26. 5. 2011



Přispějte mobilem

Sledujte Britské listy na Twitteru.
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 5. 2011

Jak svrhnout vládu

Sobotní demonstrace proti vládním reformám, překvapila i samotné organizátory. Přišlo mnohem více lidí, než sami čekali. 48 000 demonstrantů v horkém jarním dni. Mnozí z nich přijeli i ze vzdálených míst naší země a neváhali vstávat i velmi brzy ráno a stát více než dvě hodiny v poledním žáru, aby dali najevo svůj občanský protest. Protest proti reformám, které ještě ani nebyly uvedeny do praxe, ale jejichž důsledky si již dovedou domyslet. Tato předvídavost tak velkého množství občanů překvapila nejen organizátory, ale především pravicové politiky.

U těch vyvolala nebývalý hněv.

Poslanec ODS Doktor mluvil v souvislosti s výzvami k občanské neposlušnosti a k přípravě generální stávky (Tereza Stöckelová) o fašizujících výrocích. Senátor Jaromír Štětina dříve Zelení, nyní TOP 09 považuje demonstraci za projev zostřené fáze třídního boje a obviňuje odbory, že si berou vzor z Lenina. "Noblesní" pán Schwarzerberg vzkazuje demonstrujícím, že mají "držet hubu". Vládní poslanci se vzácně shodují v tom, že demonstranti jsou lůza, ulice u nás nesmí vládnout a tzv. reformy musí být prosazeny.

Není nic překvapujícího na tom, že reprezentanti pravice, prosazující zájmy velkého kapitálu, nyní především finančního, považují lid za lůzu, kterou je nutné držet zkrátka. Není nic překvapujícího ani na nízké úrovni jejich vzdělanosti. Oni ji nepotřebují, mají totiž v rukou něco pro ně mnohem cennějšího: peníze a moc. A tak klidně plácají nesmysly o fašismu, přesto, že fašismu i nacismus, odkazy na nějž tak oblibovali politikové minulé Topolánkovy vlády (noc dlouhých nožů apod.), byly systémy nastolené a podporované korporací šlechty, velkého průmyslu a bankovního kapitálu. Že by to něco připomínalo ze současnosti? Demonstranti to ale nebudou.

Mnoho z nás zapomnělo na minulost a ignoruje přítomnost, pokud se jich bezprostředně osobně nedotýká. Na titulní straně Guardianu Weekly (13. - 19. 5. 2011) je velký nadpis: "Afričtí emigranti byli ponecháni smrti"! (Britské listy přinesly tuto informaci dne 9. května 2011 v tomto článku.)

Organizace, jejímž členem je i naše země, EU a NATO, ponechaly člun se 72 uprchlíky a nefunkčním pohonem na volném moři. Více jak 60 z nich zemřelo žízní přesto, že volali vysílačkou o pomoc a vysílání bylo zachyceno, přesto, že kolem plula mateřská letadlová loď, která dokonce vyslala dvě stíhačky, aby loď prohlédly. Kolik z nás si dokáže představit sebe sama na tomto člunu smrti? Kolik z nás se dokáže vžít do zoufalství umírajících lidí, když kolem nich důstojně a nevšímavě (!!!) proplouvá mohutná válečná loď?

To je naše společná - kolektivní odpovědnost. Každý z nás má na této události svůj podíl, třebas jen v tom, že takový systém tolerujeme a nebojujeme proti němu. Ale to není jediný příklad. Jako bájný pták Fénix vylétal znovuzrozený z popela ohně, tak se i kapitalismu rodí z moře krve a lidského utrpení, které ve jménu bezohledné honby za ziskem rozpoutal všude ve světě, kam se natáhly jeho chamtivé ruce. A nebylo to jen v koloniích, bylo tomu tak i zde, v této zemi, a vlastně zcela nedávno, jak můžete vidět na tomto videu. Krutost ovšem není v kapitalismu důsledkem náhodného selhání jedince, ale samé podstaty systému1).

