Co v dobách Hippokratových bylo ne-li zločinem, tedy alespoň činem lékaře nedůstojným a s jeho posláním neslučitelným, vydává dnes představitel českých lékařů za vrchol humanismu, a toho, kdo se staví nekompromisně na stranu života v jeho nejkřehčím a nejzranitelnějším stadiu, neváhá obvinit z extrémní nelidskosti! Inu, nejen papír snese všechno. Zdá se, že i rozhlasoví posluchači. Čtyřicetiletým praním mozků utvrzováni v názoru, že člověk (a tím spíš embryo) je pouze náhodným shlukem buněk, a v poslušné konzumaci toho, co se jim v oficiálních médiích předkládá jako názor nepochybných autorit, klidně odkývají, že sníh je černý a saze bílé. Pereme ty saze ve vizírech jako "reprodukční práva žen", vymysleli jsme dokonce šlágr "nechtěné dítě", jako by šlo o jakousi vrozenou tělesnou vadu onoho lidského tvorečka a ne o tristní deformaci v myšlení a cítění jeho rodičů. On si za to asi může sám, že byl počat nechtěně!

Nesmírně si vážím poslanců, kteří mají odvahu jít proti současnému kultu bezbřehé svobody a nezávazného požitkářství i za cenu, že je veřejné mínění místo potlesku vypíská. Takových, kteří za tento vymírající národ cítí odpovědnost, již dávno ztratilo tolik lékařů, a jdou se svou kůží na trh. Jsou v našem parlamentu bohužel vzácnější než bílé vrány, i když se jim spílá černých ovcí.

Ovšem kozlovi, který ve funkci zahradníka zrazuje a zapírá Hippokratovu přísahu a na symbol humanismu a lidskosti povyšuje katovskou kyretu, mohu vzkázat jediné: Pane doktore, vraťte svůj diplom!