Pozn. JČ: Toto přesně dělal československý komunistický stát lidem, kteří se mu znelíbili. Izrael by se měl stydět
Izraelský ministr kultury vyzval k odebrání občanství oscarovým izraelským režisérům filmu NAZA, dokumentu o masovém zabíjení civilistů v Gaze ze strany Izraele, a obvinil je ze „zrady státu“.
Film NAZA, který produkoval deník Guardian, nese název podle zkratky používané izraelskou zpravodajskou službou k označení počtu civilistů, u nichž se předpokládá, že zahynou při leteckém útoku na Gazu.
Ve filmu hovořili izraelští režiséři Yuval Abraham a Rachel Szor s 24 různými izraelskými informátory z armády či zpravodajských služeb, kteří popsali systémy zaměřování založené na umělé inteligenci, používané k bombardování
Režisér filmu NAZA po vítězství na benátském festivalu říká: „Je důležité, aby si tento film Izraelci zhlédli“ – video:
Chci to říci zcela jasně. Tato pravda byla zdokumentována a je známa už od prvního dne díky palestinským novinářům. Více než 200 z nich bylo v Gaze zabito Izraelem. Jejich hlasy byly umlčeny a popřeny. Věříme, že právě popírání zločinu přispívá k jeho přetrvávání. A proto je pro nás opravdu, opravdu obzvláště důležité, aby si tento film zhlédli Izraelci. Je to naše země, která se těchto zločinů dopouští, aby ho zhlédli Evropané, a zejména zde v Itálii, protože vaše vláda a německá vláda brání vyvíjení tlaku na Izrael, který by tomu mohl učinit přítrž, a aby ho zhlédli Američané, protože právě tato země financuje velkou část toho zabíjení.
Rodina ženy uvádí, že zemřela na následky zranění poté, co byla zasažena střelou do hlavy, zatímco seděla ve stanu poblíž Khan Younis
Těhotná palestinská žena v sobotu zemřela na následky zranění, která utrpěla poté, co ji izraelské síly jižně od Khan Younis střelily do hlavy, uvedla její rodina a zdravotníci. Útoky v celé Gaze si za posledních 48 hodin vyžádaly nejméně 10 obětí.
Žena jménem Iman Shalouf (27), která byla téměř v osmém měsíci těhotenství, seděla ve stanu své rodiny v oblasti al-Mawasi, když ji zasáhla izraelská střelba, uvedli záchranáři a svědci.
Pozn. red.: Tak bohužel se v září finanční příspěvky zastavily. Sebralo se 15k. Potřebujeme však každý měsíc příspěvky od čtenářů ve výši 90 000 Kč. Prosíme, máme-li vycházet, přispějte. Děkujeme.
Před válkou vedl 39letý Ahmed rušný život. Studoval doktorát v oboru ověřování faktů a měl tři zaměstnání: pracoval jako rozhlasový moderátor, redaktor místního webu zabývajícího se ověřováním faktů a výzkumník v akademickém centru. Říká, že se cítil „šťastný“, že mohl zajistit svou rodinu a zároveň se intelektuálně rozvíjet.
Válka však „naše životy úplně rozbila“, říká Ahmed. Zatímco dříve trávil hodiny ponořený do výzkumu, nyní tráví hodiny čekáním ve frontě na naplnění kanystrů s vodou nebo na použití toalety.
Brzy budeme na Zemi žít společně s bytostmi, které jsou mnohem, mnohem chytřejší než my
Je to také plně schopné navrhovat nové viry, proti kterým naše těla nemají žádnou obranu
Moderátor, pořad The World this Weekend, BBC Radio 4, neděle 13. září 2026, 13 hodin: Když „otec atomové bomby“ Robert Oppenheimer sledoval test Trinity, první jaderný výbuch, řekl, že si vzpomněl na verš z hinduistického písma: „Nyní jsem se stal smrtí, ničitelem světů.“ Něco podobného – směs úžasu, moci a strachu – tento týden ovládla technologické titány naší doby. Před sedmi dny varoval hlavní vědec společnosti Open AI, že modely umělé inteligence dosahují nadlidských schopností, pokud jde o pronikání do počítačových systémů a únik z nich. Myšlenka uhánět vpřed za každou cenu, napsal, se jeví jako absurdní, když si člověk uvědomí vážnost toho, co je v sázce. Tomuto varování z nejvyšších míst dodalo na vážnosti několik příspěvků na sociálních sítích.. Nejprve tento od výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxena z úterý.
Moderátorka, Channel 4 News, neděle 13. září 2026: Zatímco šéfové firem zabývajících se umělou inteligencí podporují výzvy k zpomalení vývoje uprostřed alarmujících varování, Donald Trump tyto obavy bagatelizuje slovy: „Kdo zvítězí v oblasti umělé inteligence, ten zvítězí.“
Dobrý večer. V ojedinělém projevu jednoty podpořili rivalové Elon Musk a Sam Altman výzvu zakladatele společnosti Anthropic ke zpomalení tempa vývoje. Stalo se tak v návaznosti na sérii alarmujících varování od výzkumníků v oblasti umělé inteligence, z nichž jeden uvedl, že existuje velká šance, že bychom všichni mohli v blízké budoucnosti zemřít.
Donald Trump s tím však zřejmě nesouhlasí. Na improvizované tiskové konferenci v Irsku dnes odpoledne zopakoval svůj názor, že Amerika je v závodě o umělou inteligenci napřed a zastavení by prospělo pouze Číně. Co by se tedy mělo a mohlo udělat v oblasti umělé inteligence? A existuje nějaká šance na globální dohodu?
Elon Musk a Sam Altman z OpenAI se připojili k výzvě šéfa společnosti Anthropic, aby se zpomalilo tempo vývoje umělé inteligence. Dario Omode v eseji varoval, že umělá inteligence od léta pokročila drasticky rychleji a mohla by ovládnout roj schopný převzít kontrolu nad internetem během 6 až 12 měsíců. Navrhl třídílný plán, jak tento vývoj zpomalit. Nemá však podporu prezidenta Trumpa, který prohlásil, že USA vedou nad Čínou, a chce, aby to tak zůstalo. Ria Chatterjee se zamýšlí nad tím, jak moc bychom se měli obávat.
