Tisková zpráva Amnesty International ČR a Olympic Watch ze dne 7. prosince 2005

Koalice pěti nevládních organizací písemně požádala prezidenta ČR Václava Klause a premiéra ČR Jiřího Paroubka, aby při jednání s premiérem ČLR Wenem hovořili také o lidských právech, která jsou v Číně zásadním způsobem porušována. Právě tato oblast dlouhodobě zatěžuje vztahy mezi Čínou a zeměmi demokratického světa. Pod žádost připojili své podpisy nejvyšší představitelé organizací Olympic Watch, Amnesty International ČR, Kofederace politických vězňů ČR, společnosti Člověk v tísni a sdružení Lungta.

Premiér Wen Ťia-pao navštíví ČR ve čtvrtek 8. prosince a pátek 9. prosince.

Můj milý deníčku, neměl sem to dělat. To mám z toho že sem moc zvědavej. Kdo je zvědavej, bude brzo starej, říkala babička. Zapomněla dodat, že jedna z nejjistějších cest jak předčasně zešedivět, je četba sněmovních tisků. A ten nejvydatnější se skoro určitě jmenuje: "Vládní návrh na vydání zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2006".

Byl sem zvědav jak se příští rok rozšoupnem. Peněz by mělo bejt dost, v novinách píšou, že sme dostali nečekaně přidáno, vyděláváme všichni o pět procent víc, tak mě zajímalo co pěknýho si koupíme. Dovolenou na Bahamách, sedačku do obýváku, plazmovou televizi s úhlopříčkou přes půl zdi nebo novej bourák? A tak sem zabrousil na sněmovní web a zkoumal.

Znalce asi nepřekvapí, že ze samotného zákona sem se nedozvěděl nic. Píše se tam:

Nic proti ničemu, ale Jiří Staněk by si měl nejdřív projít web sněmovny pořádně, než jí začne vyčítat, že na webu nejsou přílohy k rozpočtu. Jsou. Stejně tak jsou tam usnesení rozpočtového výboru. Stejně tak je tam i stenozáznam z porcování medvěda, tedy poslaneckých "malých domů", upozorňuje Filip Rožánek.

ZDE ZDE, podrobněji pak ZDE ZDE

Redakce se za chybu čtenářům omlouvá.

Toto pondělí a úterý proběhl pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) a Mezinárodní organizace práce (MOP) v Černínském paláci Národní tripartitní seminář o důchodové reformě. Mimo pořádajících MPSV (Škromach a jeho náměstek Hofman) a MOP (E. Reynaud -- odbor sociálního zabezpečení MOP) se semináře zúčastnila celá řada odborníků z České republiky i zahraničí, kteří se touto problematikou zabývají. Ze zahraničních expertů je třeba zmínit zástupce OECD a dále odborníky z mnoha zemí, kde se reforma připravuje nebo již byla spuštěna (mimo zástupců některých zemí EU to byla též ředitelka výzkumu americké Národní akademie pro sociální pojištění).

V úterý byl, sedm měsíců poté, co po porážce ve volbách oznámil dosavadní šéf britských konzervativců Michael Howard, že odstupuje, zvolen novým šéfem Konzervativní strany, dosavadní stínový ministr školství David Cameron (39). Porazil svého soupeře, stínového ministra vnitra Davida Daviese (56) počtem 134 446 hlasů vůči 64 398 hlasů. Ve volbách hlasovali všichni členové Konzervativní strany. Podpora pro Camerona byla překvapivě vysoká.

David Cameron je absolventem luxusní soukromé střední školy v Etonu a pak Oxfordské univerzity. Je typickým představitelem vyšší střední třídy. Konstatoval, že se Konzervativní strana musí změnit a prosazovat "moderní, slitovný konzervatismus". Přislíbil také, že změní "skandální" skutečnost, že v Konzervativní straně skoro vůbec nejsou zastoupeny ženy. Cameron silně modeluje své chování na PR vystupování Tonyho Blaira. V příštích všeobecných volbách však zřejmě bude jeho soupeřem v čele britských labouristů Gordon Brown.

