12. 1. 2018 / Daniel Veselý
V podstatě souhlasím s Bohumilem Kartousem, že v prvním kole prezidentské volby není nutno odevzdat hlas Jiřímu Drahošovi, aby byl poražen pomstychtivý stařec z Vysočiny. Také souzním s jeho názorem, že okolo volby prezidenta vypukl nepatřičný humbuk, neboť tento úřad si tak velkou pozornost jednoduše nezaslouží. Podle mého soudu jde o anachronický relikt inspirovaný duchem rakousko-uherského mocnářství; monarchistické reziduum, k němuž se marně upínají naděje Podhradí a projikují se do něj jeho nenaplněné touhy. Avšak karty jsou takto rozdány a nám nezbývá nic jiného, než se obrnit a jednat zcela pragmaticky a účelově, chceme-li se navždy zbavit Miloše Zemana.
Rozhodování v druhém kole prezidentské volby je - alespoň dle mého mínění - mnohem snazší než před pěti lety. Hovořím záměrně o druhém kole, neboť vítězství Miloše Zemana v prvním kole je velice nepravděpodobné. Avšak pravděpodobným vyzyvatelem stávajícího prezidenta se podle relevantních průzkumů veřejného mínění stane Jiří Drahoš, ať se nám to líbí, nebo nelíbí.
Nyní je situace zcela jiná než při historicky první přímé prezidentské volbě, protože nemáme tu čest s prvním místopředsedou asociální Nečasovy vlády, a proto není volba Jiřího Drahoše tak kontroverzní. Přiznám se, že před pěti lety jsem z tohoto důvodu odevzdal hlas Miloši Zemanovi, jelikož vrcholný představitel Nečasovy vlády s neoliberálním alchymistou Kalouskem v zádech byla pro mě naprosto nestravitelná kombinace. Na druhou stranu jsem naivně netušil, co vše v Zemanovi vězí.
Jiří Drahoš v mých očích samozřejmě není srdcová, nýbrž ryze účelová volba, a totéž bych mohl z různých důvodů prohlásit o každém vyzyvateli Miloše Zemana. Kriticky vnímám zejména akademikovu okatou servilitu vůči západním mocenským a vojenským strukturám, jeho lehce paranoidní vnímání kremelských aktivit či populistické nadbíhání protiuprchlickým náladám. A při pohledu na některé z Drahošových spolupracovníků mi běhá mráz po zádech. Na Drahošově kampani se podílel „chiliastický egyptolog“ Miroslav Bárta, podle nějž se na rozpadu naší civilizace podepisují neproduktivní investice do sociálního státu či nízké výdaje na obranu a demilitarizace společnosti. Ekonomickým poradcem případného prezidenta Drahoše by se stal sveřepý odpůrce růstu minimální mzdy Lukáš Kovanda.
Je to samozřejmě bída a útěchou nám může být fakt, že český prezident velkými pravomocemi zrovna neoplývá.
Zemanovi odpůrci českému prezidentovi vytýkají mnohé – od šestákových vulgarit a nedůstojného prezentování České republiky v zahraničí přes lži a intriky až po balancování na hraně ústavy. Mne však nejvíce popuzuje Zemanův neskrývaný rasismus a rozdmýchávání nenávisti proti čtvrtině lidské populace, což je umocněno nezadržitelným rozpadem jeho osobnosti. Nadto tandem Zeman-Babiš je zárukou zbytnělé koncentrace moci, již by Drahoš mohl trochu naředit. A proto se domnívám - vycházeje z průzkumů veřejného mínění, že jedině Jiří Drahoš má největší šanci mu uštědřit zahanbující porážku. Proto jej v druhém kole budu volit, a to navzdory všem svým výtkám na adresu tohoto nemastného neslaného akademika.
Diskuse