Krize na Blízkém východě: Obavy o klíčovou nemocnici v Gaze rostou, po izraelském útoku umírají pacienti
17. 2. 2024
čas čtení
13 minut
Největší dosud fungující nemocnice v pásmu - Násir v Chán Júnisu - je v obležení izraelských sil
Největší
fungující nemocnice v pásmu Gazy se v pátek ocitla v obležení
izraelských sil ve válce s Hamásem a pacienti i lékaři zůstali bezmocní v
chaosu, který nastal po útoku válečných letadel na Rafáh, poslední
útočiště Palestinců v enklávě Gaza, uvedli představitelé.
Podle agentury Reuters zůstaly izraelské síly v Násirově nemocnici ve městě Chán Júnis poté, co na ni ve čtvrtek časně ráno podnikly nájezd. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které řídí Hamás, uvedlo, že v pátek zemřelo pět pacientů na jednotce intenzivní péče v důsledku výpadku proudu a nedostatečného zásobování kyslíkem způsobeného útokem.
Izrael uvedl, že do nemocnice pronikl, protože se v ní skrývali bojovníci Hamásu. Izraelská armáda v pátek uvedla, že její jednotky zadržely v nemocnici více než 20 bojovníků, kteří se podíleli na útoku na Izrael 7. října, a desítky dalších k výslechu.
Hamás popírá, že by v nemocnici byli bojovníci, a označuje toto tvrzení za "lži, jejichž cílem je zakrýt ničení nemocnic".
Ministerstvo zdravotnictví Gazy uvedlo, že nemocnice přišla o elektřinu a v pátek zůstala bez proudu, což ohrozilo péči o pacienty. Izraelská armáda však uvedla, že opravila jeden generátor a poskytla další, čímž zajistila, že "všechny životně důležité systémy nadále fungují".
Dvě těhotné ženy v pátek porodily "bez vody, bez jídla a bez možnosti zahřátí" v chladném počasí, uvedl mluvčí ministerstva Ašraf Al-Kidra.
Podle ministerstva izraelští vojáci zastavili před nemocnicí konvoj s humanitární pomocí, který tedy nebyl doručit zásoby. Armáda uvedla, že poskytla pomoc včetně dětské výživy a vody.
Vpád do nemocnice vyvolal poplach ohledně pacientů, zdravotníků a vysídlených Palestinců, kteří se zde ukrývají.
"Uvnitř nemocnice jsou stále kriticky zranění a nemocní pacienti," uvedl Tarik Jasarevic, mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO), která uvedla, že její pracovníci se po izraelském nájezdu snažili dostat do nemocnice.
"Je naléhavě nutné dodat palivo, aby bylo zajištěno pokračování poskytování život zachraňujících služeb."
Izrael uvedl, že jeho vojáci našli v nemocnici munici a zbraně a také léky se jmény některých rukojmích.
- Nemocnici na Západním břehu Jordánu po smrtícím izraelském náletu z minulého měsíce zachvátil strach
V nemocnici v okupovaném městě Dženin na Západním břehu Jordánu, kde se pacienti a lékaři vzpamatovávají ze smrtícího zásahu izraelských agentů převlečených za zdravotníky z minulého měsíce, panuje atmosféra strachu, informuje agentura Agence France-Presse (AFP).
AFP uvádí, že na rehabilitačním oddělení v nemocnici Ibn Sina v Dženinu dva pacienti slyšeli křik zdravotní sestry, když izraelské síly dorazily do třetího patra.
"Otevřel jsem dveře a uviděl muže. Nevěděl jsem, že jsou to speciální jednotky," řekl jeden z pacientů. "Ten muž škrtil zdravotní sestru rukou a udeřil ji pažbou své zbraně."
Jeho výpověď se shodovala s výpovědí staršího pacienta, který hovořil s agenturou AFP, zatímco cvičil na chodbě a držel se chodítka, a slyšel křik.oji.
Ani jeden z nich nevěděl, že dveřmi vzdálenými jen několik metrů izraelská jednotka zastřelila tři Palestince, všechny bojovníky, včetně jednoho ochrnutého pacienta hospitalizovaného několik měsíců.
Izraelská armáda zdůvodnila zabití uvnitř zdravotnického zařízení, kterému je podle mezinárodního práva poskytována zvláštní ochrana, tím, že trojice byla "teroristy", kteří se v nemocnici "skrývali".