"Myslíte si, že je normální, aby Ondřej Neff, "slavný" komentátor z Lidovek, vystupoval v článku, spojeném s reklamou? Je to reklama na mobilní telefon s fotoaparátem značky Ericsson. K tomu je to ještě tzv. 'testimonial', fingovaný rozhovor...," napsal nám jeden čtenář.

V reklamě (viz příloha) Ondřej Neff telefony Ericsson nijak nechválí. Hovoří v "rozhovoru" o digitální fotografii. Spojení s inzerovaným výrobkem je čistě prostřednictvím asociace - umístěním inzerátu pod článkem. Pracovníci PR agentury usoudili, že svůj výrobek "zlidští" a pro čtenáře učiní zajímavým - všimnou si ho - pokud u něho uvidí známou tvář, tvář, která umí bavit, a vyvolává tedy příjemný dojem - ten chtějí spojit se svým 'produktem'."

Ondřej Neff je autorem - někdy pozoruhodně banálních - komentářů v Lidových novinách. Redakci se jeho psaní líbí, proti gustu žádný dišputát - tiskne si ho skoro každý den. Je známo, že Neff ve svých komentářích nedokáže být nestranný, avšak závislost na komerčních firmách, projevovaná účastí v reklamě, to je něco zcela jiného než opakovaná deklarace osobních politických přesvědčení. To je kšeft, plynoucí z nastupující digitální fotografie.

V normálním světě je nepřípustné, aby komentátor renomovaného (?) listu měl spojení na komerční firmu (firmy) a nechal se od ní platit - či si nechal půjčovat fotoaparáty "na test". V Británii přestali tisknout Rogeru Scrutonovi komentáře v deníku Financial Times, když vyšlo najevo jeho napojení na tabákové společnosti. Tamtéž je terčem ironických a satirických poznámek v médiích známý antiestablishmentový komik Billy Connolly, protože udělal osudovou chybu a vystoupil v televizní reklamě na státní loterii. Zničil si svou pověst - dodnes napodobují televizní satirikové jeho dikci v té televizní reklamě - Connolly se stal zdiskreditovaným symbolem společnosti "Lotto".

Udělal tutéž fatální chybu Ondřej Neff? DigiNeff?

V Čechách se to tak nebere - a papír konečně snese všechno. Jsem sice nezávislý komentátor, říká si zřejmě Ondřej Neff, ale co bych neudělal za trochu peněz?

Uvidíme, zda ho budou v Lidovkách dál tisknout. V Americe by tomu tak nebylo. Představte si, že by William Safire z New York Times vystupoval v reklamě na auta...:)

Inzerát a rozhovor s O. Neffem - repro ZDE

Díky za váš dnešní postřeh na BL. Potřeboval jsem dnes nějakou vzpruhu... Týká se mého článku v Novém prostoru. Došlo k něčemu, co se stává běžně, po odevzdání textu mi při zalomování změnili perex, aby byl snad text poutavější, píše Petr Holeček a pokračuje: Nechtěl jsem psát o tom, co si školáci myslí o komunistech, to nebylo ani předmětem reportáže. Šlo čistě jen o to, podívat se na jeden z výstupů akce Jeden svět na školách a napsat o akci něco blíže, plus udělat rozhovor s panem Strachotou. Perex o kterém se zmiňujete není z mého pera, ani titulek článku. Lze to vyčíst i z toho, že se zde píše "Petr Holeček se vypravil", a to bych asi o sobě těžko psal, že.

Jestli jste z textu vypozoroval, že "Zkratové spojení mezi prokurátorem Urválkem a dnešní KSČM jim nepřišlo podivné," je to jedině dobře.

Váš středeční sloupek, pane Čulíku, to je velmi přesné postižení situace, kdy pod rouškou vyšetřování zločinů komunismu a vůbec československého komunistického režimu, se skrývá často primitivní, matoucí a ve svém důsledku kontraproduktivní a znechucující kampaň, která způsobuje pouze zabetonování diskuse o českém komunismu a posiluje konzervativní prvky i uvnitř komunistické strany a komunistického hnutí vůbec, míní Lubomír Novotný a pokračuje:

Trvalá snaha o směšování zločinů nacismu a komunismu, trvalá snaha o rovnítko mezi režimy v letech 1939-1945 a 1948-1989 (často je sem kladena i epizodní epocha let 1945-1948!) vede pouze k nepochopení moderních českých dějin, k nepochopení vývoje české levice.Je nutné tyto klišé a mýty rozbíjet a vyvracet i za cenu toho, že budete vystaven urážkám za prokomunistické postoje ap. Mám pocit, že za dnešní úvodník, ač upozorňuje pouze na ideologičnost postoje jedné významné polistopadové názorové skupiny, těmto urážkám vystaven budete.

