4. 7. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 7. 2007

Prosté věci - prostě nejlepší

< Režisér Alexej Popogrebskij v Karlových Varech. Foto Emma Čulík.

Rusko je země s problémy. To ví každý. Ale to, jak je to všechno složité, málokdy vidí ti, kteří tam nežijí a nezažijí to z první ruky.

Film Alexeje Popogrebského Prosté věci/Простые вещи se neinzeruje jako sociologický snímek. Ale ve skutečnosti je to tak hluboké a tak přemýšlivé dílo, že se mu daří zkoumat tyto rysy současného života, a to jemným a dojemným způsobem.

Hlavním hrdinou filmu je Sergej Maslov. Je to obyčejný člověk. Pochází z Rostova a žije v společném bytě v Petrohradě s manželkou a s dcerou, které je něco pod dvacet (a také s jakousi stařenou a Gruzíncem jménem Georgij (!)) Profesí je anesteziolog a doplňuje svůj malý plat úplatky. Ale není tvrdým, zločineckým podvodníkem. "Tak jaké umrtvení vám dnes poskytneme?" ptá se svého pacienta Pisareva. "Standardní, nebo...?" Jaký je v tom rozdíl," ptá se Pisarev. "500..." odpovídá Maslov. Pisarev říká svému společníku, ať mu dá 300. Když dostane dolary, Maslov vrací 200 neštastnému společníku, zamává ostatními penězi a říká: "Tohle je daň za poctivost. Měl jsem na mysli ruble."

Ve filmu je mnoho takovýchto epizod. Popogrebskij líší temné a obtížné aspekty moderního ruského života citlivě a s humorem. Svým nesmírně lehkým přístupem vyvolává sympatie a porozumění. Jeho humor dokazuje, že vnímá absurditu světa, a jeho postoj je plně v souladu s posláním jeho filmu: neztraťte se v chaosu a v nesmyslech, které lidé vytvářejí. Soustřeďte se na to, co je důležité. Prosté věci.

Vzhledem k tomu,že Sergej pracuje v nemocnici, měl by být schopen vnímat, jak důležité jsou ty nejčistší skutečnosti kolem něho. Ale on je nešťastný. Zraňuje ho to, že není více úspěšný. Že jeho vztah k manželce Kátě je už starý a unavený, všechno je už příliš známé. Že je Káťa těhotná a že nemají ve svých malých prostorách, kde žijí, už žádné místo na další dítě. Sergej má pocit, že selhal, je frustrovaný. A neexistuje vlastně nikdo, na kom si Sergej může svou frustraci vybít.

Ve filmu dochází k výrazné změně, když dostane Sergej nabídku, aby se staral o stárnoucího, ale vysoce populárního herce z éry sovětského filmu Zuravleva (hraje ho vynikajícím způsobem skutečná hvězda filmu ze sovětské éry, herec Broněvoj). Vzhledem k tou, jak jemně zacházel Sergej s Pisarevem, najme ho agentura pro péči o staré lidi jako lékaře, který bude Zuravleva každý den navštěvovat a za každou návštěvu obdrží padesátku. Tedy dolarů Samozřejmě, Maslov, který nemá peníze, nemůže tuto nabídku odmítnout.

Inteligentní a moudrý stařec Sergeje brzo prohlédne. Pochopí, co ho trápí, téměř okamžitě, a nabídne mu, že mu dá sice nepodepsaný, ale zřejmě pravý Repinův obraz, který mu visí na zdi. "Za ten obraz... si budete moci koupit celý nový byt a ještě vám zbude."