"V noci je to nejtěžší," řekl pacient, na kterého tajní agenti během útoku křičeli, aby zavřel dveře. Všichni lidé v nemocnici kromě jednoho hovořili s agenturou AFP pod podmínkou zachování anonymity, protože se obávali o svou bezpečnost.
Agentura AFP uvedla, že na opuštěném nemocničním lůžku a přilehlém křesle, kde byli mladí muži zastřeleni, byly vidět díry po kulkách. Jeden ze zaměstnanců ukázal AFP fotografie kulky na svém telefonu a fotografie masa, které zůstalo na posteli při zásahu 30. ledna.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že je "zděšena". Takový útok "vyvolává strach a je nebezpečný pro zdravotnické pracovníky i pacienty", uvedl Rik Peeperkorn, vyslanec agentury pro palestinská území.
"Snižuje to důvěru ve zdravotnické pracovníky a nemocnice, vystavuje je nebezpečí a také snižuje důvěru ve zdravotnický systém, a tím snižuje přístup lidí k péči," uvedl v prohlášení ze začátku tohoto měsíce.
Kromě obav z opakování zásahu speciálních jednotek - první takové operace za posledních osm let - vyvolávají vraždy také podezření mezi pacienty a zdravotníky, uvádí agentura AFP.
Protože nevědí, jak izraelští agenti útok zosnovali, někteří spekulují, že se speciálními jednotkami mohl spolupracovat někdo z nemocnice.
"Už víc než týden se mi ten udavač honí hlavou a v představách," řekl pacient, který stále ležel v nemocničním pokoji. "Jsem vyděšený."
- Lékaři varovali, že se pacientům s chronickými nemocemi v Gaze nedostává léčby. Nedostatek léků, potravin a vody znamená, že tisíce lidí s astmatem, onemocněním ledvin nebo cukrovkou se nemohou léčit nebo kontrolovat své stavy.
- Lékaři varovali, že se pacientům s chronickými nemocemi v Gaze nedostává léčby. Nedostatek léků, potravin a vody znamená, že tisíce lidí s astmatem, onemocněním ledvin nebo cukrovkou se nemohou léčit nebo kontrolovat své stavy.
Chronicky nemocní jsou skrytými oběťmi války, protože přístup k vodě, potravinám a lékům je značně omezen, uvedla Guillemette Thomasová, lékařská koordinátorka Lékařů bez hranic (MSF) pro Palestinu.
"Nemocnice, které ještě fungují, jsou zahlceny zraněnými lidmi, nejsou vůbec schopny řešit chronická onemocnění," řekla. "Před válkou bylo v Gaze 3 500 nemocničních lůžek, nyní jich je méně než 1 000 a zraněných jsou stovky a stovky. Nevíme, kolik lidí umírá, protože nemají přístup ke zdravotní péči."
V současné době je pouze 14 z 36 nemocnic v Gaze schopno poskytovat jakékoli lékařské služby.
Když je na území povolen vstup s léky, neexistují žádné bezpečné způsoby jejich distribuce, řekl Thomas. "Nějaký inzulín nám vozí kamiony s pomocí, ale pacienti se kvůli leteckým útokům nemohou dostat do míst, kde jsou zásoby. Lidé jsou na cestě do nemocnice bombardováni."
- Německo žádá Izrael, aby v konfliktu v Gaze dodržoval mezinárodní právo, říká kancléř
Německý kancléř Olaf Scholz zdůraznil, že Německo žádá Izrael, aby v konfliktu v Gaze dodržoval mezinárodní právo a neotevíral druhou frontu na své severní hranici s Libanonem, informuje agentura Reuters.
V sobotním projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci Scholz rovněž uvedl, že by mělo být Íránu znemožněno, aby konflikt využil k rozšíření svého vlivu, a vyzval k tomu, aby se do Gazy dostala humanitární pomoc.
"Nemocnice, které ještě fungují, jsou zahlceny zraněnými lidmi, nejsou vůbec schopny řešit chronická onemocnění," řekla. "Před válkou bylo v Gaze 3 500 nemocničních lůžek, nyní jich je méně než 1 000 a zraněných jsou stovky a stovky. Nevíme, kolik lidí umírá, protože nemají přístup ke zdravotní péči."
V současné době je pouze 14 z 36 nemocnic v Gaze schopno poskytovat jakékoli lékařské služby.
