v nízkouhlíkovou ekonomiku.

USA ztrácejí miliardy dolarů, když zůstávají na okraji boomu investic do "čisté" energetiky. Deutsche Bank se nedávno rozhodla, že většinu fondu ve výši 7 miliard dolarů určeného k investování do "čisté" energie utratí v Evropě a Číně, kde vládní politika zaručuje "transparentnost, dlouhodobou perspektivu a jistotu".

Analýza amerického úřadu pro ochranu životního prostředí (EPA) ukazuje, že pokud by USA přijaly zákon o ochraně klimatu, přineslo by to kromě menších emisí i nižší riziko katastrofálních klimatických změn. Peterson Institute for International Economics navíc tvrdí, že by zákon stimuloval ekonomiku, vytvořil nová pracovní místa a podniky ozdravil.

Americké podniky jsou změnami klimatu ovlivněny a v budoucnosti se jejich potíže ještě vyostří. Průtahy v Kongresu, které vedly k odložení klimatické a energetické legislativy, škodí podnikání a znevýhodňují společnosti podnikající v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Podrobnosti v angličtině: ZDE