V předvolbami se postupně ČSSD a její voliči (zpočátku se skřípáním zubů) začnou přiklánět k politice sociální demokracie a ministra D. Ratha podle slovenského "s Rathom by som rátal, " kterého si vybral a prosadil premiér J.Paroubek. Zvl. ODS se pak bude snažit, aby mu nikdo nemohl přijít na jméno. Celé to bude tak trochu připomínat dění během "Velké televizní krize (stávky)." Aktivisté se budou aktivovat, aktivní budou i někteří pasivní, kteří budou doufat, že zviditelnění by se mohlo hodit a mediální body přinést nějaké plody. Nerozhodnutí budou mít o čem přemýšlet podle předváděných výkonů.

Veřejnost - původně téměř jednoznačně stojící proti zdravotnímu ministrovi, začne postupně chápat opětovné pokusy o manipulaci veřejného mínění, vnímat hlásání nepravd, uvědomovat si podíl zahraničních distributorů léčiv na domácí scéně, a s tím spojenou míru lobování, kdy peníze jsou jako obvykle v popředí a pacient bohužel na chvostu. S tím souvisí směřování veletoků protékajícími českými zdravotnickými penězovody. Voliči budou mít v předvolbami mnoho příležitostí uvěřit hlasatelům pravd z obou stran sporu. Bude záležet na počtu chyb, kterých se zúčastnění dopustí. Napovědět už např. může rozhovor M. Topolánka v Ekonomu -- "Máme to spočítané." Zřejmě kouzlo nechtěného a mediální neobratnost, ale chvílemi to tak voličům může připadat. Třeba si dopady podle jednotlivých volebních programů též dovedou vypočítat nebo alespoň odhadnout a budou se rozhodovat podle toho, kolik je očekávaná a slibovaná zdravotní péče bude stát. Zda budou se svými lékaři "v obětí" nebo obětí.

Předvolbami není odvozeno od tsunami, ale vlny se dají očekávat. Snad se to dá přežít ve zdraví. Lehko na náměstí, ale těžko v ordinaci. Můžete si vybrat, zdravotníci i pacienti. Volby bývají obvykle až po čtyřech letech. To není tak málo. Rozhodovat budeme sami, každý jedním hlasem.