Chtěl bych upozornit, že na dnešek, který je shodou okolností i Zeleným čtvrtkem (den Poslední večeře Páně, Kristova zatčení v Getsemanské zahradě a předvečer velikonočního třídenní), byl vyhlášen Den proti hluku.

Přemíra hluku (vedle přemíry smradu) je dnes jednou z nejhorších stránek životního prostředí, v němž žijeme. Ticho je zaháněno věčným hlukem aut a dopravy, v restauracích si nelze nerušeně povídat kvůli puštěným televizorům, rádiím a jukeboxům, skoro všichni lidé mají dnes na uších sluchátka a zpěv ptáků pro ně neexistuje - i do lesní samoty zasáhne hřmot letadla, absurdní hluk ohňostrojů nebo diskoték z města.

Výsledky stranických preferencí přibližně tři měsíce před samotnými volbami „přímo nutily“ hlavní politické představitele vyslovovat se, třeba i v té nejobecnější poloze, k publikovaným údajům. Jednak to mají „v popisu práce“ a jednak se alespoň naoko brání myšlence, že by poznatky mohly být alespoň zčásti relevantní. A tak jsme svědky téměř „demonstrace síly“ u strany, kterou průzkumy staví do vítězné pozice. Současně se ozývá zpochybňování existujících rozdílů mezi prvním a druhým na špici „pelotonu“ na základě interpretace výsledků vlastních šetření.

Aktivisté usilující o svobodu projevu a mediální organizace ve středu lobbovali Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku proti tomu, co jejich právník nazývá "nejvážnější mediální hrozbou tiskové svobodě v Evropě".

Stavějí se proti poždavku Brita Maxe Mosleyho, který požaduje, aby novinářům přikázal zákon, aby osobu, o niž chtějí psát něco negativního, museli o tom nejméně dva dny předem informovat, aby mohla získat soudní příkaz k jejich umlčení. Mosley se nedávno úspěšně soudil s Murdochovou společností News International, která vydala článek o jeho sadomasochistické sexuální praxi.

Odcházejících předních politiků bývá české veřejnosti sotva líto. Češi jsou obecně dost krutí vůči padajícím hvězdám. Máme v sobě nějak zakódován názor, že každý pád je zaslouženým trestem za dřívější vzestup. A někteří mezi námi si obzvláště libují v kopání do těch, kteří se už nemohou bránit.

Stamiliony liber na bankovních kontech, k nimž se nikdo nehlásí, budou podle šéfa britských konzervativců Davida Camerona převedeny do banky "pro širokou společnost". Budou z nich financováni lidoví sociální podnikatelé, kteří budou za příští konzervativní vlády poskytovat občanům sociální služby. Cameron zdůraznil, že nová banka bude pomáhat charitativním a dobrovolným organizacím, které současný systém "bojkotuje".

Tisíce nezaměstnaných východních Němců nyní dojíždějí za prací přes hranici do západního Polska. Polská ekonomika je totiž nyní daleko silnější než některé východoněmecké regiony.

V polském městě Szczecin je nyní registrováno pro práci až 2500 Němců, avšak činitelé se domnívají, že ve městě pracuje daleko více Němců, neboť jsou aktivní na černém trhu.

Ruští prokurátoři zakázali poloautobiografickou knihu Adolfa Hitlera z r. 1925 Mein Kampf. Argumentovali, že názory na nadřazenost určité rasy, vyjádřené v knize, podporují extremistické a násilné chování. Navzdory tomu, že Mein Kampf obsahuje protiruské pasáže, jeho popularita u ruských pravicových extremistů roste.

KD│ Ratingová agentura Moody's snížila ve středu večer hodnocení pěti řeckých bank - National Bank of Greece, EFG Eurobank Ergasias, Alpha Bank, Piraeus Bank and Emporiki Bank of Greece - když prohlásila, že jejich finance utrpí v důsledku úsporných opatření zaváděných kvůli dluhové krizi, a naznačila možnost dalšího poklesu jejich ratingu kvůli tlaku na základní makroekonomické ukazatele. Právě kvůli nekontrolovaně rostoucímu veřejnému dluhu byla v Řecku přijata bolestná úsporná opatření, mj. pod tlakem EU.

V Plzni v hotelu Primavera začal druhý ročník mezinárodní konference Fotovoltaické Fórum 2010 www.ffcr.cz . V pátek a sobotu vyslechnou účastníci řadu přednášek na dané téma z hledisek odborných i ekonomických. Navštíví také jednu z velkých solárních elektráren v blízkosti Plzně.