Když je na území povolen vstup s léky, neexistují žádné bezpečné způsoby jejich distribuce, řekl Thomas. "Nějaký inzulín nám vozí kamiony s pomocí, ale pacienti se kvůli leteckým útokům nemohou dostat do míst, kde jsou zásoby. Lidé jsou na cestě do nemocnice bombardováni."
- Německo žádá Izrael, aby v konfliktu v Gaze dodržoval mezinárodní právo, říká kancléř
Německý kancléř Olaf Scholz zdůraznil, že Německo žádá Izrael, aby v konfliktu v Gaze dodržoval mezinárodní právo a neotevíral druhou frontu na své severní hranici s Libanonem, informuje agentura Reuters.
V sobotním projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci Scholz rovněž uvedl, že by mělo být Íránu znemožněno, aby konflikt využil k rozšíření svého vlivu, a vyzval k tomu, aby se do Gazy dostala humanitární pomoc.
- Humanitární agentury a organizace pro lidská práva vydaly naléhavé společné prohlášení k Rafáhu
Generální ředitelé humanitárních agentur a organizací na ochranu lidských práv vydali naléhavé společné prohlášení, v němž varují před "katastrofálními" důsledky izraelské pozemní ofenzívy v Rafáhu. Podepsaly ho organizace Oxfam, Amnesty International, ActionAid, War Child, Dánská rada pro uprchlíky a Handicap International.
V prohlášení se uvádí:
"Jsme zděšeni otřesným vývojem v Rafáhu, nejlidnatější oblasti Gazy, kde se jako v posledním útočišti ukrývá 1,5 milionu lidí - z toho více než půl milionu dětí. Pokud Izrael zahájí navrhovanou pozemní ofenzívu, budou zabity další tisíce civilistů a hrozí, že se současný přísun humanitární pomoci zcela zastaví. Pokud nebude tento vojenský plán okamžitě zastaven, budou následky katastrofální."
Zpráva rovněž zdůrazňuje, že "mnoho oblastí v Gaze se změnilo v trosky a jsou neobyvatelné", stejně jako nedostatek funkčních nemocnic, potravin, čisté vody, přístřeší a hygienických zařízení.
"Lidé žijí v těch nejnelidštějších podmínkách, mnozí z nich pod širým nebem. Je neuvěřitelné, že izraelská armáda násilně vyhnala většinu obyvatel z jejich domovů do Rafáhu - v oblasti se nyní tísní šestkrát více lidí než dříve - a poté oznámila plány na útok."
Humanitární agentury a lidskoprávní organizace, které vydaly společné prohlášení, uvedly, že "kolektivní trestání civilistů" odpíráním "přiměřeného přístřeší, potravin, čisté vody a dalších základních potřeb" a navíc bráněním humanitární pomoci "může představovat závažné porušení povinností okupační mocnosti podle mezinárodního humanitárního práva, což představuje válečné zločiny".
S odkazem na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) z minulého měsíce, který Izraeli nařídil zabránit genocidním činům v Gaze a umožnit vstup humanitární pomoci na toto území, se ve společném prohlášení uvádí, že "nejenže se tak nestalo, ale situace na místě se ještě zhoršila". "Všechny izraelské údajně bezpečné prostory byly bez výjimky ohroženy, což je dalším důkazem toho, že v Gaze nikdy nebylo skutečně nikde bezpečno," dodalo.
Naléhavé společné prohlášení vydané humanitárními agenturami a lidskoprávními organizacemi vyzývá k "plnému a neomezenému přístupu humanitární pomoci a pracovníků".
Společné prohlášení, které podepsali výkonný ředitel Oxfamu Amitabh Behar, úřadující generální tajemnice ActionAid Ana Alcalde, generální tajemnice Amnesty International Dr. Agnès Callamard, generální tajemnice Dánské rady pro uprchlíky Charlotte Slente, generální ředitel War Child Rob Williams a generální ředitel Handicap International Manuel Patrouillard, vyzývá k "okamžitému a trvalému příměří". Uvádějí, že je to "naléhavější než kdy jindy". Prohlášení rovněž vyzývá k "propuštění rukojmích a nezákonně zadržovaných Palestinců a k zajištění plného a neomezeného přístupu humanitární pomoci a pracovníků".