Ruský vůdce pokračuje ve své nekonečné válce – a každý den je zločinem proti lidskosti. Západní demokracie nemohou jen nečinně přihlížet, varuje Simon Tisdall
Ukrajinský lid čelí pekelné zimě. Rusko, které utrpělo porážku na bojišti, zintenzivňuje systematické, každodenní útoky na civilisty, jejich domovy, školy, nemocnice, pracoviště a životně důležitou infrastrukturu, která udržuje lidský život. Vlna za vlnou děsivých denních útoků balistickými raketami a bezpilotními letouny na Kyjev a další města ničí distribuční centra supermarketů, farmaceutická a zdravotnická zařízení, logistická centra a sklady. Výsledkem je prudce stoupající počet civilních obětí a rostoucí nedostatek potravin a dalších nezbytných potřeb. S blížící se mrazivou zimou se Rusko opět pokusí vyhodit do vzduchu ukrajinské vodovodní sítě a rozvodnou síť, čímž odřízne miliony lidí od elektřiny. To je Vladimírová Putinova verze „temnoty v poledne“. Raději by všechny zabil, než aby přiznal, že prohrál.
Ukrajinské železnice uvádějí, že bývalý britský premiér a David Petraeus překročili hranici do Polska krátce před útokem dronu poblíž hranic
Vlak, ve kterém cestovali Boris Johnson a bývalý šéf CIA David Petraeus, mohl být cílem ruského útoku dronem, který zasáhl lokomotivu poblíž polsko-ukrajinské hranice, uvádějí Ukrajinské železnice.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha popsal útok jako „Putinův teror, který klepe přímo na dveře EU a NATO“.
Noční útoky po celé Ukrajině, při nichž bylo nasazeno více než 450 ruských dronů a raket, si vyžádaly nejméně šest mrtvých a přes 40 zraněných. Ukrajinské letectvo uvedlo, že zachytilo 405 dronů a čtyři rakety.
Zvláště silně zasažena byla západní Ukrajina, která je obvykle klidnější než Kyjev nebo východní frontové zóny.
Útoky vyvolaly poplachy před leteckým útokem v Polsku, které hraničí se západní Ukrajinou.
Ukrajinské a polské úřady uvedly, že byl zasažen také nákladní vůz, který se nacházel méně než kilometr od hraničního přechodu Dorohusk-Jahodyn mezi oběma zeměmi.
Zatímco fašisté protestují v britských přístavech a šíří nesmysly a jed na internetu, stále méně lidí má nadhled nebo analytické nástroje, aby jim dokázalo čelit
Představte si to. Zcela náhodou se vám ve vašem feedu na TikToku objeví záběry fašistů, kteří se nedávno zúčastnili velmi organizovaných demonstrací síly v Doveru a Portsmouthu (a ve středu před londýnskými kancelářemi deníku Daily Mail, kde požadovali nový dům pro matku svého vůdce Daniela „Tomma“ Thomase). Dokud tyto záběry upoutávají vaši pozornost, vidíte a slyšíte útržky vysvětlení, ale pak, jako obvykle, přejedete dál k někomu, kdo skáče z vysoké budovy, k rvačce v londýnském metru nebo k psovi předvádějícímu triky., varuje John Harris.
Jen klarinet se rozezněl – já četl dopis poslední u řeky touhy slepých těl, jež poezii uvězní i nekonečné – věčné sny, kde Bůh mne nikdy neviní i tam, kde kráter bezedný poslední větu vysloví.
Jak informujeme zde na jiném místě, ve středu 23. září od 16 hodin středoevropského času bude na Glasgow University přednáška Kláry Kudlové a Michelle Woods o recepci některých Čapkových děl v anglosaském prostředí. Bude to v angličtině a bude to přístupné i online. Kdo má zájem, můžete se k účasti na této přednášce registrovat.
Dr. Klára Kudlová cestuje do Skotska, protože tam bude především dělat výzkum o milovaném skotském básníku Edwinu Muirovi. Napadlo mě, že ji upozorním na článek, který o svých zkušenostech s Edwinem Muirem napsal můj otec, dr. Jan Čulík senior (1925-1995), který ho v Praze v letech 1945-1948 znal a chodil na jeho přednášky. Jde o přednášku, kterou můj otec přednesl v Glasgow na konferenci Scotland and the Slavs v roce 1990 a která posléze vyšla ve sborníku, věnovaném této konferenci.
Než jsem článek poslal Kláře Kudlové, znovu jsem si ho po letech přečetl.
Tento článek byl původně publikován ve sborníku Scotland and the Slavs: Selected Papers from the Glasgow '90 East-West Forum, Nottingham, Anglie: Astra Press, 1993.
Edwin Muir strávil krátce po válce tři roky v Praze jako profesor na Karlově univerzitě a jako ředitel Britské rady (British Council). Měl jsem tu čest být jeho žákem. Rozhodně patřil k těm vyrovnaným osobnostem, jejichž vliv jsem hluboce pociťoval nejen v letech svého formování, ale i mnohem později.
Rok 1945 byl pro Československo přelomovým rokem. Pro naši zemi válka skončila 5. května, ale americké armádě nebylo dovoleno vstoupit do hlavního města, protože generál Eisenhower se obával, že rychlý postup Američanů by mohl rozhněvat Stalina. Bylo dohodnuto, že Prahu osvobodí Rusové. 9. května se sovětští vojáci po dlouhém pochodu z Berlína konečně objevili v Praze. Takzvané Pražské povstání začalo 5. května 1945. Nepokoje trvaly několik dní a poté utichly, jak se Němci postupně stahovali z města.
This paper was originally published in the volume Scotland and the Slavs: Selected Papers from the Glasgow '90 East-West Forum, Nottingham, England : Astra Press, 1993..
Edwin Muir spent three years in Prague shortly after the war
as a professor at Charles University and as director of the British Council. I
had the honour to be his pupil. He certainly belonged among those serene
personalities whose influence I deeply felt not only in my formative years, but
even much later.
1945 was a watershed year for Czechoslovakia. For our
country, the war ended on 5th of May, but the American army was not permitted
to enter the capital because General Eisenhower was afraid that a swift advance
by the Americans would antagonize Stalin. It had been agreed that Prague would
be liberated by the Russians. On the 9th of May, the Soviet soldiers finally
appeared in Prague after a long march from Berlin. What was called the Prague
Uprising started on 5th of May 1945. The turmoil lasted for a few days and then
subsided as the Germans gradually withdrew from the city.
