8. 1. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Rozdělení Kosova - německá tanková kolona KFOR
8. 1. 2008

Mnichov, tentokrát v Kosovu -- pokračování v dlouhodobé strategii

Kde hledat odpovědi na motivy násilného rozbití Jugoslávie, při právě probíhajícím a bohužel možná ne posledním dějství této tragédie, dějství, které lze nazvat uloupení Kosova?

Kdysi úspěšná, mírumilovná a přitom multinárodní země Jugoslávie byla rozcupována na kusy. Titův osobitý model socialismu, který byl západem více jak tolerován, přestal být tolerován s pádem železné opony. Stal se hrozbou životaschopné politické alternativy k středoevropskému „divokému“ kapitalismu tunelářů. Byl to režim, který byl stalinským gerontosocialismem dehonestován, který však po více jak třicet let dokázal, že vedle sebe žili v míru Srbové, Chorvati, Makedonci, Černohorci, Slovinci. Jugoslávie, kam naši otcové jezdívali na dovolenou, již neexistuje. Místo něj jsou tisíce hrobů bývalých občanů oné Jugoslávie. Ono „bratsko jedinstvo“ slova, na která bral Tito takový důraz, zní jen ve starých písních. V snad posledním dějství, je snaha srazit na kolena Srbsko a jeho hrdý národ.

Domnívám se, že pár řádek s odkazem na autora, jímž není nikdo jiný než československý prezident „osvoboditel“ Tomáš Garrigue Masaryk, pomůže se orientovat. I jeho sen o společném státě rozbili.

Rozdělení Kosova - německá tanková kolona KFOR, 1999

Masaryk charakterizoval vztah Srbů ke Kosově poli a Kosovu .

....Musíme se totiž vmyslet do poměrů tureckého pána a křesťanského sluhy, otroka, otroka politického a hospodářského. Snad jedna scéna ve vás vzbudí správnou představu o tamních poměrech.

Srbský vyšší důstojník mi vyprávěl, jak táhli na jih po dobití Kumanova : velký oddíl vojska přišel na Kosovo pole , a tu zpozoroval, že celý oddíl, aniž by mu bylo veleno, rázem jako na komando, každý muž a každý důstojník, smekli čepici, pokřižovali se, a jak mi můj zpravodaj velice názorně ukázal, našlapovali ve svých opánkách tak opatrně, tak tiš, aby nerušili spánek mrtvých, svých předků, kteří tu po staletí leží pohřbeni. A ne jeden z důstojníků, nýbrž mnoho jich většina mužstva, ronili tiché slzy...

Taková byla válečná nálada, v Srbsku, a to nálada celého národa.

Masaryk dále píše na straně 136 :

Poměr Srbů a Albánců je velice nepřátelský, neboť po staletí byl turecký tlak na Srby provozován Albánci. K tomuto faktu : od doby okupace Bosny a Hercegoviny, asi 1877- 8, vystěhovalo se 150.000 Srbů ze Starého Srbska (KOSOVA) a ze severní Makedonie do Srbska. Nebylo lehkým úkolem pro Srby, tyto lidi hospodářsky zaopatřovat a udržovat. Od 18. století se vystěhovalo půl milionu Srbů ze Starého Srbska (KOSOVA) a z Makedonie do Srbska. Tak velký byl tlak Albánců na Srby. Albánci oloupili Srby o půdu: Staré Srbsko tím způsobem bylo poalbánštěno. Toto hospodářské pozadí srbskoalbánské otázky velmi vysvětluje.

Záhřebský proces a otázka Srbska

Pánové ! 53 šibenic má být postaveno, to jsou justiční poměry až nadruské.: jak by bylo možné nemluvit zde o takovém případě? 53 obžalovaných – učitelé, duchovní, kupci: připočítáme-li rodiny – jsou to vesměs lidé staří – činí to 200 až 300 lidí...

Z knihy T.G. Masaryka „Slovanské problémy“ (1928), strana 140

Rakousko-uherská vláda, aby odvrátila pozornost od zabrání Bosny a Hercegoviny, obvinila Srby v Chorvatsku-Slavonii ze spiklenecké činnosti proti monarchii, přičemž zahraniční ministerstvo neváhalo užít padělků, zhotovených přímo rakousko-uherským velvyslanectvím v Bělehradě. Zahraničním ministrem byl tehdy baron Aehrenthal, vyslancem v Bělehradě hrabě Forgách, padělané doklady zhotovoval vyslanecký tajemník. Swientochowski, falešným svědkem a zároveň provokatérem (vyzyvačem k protirakouským a jiným podobným činům) byl Natič, vědeckou svou vážností měl obvinění podepřít vídeňský dějepisec Friedjung. Zatčeno bylo 53 Srbů (5.10. 1908), postižena tím měla býti svorná politika Srbů s Charváty v říši. (tzv. srbsko-charvátská koalice), křivě usvědčeno mělo býti Srbsko z podkopných rejdů proti monarchii – měla tedy býti hrozivě přiostřena otázka srbská.

