6. 4. 2011
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 4. 2011

Pocta pro českého spisovatele. Ovšem, pokud je Milan Kundera ještě českým spisovatelem?

Ve Francii dlouho očekávaná a několik měsíců avizovaná literární událost se v těchto dnech stala skutkem. Na pultech francouzských knihkupectví, a taktéž v ostatních frankofonních zemích, se objevil dvousvazkový komplet děl Milana Kundery.

To samo o sobě by nebylo nic tak pozoruhodného, kdyby se tak nestalo u Gallimardu, v prestižní edici La Bibliothèque de la Pléiade. Tato knihovna představuje skutečnou „plejádu“ evropských i světových autorů nejzvučnějších jmen, ale je vzácností vskutku nebývalou, aby se zde objevil spisovatel ještě žijící. V případě Milana Kundery se tak stalo.

Nechci to tvrdit s určitostí, ale nevybavuji si jiný takový případ. Snad jedině souborné dílo Clauda Lévi-Strausse vyšlo v roce 2009, doslova na poslední chvíli ještě za autorova dlouhého života. Skutečně se zdá, že spisovatelé jako Durasová, Queneau či Jorge Louis Borges patří k „nejmladší“ generaci slavné Plejády. Posledním autorem, který se v La Bibliothèque de la Pléiade objevil, byl Boris Vian (1920 až 1959). Jeho dílo vyšlo také ve dvousvazkovém kompletu, podobně jako romány a povídky Kunderovy.

Jak vlastně knihy v této edici vypadají a čím jsou pozoruhodné? Knihovna je otevřená nejenom beletristům či básníkům, ale obecně, dalo by se říci, všem velkým osobnostem, které po sobě zanechaly významné písemné dílo. Proto mezi spisovateli najdeme například i Karla Marxe nebo už zmíněného etnografa a etnologa Lévi-Strausse. Francouzi mají samozřejmě jistou protekci, ale to vůbec neznamená, že by se cti patřit mezi autory „Plejády“ dostalo všem francouzským spisovatelům. Například mezi nimi schází Romain Rolland, abychom uvedli jméno z nejnápadnějších v tomto ohledu.

A pokud jde o současníky, tak ti mohou psát sebevíce a posílat na trh každý rok novou novelu, a stejně se za života, s největší pravděpodobností, do Plejády nedostanou. Každý zkrátka, alespoň podle Gallimardu, není Milan Kundera.

Gallimardu patrně nelze jednoznačně přisoudit kádrování při výběru literátů, kterým se dostane cti patřit mezi vyvolené a na ty, jimž bude tato pocta odepřena. V knihovně Plejády najdeme kontroverzního Louise-Ferdinanda Célina, jehož padesát let uplynuvších od úmrtí si letos v červnu literární Francie nepochybně připomene. Stejně tak nechybí sympatizanti radikálních levicových proudů, Louis Aragon nebo Paul Éluard.

A jak vypadají knížky této slavné ediční řady po formální stránce? Jsou to svazky vázané v měkkých celokožených vazbách, které mají v zásadě čtyři barvy. Starší klasická díla autorů, jako byli osvícenci Voltaire, Rousseau, Diderot nebo i klasikové, Hugo, L. N. Tolstoj či Balzac nebo Sandová, jsou v tmavě zelené kůži. Autoři dvacátého století, Camus, Sartre, Hemingway, Nabokov, Yourcenarová, a nyní třeba Vian a Kundera dostávají vazby hnědé. Dávní filozofové čínští, řečtí a latinští mají kůži světle zelenou a na klasické dramatiky typu Racina či Moliéra zbyla barva červená. Kromě těchto knih patří do edice Plejád také některá encyklopedická a odborná díla. Například Dějiny hudby nebo Dějiny věd. Tyto práce mají rubínově zbarvené vazby zdobené ornamenty.

Všechny knihy jsou tištěné na vysoce kvalitním mírně nažloutlém papíru a písmo a linky na hřbetech kožených vazeb jsou z 24karátového zlata. Díky nesporné kvalitě tisku, papíru a vazby se cena každého svazku pohybuje v podstatě od 50 do 80 eur. Takže se jedná spíše o sběratelskou záležitost, neboť Plejády lákají především milovníky bibliofilií, i když není vyloučeno, že zdobí knihovny také docela pěkné řádky snobů. Většina knih z této edice je hodně obsáhlých. Výjimkou nejsou ani svazky dosahující téměř dvou tisíce stran. Každá kniha je opatřena průhlednou fólií a ještě zasazena do bílého papírového pouzdra.