Stál dlouho nad dírou a všiml si, že její
okraj se jakoby neposouvá. Jen on byl každý den jakoby o něco blíž. Začal
ustupovat. Tím se však díra nezmenšila. Objevila se za ním. Někdy tam byl sám,
jindy se zdálo, že je tam ještě někdo. Několikrát se tak vrátil na původní
místo. Vždycky tam našel jen vlastní stopu. Přestal proto věřit vzdálenosti.
Kateřina
Šafaříková dnes v první půlhodině nedělní debaty, tzv. odborné části,
na České televizi, argumentovala, že vzestup AfD v Německu může znamenat, že centrální
vláda v Berlíně bude chtít omezit unijní platby do východní Evropy. Co ale
vlastně dělat? Zmínila, že Němci chtějí, aby konečně mohli mít němectví spojeno
s něčím pozitivním, ne holokaustem. Je tohle to řešení? Zmínila také
migraci a ekonomiku.
Koncem července nám náhle přispělo částkami několik čtenářů, takže jsme mohli zaplatit naše přispěvatele trochu zbylo ještě na srpen. DĚKUJEME. V srpnu bohužel finanční příspěvky nedosáhly onoho minima cca 90 000 Kč měsíčně, které potřebujeme. (Opět nám jeden velký dárce věnoval 25 000 Kč., děkujeme!)
(Napadá
mi, že se radikálně mění postoj velké části českého obyvatelstva a
humanistické a kritické přístupy Britských listů jsou jim už cizí. Je to
zvláštní, kam se to sune a proč. Máme BL přestat po třiceti letech
vydávat, anebo naopak zintenzívnit své síly? JČ)
Apelujeme na čtenáře, aby přispívali měsíčně alespoň částkou
300 Kč. (Nemůžeme spoléhat na pravidelné dary od velkých dárců, jimž
jsme ale nesmírně vděčni!) Děkujeme!!
Finančních příspěvků od čtenářů si nesmírně vážíme, víme velice dobře, jak špatně na tom mnozí občané v ČR jsou. A neomlouvejte se, že přispíváte (údajně) málo, vážíme si každé koruny.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v
pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa
banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917
Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na
adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na
adresu redakce@blisty.cz.
Jako v České republice oficiálně
registrovaný spolek (občanské sdružení) poskytujeme potvrzení o přijetí
příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.
Německý velkoobchodní řetězec Metro, jehož největším akcionářem je český energetický a mediální oligarcha Daniel Křetínský, expanduje v Rusku.
„Metro mění svou strategii v Rusku,“ napsal 10. září český online zpravodajský portál Seznam Zprávy (SZ) s tím, že „ruský trh je pro řetězec důležitým zdrojem příjmů“.
Metro, které v Rusku provozuje stovky prodejen, hodlá podporovat své místní franšízy v Rusku, informoval SZ s tím, že kromě velkých prodejen ovládá i menší franšízové prodejny Fasol.
Americké ministerstvo spravedlnosti vyslalo agenty FBI do bytů novinářů, aby doručili předvolání, a v alespoň jednom případě předložilo příkaz k zabavení zařízení. Pentagon propustil šéfredaktora a vydavatele svého tradičně nezávislého deníku Stars and Stripes a zablokoval přístup dalším novinářům, kteří odmítli podepsat prohlášení omezující jejich zpravodajství.
Regulační orgány využívají svých pravomocí k vyvíjení tlaku na mediální organizace ohledně jejich obsahu. Vláda odebrala finanční prostředky veřejnoprávní televizi a rozhlasu. Prezident Trump, rozzlobený kvůli reportážím, které se mu nelíbí, zažaloval významné zpravodajské organizace a Bílý dům převzal kontrolu nad dříve nezávislou skupinou novinářů, která sleduje prezidenta, a rozhoduje, která média se mohou účastnit.
Tento incident je nejnovějším příkladem, který vyvolává otázky ohledně schopnosti či ochoty Izraele zastavit násilné osadníky na okupovaném území
Izraelský voják postřelil palestinského muže a zranil ho do nohy, když osadníci provokovali vesničany tím, že pásli dobytek na pozemcích patřících Palestincům ve městě Faqqua na okupovaném Západním břehu.
Svědci uvedli, že skupina izraelských osadníků vstoupila do této oblasti se svým dobytkem, což přimělo obyvatele, aby se je pokusili zastavit. Následně zasáhly izraelské síly a podle mužů přítomných na místě zahájily palbu na palestinské obyvatele. Jeden z nich postřelil Qassema Hussama, Palestince ve věku kolem 35 let, a zranil ho do nohy.
Eskalace Húsiů uvrhla Trumpa do dilematu v polovině volebního období
Ozbrojení členové Íránem podporované Húsiovské milice se účastní demonstrací proti USA a Izraeli. Navzdory prudkým izraelským útokům na Húsiovské cíle v Jemenu milice pokračuje v ostřelování Izraele.
Postup Húsiů nutí Trumpa k rozhodnutí. Musí Amerika chránit své spojence a globální obchodní cesty, nebo Trump dodrží svůj slib, že USA udrží mimo nové války?
Ženy vysvětlují, že se bojí podat trestní oznámení za znásilnění, protože se obávají, že by jim byla zamítnuta žádost o azyl
Ženy žádající o azyl hlásí znásilnění a sexuální napadení ze strany britských mužů, ale mnoho z nich uvádí, že se bojí zahájit trestní stíhání.
Jejich hlasy jsou zřídka slyšet, ale některé z nich promluvily v době, kdy krajní pravice zesiluje rétoriku o endemickém znásilňování anglických žen a dívek muži žádajícími o azyl v „bojeschopném věku“.
Bojový pokřik krajně pravicového agitátora Daniela Thomase, známého jako Danny Tommo, kterým minulý víkend motivoval své stoupence v černých kuklách, když protestovali proti příjezdu žadatelů o azyl do Doveru a Portsmouthu, se soustředil téměř výlučně na nepodložená tvrzení o údajně rozšířeném znásilňování páchaném žadateli o azyl.
V příspěvku na sociálních sítích navrhl Dario Amodei plán zahrnující hodnocení systémů umělé inteligence ze strany nezávislých subjektů
Generální ředitel společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic v sobotu vydal nový apel na odvětví AI, aby „zpomalilo“, a nabídl třídílný plán, jak toho dosáhnout, přičemž uvedl, že jeho společnost se „jednostranně“ zaváže k prvnímu z těchto kroků.