Pro to si T.G. Masaryk umínil vše dopodrobna vyšetřiti a odhaliti, aby odvrátil neštěstí od srbských politiků v Rakousku-Uhersku a od Srbska. Úkol svůj po namáhavém osobním vyšetření věci provedl řečmi v delegacích i říšské radě, četnými články, brožurami (Tak zvaný velezrádný proces v Záhřebě. Praha 1909, Rakouská zahraniční politika a diplomacie, Praha 1911) a svědectvím v procesu vídeňském. Soudní procesy, které přičiněním Masarykovým se staly rakouské politice osudnými, byly tři: Tzv. velezrádný proces záhřebský proti 53 Srbům ( zahájený 5.3.1909), videňský proces Friedjungův (8.12.1909) na žalobu srbsko-charvátské koalice a bělehradský proces proti Vasičovi (22 a 23. 12.1910)

Oj Kosovo, Kosovo uzivo

Proč jsem přepsal tyto úryvky z Masarykova díla ? Protože chci poukázat na některé historické skutečnosti, které by jsme si my „pokračovatelé“ Masarykova Československa měli připomenout a uvědomit! Hrála a hraje německá politika svoji v historické minulosti, nedávné minulosti, ale i současnosti ?!

Proto , abych poukázal na opakující se dějinné lži, které byly a jsou opakovaně použity proti Srbsku a jeho národu.

Kdo a co hraje za podivnou hru okolo Kosova? Tady je pro nás národ, který ne téměř, ale doslova stejnou křivdu zažil na vlastní kůži v době Mnichovského diktátu, odpověď. Tragickou frašku na téma národního sebeurčení „menšiny“ jsme zažili také. Tehdy zbabělá demokratická Evropa si s námi zahrála. Režisérem byl německý kancléř, vedlejší úlohu hrál lord Runciman, herci Daladier, Mussolini, Chamberlain. Téměř ve stejných kostýmech, se stejnými texty o sebeurčení menšiny se podobní paňácové připravují uloupit suverénnímu svrchovanému státu Srbsku jeho území. Nikoli Sudety, dnes Kosovo.

Během „Hearings before the House International Relations Committee“ dne 1. ledna 1995 (Congressional Record, Washington D. C., GPO, 1995) prohlásil ministr zahraničních věci USA James Baker, že nejen Německo hrálo určující roli při eskalaci války na Balkáně, nýbrž také zdůraznil, že politika Slovinců a Chorvatů vyvolala v bývalé Jugoslávii občanskou válku.

1995 Andreas Zumach, nezávislý korespondent pro mezinárodní záležitosti OSN v Ženevě, ukázal na rozměry německé zahraniční politiky, které by měly zneklidňovat:

„Mezitím leží (...) k disposici informace, které poukazují na dlouhodobou strategii. Podle nich usilovala Německá zpravodajská služba (BND - Bundesnachrichtendienst) ve spolupráci s chorvatskou tajnou službou nejméně od osmdesátých let systematicky o zostření konfliktů mezi Záhřebem a Bělehradem. Částečně za využití kanálů a osob, které svou roli hrály už ve spolupráci nacistů a fašistické Ustaši a se kterými udržovala BND intenzivní spojení (Obdoba akce Gestapa VAMPIR, probihajici od let 1944 - 45 na území protektorátu Čechy a Morava a bezpochyby i na ostatních územích okupovaná Evropy těsně před jejich vyklizením nacistickými jednotkami - pozn. aut.). Kromě toho existují poukazy na mohutné dodávky zbraní v osmdesátých letech z německých zdrojů určené příjemcům v Chorvatsku. Zůstává otevřena pouze otázka, zdali se aktivity BND a dodávky zbraní děly s vědomím a podporou bonnské vlády. Koneckonců v té době (shodou okolností?) naléhal tehdejší německý ministr zahraničních věcí Genscher v telefonátech s chorvatským prezidentem Tudjmanem (které byly odposlechnuty americkou zpravodajskou službou) několikrát na vyhlášení nezávislosti Chorvatska.“

Andreas Zumach, “Die internationale Politik in Südeuropa hat versagt”, V: Bosnien-Herzegovina, Die Chancen einer gerechten Lösung. Frieden und Abrüstung, Leden 1995, str. 53

Dne 25. června 1991 vyhlásily Slovinsko a Chorvatsko svoji nezávislost, což vedlo definitivně k vypuknutí ozbrojeného konfliktu. KOSOVO je dnes pokračováním téhož.