Maslov to samozřejmě všechno zkazí. Je hodný, ale není pracovitý. Jde se během dne napít s kamarádem, kterého delší dobu neviděl, a celé to skončí tím, že ho zbije partner jeho dcery (ta nedlouho předtím utekla z domova a žije s tímto mladým Pjotrem...) Avšak Maslov má určitý pochybný smysl pro čest a hrdost. Není ochoten přijmout od Zuravleva jeho charitativní dar, přestože zoufale potřebuje peníze. (Jeho manželka ho vyhodila z jejich pokoje, protože nechtěla druhé dítě.) A tak se Maslov rozhodne Zuravleva opustit, předtím ho ale uspí léky. Z obrazu nechá udělat kopii, pravý obraz ukradne a kopii vrátí do bytu.

Tahle strategie samozřejmě nevyjde a Zuravlev pak musí vysvětlovat policii, že Maslov je jen nepraktický a nemožný chaotik, nikoliv zloděj.

Postava Sergeje Maslova je neobyčejně dobře vytvořená. I když je příběh vyprávěn jeho očima, není zaujaty a Popogrebskij Maslova nijak nehájí. Jeho jednání je opravdu podlé a zbabělé. Avšak upřímný a citlivý herecký výkon způsobuje, že tato jeho hanba je jen tak tak vidět prostřednictvím náznaku jeho ironického úsměvu. Maslov je muž, s nímž sympatizujeme, avšak neomlouváme, jak jedná. Jsme svědky osudu moderního ruského člověka, který je vylíčen poctivě. Maslov má své chyby. Mohl by skutečně pracovat usilovněji. Nevadí mu, že občas používá nepoctivých metod. Avšak lidi, kteří jsou mu blízcí, miluje Maslov hluboce. Má silný pocit cti a hrdosti a nedopustí, aby vypadal jako hlupák. Není to úplně jeho vinou, že selhává, ale vlastně nemůže ze svých selhání nikoho vinit. Už totiž neexistuje žádný jediný ústřední nepřítel a kamkoliv Maslov vstoupí, zjišťuje, že si neví rady. Film velmi silně komunikuje tuto atmosféru bezmoci a neexistence jakéhokoliv směru v lidském jednání.

Od prvních okamžiků filmu Простые вещи vidíme věci. Sklenici polévky, bačkory, troubu, tapisérie na stěně, stínítka na lampu. Všechny tyto věci dodnes existují v každé ruské domácnosti, jsou to pozůstatky z komunistické éry, kdy byly předměty ve všech domácnostech totožné. Protože, konec konců, člověk přece jen má na tyto předměty určitou emocionální a vzpomínkovou vazbu, k tomuto chaosu věcí, který nás v každodenním životě obklopuje.

Avšak kromě toho, že to jsou reálie, které si všichni pamatují, soustředění filmu na věci má zásadní význam pro rozvoj příběhu i význam tohoto filmu. Tím, že se Sergej Maslov zaměřuje na věci a na peníze (to se děje důsledně celým filmem -- pořád se mluví o přesných finančních částkách, pořád se vznáší otázka "Kolik za to dostanu?"), ztrácí kontakt s tím, co ho činí šťastným. Sergej sleduje návnadu finančního prospěchu, a tak je odveden od Káti i od své dcery. Je zapotřebí velkého množství moudrosti, a nakonec rány do hlavy, než se Sergej poučí o tom, co je důležité. A důležité jsou -- prosté věci. Nejprve si Sergej myslí, že se to týká hmotných předmětů, ale nakonec pochopí, o co jde. Možná to zní banálně, když zdůrazníme, že se měl od začátku soustřeďovat na lásku a na rodinu. Tento film je velmi dobrý právě proto, že Popogrebskému se daří tuto skutečnost zdůraznit, aniž by to působilo banálně

Režisérův chladný a soustředěný pohled zaznamenává, jak jeho postavy jsou posedlé bezvýznamnými skutečnostmi, své argmenty Popogrebskij dokazuje prostřednictvím sarkasmu a suchého humoru, bez hysterie a bez explicitního poučování. Film obsahuje humor, ale zároveň podmanivý pohled na reálné a poctivé postavy v příběhu, který pobaví i vyvolává zamyšlení.