                 
Obsah vydání       6. 4. 2011
6. 4. 2011 Drábek, Heger a vláda heparinových vrahů Petr  "Vlk"
6. 4. 2011 V moři nedaleko italského pobřeží se převrátila loď s uprchlíky
6. 4. 2011 Příspěvek na péči v sociální reformě způsobí chaos a komercionalizaci sociálních služeb Jiří  Hrebenar
6. 4. 2011 Pocta pro českého spisovatele. Ovšem, pokud je Milan Kundera ještě českým spisovatelem? Ivo  Šebestík
6. 4. 2011 Škárka, loajalita za peníze a novinářská etika
6. 4. 2011 Videozáznam z demonstrace, kterou média nechtěla ukázat! Martin  Dukát
1. 4. 2011 Michael  Marčák
6. 4. 2011 Jak EU a Česká republika "podporují" demokracii a lidská práva na Blízkém Východě Karel  Dolejší
6. 4. 2011 K diskusi o změně kapitalismu, neboli O darwinistickém marasmu Uwe  Ladwig
6. 4. 2011 Normalizovaný Monbiot aneb Náruč establishmentu otevřená Karel  Dolejší
6. 4. 2011 Strasti kolem E 10 aneb jak se v Německu zavádí zelené palivo Kay  Čejka
6. 4. 2011 Psaní pro pana ministra dopravy a rozumné lidi Jan  Sláma
6. 4. 2011 A je to tady. Eventuální vlastníci soukromých penzijních fondů si už brousí zuby. Jiří  Baťa
4. 4. 2011 Michael  Marčák
5. 4. 2011 Neomalený útok na Václava Moravce Jiří  Jírovec
5. 4. 2011 Pane ministře Drábku, nejsme lovnou zvěří a nenecháme se zahnat do rohu Jiří  Hrebenar
5. 4. 2011 Zuřivé reakce na film Václava Havla Odcházení, které vůbec nejsou o tom filmu Jan  Čulík
5. 4. 2011 Jsou vlády České republiky odborně na výši? Boris  Valníček
5. 4. 2011 Kolaps globalizace Chris  Hedges
5. 4. 2011 Člověk v tísni otevřeně přiznává dvojí metr ohledně přístupu k lidským právům Daniel  Veselý
5. 4. 2011 K Heydrichovu synovi: Žákovo prase a Čulíkova omluva Oldřich  Průša
5. 4. 2011 Duben 2011: Rozklad vlády Václava Klause Boris  Cvek
5. 4. 2011 7 x Japonsko: něco od roku 1995 tutlalo u svých atomových elektráren? Miloš  Dokulil
5. 4. 2011 Společnost, ať socialistická či kapitalistická, nesmí být založena na vládním vydírání Vladimír  Hejnic
4. 4. 2011 Prezident není váš kamarád Michal  Rubáš
4. 4. 2011 Pravdu nelze umlčet! Ať je jakákoliv! Jiří  Baťa
4. 4. 2011 Drábkova sociální reforma je protiústavní a odporuje mezinárodním normám Jiří  Hrebenar
4. 4. 2011 Místo jednoho štvavého článku denně by bylo záhodno hledat konstruktivní řešení Jaromír  Drábek
4. 4. 2011 Hra jako zrcadlo světa aneb o Havlovi a jeho odchodu (pardon, odcházení) Štěpán  Kotrba
4. 4. 2011 O státě, ve kterém bych nechtěl žít, neboli O chvále hnědých a rudých fašistů Uwe  Ladwig
4. 4. 2011 Oni, my a zánik Západu ve dvanácti obrazech
4. 4. 2011 Ve Finsku poklesla od 70. let úmrtnost na silnicích trojnásobně! Bohumil  Kartous
4. 4. 2011 Kaddáfí zahajuje diplomatickou ofenzívu
4. 4. 2011 Kritik izraelské ofenzívy v Gaze soudce Goldstone čelí židovskému hněvu a zpytuje svědomí Daniel  Veselý
8. 3. 2011 Hospodaření OSBL za únor 2011

Milan Kundera RSS 2.0      Historie >
6. 4. 2011 Pocta pro českého spisovatele. Ovšem, pokud je Milan Kundera ještě českým spisovatelem? Ivo  Šebestík
23. 10. 2009 O čem taky svědčí „případ Kundera“? Miloš  Dokulil
21. 10. 2009 Lidové noviny se dál snaží špinit Milana Kunderu Jan  Čulík
17. 8. 2009 Glorifikace autorského gesta Jakub  Češka
8. 6. 2009 The process which turned Milan Kundera into an informer Jakub  Češka
26. 5. 2009 Lze Kunderovo dílo považovat za postmoderní mystifikaci? Jan  Čulík
23. 5. 2009 Kunderovská hádanka: Kundera, Respekt a pohrdání   
10. 4. 2009 Kunderovi chybí úcta Pavel  Urban
8. 4. 2009 Kundera: Pokus o mělkou reflexi Pavel  Urban
2. 4. 2009 Rozhrnout oponu Josef  Švéda
1. 4. 2009 Smiešna vážnosť románopisca Milana Kunderu Igor  Daniš
16. 12. 2008 Západní nezájem o Českou republiku: Co se dá dělat? Jan  Čulík
2. 12. 2008 Je potřebný dialog různých verzí historické paměti Jiří  Holý
1. 12. 2008 Od Kundery k Zahradníčkovi a od Zahradníčka k historické paměti Jan  Makovička
27. 11. 2008 Od Kundery k historické paměti Jiří  Holý