V příspěvku na sociálních sítích Dario Amodei sdílel odkaz na esej s názvem „We Must Pace the Frontier“, v níž popsal, jak společnost Anthropic poskytne „nezávislým hodnotitelům trvalý přístup k našim systémům na úrovni zaměstnanců, aby mohli ověřovat dodržování našich bezpečnostních opatření, hlásit incidenty a posuzovat soulad modelů během tréninku“.
We Must Pace the Frontier: I’ve written a new essay on why the AI industry should slow down, with a three-part plan for doing so.
Anthropic is unilaterally committing to the first of these steps. We’ll provide third-party evaluators with permanent, employee-level access to our…
Indický duchovní učitel Jiddu Krishnamurti kdysi přirovnal lidský mozek k počítači. Nebyla to samozřejmě předpověď dnešní umělé inteligence.
Přesto jeho úvahy o počítačích působí s odstupem času pozoruhodně prorocky.
Varoval před možností, že člověk jednou začne postupně přenechávat počítačům stále větší část svého rozhodování a že se technologie, kterou jsme vytvořili jako nástroj, může stát něčím, co začne určovat podobu našeho života.
Dnes jsme k takové situací mnohem blíž, než bychom si ještě před několika lety dokázali představit.
Mnohými obávaná reorganizace Filozofické
fakulty Univerzity Karlovy prošla. Strach o budoucnost tuzemských humanitních
věd tak znovu nevyústil v reálné zlepšení. Navzdory truchlivým ozvěnám
můžeme očekávat další podobné změny. Jaké z toho plyne ponaučení?
Andrej Babiš překvapený – tentokrát tím, že děti berou kratom
Andrej Babiš je tentokrát rozhořčený kvůli
kratomu. Označil ho za „dětskou drogu“ a „hnus“ a prohlásil, že nedovolí, aby
kvůli němu umíraly děti.
Člověk by při tom mohl nabýt dojmu, že
problém s kratomem se objevil až nyní. Jenže tak to rozhodně není. O jeho
užívání, zdravotních rizicích i možném vzniku závislosti se mluví už řadu let.
Česká republika se ostatně rozhodla problém řešit už loni, kdy kratom a
kratomový extrakt zařadila mezi takzvané psychomodulační látky.
Teď ale přichází další zpřísnění. Vláda
chce mimo jiné zvýšit minimální věk pro nákup z 18 na 21 let, zakázat
internetový prodej, dát obcím větší možnosti regulovat prodejny a současně
zavést spotřební daň a vyšší sazbu DPH.
Moderátor, Channel 4 News, sobota 12. září 2026: Dva kryptomiliardáři, dva příspěvky v celkové výši 72 milionů liber – největší v britské politické historii. Pomůže to Nigelu Farageovi v prosazení své strany Reform UK, nebo se to u voličů obrátí proti němu?
Dobrý večer. Byl to mimořádný dar zabalený do vzdoru. Jen několik dní poté, co londýnská policie rozšířila vyšetřování financování strany Reform UK, daroval kryptomiliardář Ben Delo straně Nigela Farageho 1 milion liber za každý měsíc zbývající do konání příštích parlamentních voleb. To je úctyhodných 36 milionů. Aby nezůstal pozadu, přidal se i Christopher Harborn, kryptomiliardář stojící za kontroverzním osobním darem pro Farageho ve výši 5 milionů liber, a to rovněž částkou 36 milionů liber. Celková částka je zhruba čtyřikrát vyšší než to, co letos dohromady obdrželi labouristé a konzervativci. Zlatí tedy tyto peníze cestu k vítězství, nebo by mohly urychlit přijetí legislativy, která by omezila objem finančních příspěvků?
Poslanci a aktivisté bojující proti korupci vyzvali k zavedení stropu pro politické dary poté, co dva kryptomiliardáři věnovalstraně Reform UK 72 milionů liber za méně než 24 hodin. Dolní sněmovna již podpořila opatření omezující zahraniční dary na 100 000 liber, někteří poslanci však tvrdí, že k zabránění ovlivňování příštích voleb jsou nutné přísnější kontroly. Předseda strany Reform Nigel Farage uvedl, že ho dary od Christophera Harborna a Bena Dileho hluboce dojaly. Keme Nzerem přináší tuto reportáž:
Českým médií a českou společností vládnou zbrojařští oligarchové. V Británii jsou to miliardáří obchodující pochybných způsobem s kryptoměnami - a také se zbraněmi
Carole Cadwalladr:
Kryptoměnový průmysl si právě koupil Británii. Oligarchové Ben Delo a Christopher Harborne KAŽDÝ dali ultrapravicové britské straně Reform UK 36 milionů liber, tedy celkem 2,016 miliardy Kč. Labour to strašně podělala. Nezavedli regulaci, když k tomu měli příležitost. Tohle je amerikanizace britské politiky.
Labour has so badly fucked up. It failed to regulate when it had the chance. This is the Americanisation of UK politics.
Kryptoměnový miliardář Christopher Harborne daroval ultrapravicové straně Reform UK 36 milionů liber, hned poté, co tutéž částku jí věnoval miliardář Bea Delo. Ben Delo byl v USA odsouzen za nezavedení adekvátních kontrolních mechanismů proti praní špinavých peněz, ale Trump mu udělil milost
Tyto příspěvky představují společně největší dary poskytnuté britské politické straně a pravděpodobně zesílí v Británii volání po zavedení stropu pro politické dary. Pozdě.
Vzhledem k tomu, že model OpenAI vyřešil Millennium Prize Problem, který desítky let trápil odborníky, mnozí jsou šokováni tempem změn
Byl to týden, který matematiky doslova zaskočil. Hned po sérii případů, kdy umělá inteligence posunula obor vpřed, oznámila společnost OpenAI významný úspěch: její nejnovější model umělé inteligence vyřešil problém s miléniovou cenou, hádanku s odměnou 1 milion dolarů, která po desetiletí vzdorovala lidskému mozku.
Tento úspěch se jen málo podobal tomu, jak se matematické problémy obvykle řeší. Soukromá společnost s hodnotou téměř bilionu dolarů nasadila na řešení tohoto problému 10 000 agentů – systémů umělé inteligence, které autonomně plní úkoly. Náklady se odhadovaly na 15 milionů dolarů.