                 
Obsah vydání       4. 7. 2007
7. 7. 2007 Od filmů k rakům Jan  Čulík
8. 7. 2007 Vjačeslav Žarko vypovídá: ruský policista britským špiónem za 200 euro měsíčně Štěpán  Kotrba
7. 7. 2007 Hlavní cenu dostala Severní blata
8. 7. 2007 Katolička Petra Kováčová Boris  Cvek
7. 7. 2007 Ani národní hrdina, ani náboženský fanatik, ale světec Boris  Cvek
6. 7. 2014 Zpráva o smrti Mistra Jana Husa Petr z Mladoňovic
7. 7. 2007 Nový způsob evangelizace: rozbíjet rodiny jinověrců Štěpán  Kotrba
7. 7. 2007 Live Earth - megaakce rockových hudebníků na záchranu planety
7. 7. 2007 Téměř 50 britských univerzit na pokraji finančního kolapsu
7. 7. 2007 Rusko dává Evropě na výběr - své rakety chce rozmístit přímo uprostřed EU Štěpán  Kotrba
7. 7. 2007 Lavrov proti duchu studené války
7. 7. 2007 Clinton: protiraketový štít vytváří krizi
7. 7. 2007 Papež si myslí, že pouze katolíci mají právo zastupovat Krista...
6. 7. 2007 Názor dne (včerejšího)
7. 7. 2007 Prosté věci - prostě nejlepší Ema  Čulík
7. 7. 2007 Simple Things - simply the best Ema  Čulík
6. 7. 2007 Skutečnou moudrost stačí šeptat Ema  Čulík
6. 7. 2007 Pleasant Moments is very unpleasant Ema  Čulík
6. 7. 2007 Groteska, která mírně pobaví, prozření však nepřináší Jan  Čulík
6. 7. 2007 Zaplatíte akreditaci a na filmy se nedostanete? Jan  Čulík
6. 7. 2007 Stupidita Festivalového deníku, Karlovy Vary
6. 7. 2007 Názor dne (včerejšího)
6. 7. 2007 Americký Kongres se chystá zablokovat plán na protiraketovou obranu
5. 7. 2007 "Ivanov varoval Američany," píše ruský list Vzgljad Karel  Dolejší
5. 7. 2007 Spojené státy trvají na radaru v Česku, vláda ČR přikyvuje bez souhlasu parlamentu a přes odpor obyvatel
13. 7. 2005 Mistr Jan Hus - národní hrdina nebo nebezpečný náboženský fanatik? Petr  Sláma
5. 7. 2007 Austrálie "je v Iráku kvůli ropě"
5. 7. 2007 CIA: odtajněná přísně tajná zpráva o Československu 1968 Miroslav  Polreich
5. 7. 2007 Hrozba útoků v Británii snížena z nejvyššího stupně "kritický" na "vážný"
4. 7. 2007 Transparency International: přiznání ztěžuje zapírání Štěpán  Kotrba
5. 7. 2007 Rusové a Korejci: Většinou nezklamou Jan  Čulík
5. 7. 2007 Poněkud vzdělávací "thriller" Jan  Čulík
5. 7. 2007 Lidový a studentský filmový festival Karlovy Vary Jan  Čulík
4. 7. 2007 Mitchellova Venuše zřejmě nejlepší film letošního karlovarského festivalu Jan  Čulík
4. 7. 2007 Mladí čeští filmoví tvůrci: zvládají jakž takž vizuální stylizaci, myšlenkově jsou plytcí Jan  Čulík
4. 7. 2007 Ty špíno, vem si svůj batoh a vypadni Jan  Čulík
4. 7. 2007 Úterní pokračující projekce Štěpán  Kotrba
4. 7. 2007 Odmítáme terorismus
4. 7. 2007 Padli; aby pomohli zbavit zemi fašistické nadvlády Jan  Hamáček
4. 7. 2007 Poukázali jste záslužně na to, že z českých médií zmizely dobré fotografie
4. 7. 2007 Pane Čulíku, nepoučujte český národ
4. 7. 2007 Nechci nikoho poučovat, nechci nikoho měnit
4. 7. 2007 ■ ■ ■ Kateřina  Bolechová
4. 7. 2007 Nadace "Připomínka, odpovědnost, budoucnost" ukončila svou činnost Richard  Seemann
4. 7. 2007 Sté výročí počátků největšího podvodu dějin? Jan  Zeman
4. 7. 2007 Tony odchádza. Nech žije Gordon? Radovan  Geist
3. 7. 2007 Od propagandy k propagandě Ivo  Šebestík
3. 7. 2007 Transparency International: tajný etický kodex Štěpán  Kotrba
1. 7. 2007 Bigotní dogmatismus zprava i zleva Jan  Čulík
3. 7. 2007 Skutečný život je skutečně napínavý Ema  Čulík
3. 7. 2007 Real life's a real thrill Ema  Čulík
3. 7. 2007 O drsném počasí a jemné lidské senzitivitě Jan  Čulík
3. 7. 2007 ...a bude hůř: Už jen zábavný thriller Jan  Čulík
3. 7. 2007 Válka generací a spiknutí metuzalémů Stanislav  Heczko
3. 7. 2007 O (ne)závislosti ruských médií Tomáš  Lipták, Inga  Kokalevská
1. 7. 2007 Lidé o tom chtějí mluvit, filmař to natočí, ale v médiích to systematičtěji nenajdete Jan  Čulík
2. 7. 2007 Fotografický deník: Karlovy Vary 2007 Štěpán  Kotrba
1. 7. 2007 Jak pomalu lze jít? Poetický film a umění zaujmout diváka Ema  Čulík
1. 7. 2007 How slow can you go? - Poetic film and the art of the audience Ema  Čulík
30. 6. 2007 Slibný začátek Jan  Čulík
30. 6. 2007 O slávě a o čistotě Jan  Čulík
29. 6. 2007 Film o lidské nedokonalosti Jan  Čulík
29. 6. 2007 Film, který neví, co chce říct Jan  Čulík
4. 5. 2007 Hospodaření OSBL za duben 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce

