3. 4. 2014
/
Veronika Sušová-Salminen
čas čtení
11 minut
Stereotypní a interní myšlení o Evropě pořád pokračuje a v českém případě český stát dlouhodobě, vlastně už od roku 1989, rezignoval na jakoukoliv systematickou a kontinuální kulturní diplomacii. Nestačí si totiž myslet, že jsme Západ, musíme Západ o tom také přesvědčit.
Před třiceti lety vyšla anglická verze slavné eseje Milana Kundery "Unesený Západ" (anglicky "Tragedy of Central Europe", New York Review of Books, Vol. 31, N. 7, 1984), která v osmdesátých letech rozvířila na Západě vlnu diskuzí o pojmu Střední Evropy. Kundera psal v kontextu existující studené války a rozdělené Evropy. Přes řadu problémů eseje, za které byl Kundera hojně kritizován, obsahuje ale jeho esej nadčasové svědectví. V kontextu dnešní ukrajinské krize, která zcela očividně souvisí s krizí evropského integračního projektu, začínající krizí uspořádání post-sovětského prostoru a také s krizí neoliberálního kapitalismu a krizí Západu, je jeho esej znova aktuální.