Nejmalebnější dvacetiny
14. 5. 2024 / Soňa Svobodová
čas čtení
5 minut
V Praze je mnoho divadel, která mají kromě své kamenné scény i tu letní,
ale žádné ji nemá umístěnou v tak nejmalebnějším a nejkrásnějším místě,
jakým je Nový Svět na Hradčanech, jenž proslul nejen jako bydliště
tajemného dánského hvězdopravce Tycha de Braha, ale i mnoha českých
výtvarníků, režisérů, spisovatelů a bohémů. A právě zde se před
dvaceti lety zrodila Letní scéna patřící uznávanému Divadlu Ungelt,
jehož zakladatelem, ředitelem, hercem, moderátorem a to vše v jedné
osobě, je Milan Hein.
Pane Heine, jak se vlastně zrodila vaše myšlenka, otevřít letní scénu právě zde?
Zcela jednoduše. Já totiž na Novém Světě již přes čtyřicet let bydlím. Tam, kde je dnes naše Letní scéna, bývalo dříve cvičiště hradní stráže. Postřehl jsem, že vojáci tam už necvičí, zašel jsem tedy na Správu pražského hradu, která pozemek vlastní, a sdělil jim, že bych tam rád provozoval divadlo. A oni mi vyhověli.
A udělali dobře, neboť vaše scéna v letošním roce slaví již své dvacetiny. Když jste ji toho 19. června 2005 slavnostně otevřel inscenací Řidič paní Daisy, tušil jste ve skrytu své duše, že se tak hluboce zapíše do srdcí všech diváků?
Věřil jsem, že ano. V Ungeltu už tehdy hráli prvotřídní herci a nepochyboval jsem o přitažlivosti lokality, ve které se naše Letní scéna nachází.
Stalo se takovým pravidlem, že na této scéně hrajete od poloviny května až do poloviny září. A tu letošní jubilejní sezonu otevřete monodramatem Všechny báječný věci, v němž už po jedenapadesáté vystoupí Richard Krajčo, o němž můžeme říci, že je zdejším kmenovým hercem, že?
Ano. Richard Krajčo totiž v jiném divadle, než v Ungeltu nehraje. Jsme jeho domovskou scénou. K jeho osobě mohu říci jen tolik, že je to skvělý herec. A ve zmíněném monodramatu exceluje.
Ale na repertoáru máte i hry s úctyhodnými počty repríz, z nichž vybírám: Miss Dietrich lituje (129), Pan Halpern a pan Johnson (327), Deštivé dny (350), což vás musí velmi těšit?
Mám z toho radost, protože na repertoáru máme 21 titulů. A na všechny chodí diváci. Bohužel se ale velmi bolestně každým rokem rozhodujeme, kterou z her stáhneme z repertoáru, abychom měli místo pro nové inscenace.
Zdejší prostředí, v němž zde hrajete je také považováno za nejklidnější v celé Praze, tudíž se vás musím zeptat, zda jste za tu dobu zažil i nějaký ojedinělý pocit, vzhledem k té starobylosti?
Po pravdě musím říci, že všichni jsme tam moc rádi. My herci i naši diváci. Vychutnáváme si to. A já jsem do Nového Světa již přes těch čtyřicet let zamilovaný. Stále mě okouzluje.
Když by se někteří z našich nejen českých čtenářů rozhodli zavítat, na některé z vašich letních představení mají ještě šanci na zakoupení vstupenek?
Vstupenky prodáváme on-line a u pokladny naší kamenné scény na Starém Městě. Neváhejte. Přijít až k pokladně na Letní scéně se nevyplácí. Jsme téměř vždy vyprodaní.
Vaše divadlo je proslulé nejen skvělým výběrem her ale také i jedinečným personálem, režiséry, herci a herečkami. Jak hodně náročné, je pro vás jako pro ředitele přemýšlení nad jejich výběrem?
Pár let na to už nejsem sám. O repertoáru rozhodujeme ve třech. Druhým jednatelem divadla je Martin Šimek a uměleckým šéfem Pavel Ondruch.
Těm divákům, kteří zavítají na představení přímo do Ungeltu, se mimo jiné naskytne i příležitost podívat se na originální židle, které vám darovaly známé osobnosti. Můžete je jmenovat?
Židle Ungeltu darovaly všechny herecké hvězdy, které u nás pravidelně hrály a hrají. Od Jany Štěpánkové, Aleny Vránové, Hanky Maciuchové, Petra Kostky, Františka Němce po Táňu a Vojtu Dykovi, Jiřího Langmajera, Pavla Lišku, Richarda Krajča nebo Davida Švehlíka...
Svého času, jste vydal knihy Co za to stálo, Krásně druhé a pak také Moje čtvrtstoletí s Divadlem Ungelt. Neuvažujete o dalších?
Ne. Nejsem spisovatel a k tomu musím ještě dodat, že nejsem ani režisér. Proto ve svém divadle nerežíruji. Nechávám to na povolanějších.
Když se ještě vrátíme k repertoáru vašeho divadla, na jaké představení by jste naše čtenáře rád pozval?
Budu osobní. Na představení americké hry Housle, ve které hraji s Jiřím Langmajerem a s Pavlem Liškou a na nizozemskou hru Staří mistři, ve které je mým jevištním partnerem v mých očích nejlepší český žijící herec František Němec.
A kdyby, na některé z vašich divadelních židlí ležel zapomenutý kouzelný prsten, co by jste si přál na té naší domovské planetě Zemi změnit k lepšímu?
Vztahy mezi lidmi a národy. Aby z naší planety zmizela nenávist.
Děkuji za rozhovor.
.
1134
Diskuse