I to je tvář kapitalismu. Přesněji, to jsou dvě tváře kapitalismu. Ta jedna je bezohlednou tváří vlastníků kapitálu, pro něž je, jak kdysi napsal Ferdinand Peroutka, "člověk jen položkou v účetní knize". Tou druhou tváří je lhostejnost k utrpení druhého na straně lidí, kteří jsou sami obětí tohoto nelidského systému. A to je právě to, co po nás chtějí, to je to, co se nám pokoušejí vsugerovat prostřednictvím tzv. zábavné kultury a z mnoha dalších stran: každý ať se stará jen sám o sebe, člověk je svou přirozeností sobecký tvor, staří, slabí a nemocní jsou jen na přítěž, zbav se jich! Na budoucnost nemysli, užívej si teď. To je skrytá podstata reforem -- rozbít vše, co je založeno na lidské solidaritě. Jako jednotlivci budeme ve své slabosti naprosto bezmocní. Jen v jednotě neprivilegovaných je síla!

I proto onen hněv na demonstrující občany. Prolomili toto svůdné kouzlo kapitalismu. Projevili svou sílu a "páni" pocítili záchvěv strachu.

Jak ukázalo arabské jaro, když se dá lid do pohybu, není síla, která by jej dokázala zastavit. Jiskra revolucí přeskočila Středozemní moře a začíná se šířit po jeho severním pobřeží: Řecko, Itálie, nyní především Španělsko2), kde se demonstrující lidé hlásí i k odkazu islandského protestu: "Když nás nenecháte snít, nenecháme vás spát" hlásá transparent demonstrantů ). "Nejsme zboží v rukou bank a politiků", stojí na dalším. "Chceme skutečnou demokracii, bankéři a politikové zradili její ideál." Jak je vidět na těchto video záznamech ZDE a ZDE, ve španělských městech demonstrují a vznášejí tyto požadavky především mladší lidé a lidé středního věku. Toto španělské hnutí, nazývané někdy "Hnutí 15-M", tj. Hnutí 15. května, den kdy začaly protesty, představuje již pokročilejší formu občanské aktivity. Nesoustřeďují se na kritiku jednotlivých politiků a stran, ale požadují změnu systému ZDE. Jejich program je shrnut v těchto šestnácti bodech:

"Protestující ve Španělsku přímo na okupovaných náměstích vydiskutovali těchto 16 požadavků, které si hodlají vybojovat: 1. Změna volebního zákona. Celá země bude jeden volební obvod a křesla budou rozdělována proporčně, podle získaných hlasů.

2. Dodržování základních práv zakotvených v ústavě, zejména:

- Právo na přiměřené bydlení

- Právo na veřejnou zdravotní péči (zdarma), svobodnou a univerzální.

- Právo na volný pohyb osob a posílení veřejného a sekulárního vzdělávání.

3. Zrušení zákonů a opatření, které jsou diskriminační a nespravedlivé, jako tzv. "Boloňský proces" zabývající se vysokoškolským vzděláváním, zrušení tzv. zákona Sinde.

4. Daňová reforma příznivá pro nižší příjmové skupiny lidí, reforma daní z nemovitostí. Zavedení "Tobinovy daně", která zdaňuje mezinárodní finanční převody a odstranění daňových rájů.

5. Reforma pracovních podmínek politiků, která zruší jejich jistotu celoživotních příjmů. Závazné plnění volebních slibů.

6. Odmítnutí a odsouzení korupce. Absolutní netolerance vůči politikům podezřelým nebo usvědčeným z korupce

7. Dodržování článku 128 Ústavy, který říká, že "všechno bohatství této země v jejích různých formách a bez ohledu na jeho vlastnictví je podřízeno obecnému zájmu." Snížení zásahu MMF a ECB. Okamžité znárodnění všech bankovních subjektů. Zpřísnění kontroly finančních institucí a operací, aby se zabránilo případnému zneužití v jakékoliv formě.

8. Skutečnou odluku církve od státu podle čl. 16 Ústavy.

9. Participativní a přímá demokracie, na níž se občané budou aktivně podílet. Přístup veřejnosti do médií, aby tato informovala eticky a pravdivě.

10. Úprava zákoníku práce a kontrolování jeho dodržování

11. Uzavření všech jaderných elektráren a podpora energie z obnovitelných zdrojů.

12. Navrácení privatizovaných veřejných podniků veřejnosti.

13. Účinnější oddělení moci výkonné, zákonodárné a soudní

14. Snížení vojenských výdajů, okamžité uzavření továren vyrábějících zbraně a větší kontrolu nad bezpečnostními silami státu. Jako mírové hnutí věříme ve svět bez válek.

