Trump se zřejmě rozhodl zcela ustoupit Íránu

6. 5. 2026

čas čtení 6 minut

Trump pozastavuje „Projekt Svoboda“ s tím, že doufá v uzavření dohody s Íránem

Americký prezident oznámil, že pozastavuje americkou operaci zaměřenou na vyvedení uvízlých plavidel z Hormuzského průlivu, blokáda však zůstává v platnosti

Donald Trump oznámil, že pozastavuje „Projekt Svoboda“, snahu USA o vyvedení uvízlých plavidel z Hormuzského průlivu, aby mohl uzavřít dohodu s Íránem, ale dodal, že jeho blokáda íránských přístavů zůstane v platnosti.

Trump náhlou změnu plánu oznámil v příspěvku na sociálních médiích, kde uvedl, že snahu pozastavuje na „krátkou dobu“, aby dal prostor snahám USA o uzavření dohody s Íránem s cílem ukončit válku. 

Ačkoli byl projekt Svoboda spuštěn teprve v pondělí, Trump uvedl, že k tomuto kroku přistoupil „na žádost Pákistánu a dalších zemí, na základě obrovského vojenského úspěchu, kterého jsme dosáhli během kampaně proti Íránu, a navíc vzhledem k tomu, že bylo dosaženo velkého pokroku směrem k úplné a konečné dohodě se zástupci Íránu“. Írán se k tomu zatím nevyjádřil.

Oznámení přišlo poté, co vojenští velitelé a americký ministr zahraničí Marco Rubio trvali na tom, že příměří na Blízkém východě stále platí a že – i když konflikt není vyřešen – počáteční velká americká vojenská operace proti Íránu skončila.

„Operace skončila. Epic Fury – jak prezident informoval Kongres – tuto fázi máme za sebou,“ řekl Rubio.

Rubio na úterní tiskové konferenci v Bílém domě uvedl, že k dosažení míru musí Írán souhlasit s Trumpovými požadavky ohledně svého jaderného programu a také souhlasit s opětovným otevřením Hormuzského průlivu.

Trumpovo pozastavení projektu Svoboda se zdálo být v rozporu s výroky Rubia a amerického ministra obrany Petea Hegsetha, které zazněly jen o několik hodin dříve.

Na tiskové konferenci v Pentagonu Hegseth uvedl, že USA úspěšně zajistily průchod vodní cestou a že se na průjezd čekají stovky obchodních lodí. „Víme, že Íráncům je tato skutečnost trapná. Říkali, že průliv kontrolují. Nekontrolují,“ řekl.

Rubio později uvedl, že USA se snaží dostat lodě přes průliv jako „laskavost pro svět … protože jsme jediní, kdo to dokáže“. Zatímco Rubio hovořil s novináři, nákladní loď v průlivu oznámila, že byla zasažena neznámým projektilem.

Rubio vyjádřil naději, že během středeční návštěvy íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Číně Peking Teheránu znovu zdůrazní nutnost uvolnit sevření průlivu.

„Je v zájmu Číny, aby Írán přestal uzavírat průliv,“ řekl Rubio.

Zatím je známo, že trasou střeženou USA propluly pouze dvě obchodní lodě, zatímco stovky dalších, přepravujících až 23 000 členů posádky, uvízly v Perském zálivu.

Účinné uzavření íránského průlivu, kterým před válkou procházely hlavní dodávky ropy a plynu spolu s hnojivy a dalšími ropnými produkty, způsobilo raketový nárůst cen pohonných hmot a otřáslo globální ekonomikou. Zlomení íránského sevření by mu odňalo hlavní zdroj vlivu, zatímco Trump požaduje zásadní omezení jeho sporného jaderného programu.

Mezitím Spojené arabské emiráty již druhý den oznámily, že se staly terčem útoku íránských dronů a raket, což Teherán popřel.

Hegseth a generál Dan Caine, nejvyšší důstojník americké armády, na tiskové konferenci uvedli, že obnovené útoky Íránu nedosáhly prahu toho, co Caine nazval „rozsáhlými bojovými operacemi“. Řekl, že úterý bylo v průlivu „klidnějším“ dnem.

„Příměří neskončilo,“ řekl Hegseth.

V Bílém domě Rubio uvedl, že střety s Íránem související s americkými snahami o znovuotevření průlivu mají „obranný charakter“.

„Nebudeme střílet, pokud na nás nejprve nevystřelí, jasné?“ řekl Rubio. „My na ně neútočíme.“

Trumpova administrativa čelí rostoucímu tlaku ohledně toho, jak konflikt prezentuje Kongresu, a to kvůli rezoluci o válečných pravomocích, zákonu, který obvykle vyžaduje, aby prezidenti 60 dní po zahájení vojenské akce požádali Kongres o formální schválení válečných aktivit.

V předvečer uplynutí 60denní lhůty pro válečné pravomoci minulý týden uvedl vysoký úředník Trumpovy administrativy, že USA „ukončily“ nepřátelské akce s Íránem od nejistého příměří z 8. dubna.

Rostoucí ceny benzínu jsou také nepříjemné pro republikány, kterým se rychle blíží volby do Kongresu. Údaje ukázaly, že celostátní průměrná maloobchodní cena v úterý překročila 4,50 dolaru za galon poprvé od července 2022. V hodinách po Trumpově překvapivém oznámení se cena ropy Brent držela na úrovni 108 dolarů.

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Qalibaf naznačil, že Írán dosud plně nereagoval na pokus USA o znovuotevření vodní cesty.

„Dobře víme, že zachování současného stavu je pro Ameriku neúnosné; my jsme přitom ještě ani nezačali,“ uvedl v příspěvku na X. Ve svém prohlášení se nezmínil o jednáních s USA, která nyní probíhají formou předávání zpráv přes Pákistán.

Íránský vojenský velitel popřel tvrzení Washingtonu o potopení šesti íránských lodí a uvedl, že v pondělí byly zasaženy dvě malé civilní nákladní lodě, přičemž zahynulo pět civilistů, informovala íránská státní televize.

Caine, který zastává funkci předsedy Sboru náčelníků štábů, uvedl, že nad úžinou hlídkuje více než 100 amerických vojenských letadel. USA uvalily na íránské přístavy námořní blokádu od 13. dubna, čímž připravily Teherán o příjmy z ropy, které potřebuje k podpoře své upadající ekonomiky.

Společnost Hapag-Lloyd AG, jedna z největších kontejnerových přepravních společností na světě, uvedla v prohlášení, že její hodnocení rizik „zůstává beze změny“ a že průjezdy průlivem „nejsou pro naše lodě v tuto chvíli možné“.

„Lodní společnosti a pojišťovny musí stále čekat a sledovat, jak se situace vyvine,“ řekl Torbjorn Soltvedt, hlavní analytik pro Blízký východ ve společnosti Verisk Maplecroft zabývající se analýzou rizik.


Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
301

Diskuse

Obsah vydání | 6. 5. 2026