O tom, kdo nám vládne, se můžeme přesvědčit na prostinkém předmětu jako je autolékárnička a problému s ním souvisejícím, tedy s první pomocí především při autonehodách. Všichni bychom si měli uvědomit, že lidé, kteří nejsou schopni zvládnout elementární problémy, nemohou zvládat problémy složitější.

Český nesystém (česky bordel) stojí před dalším bludným kořenem: Jak se vypořádat s dopadem vyšší DPH, aby se monetaristé nažrali a důchodci zůstali spokojeni? Bude k tomu stačit přejmenovat rohlíky?

Hned po zveřejnění návrhu sociálně ohleduplných (čti nesystémových výjimek) z nového jednotného zdanění se vyrojily obavy z realizace výběru daně.

GUARDIAN:

To co se dnes děje v Egyptě a dalších zemích, je rozklad původních myšlenek, na kterých se to původní vzepětí emocí transformovalo v plamen nadšení ulice. Dnes už pokusy o převrat vládne cynismus zákulisí, hasící plamen revoluce sérií zdánlivě nesouvisejících operačních kroků a směřující arabský svět a Egypt zvlášť k normalizaci pod tuhým armádním i náboženským dohledem. Jedny diktatury nahradí na troskách barikád i nadějí jiné.

Podle Wikipedie má Libye méně vězňů v přepočtu na 100 000 obyvatel než Česko: ČR je na 58, Libye na 61 místě.

Poté, co se k událostem v Libyi vyjádřil nejpovolanější český expert na „humanitární bombardování“ Václav Havel, toho času bojovník za nízké knižní (ostatní mu nevadí) DPH, uvažoval autor tohoto neúplného pokusu o pokračování první úvahy (viz BL) na výše uvedené téma o tom, že se svého úmyslu vzdát. Jestliže se k libyjské kauze vyjádřil ten, který nejprve naplánoval zrušit československý zbrojní průmysl a posléze s „váhou své morální autority“ vyzýval ke všem válečným tažením NATO, potom není co analyzovat. Nejpozději po Havlově „doporučení“ k útoku „mezinárodního společenství“ by každý soudný občan měl vědět, o co v Libyi skutečně jde. Českého čtenáře by ale přesto mohlo zajímat, jak jsou i v těchto dnech ideologicky masírovány naše mozky.

Britské Channel Four News mají v Libyi několik reportérů a zpravodajských týmů. Jeden z těchto reportérů, Jonathan Rugman, si stěžoval, že libyjská vláda plukovníka Kaddáfího jejich práci výrazně ztěžuje. Přístup mají zahraniční reportéři pouze do oblastní, které jsou pod plnou kontrolou vlády plukovníka Kaddáfího; do oblastí, kde probíhají boje, případně které jsou pod kontrolou vzbouřenců, Kaddáfího armáda zahraničním reportérům brání v přístupu.

Proto reportéři poukazují na to, že jsou při svém zpravodajství z těchto oblastí odkázáni na svědectví místních lidí, kteří ovšem mohou být zaujati. Z oblastí, v nichž se bojuje, tedy nejsou k dispozici objektivní informace.

KD│ Sílí výzvy ke zřízení bezletové zóny nad Libyí, ale mocnost či koalice mocností ochotných ji vynucovat zůstává nejasná. Při hodnocení těchto výzev je vhodné připomenout, že ve válce se vždy skrývá Murphyho zákon. Co se může pokazit, to se taky pokazí, v Libyi stejně jako v Iráku a Afghánistánu, napsal zakladatel společnosti Stratfor George Friedman.

Akční spolek nezaměstnaných a Evropský institut pro veřejné otázky vypracovaly stanovisko k sociální reformě na rok 2011 prezentované MPSV.

Reforma jako celek je chybně koncipovaná, neboť není zaměřena na řešení sociální situace občanů ani sociálních problémů, nýbrž na kontrolu a minimalizaci finančních výdajů. V důsledku toho reforma ignoruje nejdůležitější sociální problémy české společnosti, totiž rostoucí nezaměstnanost a nefunkčnost sociálního systému pomoci osobám v hmotné nouzi.

Tažte se spíš, kdo bude vůbec knihy ne kupovat, ale číst, když je občan denně z všudypřítomných obrazovek vyzýván „volejte naše věštce“? Tento režim nedělá chybu režimu minulého, totiž aby tiskl své odpůrce a udržoval je v mírné nemilosti. Tento režim o nich mlčí.