„Kdysi, to Němci válčili, zatímco Židé obchodovali. A dnes? Je to jen naopak: Němci obchodují… a Židé válčí.“ Povrchní? Trapné? Nebo něco ještě mnohem horšího? Jistě, ze všeho trochu, ale hlavně hodně vypovídající o celkové úrovni těch, kteří to šíří v představě, že by to mohlo být vtipné nebo výstižné. Právě toto se mi ale bohužel vybavilo, když jsem četl v článku Bohumila Doležala (MFD, 24. 3. 2010, „K porozumění mezi Čechy a Němci je daleko,“) následující srovnání „Němci chtěli Čechy zčásti poněmčit, zčásti vystěhovat, zčásti zlikvidovat. Češi chtěli své německé spoluobčany po válce zčásti vystěhovat, zčásti počeštit a zčásti zlikvidovat, a taky to udělali.“

(IDnes uveřejnila pouze prvních pět řádek tohoto textu jako repliku na Doležalův článek. Britské listy ho přirozeně publikují celý. Michal Petřík je poradce prezidenta ČR Václava Klause.)

Obtížná ekonomická situace se letos bezpochyby dotkne letos i českého zdravotnictví. Diskuse o jeho „reformě“ jsou permanentní a s velmi pochybným výsledkem. Pojďme si pro začátek uvést několik faktů:

Při nedělní Partii na televizi Prima uvedl pozoruhodný důkaz svého matematického vzdělání. Kupodivu v této logické chybě čile pokračovala i paní poslankyně Šojdrová a moderátor, vzděláním ekonom, to nezaregistroval.

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15 - 64 let činí pro EU 27 průměr 33%. V České republice je to 28%. V Belgii 44%, Řecku 41%, Německu, 45%, Francii 36%, Estonsku 28%, Španělsku 24%, ale třeba v Dánsku nebo na Kypru 8% (viz statistika ČSÚ), píše Lucie Bottaro.

Třeba pan Nečas neumí počítat, ale neuvést, že jsme alespoň statisticky pod průměrem EU 27, je spíše vypočítavé.

Vítám článek Dariny Martykánové „Domácí násilí v Česku aneb perly české žurnalistiky“, kterým upozornila na přetrvávající stereotypní popisování případů domácího násilí českými žurnalisty jako „hádky“, „sporu“ apod. U veřejnosti, k níž novináři patří, stále přetrvává dojem, že co se děje mezi manželi, je „hádkou“.

Pojmovým znakem hádky či sporu je však rovné (stejně silné) postavení mezi aktéry hádky. V případě domácího násilí je však postavení mezi aktéry konfliktu asymetrické, jeden určuje pravidla, druhý se podřizuje, jeden má z druhého strach, opačně to neplatí. Asymetrii vztahu, strach z druhého a nerovné role mezi „partnery“ konfliktu, resp. obětí a pachatelem, lze označit za poměrně spolehlivé indikátory domácího násilí (stejně jako třeba šikany, s níž má domácí násilí mnoho společného).

Bosnu a její poměry znám osobně a snažím se nebrat v potaz hlasy jedinců z obou extrémních táborů - jedni by nejraději okamžitě vyhlásili jeden stát se Srbskem (a snad i Ruskem, velkým to bratrem), druzí by nejraději zavedli režim podobající se Saúdské Arábii, píše Jan Čihák v reakci na polemiku Radka Mikuly.

Mezi tím je totiž obrovské množství obyčejných lidí, kteří mají dost svých starostí jak vůbec vyžít, kteří jsou si dobře vědomi toho, že všichni ti političtí křiklouni jsou ve skutečnosti jen prospěcháři a "privatizéři" (nechci použít slovo "zloději") na n-tou, a kteří s nostalgií vzpomínají na doby vlády dnes očerňovaného Tita, jehož režim jim ve skutečnosti zajistil nejlepší životní podmínky v jejich životě. Při srovnání s předválečnou érou je pro ně dnešek jen sociálním, společenským a ekonomickým živořením.

Jedním z dlouhodobě fungujících projektů Evropské unie, které za předpokladu dobrého využití mohou mít příznivý dopad na rozvoj regionů, je Capitale européenne de la Culture, tedy Evropské hlavní město kultury. Pro rok 2015 byl vybrán belgický Mons, vedle kterého se o tuto pozici uchází také jedno ze dvou měst České republiky – Ostrava nebo Plzeň. (Jen pro zajímavost, slovenské Košice si tuto svou roli užijí v roce 2013, spolu s jihofrancouzskou Marseillí.)

Tisíce českých heterosexuálních mladých mužů praktikují homosexuální prostituci. Vystavují se riziku nechráněného pohlavního styku často za pouhých 5000 Kč za pohlavní akt. Podle zprávy GlobalPost se Praha stala Mekkou homosexuálního porna. Zejména proto, že výjimečně čeští mladí muži jsou ochotni praktikovat sex bez kondomu.

V České republice v současnosti pracuje 24 hodin denně asi 50 filmových studií, které vyrábějí homosexuální pornografické filmy. Tyto filmy vznikají za třetinu nákladů, co by to stálo ve Spojených státech. Herci dostávají asi 3000 Kč za pohlavní styk bez ochrany před kamerou. Mladí muži dostávají viagru, anebo, což je horší, injekce Caverjectu, aby dostali okamžitou erekci.

Většina "herců" jsou místní policisté, hasiči, studenti. Jsou ujišťováni, že video nebude mít distribuci v České republice. Neuvědomují si, že se pornofilmy okamžitě objeví na internetu.