Bylo by určitě velice zajímavé, kdyby čtenáři Britských listů mohli porovnat interpretaci voleb ve Venezuele, kterou prezentuje Fabiano Golgo, s komentarem Richarda Gotta v Guardianu, píše Jan Drahokoupil. Zde to je:

Venezuelští občané se za posledních 7 let účastnili voleb už jedenáctkrát. To je tak trochu moc demokracie, usuzují možná mnozí, a při volbách o minulém víkendu bylo možno zaznamenat únavu voličů. Voleb se účastnilo jen 30 procent občanů. Ostatní usuzovali, že výsledek voleb je dán, protože v předchozích volbách získal prezident Hugo Chavez, nebo kandidáti, které podporoval, podstatnou většinu. Nedělní volby tento trend potvrdily a Chavézova kandidátka zaznamenala drtivé vítězství.

Fabiano Golgo čtenářům Britských listů v obsáhlém článku vyložil své osobní pojetí novinářské etiky. Učinil tak však velmi jednostranně a především bez znalosti moderní teorie masové komunikace.

Co je to vlastně levice? V množině odpovědí na tuto otázku vládne velký chaos. Byla vláda komunistické strany vládou levicovou? A byla KSČ, respektive její dnešní nástupkyně KSČM, vůbec někdy levicovou stranou? Je možné hlásit se k levici a současně uznávat hodnotu individuální svobody a být přitom zdravého rozumu? To jsou otázky, které přirozeně napadají každého, kdo prožil pár let v této zemi, ale především toho, kdo čte dnešní noviny, poslouchá rozhlas či sleduje veřejnoprávní televizi.

A přece. Levice není libovolné označení. Pinochet či Adolf Hitler by se k ní nikdy nehlásili.

Sociální demokracii chybí dominanta volební kampaně. Jedním z řešení by mohlo být svolání řádného sjezdu s volbou předsedy.

Průzkumy volebních preferencí již několik měsíců hlásají, že se propast mezi občanskými a sociálními demokraty neúprosně zužuje. Poslední průzkum, který zveřejnila agentura CVVM minulý týden, oznamuje, že se ČSSD podařilo stáhnout náskok ODS na jeden a půl procentního bodu -- což je povolená tolerance chyby ve výzkumu.

Minule jsme si ukázali, že způsob výpočtu HDP není zrovna nejlepší. Zahrnuje totiž i položky, které jsou spíše na škodu než k užitku. Toho si už před lety všimli jiní ekonomové a rozhodli se vytvořit nový systém ekonomických ukazatelů. Tedy, ne už "čím víc se vyrobí, čím víc se spotřebuje" tím lépe pro lidstvo. Začali sledovat nejen výrobu a spotřebu, ale i vliv, jaký to má na životní úroveň lidí.

Pan Cvek si na stránkách BL postěžoval na pana Topolánka a vlastně na celou ODS. Je to pro mne překvapení, protože pan Cvek je přesvědčený antikomunista a člověk pravého vyznání. Pokud zatratí ODS, nebude mít koho volit, když nechce volit socialisty nebo úplné outsidery. Těm (socialistům) sice přiznal větší invenci, ale nezapomněl zdůraznit, že jsou mu nesympatičtí.

Pondělní rozhlasové vystoupení ředitele vídeňské Caritas Landaua o rostoucím počtu chudobou ohrožených obyvatel v Rakousku vyvolalo nebývale širokou diskusi.

Zejména pak jeho konstatování, že vláda "černo-modro-oranžové koalice" (lidovců,Svobodných a Haiderově BZÖ) nevěnuje tomuto jevu pozornost a diskrétně ji zamlčuje. Představitel Caritas upozornil, že jen ve Vídni vydává ročně na 70 tisíc teplých obědů, přičemž 30 procent jejích klientů má k dispozici po odečtení jejich nákladových položek pouze dvě eura na den. Přitom, jak vyplývá ze "Zprávy o sociální situaci za léta 2003 - 2004", vzrostla chudoba obyvatel v celém Rakousku z 12 procent v roce 2000 za tři roky na 13,2 procent při počtu osmi miliónů obyvatel.

