Čtení a psaní dokáže snížit riziko demence téměř o 40 %, zjistila studie

12. 2. 2026

Američtí vědci zjistili, že celoživotní zapojení do intelektuálně stimulujících aktivit, jako je čtení, psaní nebo učení se novému jazyku, souvisí s nižším rizikem Alzheimerovy choroby, nejčastější formy demence, a pomalejším kognitivním úpadkem.

Autorka studie Andrea Zammit z Rush University Medical Center v Chicagu uvedla, že tento objev naznačuje, že kognitivní zdraví v pozdějším věku je „silně ovlivněno“ celoživotním vystavením intelektuálně stimulujícímu prostředí.

„Naše zjištění jsou povzbudivá a naznačují, že důsledné zapojení do různých mentálně stimulujících aktivit po celý život může mít vliv na kognitivní funkce. Veřejné investice, které rozšiřují přístup k obohacujícímu prostředí, jako jsou knihovny a programy rané výchovy zaměřené na podnícení celoživotní lásky k učení, mohou pomoci snížit výskyt demence.“

Vědci sledovali 1 939 lidí s průměrným věkem 80 let, kteří na začátku studie neměli demenci. Byli sledováni v průměru osm let. Účastníci vyplnili dotazníky o kognitivních aktivitách a vzdělávacích zdrojích během tří fází.

Obohacení v raném věku, před 18. rokem, zahrnovalo frekvenci čtení a čtení knih, přístup k novinám a atlasům v domácnosti a studium cizího jazyka po dobu delší než pět let.

Obohacení ve středním věku zahrnovalo úroveň příjmu ve věku 40 let, zdroje v domácnosti, jako jsou předplatné časopisů, slovníky a průkazky do knihovny, a frekvenci aktivit, jako jsou návštěvy muzea nebo knihovny. Obohacení v pozdním věku, začínající v průměrném věku 80 let, zahrnovalo frekvenci čtení, psaní a hraní her a celkový příjem ze sociálního zabezpečení, důchodu a jiných zdrojů.

Celkem 551 účastníků onemocnělo Alzheimerovou chorobou a 719 účastníků onemocnělo mírnou kognitivní poruchou (MCI) během studie, která byla publikována v časopise Neurology, lékařském časopise Americké akademie neurologie.

Vědci porovnali osoby s nejvyšší úrovní kognitivního obohacení, tedy horních 10 %, s osobami s nejnižší úrovní, tedy spodních 10 %. Z osob s nejvyšší úrovní onemocnělo Alzheimerovou chorobou 21 %. Mezi osobami s nejnižší úrovní to bylo 34 %.

Po zohlednění faktorů, jako je věk, pohlaví a vzdělání, vědci zjistili, že vyšší skóre v celoživotním obohacení bylo spojeno s 38% nižším rizikem Alzheimerovy choroby a 36% nižším rizikem MCI.

Lidé s nejvyšším celoživotním obohacením onemocněli Alzheimerovou chorobou v průměrném věku 94 let, zatímco u těch s nejnižší úrovní obohacení to bylo v průměru 88 let – tedy o více než pět let později.

Vědci zjistili, že lidé s nejvyšším celoživotním obohacením onemocněli MCI v průměrném věku 85 let, zatímco u těch s nejnižší úrovní obohacení to bylo v průměru 78 let – tedy o sedm let později.

Vědci se také zabývali účastníky, kteří během studie zemřeli a byli podrobeni pitvě. Studie zjistila, že ti, kteří měli vyšší celoživotní obohacení, měli lepší paměť a myšlenkové schopnosti a pomalejší úbytek před smrtí.

Omezením bylo, že účastníci uváděli podrobnosti o svých zážitcích z raného a středního věku až v pozdějším věku, takže si možná nepamatovali vše přesně. Studie také neprokázala, že celoživotní učení snižuje riziko demence, protože pouze ukázala souvislost.

Dr. Isolde Radfordová, vedoucí manažerka pro politiku v Alzheimer’s Research UK, která se na studii nepodílela, uvedla, že výsledky zdůrazňují, že demence není nevyhnutelnou součástí stárnutí.

„Tento nový výzkum ukazuje, že duševní aktivita po celý život může snížit riziko Alzheimerovy choroby téměř o 40 %,“ řekla. „To potvrzuje to, co již víme o preventivních opatřeních, která mohou lidé přijmout, aby snížili riziko vzniku demence.“

Zdroj v angličtině ZDE