- Izraelská vojenská ofenzíva "prakticky znemožnila našim společným agenturám smysluplně a účinně poskytovat humanitární pomoc", varují humanitární agentury a organizace pro lidská práva. Kritizovaly také "mlčení" a "materiální podporu izraelských vojenských operací ze strany mocných zemí", což podle nich "signalizuje znepokojivou spoluvinu na prohlubující se krizi v Gaze".
- Egypt začal podél své hranice s Gazou budovat uzavřenou oblast obehnanou vysokými betonovými zdmi, která je zřejmě určena k ubytování Palestinců prchajících před hrozícím izraelským útokem na jižní město Rafáh.
Fotografie a videozáznamy, které zveřejnila monitorovací skupina Sinajská nadace pro lidská práva (SFHR), ukazují, jak dělníci pomocí těžké techniky staví betonové bariéry a bezpečnostní věže kolem pásu země na egyptské straně hraničního přechodu Rafáh.
Videa z 15. února příliš nenaznačují, že by úřady instalovaly vodovodní nebo jinou infrastrukturu. Satelitní snímky zveřejněné společností Planet Labs ve stejný den ukazují vyčištěné pásy půdy přiléhající k hranici s Gazou.
SFHR na sociálních sítích uvedla, že videa ukazují snahy o "zřízení izolované oblasti obehnané zdí na hranici s pásmem Gazy s cílem přijmout uprchlíky v případě masového exodu".
- Jemenští Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, v sobotu oznámili, že vypálili rakety na ropný tanker Pollux, který byl podle amerických představitelů předchozího dne zasažen raketou, informuje agentura Reuters.
Americké ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že tanker Pollux, plující pod panamskou vlajkou a převážející ropu směřující do Indie, byl zasažen raketou na levoboku.
"Námořní síly jemenských ozbrojených sil provedly cílenou operaci proti britské ropné lodi [Pollux] v Rudém moři s velkým počtem vhodných námořních raket a údery byly přesné a přímé," uvedl v prohlášení vojenský mluvčí Húsíů Yahya Sarea.
Húsíové od poloviny listopadu opakovaně podnikají útoky drony a raketami proti mezinárodní komerční lodní dopravě v Rudém moři a v průlivu Bab el-Mandab a tvrdí, že jednají v solidaritě s Palestinci v době, kdy Izrael vede válku proti Hamásu.
- Americký prezident uvedl, že neočekává ofenzívu na hustě obydlenou oblast Rafah v Gaze, která je posledním útočištěm Palestinců prchajících před izraelskými útoky na obléhané území.
V projevu na tiskové konferenci, která se konala po oznámení Moskvy o smrti disidenta Alexeje Navalného, Joe Biden uvedl, že "dočasné příměří" je nezbytné k evakuaci rukojmích držených v Gaze.
Generální ředitelé humanitárních agentur a organizací na ochranu lidských práv vydali naléhavé společné prohlášení, v němž varují před "katastrofálními" důsledky izraelské pozemní ofenzívy v Rafáhu. Podepsaly ho organizace Oxfam, Amnesty International, ActionAid, War Child, Dánská rada pro uprchlíky a Handicap International.
V prohlášení se uvádí:
"Jsme zděšeni otřesným vývojem v Rafáhu, nejlidnatější oblasti Gazy, kde se jako v posledním útočišti ukrývá 1,5 milionu lidí - z toho více než půl milionu dětí. Pokud Izrael zahájí navrhovanou pozemní ofenzívu, budou zabity další tisíce civilistů a hrozí, že se současný přísun humanitární pomoci zcela zastaví. Pokud nebude tento vojenský plán okamžitě zastaven, budou následky katastrofální."
Zpráva rovněž zdůrazňuje, že "mnoho oblastí v Gaze se změnilo v trosky a jsou neobyvatelné", stejně jako nedostatek funkčních nemocnic, potravin, čisté vody, přístřeší a hygienických zařízení.
"Lidé žijí v těch nejnelidštějších podmínkách, mnozí z nich pod širým nebem. Je neuvěřitelné, že izraelská armáda násilně vyhnala většinu obyvatel z jejich domovů do Rafáhu - v oblasti se nyní tísní šestkrát více lidí než dříve - a poté oznámila plány na útok."
Humanitární agentury a lidskoprávní organizace, které vydaly společné prohlášení, uvedly, že "kolektivní trestání civilistů" odpíráním "přiměřeného přístřeší, potravin, čisté vody a dalších základních potřeb" a navíc bráněním humanitární pomoci "může představovat závažné porušení povinností okupační mocnosti podle mezinárodního humanitárního práva, což představuje válečné zločiny".