Filmový festival Karlovy Vary 2007 RSS 2.0      Historie >
4. 7. 2007 Mitchellova Venuše zřejmě nejlepší film letošního karlovarského festivalu Jan  Čulík
4. 7. 2007 Ty špíno, vem si svůj batoh a vypadni Jan  Čulík
4. 7. 2007 Úterní pokračující projekce Štěpán  Kotrba
4. 7. 2007 Mladí čeští filmoví tvůrci: zvládají jakž takž vizuální stylizaci, myšlenkově jsou plytcí Jan  Čulík
3. 7. 2007 Skutečný život je skutečně napínavý Ema  Čulík
3. 7. 2007 Real life's a real thrill Ema  Čulík
3. 7. 2007 O drsném počasí a jemné lidské senzitivitě Jan  Čulík
3. 7. 2007 ...a bude hůř: Už jen zábavný thriller Jan  Čulík
2. 7. 2007 Fotografický deník: Karlovy Vary 2007 Štěpán  Kotrba
1. 7. 2007 Lidé o tom chtějí mluvit, filmař to natočí, ale v médiích to systematičtěji nenajdete Jan  Čulík
1. 7. 2007 Bigotní dogmatismus zprava i zleva Jan  Čulík
1. 7. 2007 Jak pomalu lze jít? Poetický film a umění zaujmout diváka Ema  Čulík
1. 7. 2007 How slow can you go? - Poetic film and the art of the audience Ema  Čulík
30. 6. 2007 Slibný začátek Jan  Čulík
30. 6. 2007 O slávě a o čistotě Jan  Čulík