Obávám se, že je docela dobře možné, že po roce 1989 nechtěli vydávat čeští nakladatelé texty Karla Sýse nikoliv kvůli jeho politickým názorům, ale možná prostě proto, že byl vnímán jak exponent normalizačního režimu osmdesátých let - jímž jako redaktor režimního literárního časopisu Kmen také byl. To není žádná výčitka, ale kulturněhistorický fakt.

Článek pana Mrázka plně odpovídá mým propočtům i zkušenostem. Vezmu-li to zjednodušeně, celé to divadlo je uspořádáno proto, aby se darovalo 22 miliard podnikatelům a zbytek privátním fondům. Opět zjednodušeně to, co se nepíše. Snížení odvodů zaměstnavatelů znamená fakticky snížení platu zaměstnanců o stejnou sumu, pokud by zaměstnanci chtěli tento výpadek v šetření na penzi vyrovnat. Uvědomují si lidé i toto?, ptá se čtenář Peter Škoda.

V pátek 25. 2. 2011 proběhly jedny z největších demonstrací v dějinách Iráku, a to ve všech městech země - od severu až na samotný kraj jihu. Od tohoto dne světová veřejnost stále sleduje řetěz protestních demonstrací, píše Faisal Ismail z Iráckého hnutí pro změnu.

Centre of Excellence pro studium středovýchodní Evropy CRCEES organizuje ve dnech 11.-20. července 2011 v Praze v prostorách New York University letní školu na tato témata:

• interpretace středo a východoevropských kultur
• současná vizuální kultura
• historické narativy
• vztahy mezi politikou, médii a veřejnosti
• dědictví komunismu
• ekonomická teorie a praxe
• sociální politika
• politika paměti
• prostor, kartografie a životní prostředí
• národnosti a menšiny

Zájemci, přihlašte se Janu Čulíkovi, emailem napsaným anglicky, na adrese Jan.Culik@glasgow.ac.uk, a to do 17. března 2011.

Konkrétní program letní školy bude zveřejněn v nadcházejících týdnech. Nebudou to formální přednášky, ale interaktivní diskuse účastníků.

Informace v angličtině ZDE

Snažím se v Britských listech udržovat debatu na civilizované úrovni. Znamená to pro mě: nechť odpůrci používají věcné argumenty, nepřípustné je však uchylovat se k emocionálním a osobním útokům, případně insinuovat, z jakých důvodů a na základě jaké motivace někdo něco píše či činí.

Rád bych podotkl, že vyhoštění Aliho Acajeva z naší země by mělo být zváženo už z úcty a důvěry k ruskému lingvistovi Viktoru Fajnbergovi, jednomu z osmi statečných, kteří 25. srpna 1968 demonstrovali na Rudém náměstí proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa.

Zaprvé: „Jana Ridvanová tvrdí, že (Ali Atsajev) velitelem čečenské jednotky není (na základě informací od ruských a čečenských aktivistických struktur, operujících v Praze za jeho propuštění)... není jen soukromou válkou Ridvanové.“

Kotrba počítal s tím, že čtenáři Britských listů neumí číst. V otevřeném dopise Radku Johnovi, který jsem na BL poslala, se píše:

Royal Bank of Scotland, kterou před bankrotem zachránily státní dotace ve výši 45 miliard liber a kterou nyní z 83 procent vlastní britský stát, vyplatila svému generálnímu řediteli Stephenu Hesterovi za minulý rok, kdy banka zaznamenala ztrátu 1,1 miliardy liber, prémie v hodnotě 7,7 milionů liber. Celkem obdrží devět ředitelů stále prodělávající Royal Bank of Scotland prémie ve výši 28 milionů liber.

Mezi společností BBC a Labouristickou stranou v Británii vznikla kontroverze: Labouristé obviňují BBC, že ve svém zpravodajství používá slova "úspory" tam, kde by měla hovořit o "škrtech". Labouristická strana kritizuje BBC, že podléhá nátlaku vládnoucích konzervativců, aby vůči vládní politice nebyla kritická.