Nemám iluze o novinářích, ostatně jsem jedním z nich. Někteří z nich mění názory jako ponožky, jiní setrvávaní na tom svém pozoruhodně stabilně. K těm druhým se zjevně řadí hoši z Lidových novin. Jsou totiž skálopevně přesvědčeni, že místopředseda KSČM se jmenuje Richard Dolejš.

Reakce na článek Bohumila Kartouse Jak vypadá svoboda peněz

Za příkladnou perverzi pokládám reklamu, kde si holčička (za maminku) půjčuje v bance "100 000." Je to tak snadné, že to zvládne i dítě! Ano. Tam to máte v kostce. (Kdysi, ne tak dávno, se vedly diskuse, zda je etické děti v reklamách používat.)

A vida. Dítě to zvládne. Asi to bude tím, že dítě sice není Malý Dospělý, jak nás učili na pediatrii, ale dnešní dospělý konzument = jen Větší Dítě.

Jak jinak si vysvětlit tu neskutečnou záplavu pobídek, abychom si všichni půjčili na dárky etc? Na co čekat? Jaképak šetření? Jaképak že na to nemáte?

Žijeme teď! Chcete to hned? Máte to mít!

(Kam to povede? Rozumíte tomu?)

Polemika s článkem Jana Polívky "Zamyšlení nad výročím pádu komunismu".

"Ujišťuji váženého čtenáře, že jakýkoliv zákon nemůže podat zprávu o tom, jak se stát potýkal se svým vývojem, jak se pokoušel naplňovat ideály, jak vítězil a chyboval. Bez pravdivého poznání všech složitostí minulých let není možné se vyrovnat s chybami, vinami, selháními i hrdinstvími. .... Je to o to složitější, že my, kdož jsme ji žili, jsme byli subjekty i objekty, tvůrci i obětmi všeho, co se v této zemi událo. Je svůdné zbavit se vlastní odpovědnosti jedinou slinou."

Jde-li o výzvu ke zkoumání minulosti, pak nelze než souhlasit. S minulostí se lidé v této zemi opravdu vyrovnali až příliš rychle. Ovšem pozor, pochopit není totéž, co rehabilitovat. Sebevětší snaha o pravdivé poznání minulosti včetně vlastních chyb ještě nezaručuje, že se konečný závěr bude nějak podstatně lišit od názoru primitivních antikomunistů.

"Jaké nástroje asi má standardní ekonomie pro vyřešení rozporu mezi ročním růstem poptávky ... a možným ročním poklesem produkce ?" Jednoduchý. Čím dražší bude ropa, tím ekonomicky lépe budou vycházet alternativní zdroje -- a to i z hlediska kapitálových zisků. Stačí to ? Asi ne. Budeme-li čekat, až cena nafty učiní kamionovou dopravu dražší, než železniční, může být opravdu příliš pozdě. Ostatně ani americká vláda se v otázce závislosti na ropě nespoléhá pouze na tržní mechanismy. To ale neznamená, že můžeme nahradit "čistý kapitalismus" (který mimochodem nikdy neexistoval) "čistým řízením".

Článok Fabiana Golga "Shakespeare a reality shows", kde prirovnáva reality show k zábave podobnej filmu, opere či športovým prenosom ma prinútil zamyslieť sa, prečo reality show nepozerám a druhú skupinu zábavy zbožnujem (až na taliansku operu :) ).

Primárny problém reality show nevidím v zobrazovaní sexuality, nahoty, násilnosti a vulgárnosti, ale v ich bezduchosti.

Souhlasím, že Chávez je pravděpodobně diktátor a nedělám si o něm žádné iluze. Ovšem nesouhlasím s tvrzením "To ovšem nemusíme vysvětlovat čtenářům v České republice, kteří vědí, že socialistické řízení podniků vede k poklesu jejich výkonnosti."