Společnost Anthropic rovněž zjistila, že hackeři využili umělou inteligenci při útocích na cíle v ukrajinské vládě, armádě a diplomatických kruzích.
Malý tým pravděpodobně nezávislých vývojářů v Rusku využil AI chatbota Claude k vývoji softwaru pro autonomní roj útočných dronů typu „kamikadze“ s pohledem z první osoby, včetně terminálního navádění, výběru cílů a koordinace mezi více letadly, uvádí společnost Anthropic, která Clauda vyvinula. Ve 154stránkové zprávě popisující, jak zlovolní aktéři využili systém umělé inteligence Claude k státem podporovaným sledovacím a propagandistickým operacím, společnost Anthropic uvedla, že roj dronů byl naprogramován tak, aby si sám vybíral cíle a narazil do nich za účelem výbuchu, aniž by konečné rozhodnutí učinil člověk. Při programování si tým nezávislých vývojářů opakovaně vybíral jako cíl lokalitu v ukrajinské Doněcké oblasti a pomocí VPN obcházel geografická omezení společnosti Anthropic. Malé drony se staly klíčovou zbraní ve válce na Ukrajině.
Havárie, která způsobila zrušení tisíců letů, byla způsobena zadáním „chybných“ letových údajů do systému
Výpadek řízení letového provozu, který v úterý a ve středu tento týden způsobil zrušení tisíců letů po celém Spojeném království a znemožnil Janu Čulíkovi cestu do Prahy, byl způsoben tím, že vojenské letadlo zadalo do systému „falešné“ letové údaje.
Postihlo to stovky tisíc cestujících poté, co bylo v úterý zrušeno více než 2 000 letů, když systém používaný britskými Národními službami letového provozu (Nats) na čtyři hodiny přestal fungovat.
Zdá se, že místní velitelé ruské armády lžou o stavu ruské fronty svým nadřízeným a ti pak lžou Putinovi. A ukrajinská armáda zatajuje svou protiruskou ofenzívu, aby se to k Putinovi nedostalo! O tom hovořil expert deníku Daily Telegraph:
Překlad:
Proč Vladimir Putin oznámil významné vojenské vítězství, k němuž ve skutečnosti nikdy nedošlo? Na konci minulého měsíce přišel ruský prezident s odvážným tvrzením. Jeho jednotky prý dobyly ukrajinské město Sviatohirsk. Putin, který tvrdil, že má poměrně objektivní přehled o situaci na frontě, sdělil světu, že město padlo do rukou moskevských sil právě den předtím.
Teď jsem si uvědomil, že mám unikátní záznam nárazu do obou budov. Tady je popis a odkaz:
Můj dnes již mrtvý bratr, který žil na Martha's Vineyard, na ostrově poblíž Bostonu, měl českého kamaráda, jenž se poprvé vydal na návštěvu New Yorku a natáčel si svůj výlet na tehdejší VHS kameru.
Když vjížděl do tunelu na Manhattan, ani si nevšiml, že natočil náraz prvního letadla do dvojiček.
Když vyjel z tunelu, byl překvapen, že budova už hoří. Ale náhle nad jeho hlavou proletělo druhé letadlo a prásklo do budovy.
Můj bratr si od něj zkopíroval celý záznam a já jsem po jeho smrti záznam zdědil.
Myslím, že český turista celý záznam prodal nějaké americké televizní společnosti a ta ho pořád drží v trezoru. Tady se nechte vyděsit:
Moderátor, Channel 4 News, pátek 11. září 2026, 19 hodin: V době, kdy Donald Trump udržuje Ameriku v éře nekonečných válek, dosáhli povstalci z hnutí Húsiú v Jemenu, podporovaní Íránem, významného strategického úspěchu. Militantní skupiny tvrdí, že převzaly kontrolu nad ostrovem u vstupu do Rudého moře, což by je dostalo do dosahu jedné z nejdůležitějších námořních tras na světě. Náš zahraniční korespondent Secunder Khermani přináší reportáž.
Moderátor, Channel 4 News, čtvrtek 10. září 2026, 19 hodin: Před něco málo přes čtyřmi lety se muž s nožem pokusil zavraždit spisovatele Salmana Rushdieho. Ten přežil a jeho útočník byl odsouzen k 25 letům vězení. Nyní vznikl o tomto útoku film s názvem „Knife: The Attempted Murder of Salman Rushdie“. Setkal jsem se s ním a s jeho manželkou Elizou, abych se dozvěděl více o tom, proč chtěli natočit tak intimní film. Upozorňuji, že tato reportáž obsahuje záběry, které by na vás mohly působit děsivě. Je to mimořádně intimní film.
Už delší dobu si uvědomuji neuvěřitelnou ignoranci české veřejnosti
v naprosto klíčovém přerodu nacistického Německa v demokratické
západní Německo. Kvůli tomu jsem se před rokem pustil do četby knihy Germany
Since 1945 (Bloomsbury Academic 2022), která snad dává aspoň základní přehled.
Pokračovat bych chtěl životopisem Konrada Adenauera. Téma je dnes velmi
aktuální podle mě i v souvislosti se vzestupem AfD v Německu a
otázkami kolem německé identity.
„Česko vymírá a migrace tento propad zdaleka nestačí vykrýt. Za první pololetí letošního roku jsme přirozeně přišli o více než 21 tisíc obyvatel, přičemž přistěhovalci dokázali smazat jen 42 procent této ztráty. Pro náš pracovní trh i pro hospodaření veřejných rozpočtů se jedná o časovanou bombu, která vybuchne nejpozději za dvě dekády," říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
1) Divím se, že se všichni diví a chytají za hlavu nad tou hrůzou. AfD měla preference nad 40%, dostala nad 40%. Dopadlo to tak, jak bylo už velmi dlouho jasné, že to dopadne. Divit se máme nečekanému, nikoli čekanému.
2) Občas čtu komentáře, že tohle je konec Německa atd. Není.
Vibehacking je prý fenomén. Podle reportu Anthropicu zadáte cíl, AI nastuduje prostředí, napíše a spustí skripty, vyhodnotí výsledky a pokračuje. Zakázka: vykrást firmu, odrbat lidi…
- Útočníci spojovaní se ShinyHunters po průniku k dodavateli softwaru získali za přibližně 34 hodin přes 2 100 sad přístupových tokenů pro více než 40 firemních prostředí. Téměř všechnu práci podle Anthropicu provedli AI agenti.