Britští policisté uvažují, že ve dnech před královskou svatbou, která se má konat koncem dubna, zorganizují masovou demonstraci příslušníků policejních jednotek proti propuoštění z policie, proti zvyšování příspěvků na důchod a proti snižování platů.

Hněv britské policie proti vládě zintenzivnil poté, co byla zveřejněna vládní zpráva, která doporučuje, aby čtyřiceti procentům policistů byl snížen plat až o 4000 liber ročně.

70% procent všech rostlinných bílkovin spotřebovaných v Evropské unii pochází z dovozu. Obrovská závislost na importu hrozí v krajním přpadě i destabilizací evropského zemědělského a potravinářského trhu. 

Slyšíme a vidíme, jak jsou občané ve věci financování důchodů záměrně klamáni a pravdivých informací je docela málo. Přesto se po jistém úsilí dají spočítat následky toho, co se předkládá jako návrh důchodové reformy.

Vítám vaši snahu o zachování základní sazbu DPH alespoň na některé základní potraviny, zeptal se Dušan Cichra Věcí veřejných. Co následovalo?

"V mnoha ohledech je to tu horší než v Sovětském svazu.

Ani v nejhorších dobách v Sovětském svazu nezrušili vnější formu demokratického procesu, i když jeho podstata neexistovala. Pořádali volby a tak dále. Ještě před deseti lety jsme měli možnost zvolit si děkana. To je teď naprosto nemožné."

Profesor Stephen White využívá při analýze krize na Glasgow University své čtyřicetileté zkušenosti z vyučování politologie. Jeho odborností je Rusko. V tom, co se děje v Glasgow, vidí Stephen White rysy bývalého Sovětského svazu. "Reorganizaci univerzity tu říkají 'restrukturalizace'", zdůrazňuje pětašedesátiletý profesor. "Tak přesně nazval Gorbačov svou 'perestrojku'. A kde to skončilo? Rozkladem státu."

Pravicová média vyjadřují radost nad odstraněním jedné z překážek tunelování zdravotního pojištění. Tou by měl být princip neziskovosti nemocnic napojených na veřejné fondy. Ministr Leoš Heger zjevně dokonce takovou právní formu přímo zavrhuje. Nejde, jak by se mohlo zdát, o nesouhlas s konkrétním zněním zákona o neziskových nemocnicích. V takovém případě by mohl být zákon upraven, aby detaily nemilé současné vládní koalici zmizely. Nikoli, současná vládní koalice nesouhlasí přímo s principem neziskovosti.

Současná vláda svými mimořádně necitlivými a hloupými kroky působí jako silný katalyzátor aktivizace společnosti a radikalizace veřejného mínění. Z nastoupeného kurzu však ustoupit nehodlá. Co bude dál?

Příběh, který chytí jakéhokoliv novináře: Izraelská firma Global CST, obchodující se zbraněmi, cvičící vojáky a poskytující soukromou ozbrojenou ochranu, vlastněná izraelským generálmajorem v záloze Israelem Zivou, který dříve působil jako náčelník operačního štábu IDF, nabízí Muammaru Kaddáfímu 50 tisíc afrických žoldáků za miliardovou licenci na těžbu libyjské ropy - za podmínky, že oni žoldáci uspějí, režim udrží a Kaddáfí nebude muset prchnout.

Pripadá niekomu, že americký prezident ako najmocnejší politik sveta zarába málo peňazí; že žije ako chudák; že sa má zle? Verte či nie, pre zopár ľudí je príjem amerického prezidenta priam nevkusne nízky. Keby sme povedzme chceli dosiahnuť, aby manažér jednej americkej korporácie Ken Griffin zarábal toľko, čo Barack Obama, museli by sme jeho mesačný príjem zdaniť neuveriteľnou 99,99-percentnou sadzbou. Chudáčik pán Griffin, musel by sa potom svetom „pretĺkať“ iba s príjmom 400 tisíc dolárov ročne. Hotová „katastrofa“, že?

Milí pacienti,

marketingové strategie a psychologie působení reklamy na člověka byly v současnosti dotaženy k dokonalosti, varuje PharmDr. Josef Vaníček. Reklamou je zaplavena televize, internet, noviny a časopisy. Reklama je úspěšným prostředkem, jak uměle zvýšit spotřebu čehokoli a tak více vydělat. Samozřejmě se to týká i oblasti léčiv a proto bych v tomto článku chtěl upozornit na nebezpečí, které to může pacientovi přinést.