Myslím, že byste měl. Protože u nás za komunismu (byť já jsem to zažil jen velmi nepřímo) sice podniky formálně byly vlastněné zaměstnanci, ale pokud vím, neměli žádné rozhodovací pravomoce, a skutečný způsob řízení byl autoratitavní, a odpovídal tedy způsobu, jakým jsou v drtivé většině řízeny firmy v kapitalismu.

Z více než 14 milionů registrovaných voličů ve Venezuele se dostavilo o minulé neděli k volbám méně než 3 miliony osob, poté, co opoziční strany se voleb odmítly účastnit s tím, že jsou prý volební úřady proti nim zaujaté.

Jan Lukeš - Srdcerváč, podtitul Rozhovor se spisovatelem a scenáristou Jiřím Stránským, nakladatelství Hejkal, 316 stran, cena 275 Kč, ISBN 80-86026-31-0. Havlíčkův Brod 2005.

Začnu od konce: proč se kniha rozhovorů Jana Lukeše s Jiřím Stránským nazývá Srdcerváč se dočteme až na samém jejím závěru, v Lukešově ediční poznámce (s. 277): "...výraz, který by lapidárně metaforicky postihl osobnostní a tvůrčí založení Jiřího Stránského... natolik mnohoznačný a přitom přesný, že se do něj vejde Jiří Stránský se vším všudy ... stojí už v titulu překladu známého románu Borise Viana L'Arrache-coeur (česky 1971)". K tomu dodávám: muž železné vůle vůči sobě, zároveň plný něhy a úcty k ženám. Vzpomínám, s jakou láskou hovořil o své manželce, jak píše o životních partnerkách někdejších politických vězňů v Tiché poště a o své matce v této nové knize.

Politici bývají údajně na regionální úrovni nejčastěji korumpováni stavebním sektorem. Ostravský tisk je již delší dobu zaplavován texty, které nás upozorňují, že soukromá firma Sey Development stojí daňové poplatníky víc než dost, na zmanipulovaných soutěžích, nedodržováním územního plánu, což je zákon. Chtěl jsem se zeptat pana primátora Ostravy Aleše Zedníka, zda si to uvědomuje. A zda další soutěž na dostavbu centra Ostravy Karolina vyhraje ECE zastupované firmou Sey Development? Otázka se ho bohužel dotkla, takže teďka nevím, jak to skončí. Kdyby měl však vyhrát někdo jiný, tak pan Zedník pískne penaltu v nastaveném čase. A kdyby to nestačilo, tak ještě jednu. Pravidla "soutěže" s tím počítají a delegáti UEFA nemají na tento zápas vstup povolen.

videozáznam tiskové konference s primátorem Zedníkem WMV 4 MB

Útok ostravského primátora na zpravodaje Britských listů vyvolal palcové titulky regionálního tisku

Město Ostrava podporuje kontroverzní projekt zástavby areálu Karolina, který kritizuje Česká komora architektů. Když se ho ve středu na tiskové konferenci zeptal zpravodaj Britských listů Jan Mech primátora Zedníka na možnou korupci v celé věci, primátor "neváhal nazvat Jana Mecha hajzlem, přirovnat ho k praseti a dokonce zalitovat, že mu nevlepil pár facek!" píše deník Šíp (3. prosince 2005).

Kontroverze vyvolala celou řadu článků v moravskoslezském tisku:

Česká komora architektů konstatuje v tomto dopise primátoru Ostravy Aleši Zedníkovi, že jeho "konkurs" na zástavbu prostoru Karolina v Ostravě porušuje zákon a právní předpisy.

Nedávno jste se dozvěděli, že peníze znamenají nikoli moc, ale svobodu. Tohle si můžete přečíst v novinách a zároveň se u toho dívat s dětmi na Večerníček, ze kterého se stal infantilní čtyřicátník se spoustou pochybných kamarádíčků z dílny reklamních agentur. Ti ho na každém kroku pronásledují jako tupá, leč vychytralá pakáž. Vědí, že ten starý naivní pitomec nerozhazuje na své pravidelné pouti Mléčnou dráhou jen pohádky, ale hlavně peníze. Stačí tak vložit jen něco málo do banku, aby se mohlo počítat s jistotou desetinásobku.

V říjnu 2005 přispělo celkem 105 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 376 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 885.28 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.