V roce 2001 jsem George W. Bushe nesnášel. Nešlo o běžnou novinářskou antipatii k politikovi, jehož program člověku nevoní. Bush mě rozčiloval téměř fyzicky. Jeho způsob mluvy, jeho náboženská jistota, texaská stylizace, jednoduché dělení světa na dobro a zlo, lidé kolem něj, kteří působili, jako by Pentagon byl nejen ministerstvem obrany, ale také velmi účinným nástrojem zahraniční pedagogiky. Po 11. září se k tomu přidal strach. Ne strach z Bushe jako nějakého fašisty, jak se tehdy rádo přehánělo, ale strach z člověka, který má ohromnou vojenskou moc a zároveň vypadá naprosto přesvědčeně, že ví, na které straně stojí Bůh.
Novináři o sobě rádi říkají, že píší první verzi dějin. Dne 11. září 2001 to tentokrát nebyla profesní samolibost. Americké televize skutečně psaly první verzi dějin přímo před očima publika a dělaly to většinou pozoruhodně dobře. Moderátoři nevěděli, co přijde za pět minut, reportéři stáli pod mrakodrapy, které ještě před chvílí považovali za kulisu svého pracovního dne, a kamery ukazovaly druhé letadlo v okamžiku, kdy narazilo do jižní věže. Nebyl scénář, nebyla tisková konference, nebyl poradce prezidenta, který by předem vysvětlil, co si o tom má člověk myslet. Média musela jednoduše dělat žurnalistiku.
A právě proto je tak zajímavé sledovat, co se s nimi stalo potom, když už tiskové konference přišly.
Když Britské listy 11. září 2006 zveřejnily text britského novináře Jasona Burkeho pod titulkem „Al Kajda je v úpadku", nebyla to předpověď, která by po dvaceti letech působila směšně. Naopak. Pokud pod Al-Káidou rozumíme organizaci vedenou Usámou bin Ládinem, která měla výcvikové tábory v Afghánistánu, relativně soudržné mezinárodní vedení a byla schopna několik let připravovat operaci rozsahu 11. září, pak skutečně začala po roce 2001 slábnout. Americká a spojenecká vojenská a zpravodajská operace jí zničila velkou část infrastruktury, zabila či zajala mnoho klíčových lidí a dramaticky omezila její schopnost připravovat podobně komplexní operace. https://legacy.blisty.cz/art/30232.html
Při útocích 11. září zahynulo 2 977 lidí, nepočítáme-li devatenáct únosců. Toto číslo známe přesně. U válek, které následovaly, už podobná přesnost neexistuje. Projekt Costs of War při Brownově univerzitě, který se jejich lidskými a ekonomickými náklady zabývá od roku 2010, v současnosti odhaduje, že v hlavních konfliktech spojených s americkou reakcí po 11. září zemřelo následkem přímého válečného násilí přibližně 905 000 až 940 000 lidí. Z toho bylo nejméně 408 749 a podle některých aktualizovaných souborů až přibližně 432 000 civilistů. Do celkového počtu ovšem patří také vojáci Spojených států a jejich spojenců, místní bezpečnostní síly, povstalci, členové teroristických organizací, kontraktoři, novináři a humanitární pracovníci.
První dvacítka vězňů dorazila na americkou základnu v Guantánamu 11. ledna 2002, přesně čtyři měsíce po útocích na New York a Washington. Na fotografiích měli oranžové kombinézy, pouta, masky přes obličej a zatemněné brýle; byli vedeni do provizorního Camp X-Ray, jehož klece z drátěného pletiva se záhy staly jedním z nejznámějších obrazů „války proti teroru". Samotná volba Guantánama nebyla náhodná. Americká vláda vycházela z právního předpokladu, že umístění zahraničních zajatců na základně na Kubě omezí možnost amerických federálních soudů přezkoumávat jejich zadržování. Během následujících let Nejvyšší soud tuto představu postupně rozebral, ale mezitím už vzniklo něco podstatně většího než jedna věznice: celý paralelní systém pro lidi, které Spojené státy považovaly za příliš nebezpečné pro propuštění, ale často zároveň za příliš právně problematické pro obyčejný trestní proces.
George W. Bush podepsal USA PATRIOT Act 26. října 2001, pouhých pětačtyřicet dní po útocích na New York a Washington. V Oválné pracovně se tehdy samozřejmě neříkalo, že Spojené státy budují nový stát dohledu. Prezident mluvil o nástrojích, které policie a zpravodajské služby potřebují, aby zabránily dalšímu masakru, a ujišťoval, že ústavní práva Američanů zůstávají chráněna. V atmosféře října 2001 to byla politicky téměř neporazitelná kombinace: tři tisíce mrtvých, země čekající další útok a zákon, který se dokonce jmenoval PATRIOT. Hlasovat proti vlastenectví bývá v Kongresu poněkud obtížnější než hlasovat proti paragrafu 215. Sněmovna zákon přijala poměrem 357 ku 66, Senát 98 ku 1. Jediným senátorem proti byl demokrat Russ Feingold.
Kdyby člověk v březnu 2003 přistál ve Spojených státech bez předchozí znalosti událostí a několik dní sledoval americkou politickou debatu, mohl docela snadno získat dojem, že cesta bombardérů k Bagdádu začala někde mezi troskami World Trade Center. Ve skutečnosti mezi devatenácti únosci z 11. září nebyl jediný Iráčan, vyšetřování nikdy neprokázalo účast Saddámova režimu na přípravě útoků a samotný George W. Bush nakonec v září 2003 veřejně řekl, že Spojené státy nemají důkaz, že by Saddám Husajn byl do 11. září zapojen. Přesto v průzkumu Gallupu těsně před invazí věřilo 51 procent Američanů, že Saddám byl na útocích osobně účasten, a Pew v únoru 2003 zjistil dokonce 57 procent lidí přesvědčených, že pomáhal mužům, kteří 11. září zaútočili. To není drobná chyba v zeměpisu veřejného mínění. To je politický výkon.
Když Britské listy 17. května 2002 zveřejnily článek s titulkem „Bush byl informován o hrozbě útoků před 11. září"(https://legacy.blisty.cz/art/10552.html), uplynulo od pádu World Trade Center pouhých osm měsíců a ve Spojených státech právě začínala velmi nepříjemná fáze národního traumatu. První otázka zněla, kdo Ameriku napadl. Druhá, zda se tomu dalo zabránit. A třetí byla pro každou vládu nejhorší: co jste věděli a kdy jste to věděli?