Že je rukopis, argumentace a styl Mnichovského diktátu z roku 1938 stejný jako rukopis argumentace a styl dnešní Evropské unie k řešení statutu KOSOVA podobný ?! Nemýlíte se. ANO, má téměř stejného písaře !

Autor je bývalý poslanec a zástupce hejtmana Ústeckého kraje

                 
Obsah vydání       8. 1. 2008
8. 1. 2008 Dilema František  Duška
8. 1. 2008 Soud rozhodl, že Rathovo tvrzení o korupčních aktivitách ODS a Dalíka není nepravdivé
8. 1. 2008 Editor pořadu Newsnight: BBC případ dvou "diplomatů" vyhoštěných z Afghánistánu vyšetřuje Jan  Čulík
8. 1. 2008 Jsou nemocní simulanti a zaslouží trest? Petr  Wagner
8. 1. 2008 Životní minimum v České republice
8. 1. 2008 Klvaňa selhal na celé čáře: základnu odmítá 70% občanů
8. 1. 2008 Nekompetentní reforma zdravotnictví - systémový problém Jan  Čulík
8. 1. 2008 Poplatek za lékařskou péči je jen jedno z mnoha příkoří, které člověk utrpí
8. 1. 2008 Je možno chudým napomoci před "reformou zdravotnictví" použitím výjimečného legislativního prostředku? Vladislav  Černík
8. 1. 2008 Čin způsobující všeobecné ohrožení
8. 1. 2008 Vendelín Čtvrtek: Odložený happyend příběhu o zachráněném bezdomovci - část 2 Ivan  David
8. 1. 2008 Necítíme se ohroženi ze strany Íránu,
8. 1. 2008 Myšlenka dne: hlavně nespěchat
8. 1. 2008 Zaplaťte konstruktéry
8. 1. 2008 Problém je, že myšlení bolí Jiří  Vlasák
8. 1. 2008 Nezadržitelná změna ve světovém hospodářství, neboli O rostoucí kupní síle čínských firem Uwe  Ladwig
8. 1. 2008 Michael  Marčák
8. 1. 2008 Premiérův výrok dne (včerejšího)
8. 1. 2008 Češi vidí všechno negativně? Marek  Semerád
8. 1. 2008 Neprofesionalita nebo Profesionálové? Jan  Zeman
8. 1. 2008 BBC je zaprodaná vládě Michal  Vimmer
8. 1. 2008 Je BBC zaprodaná vládě? Jan  Čulík
8. 1. 2008 Konspirace, nebo zvídavost? Jiří  Jírovec
8. 1. 2008 Atentát na Bhuttovou vyšetřuje pákistánský inspektor, který řešil vraždu reporéra Wall Street Journal
8. 1. 2008 Benazir Bhutto -- sehrála pro ženy v muslimském světě přínosnou roli? Blanka  Nyklová
8. 1. 2008 Pár všivých drobných Zdeněk  Jemelík
8. 1. 2008 Vadí mně platby za děti, za pacienty v komatu
8. 1. 2008 Turecké hospodářství?
8. 1. 2008 Kampak? Vladimír  Holan
8. 1. 2008 Mnichov, tentokrát v Kosovu -- pokračování v dlouhodobé strategii Jaroslav  Foldyna
8. 1. 2008 Proč je veřejná diskuse kandidátů na prezidenta v ČR zbytečná Miloš  Dokulil
8. 1. 2008 Třeba se příště zastanou i vás Jan  Potměšil
8. 1. 2008 Ekonomický rozvoj na úkor chudých Jan  Mertl
8. 1. 2008 Stále otevřenější propojení ODS s krajní pravicí
8. 1. 2008 Jsme proti Ústavu, ale totalitu neobhajujeme! Stanislav  Křeček
8. 1. 2008 Kterak slečna Ridvanová panu Lévymu kšandy uřízla Ondřej  Čapek
30. 11. 2007 Jací jsme
4. 1. 2008 Jan Čulík, Knihy za ohradou
8. 1. 2008 "Ekologický" benzín s bioethanolem: perpetuum mobile zatím pouze finanční Václav  Procházka
7. 1. 2008 Postkomunismus, nebo postdemokracie? Petr  Schnur
8. 1. 2008 Britští vědci: Zemědělství není pouhým podnikáním
8. 1. 2008 Zaklínadlo trhu a nepružné zboží
8. 1. 2008 Jakub Železný v Událostech ve 22.30 nachází témata -- vydrží? Michal  Rusek
8. 1. 2008 Nová sexuální orientace: pedofilní kněz
8. 1. 2008 Průvodce šarí'ou - historický vývoj islámského práva Jan  Potměšil
8. 1. 2008 Čeští "Zelení" na fóru OSN -- skandální vystoupení Miroslav  Polreich
8. 1. 2008 Umění jako zločin, zločin jako umění Michael  Blail
8. 1. 2008 Krtek a prezident Pavel  Kopecký
8. 1. 2008 Bhuttová: Důkazy jsou pryč, za smrt si podle Mušarrafa mohla sama
7. 1. 2008 Dopisy Adolfu Hitlerovi doputovaly z Moskvy Richard  Seemann
7. 1. 2008 Víkend s Právem , ČT1 a TV Prima aneb nejen poplatky jsou príma Vladislav  Černík
7. 1. 2008 Komedie masopustní, aneb ať si to každý přebere jak chce Karel  Dolejší
7. 1. 2008 Vendelín Čtvrtek: Odložený happyend příběhu o zachráněném bezdomovci - část 1 Ivan  David
7. 1. 2008 Kořeny problémů dnešních rodin Hana  Mudrová
7. 1. 2008 Lesk a bída francouzsko-amerických vztahů a počátky americké "demokracie" Jana  Ridvanová
7. 1. 2008 Člověk jako výrobní faktor Jan  Mertl
7. 1. 2008 Jak pomoci ottawským bezdomovcům Miloš  Kaláb
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007

