Výčitka
12. 1. 2006 / Štěpán Kotrba
Daroval jsem ti louku plnou motýlů a kopretin na obzoru Daroval jsem ti krajinu blankytu svěžest jara na lesní cestě Daroval jsem ti píšťalky koňader a šepot zvonků na slunné mezi ...
12. 1. 2006 / Štěpán Kotrba
Daroval jsem ti louku plnou motýlů a kopretin na obzoru Daroval jsem ti krajinu blankytu svěžest jara na lesní cestě Daroval jsem ti píšťalky koňader a šepot zvonků na slunné mezi ...
11. 1. 2006 / Viktor Dyk
Tenkráte vkročil jsem do jejího pokojíku. U kamen potmě seděla s rukama zkříženýma "Proč rozsvěcuješ?" usmála se jemně. "Když světlo zhasnu, mrtví chodí ke mně!" Zhasl jsem světlo, zatajil ...
10. 1. 2006 / Petr Hruška
Adam už je velký dlouhé nohy jako pravda visí z horní postele přes celý večer ve kterém chtěl mluvit o svém malém mobilu z knihy Zelený svetr, Host, Brno 2004, vybral Štefan Švec
6. 1. 2006 / Viktor Dyk
Čistá a svěží jako rosa ranní, jak jarní květ, jak ptáčka zatikání buď píseň tvá, v níž jásá také sten. A posléze, když úděl dovršen, do ticha velkého jdi beze slova, tak jako pták...
5. 1. 2006
Anonym Jsem stařec Mám ranec A v ranci housle k tanci Neumím na housle hrát Nohy nechtěj tancovat Jsem stařec Mám ranec Co dál z nepodepsaného e-mailu ...
4. 1. 2006 / Zbyněk Hejda
Když tři dny vítr vál, někdo se oběsil. Prý uvázal se na copánku matky až z dívčích dob. Po všechny časy uschován byl v skříni maminčin dívčí cop. A teď zas jaro bude. V jaře už vít...
30. 12. 2005 / Zbyněk Hejda
V konečcích prstů něha ženám šílí. Korálky doteků jsou nachové. Nakonec zčerná všechno pod košilí, i stříbro nehtů zčerná od krve. Otřásán malým dotýkáním rukou vždy j...
29. 12. 2005 / Jan Pavel
Upocenou krajinou křik havranů nahání hrůzu dětem a přitom je tak málo času A přitom je tak málo dětem ze sbírky Mělké pánve... a křik havranů na kopcích, Knihovna Jana Drd...
28. 12. 2005 / Fráňa Šrámek
Neplakala. To by lhala. Jenom slabě zavzlykala. A já smál se: jedna, dvě, tři - ty má malá, ty má malá! Trochu se jí chvěla víčka. Malá, bílá katolička. Já se cudně díva...
27. 12. 2005 / Štěpán Kotrba
Vynořila ses prudce zčeřením zazvonění polibku A hladina se zachvěla Dotkla jsi se letmo mračen hněvu jako racek při lovu A nebe se zachvělo Otočila jsi se znavena kormidlováním...