Dnes je téměř obtížné představit si nikoli samotné 11. září 2001, ale způsob, jakým jsme se o něm dozvídali. Teroristický útok současnosti by existoval v našich telefonech dříve, než by první televizní editor stačil rozhodnout, zda přeruší program. Objevily by se desítky videí, živé přenosy očitých svědků, snímky z několika úhlů, falešná videa, první „inside information", několik okamžitých viníků, první konspirační teorie a pravděpodobně i uměle vytvořené záběry události, která se ještě nestačila dokončit. Roku 2001 byl svět podstatně pomalejší. A právě proto je způsob, jakým česká média reagovala na útok na World Trade Center, po pětadvaceti letech fascinujícím dokumentem své doby.
Když se dnes Britské listy vracejí k 11. září 2001, nezačínají po pětadvaceti letech od nuly. Vlastně by to ani nešlo. Útoky na World Trade Center a Pentagon, následné války, proměna americké politiky, spor o občanské svobody, Guantánamo, mučení, konspirační teorie i způsob, jakým o tom všem informovala média, patřily po velkou část tohoto čtvrtstoletí k tématům těchto stránek. Výsledkem je archiv, který dnes není zajímavý pouze jako soubor starých článků. Je to záznam toho, jak jedna historická událost vypadala ve chvíli, kdy ještě nikdo nevěděl, jakou historii vytvoří.
Pětadvacet let je v žurnalistice zvláštní časový úsek. Je dost dlouhý na to, aby se z aktuální zprávy stala historie, ale stále dost krátký na to, aby většina lidí, kteří ji tehdy sledovali, přesně věděla, kde byli, když se stala. U 11. září 2001 je tento rozdíl ještě výraznější. Pro část dnešních čtenářů jsou hořící věže World Trade Center něco, co znají z dokumentů, učebnic a nekonečně opakovaných televizních záběrů. Pro jinou část zůstávají vzpomínkou na odpoledne, kdy se během několika desítek minut změnil nejen televizní program, ale také způsob, jakým jsme začali uvažovat o světě.
Pět let po útocích z 11. září seděli v září 2006 ve studiu Českého rozhlasu 6 Jan Čulík a já a hádali se s moderátorem Radkem Kubičkem o otázce, která by dnes zněla téměř banálně: má médium zveřejňovat názory, o jejichž pravdivosti není přesvědčeno? Důvodem byly Britské listy. V předchozích letech se na jejich stránkách objevila řada textů zpochybňujících různé části převládajícího vysvětlení útoků, od činnosti amerických tajných služeb až po příčiny pádu budov World Trade Center. Čulík tehdy trval na tom, že BL nejsou konspiračním médiem, ale zveřejňují diskusi, která existuje jinde a v českém prostředí se k ní čtenář často vůbec nedostane. Já jsem šel ještě o něco dál: tvrdil jsem, že je správné dát prostor i verzi, které člověk v určité chvíli věří a později ji na základě nových informací opustí. Novinář by neměl být nucen předstírat, že svůj názor nikdy nezměnil. https://legacy.blisty.cz/art/30218.html?
Po dvaceti letech je na této debatě nejzajímavější, jak nevinně působí.
Jednotky 101. raketové brigády ruských ozbrojených sil, která je vybavená raketovým systémem středního doletu Orešnik, jsou dislokovány na území Běloruska. Oznámil to vedoucí Hlavního zpravodajského ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny Oleh Ivaščenko.
Cena futures na ropu Brent překročila 100 dolarů za barel, čímž dosáhla nejvyšší úrovně za více než šest týdnů. Růst cen je spojen s eskalací konfliktu na Blízkém východě a obavami z narušení dodávek ropy z regionu.
Uniklá zpravodajská zpráva naznačuje, že bývalí příslušníci speciálních jednotek pracují ve výcvikových táborech napojených na Moskvu, píšou Tony Diver a Tom Cotterill.
Hans-Thomas Tillschneider je často označován za hlavní mozek AfD v Sasku-Anhaltsku. Myšlenky osmačtyřicetiletého politika byly podle německých médií hlavními zdroji inspirace pro to, co je "pravděpodobně nejotevřeněji extrémní platforma, jakou kdy AfD během voleb představila", uvedl Jan Niklas Reiche, politolog a odborník na krajní pravici na univerzitě Martina Luthera v Halle-Wittenbergu v Sasku-Anhaltsku.
Podle pákistánských zdrojů, které hovořily pro Türkiye Today, tato země pravděpodobně na žádost Saúdské Arábie provede letecké údery proti silám Húsíů v Jemenu. Zdroj uvedl, že útoky mohou nastat brzy a budou brzy zveřejněny, píše Sabena Siddiqui.
Další setkání mezi Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem, které se konalo 31. srpna na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Biškeku, nepřineslo pokrok v otázce klíčové pro Kreml – výstavbě plynovodu Síla Sibiře-2, který má nahradit Gazpromu ztracený evropský trh.
Evropská unie by měla donutit technologické giganty, aby sociální média učinila bezpečnými dříve, než je děti využijí, místo aby zakazovala nezletilým přístup na jejich platformy, vyzvalo více než 130 skupin a odborníků.
Vybaven čelovkami a nůžkami na prořezávání, tým zemědělských dělníků se pohybuje v naprosté tmě během noční sklizně hroznů, která je chrání před stále dusivějším letním horkem v Portugalsku.
Španělsko odtajnilo dokumenty, které ukazují varování vydaná den předtím, než více než 70 000 migrantů vtrhlo přes plot na hranici Ceuty. Mezitím EU oznámila finanční prostředky na posílení hranic a návrat migrantů do Maroka, píší Zac Crellin a Jon Shelton.
Válčící strany v Mali stále častěji využívají umělou inteligenci k vedení informační války vedle boje na zemi, zjistila studie zveřejněná ve středu. Džihádisté experimentují s relativně základní AI propagandou, separatistické sítě vytvářejí falešné online postavy a ruský Africký sbor využívá tuto technologii v mnohem sofistikovanějším měřítku.
Hlavní výzkumník společnosti Anthropic, jedné z předních světových firem v oblasti umělé inteligence, uvedl, že věří, že je více než 10 % šance, že AI "může během příštího desetiletí zabít všechny lidi", napsali Emmet Lyons a Frank Andrews.