KD│ Prošel jsem neplodné pozůstatky Babylonu v Iráku a stará římská Antiochie, hlavní město římské Sýrie, jež nyní leží pohřbeno v nánosech usazenin. Navštívil jsem mramorové zříceniny města Leptis Magna, kdysi jednoho z nejdůležitějších zemědělských center Římského impéria, nyní izolovaného v pustých závějích písku jihovýchodně od Tripolisu. Za úsvitu jsem stoupal na dávné chrámy Tikalu, zatímco hejna jasně zbarvených tukanů prolétávala listím džungle pode mnou. Stál jsem mezi zbytky staroegyptského města Luxoru táhnoucími se podél Nilu, pozoroval sochu velkého egyptského faraóna Ramsese II., která leží rozlámaná na zemi, a hlavou mi zněla báseň Percyho Shelleyho "Ozymandias", napsal Chris Hedges.

Neustále bojujeme o vzdělanostní ekonomiku, teď už dokonce o vzdělanostní společnost, neustále se děsíme toho, že nás někdo někde předběhne, ale už jen málokdo se ptá, kdo, koho, proč a v čem má vlastně předběhnout a co z toho budeme mít, když nás nikdo nepředběhne.

Vytváření všemožných vyčerpávajících, i když neúplných přehledů má vážná úskalí. Například jsou tak lidé bez obecného přehledu často nuceni psát suverénně o věcech, kterým v zásadě ani trochu nerozumějí. Chyb se občas dopustí každý, ale v případě, že pojednáváte o tématu, o němž nevíte vůbec nic, riskujete, že jich bude nepočítaně a budete za naprostého pitomce. Názorně to ukazuje pokus redakce deníku Christian Science Monitor provést "analýzu" výsledků lidových revolt ve světě od konce II. světové války. Ne, nejde mi ani tak o to, že se v přehledu u Československa vyskytují "Dubçek" a "Gust√°v Hus√°k", jakkoliv se samozřejmě nabízela možnost použít pravopis bez diakritiky. Mnohem spíše jde o to, jak "analýza" vypadá: Pražské jaro 1968 a Listopad 1989 jsou prostě mechanicky položeny vedle sebe a je konstatováno, že jednou "se to nepovedlo" a podruhé "se to povedlo", takže celkový výsledek je (protože současná ČR s náhubkovým zákonem atd. je organizací Freedom House hodnocena jako jedna z nejsvobodnějších zemí na světě) "smíšený".

Během nedávných nepokojů vypnula egyptská a libyjská vláda ve svých zemích internet. Mohlo by se to stát i v Evropě? ptá se deník Independent.

KD│ Jako ten kdo byl svědkem na mnoha scénách sociálních převratů, ať už ve Východní Evropě, v Asii, nebo v Jižní Africe, autor pro statečné Egypťany, kteří plnili náměstí Tahrír, formuluje varovnou prognózu: Patrně nemají zdroje nutné ke zpřetrhání řetězů tyranie, uvádí redakce Vanity Fair analýzu Christophera Hitschense, která vyjde v dubnovém čísle časopisu.

Stručně řečeno, zatím se můžeme spíše držet pořekadla, že pes, který štěká, nekouše. Výsadek významnějších pozemních sil je tak jako tak vysoce nepravděpodobný. Libyjské území má rozlohu zhruba 1,76 milionů km² - pro srovnání, Německo má 357 000 km², do Libye by se tedy vešlo téměř pětkrát, a Afghánistán, kde NATO už teď trpí chronickým nedostatkem jednotek, měří 647 500 km² - a Západ jednoduše celkově nemá k dispozici dostatek vojenského personálu na to, aby takový prostor dokázal kontrolovat. Američané se ještě plně nevysekali z Iráku a zůstávají plně vytíženi, či spíše přetíženi, v Afghánistánu. Pentagon navíc spíše než nějaká Libye zajímá, co se děje v Bahrajnu, kde má strategickou námořní základnu, a každou chvíli se tam může politická situace znova zhoršit. Kromě toho samotní povstalci cizí pozemní jednotky odmítají.

V únoru 2011 přispělo finančně na Britské listy 221 osob celkovou částkou 61 108.51 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 28.2. 2011 částku 154 324.66 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní €2,743.32. Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.