15. Obnovu historické paměti a základních principů boje za demokracii v našem státě.

16. Celkovou transparentnost účtů a financování politických stran za účelem snížení míry politické korupce3)." Zdroj ZDE originál pak ZDE .

Jak je patrné, občané již nechtějí, aby někdo jiný rozhodoval o nich, ale chtějí přesunout podstatnou část moci do svých vlastních rukou. Proto volají po přímé demokracii. Od této podstatné změny politického systému očekávají i prosazení společných zájmů, zájmu veřejnosti, proti zájmům dosavadních mocenských elit. My společně, je motem celého výše uvedeného programu.

Ve Španělsku začíná tímto hnutím jaro revoluce. Ale jak je známo, plody se sklízejí až na podzim, ještě musí přijít horké léto.

U nás je zatím nejspíše tak předjaří. Teprve připravujeme půdu na jarní setbu. Ale při tom je dobré vědět, že jsme součástí mnohem širšího proudu změn, který se začíná odehrávat všude ve světě kolem nás.

Pánové Schwarzenberg, Štětina a další mají pravdu. Toto je nová a zostřená fáze třídního boje. Ale nezačal jej lid, ten jen reaguje na bezprecedentní útok na naše práva a podmínky života. Tím kdo útočí, je kapitál a jeho politická reprezentace -- naše současná vláda.

Co bude dál? Demonstrace 21. 5. 2011 byla skutečně mnohem početnější, než mnozí očekávali. Ale i přesto, účast na ni přijalo zhruba 0,5% dospělé populace. Než se začnou vládní politikové radovat, měli by toto číslo uvést do kontextu jejich trvale klesající obliby. Podle výzkumů CVVM důvěřuje nyní vládě jen 22% občanů . Jako dobrý historický vtip, snad zajímavá paralela se ukazuje fakt, že volební preference ODS se v květnu blíží volebním preferencím KSČM ZDE ODS 13% a KSČM 10%. Rozhodně nepůjde volit 25%, což je také velmi zajímavé číslo. TOP 09 má 10,5% volebních preferencí. S jistou nepřesností lze již z těchto čísel odvodit, že potenciál nespokojených občanů je mnohonásobně větší, než oněch asi 0,5%, které přišly na sobotní demonstraci. Využití tohoto potenciálu v podobě zmnohonásobení počtu demonstrujících i paralelně probíhajících demonstrací ve všech větších městech ČR je úkolem, před kterým nyní organizátoři stojí. Příkladem jim mohou být nejen demonstrace ve Španělsku, probíhající současně v mnoha městech, ale i vzpomínka na listopad 1989, kdy u nás nastala obdobná situace.

Teprve po této masové mobilizaci bude možné uvažovat o generální stávce. Bez ní nezískají podobné výzvy žádný ohlas. A pokud k této mobilizaci skutečně dojde, pak teprve vznikne dostatečný tlak na vyvolání předčasných voleb. Avšak co bude po nich?

Pokud by se něco takového stalo, příp. pokud by k předčasným volbám došlo v důsledku rozpadu vládnoucí koalice, je skoro jisté, že jejich vítězem bude ČSSD. Nikoliv proto, že by její program byl tak progresivní, ale proto, že zůstává jako jediná alternativa. ČSSD však sama nedokáže sestavit vládu. Zisk více jak 50% je prakticky vyloučen. Pak bude mít na výběr dvě možnosti: koalici s některou z pravicových stran, nebo vládnout společně s KSČM. Tato druhá možnost by mohla mít dvě formy: přímá vládní koalice, nebo menšinová vláda ČSSD s tichou podporou KSČM.

Osobně bych uvítal vládu ČSSD s KSČM, což by vedlo k definitivnímu zániku KSČM. Především však, jak ukazuje opakovaná zkušenost s touto stranou, není možné čekat od ČSSD něco jiného než pokračování v neoliberálních reformách, i když jistě v mírnější podobě a zabalené do poněkud odlišných frází, než jak je tomu nyní. Pak teprve pochopíme, že všechny stávající strany jsou součástí hierarchického mocenského systému a slouží stejným pánům, i když každá poněkud odlišným způsobem. A až na základě této zkušenosti u nás skončí předjaří a začne jaro, až teprve na jejím základě většina z nás pochopí, že bez změny systému se občané svých práv nedomohou.