Německé ministerstvo obrany nechce sdílet s vládou spolkové země Sasko-Anhaltsko, pokud bude vedena Alternativou pro Německo (AfD), která vyhrála místní volby, tajný akční plán připravený pro případ války. Ministr obrany Boris Pistorius na uzavřeném jednání uvedl, že hledá způsob, jak zabránit spolkové vládě předat dokument politikům AfD, protože by jej mohli sdílet s Ruskem, sdělila osoba obeznámená s jednáním.
Když čtete o AI, najdete rozšířené přesvědčení: Pokud lidé nechtějí AI použít, je to proto, že se bojí nebo jí prostě nerozumí. Bojí se ztráty práce nebo obecně změny. Nebo nerozumí technologii, takže nevidí přínosy. Jsou uvězněni v minulosti.
Extrémní horko se stalo běžnějším – dokazují to jak výzkum, tak osobní zkušenosti – ale kdy přichází je otázka jiná. Nová studie zjistila, že extrémní horká jevy se nevyskytují pouze během teplých období, ale častěji i v měsících před nimi a po nich.
Vojenské nemocnice Ministerstva obrany jsou přeplněné kvůli velkému počtu raněných, takže účastníci "speciální operace" jsou stále častěji léčeni a rehabilitováni v běžných civilních nemocnicích – zdarma a bez čekání ve frontě.
To, co zní jako přehnaná předposlední epizoda sci-fi seriálu o zkáze způsobené umělou inteligencí, je nyní naší realitou, míní Garrison Lovely
V úterý bývalý výzkumník společnosti OpenAI opustil své místo ve firmě Anthropic a varoval, že „ani jedna z těchto společností nejedná zodpovědně“ a že „lidé, kteří vyvíjejí AI, upřímně věří, že by nás mohla do konce tohoto desetiletí všechny zabít. Nejedná se o marketingový trik.“
Jako někdo, kdo už roky píše o rizicích umělé inteligence, to pro mě nebyla novinka. Ale tato vlna znepokojení naznačuje, že mnohem širší veřejnost se s touto absurdní situací poprvé skutečně konfrontuje.
I malé množství světla během spánku může změnit tvar a funkci srdečního svalu, čímž zvyšuje riziko budoucích srdečních onemocnění, zjistila nová studie.
Kdo Netanjahua před útokem Hamásu 7. října 2023 nevaroval? I egyptská rozvědka, prezident Spojených arabských emirátů Muhammad bin Zajid, izraelská vojenská rozvědka a vojenští pozorovatelé na hranici s Gazou, jednotka 8200, Šin Bet a CIA, nakonec. Ale neposlouchal nikoho. Jak to lze vysvětlit?, píše ruský sociolog Igor Eidman.
Moderátor, Channel 4 News, čtvrtek 10. září 2026, 19 hodin: Ukrajině hrozí ponurá zima. Rusko se stále častěji zaměřuje na infrastrukturu pomocí nových vysokorychlostních dronů s tryskovým pohonem, které Kyjev jen těžko sestřeluje. Reportáž Kierana Moodleyho obsahuje záběry, které mohou někteří diváci vnímat jako znepokojivé.
Reportér: Tato válka sice trvá již čtyři a půl roku, ale požáry, ničení a smrt jsou stále čerstvé a odehrávají se každý den. Další noční útok dronů na Ukrajině si vyžádal tři mrtvé a dva zraněné v nákupním centru v Sumách. Rusové používají nové, rychlejší drony. Ukrajinci naopak využívají své drony s dlouhým doletem k útokům hluboko na území Ruské federace. Tento útok byl natočen v kavárně v černomořském letovisku Soči. Uprostřed tohoto pronikání válečného dění z frontové linie do každodenního života lidí prezident Trump právě po telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem prohlásil, že všichni chtějí dohodu, která by válku ukončila.
Moderátor, Channel 4 News, čtvrtek 10. září 2026, 19 hodin: Jaké to vlastně je být v současné době muslimským občanem Ameriky? Americký prezident spolu s mnoha svými republikánskými spojenci opakovaně odsuzuje známé muslimské politiky, jako je například kongresmanka Ilhan Omarová. Obavy vyvolává skutečnost, že tato rétorika podněcuje nejen nepřátelství, ale i fyzické útoky. Naše americká redaktorka Anushka Astana přináší reportáž z Texasu:
Reportérka: Co charakterizuje tuto skupinu mladých žen?
"Prostě děláme to, co dělají normální lidé, víte? Žijeme si svůj život v Dallasu v Texasu.Když si hraju s holkami, které také nosí hidžáb, cítím se pohodlněji. Cítím potřebu vám to říct. Jsme tu, abychom všem ukázaly, že nejsme tak špatné, jak nás vykreslují."
Že nejsou děsivé. Protože jsou to muslimské ženy žijící ve státě, kde mají mnozí muslimové pocit, že jsou terčem útoků ze strany volených představitelů. Ten pocit se možná tento týden v Dallasu ještě zesílil, když republikáni shromáždění na svém národním sjezdu neustále vytahovalipořád ty samé tři demokraty.Mamdamiho, toho komunistu, Ilhan Omarovou, můžete si dokonce vybrat i Abdula El-Sayeda.
Moderátor, Channel 4 News, čtvrtek 10. září 2026, 19 hodin: Cena ropy a vládní dluh stoupají, zatímco Donald Trump nabízí volební úplatek ve výši bilionu dolarů a válka na Blízkém východě se stupňuje.
Trump: "Pokud republikáni vyhrají volby do Sněmovny reprezentantů a Senátu Spojených států, vyplatím každému dospělému občanovi Spojených států amerických dividendu ve výši 5 000 dolarů."
Dobrý večer. Válka, politika a peníze se opět propletly, když Trump nabídl peníze za volební hlasy. Íránští spojenci, Húsíové, rozšířili své výhrůžky vůči lodní dopravě v Rudém moři obsazením klíčového přístavu. Od amerických předvolebních shromáždění až po bojiště na Blízkém východě utváří události Donald Trump a důsledky cítí celý svět. Pro ty, kdo se podrobně zabývají čísly, jako například britský ministr financí při přípravě rozpočtu, byly dnešní důsledky ponuré. Vyšší ceny ropy, vyšší inflace, vyšší úrokové sazby, dražší státní dluh. Dříve či později to pro nás všechny znamená finanční tlak.