Slobodan Miloševič, Srbsko a válka v Kosovu RSS 2.0      Historie >
8. 1. 2008 Mnichov, tentokrát v Kosovu -- pokračování v dlouhodobé strategii Jaroslav  Foldyna
17. 12. 2007 Kosovo - európsky problém Matúš  Holý
10. 12. 2007 Kosovská evropská republika? Egon T. Lánský
23. 11. 2007 Samostatné Kosovo?   
18. 10. 2007 Ljubav za ljubav: Bývalý poslanec žádá spravedlnost pro Kosovo   
15. 3. 2007 Západ a jeho role při rozbití jugoslávské federace Daniel  Veselý
22. 11. 2006 Jak vyřešit budoucnost pro Kosovo, Abcházii a jižní Osetii? Jiří G. Müller
30. 10. 2006 Srbsko změnilo ústavu: Kosovo "nedílnou součástí Srbska"   
22. 9. 2006 Kosovo: Varianta Štěpána Kotrby? Pavel  Urban
26. 7. 2006 Kosovo bude špatnou ispirací Stanislav  Kliment
3. 4. 2006 Kosovo: Menšiny "většinové" společnosti Miroslav  Polreich
31. 3. 2006 Vyvraždění Židů v Kosovu - "one is plenty" Miroslav  Polreich
21. 3. 2006 Miloševič - válečný zločinec? Jan  Makovička
20. 3. 2006 Moderní tragikomedie Jiří  Jírovec
11. 3. 2006 Jak informovaly Britské listy o válce v Kosovu   

Mnichov 1938 RSS 2.0      Historie >
8. 1. 2008 Mnichov, tentokrát v Kosovu -- pokračování v dlouhodobé strategii Jaroslav  Foldyna
26. 10. 2007 Kdo v Brně zapomíná na oběti mnichovské dohody? Ivan  Sommer
18. 9. 2007 Rozhlas BBC o Mnichovu   
27. 8. 2007 Lepší Hitler než Habsburg Přemysl  Janýr
14. 2. 2007 O nás opět v Mnichově Oskar  Krejčí
26. 1. 2007 Československá výzbroj byla v době mnichovské krize skutečně dobrá   
18. 1. 2007 Byl únor 1948 nevyhnutelný? Otto  Drexler
29. 11. 2006 Bojovat se mělo! Petr  Wagner
28. 11. 2006 Proč se bojovat nemělo! Otto  Drexler
26. 9. 2006 Vynucené cesty - mnichovská zrada nebo úmysl? Lubomír  Molnár
21. 12. 2005 Nový rozpočet EU - odčinění Mnichova? Jan  Čulík
27. 7. 2005 Sudetoněmecká otázka Radomír  Luža
18. 3. 2005 Mníchov a jeho alternatívy Daniel  Šmihula
26. 5. 2004 Edvard Beneš - chycen v pasti mezinárodních vztahů Ondřej  Slačálek
29. 8. 2003 65. výročí mnichovského diktátu: Na řadě bylo Československo Věra  Olivová