Heslo španělských demonstrantů se pak stane i naším heslem: "Skutečnou demokracii teď hned!" Všechnu moc lidu. Ať žije přímá demokracie!

Ale ani ona není dost účinným nástrojem bez demokratického základního zdroje vší moci -- moci ekonomické. Podstatná změna nastane, až budeme žádat nejen skutečnou demokracii politickou, ale také skutečnou demokracii v podnicích a továrnách. Teprve potom se základními principy našeho života stane solidarita sobě si rovných, svobodných a spolupracujících občanů.

Možná, že někde na této cestě zjistíme, že největší překážkou k dosažení tohoto nesčetnými generacemi chudých a utlačených lidí vysněného cíle, jsme my sami. Nikoliv politikové, represivní aparáty, tajné služby, zkorumpovaná média, ti všichni dohromady nic nezmohou, jakmile se dá lid do pohybu. To my sami jsme tou největší překážkou vlastního pohybu, my sami si stojíme v cestě. S tím je nutné začít.

Poznámky

1) Doporučuji v této souvislosti ke zhlédnutí i tento film: ZDE

2) A ovšem o něco více na sever také Anglie. O studentských demonstracích proti neoliberální reformě školství v této zemi se již psalo, zde je příklad další občanské aktivity , konkrétně její petice proti destrukci anglického národního zdravotního systému, kterou podepsalo již více jak 400 000 tisíc lidí. A podpisů stále přibývá.

3) V textu jsem opravil některé zjevné překlepy překladatele. U některých bodů jsem přihlédl k anglickému, bohužel strojovému překladu. Strojový překlad do češtiny mi připadá nesrozumitelný. Z mého pohledu je diskutabilní bod 11. Ale pokud byl tento program skutečně přijímán v diskusích na náměstích, je to obdivuhodná shoda a vhled do podstaty problému.

Obsah vydání       26. 5. 2011
26. 5. 2011 Jak svrhnout vládu Milan  Valach
26. 5. 2011 Podporuji tuto vládu Milan  Daniel
26. 5. 2011 Kdo, když ne my? Vytvářejme inteligentní struktury Luděk  Toman
26. 5. 2011 Přeji poslancům vysoké platy Boris  Cvek
26. 5. 2011 V Srbsku byl zatčen Ratko Mladić
26. 5. 2011 Michael  Marčák
26. 5. 2011 Vytrháme parkety? Karel  Dolejší
26. 5. 2011 Co ještě nevíme o aféře DSK? Josef  Brož
25. 5. 2011 Evropa v krizi
26. 5. 2011 Amerika chce uchovávat osobní data cestujících do USA po dobu 15 let
26. 5. 2011 Motorkáři v ježnických lesích Boris  Cvek
26. 5. 2011 Diskuse "Vládní reformy -- zlepšení nebo devastace veřejného zdravotnictví?"
25. 5. 2011 Izraelský premiér v projevu před americkým Kongresem pohřbil možnost mírového uspořádání na Blízkém Východě Daniel  Veselý
25. 5. 2011 Srbská státní televize se omluvila za vysílání propagandy za Miloševičova režimu
25. 5. 2011 Zlepšení nebo devastace veřejného zdravotnictví
25. 5. 2011 Kdo vlastně na Zlínsku ukusuje ze sociálně demokratického krajíce? Miloslav  Štěrba
26. 5. 2011 Jsme tady samí blbci?
26. 5. 2011 Nelze srovnávat nesrovnatelné
25. 5. 2011 Společnost Tepco přiznala roztavení paliva na dvou dalších blocích
25. 5. 2011 Stovky obyvatel Bahrajnu se připojily k americké kampani proti podpoře bahrajnské vlády ze strany USA
24. 5. 2011 Cornell West a podvod jménem Obama Chris  Hedges
24. 5. 2011 Generická preskripce je hloupost Boris  Cvek
24. 5. 2011 "Fašizující" odboráři u Sv. Václava Miloslav  Štěrba
24. 5. 2011 Už se odpočítává? Karel  Dolejší
24. 5. 2011 Nejen apatie? Pavel  Urban
24. 5. 2011 Fukuyama: Jak vznikají demokracie?
14. 5. 2011 Hospodaření OSBL za duben 2011

Copyright © 1996-2014 Občanské sdružení Britské listy | Kopírování obsahu možné pouze po předchozím písemném souhlasu redakce