S odkazem na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) z minulého měsíce, který Izraeli nařídil zabránit genocidním činům v Gaze a umožnit vstup humanitární pomoci na toto území, se ve společném prohlášení uvádí, že "nejenže se tak nestalo, ale situace na místě se ještě zhoršila". "Všechny izraelské údajně bezpečné prostory byly bez výjimky ohroženy, což je dalším důkazem toho, že v Gaze nikdy nebylo skutečně nikde bezpečno," dodalo.
Naléhavé společné prohlášení vydané humanitárními agenturami a lidskoprávními organizacemi vyzývá k "plnému a neomezenému přístupu humanitární pomoci a pracovníků".
Společné prohlášení, které podepsali výkonný ředitel Oxfamu Amitabh Behar, úřadující generální tajemnice ActionAid Ana Alcalde, generální tajemnice Amnesty International Dr. Agnès Callamard, generální tajemnice Dánské rady pro uprchlíky Charlotte Slente, generální ředitel War Child Rob Williams a generální ředitel Handicap International Manuel Patrouillard, vyzývá k "okamžitému a trvalému příměří". Uvádějí, že je to "naléhavější než kdy jindy". Prohlášení rovněž vyzývá k "propuštění rukojmích a nezákonně zadržovaných Palestinců a k zajištění plného a neomezeného přístupu humanitární pomoci a pracovníků".
- Izraelská vojenská ofenzíva "prakticky znemožnila našim společným agenturám smysluplně a účinně poskytovat humanitární pomoc", varují humanitární agentury a organizace pro lidská práva. Kritizovaly také "mlčení" a "materiální podporu izraelských vojenských operací ze strany mocných zemí", což podle nich "signalizuje znepokojivou spoluvinu na prohlubující se krizi v Gaze".
- Egypt začal podél své hranice s Gazou budovat uzavřenou oblast obehnanou vysokými betonovými zdmi, která je zřejmě určena k ubytování Palestinců prchajících před hrozícím izraelským útokem na jižní město Rafáh.
Fotografie a videozáznamy, které zveřejnila monitorovací skupina Sinajská nadace pro lidská práva (SFHR), ukazují, jak dělníci pomocí těžké techniky staví betonové bariéry a bezpečnostní věže kolem pásu země na egyptské straně hraničního přechodu Rafáh.
Videa z 15. února příliš nenaznačují, že by úřady instalovaly vodovodní nebo jinou infrastrukturu. Satelitní snímky zveřejněné společností Planet Labs ve stejný den ukazují vyčištěné pásy půdy přiléhající k hranici s Gazou.
SFHR na sociálních sítích uvedla, že videa ukazují snahy o "zřízení izolované oblasti obehnané zdí na hranici s pásmem Gazy s cílem přijmout uprchlíky v případě masového exodu".
- Jemenští Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, v sobotu oznámili, že vypálili rakety na ropný tanker Pollux, který byl podle amerických představitelů předchozího dne zasažen raketou, informuje agentura Reuters.
Americké ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že tanker Pollux, plující pod panamskou vlajkou a převážející ropu směřující do Indie, byl zasažen raketou na levoboku.
"Námořní síly jemenských ozbrojených sil provedly cílenou operaci proti britské ropné lodi [Pollux] v Rudém moři s velkým počtem vhodných námořních raket a údery byly přesné a přímé," uvedl v prohlášení vojenský mluvčí Húsíů Yahya Sarea.
Húsíové od poloviny listopadu opakovaně podnikají útoky drony a raketami proti mezinárodní komerční lodní dopravě v Rudém moři a v průlivu Bab el-Mandab a tvrdí, že jednají v solidaritě s Palestinci v době, kdy Izrael vede válku proti Hamásu.
- Americký prezident uvedl, že neočekává ofenzívu na hustě obydlenou oblast Rafah v Gaze, která je posledním útočištěm Palestinců prchajících před izraelskými útoky na obléhané území.
V projevu na tiskové konferenci, která se konala po oznámení Moskvy o smrti disidenta Alexeje Navalného, Joe Biden uvedl, že "dočasné příměří" je nezbytné k evakuaci rukojmích držených v Gaze.
Zdroj v angličtině ZDE
1897
Diskuse