Parilla pro agenturu AP dále uvedl, že v červenci Havana nabídla Washingtonu dialog na širší bázi a pomoc v boji proti terorismu a obchodu s drogami, jakožto i spolupráci v boji s přírodními katastrofami. Kubánský ministr zahraničí ale zároveň Obamovu administrativu odsoudil za to, že stále na dysfunkční blokádě trvá: „Od zvolení prezidenta Obamy nenastala žádná změna v implementaci ekonomického, hospodářského ani finančního embarga proti Kubě. Blokáda zůstává netknutá. Je to absurdní politika, jež způsobuje nedostatek a utrpení. Je to masové, flagrantní a systematické porušování lidských práv.“

Americká velvyslankyně v OSN Suzan Riceová naopak rozhodnutí americké vlády obhajovala: „Je velice chybné tvrdit, že americké sankce způsobují utrpení kubánského lidu. Spojené státy neuvalují žádné restrikce na humanitární pomoc Kubě. Ve skutečnosti Washington poskytuje Kubáncům humanitární podporu a je největším dodavatelem potravin na ostrov.“

Americká asociace pro zdraví ve světě v roce 1997 publikovala zprávu o dopadu ekonomického embarga na Kubánce s tím, že „(embargo) způsobuje signifikantní nárůst utrpení i úmrtí na Kubě“. Ve zprávě je uvedeno, že zde k humanitární katastrofě nedošlo díky tomu, že si kubánská vláda udržela dlouhodobou rozpočtovou podporu zdravotního systému. Blokáda kupříkladu zhoršila úroveň podvýživy a přispěla k nárůstu neurologických chorob mezi obyčejnými lidmi. Ke kritice embarga se dlouhodobě vyjadřuje řada institucí, namátkou Amnesty International, Human Rights Watch či lékařské periodikum Lancet.

Zdá se, že se ani v případě ekonomické strangulace Kuby neobjeví v Bílém domě náhlá pirueta. Avšak Barack Obama je v tomto postoji nebývale konzistentní. Splnil tedy alespoň jeden předvolební slib, ovšem nikoliv k jeho cti.