Zprávu převzala také televize CBS. Fabiano Golgo o věci píše podrobněji v anglické mutaci Britských listů Focus on the Czech Republic ZDE

Zaujala mě znovu oživená diskuze na téma testů SCIO. Především bych chtěla zareagovat na reakci pana Bohumila Kartouse, píše Alexandra Wolfová.

Souhlasím s panem Kartousem v tom, že testy OSP mají svůj význam a z hlediska vysokých škol nejen u nás, ale i v zahraničí a hrají důležitou roli při výběru studentů. V tomto směru jistě bude shoda i mezi oponenty pana Kartouse. Netroufám si ani zpochybňovat samotný obsah testů obecně, respektive jejich validitu, i když při množství v jakém se v posledních letech používají, jistě dochází i k tomu, že se v některých případech stávají nevhodným sítem pro výběr uchazečů. Za to však nemůže společnost SCIO, ale její zákazníci, kteří si její služby kupují.

S matematikou a geometrií jsem se ve zlém potýkal již od prvního stupně základní školy, i>píše Jan Knitl. Od druhého stupně jsem zaujal zcela vědomou strategii “nepropadnout”. Čtyřka této strategii plně vyhovovala.

Stejnou strategii jsem zaujal i na střední škole technického směru – chemické průmyslovce v Křemencově ulici v Praze. Kantoři, kteří se mne bez úspěchu snažili zasvětit do tajů jediné exaktní vědy, nebyli špatní. Na oné chemické průmyslovce působila dáma, jejíž jméno z paměti ani internetu dnes nevylovím. Její přednášky by ovšem seděly spíš pro MatFyz, než pro střední školu. Dnes bych je snad byl schopen ocenit.

Několik poznámek k článku Františka Nevařila "Zaujatá obžaloba"

Jako určitý problém, který se táhne celým článkem je možno vnímat nerozlišení kapitalismu jako systému obecně (s tím, že má v různých zemích odlišné podoby) a současného režimu panujícího v ČR. Otázka je, do jaké míry je zkušenost ČR s tím co nazýváme „kapitalismem v Čechách“ zevšeobecnitelná.

Autor se věnuje velké šíři témat, od kritiky demokracie (resp. toho, co za ni označujeme), médiím, zahraniční politice i ekonomice.

To, že se nám nelíbí přítomnost, neznamená, že je rozumné si idealizovat minulost. Jak na to poukazuje i Ilona Švihlíková, František Nevařil ve svém článku především lituje toho, co vidí jako ztrátu suverenity Československa, v oblasti ekonomické, politické i zahraničních vztahů. Vidím v tom hodně pokrytectví.

Zaprvé, jak na to poukazuje i Švihlíková, politikové za komunismu nebyli zvoleni, neměli mandát, a tedy i kdyby to bylo tak, jak tvrdí pan Nevařil, že "předvybrané kádry", ochotné kolaborovat se sovětskou imperiální mocí, měly pak právo si na svém malém písečku dělat si, co chtějí, dělaly to naprosto bez jakékoliv legitimity.

S blížícími se oslavami 65. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem eskaluje v Rusku spor o osobu Josefa Stalina. Naposledy byl úřady odstraněn velký plakát v Kirově na západě země, oslavující diktátora, který podle listu „Rossijskaja Gazeta“ byl zde vyvěšen jedním podnikatelem. Přesto v řadě ruských měst, mezi nimiž poprvé po dlouhé době i při vítězné přehlídce v Moskvě 9. května, mají být ulice ozdobeny Stalinovými plakáty.

Šance, že baterie raket Patriot se v Polsku objeví podle plánu v polovině dubna, jsou minimální, dozvěděl se neoficiálně polský list Wprost. Důvodem skluzu jsou údajně zdlouhavé jednání o odzbrojovací dohodě START, která byla skončena minulý týden. Před měsícem mluvčí ministerstva obrany Janusz Diet informoval, že se Patrioty spolu se stovkami amerických vojáků v Morągu (vojvodství Warmińsko-mazurské) objeví v polovině dubna. Podle tohoto plánu mělo dojít k rozmístění raket mezi 10. a 15. dubnem. Nyní je ovšem dodržení oznámených termínů velice nepravděpodobné.

Nový ruský hlavní bojový tank (Main Battle Tank, MBT) T-95 by mohl být vystaven na letním zbrojařském veletrhu Russian Expo Arms 2010 v Nižném Tagilu, prohlásil zástupce podniku Uralvagonzavod, která tank pod prototypovým označením Objekt 195 vyvíjí a patrně bude i vyrábět. Vývoj nového tanku byl zahájen počátkem 90. let (původně Objekt 292, viz snímek níže) a podle neoficiálních zdrojů má mít větší palebnou sílu, manévrovatelnost a pancéřovou ochranu než stávající T-90 nebo srovnatelné zahraniční modely. Rusko by se mělo stát první zemí na světě, která zavede do výzbroje tank 5. poválečné generace.

V březnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 260 osob celkovou částkou 67 456.39 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.3. 2010 částku 44 615.53 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.