Jak (ne)mluvit o islámu? Expertky otevřely téma vztahu Čechů k muslimům
Debata byla součástí kampaně Prostor pro spor organizace NESEHNUTÍ

Projekt Prostor pro spor představil po brněnské debatě o genderu posluchačkám*ům formou expertní diskuze další oblast témat rozdělujících českou společnost. Přizvané expertky se tentokrát zaměřily na vztah Čechů a Češek k Islámu a muslimům nebo na válečnou eskalaci na Blízkém východě. Debata vychází jako podcast a videozáznam.

Druhou z cyklu debat hostila v pondělí 29. listopadu aula Filozofické fakulty UK v Praze. Právě Ústav politologie FF UK ostatně na kampani Prostor pro spor a na přípravě série diskuzí nad polarizačními tématy s NESEHNUTÍ spolupracuje. O islámu a jeho českém pohledu na něj přišly debatovat novinářka Fatima Rahimi, antropoložka Zuzana Rendek a politoložka Zora Hesová. Debatou provázel publicista a podcaster Petr Bittner.

Podle Zory Hesové, která se modernímu islámu a kulturním válkám věnuje ve svých výzkumech, nastala v západní Evropě rapidní změna ve vnímání islámu po 11. září 2001, kdy se islám stal jedním z výrazných geopolitiických aktérů. V Česku jsme podle politoložky začaly*i vnímat islám jako hrozbu zejména s nástupem tzv. uprchlické krize kolem roku 2015. “Došlo k tomu, že jsme debatu, která na západě probíhala dlouhá léta, začali interpretovat velmi zrychleně, zkratkovitě a zjednodušeně. Představa, kterou jsme si přitom o Islámu vytvořili, je velmi zažítá a moc se ji nedaří změnit. A jakákoliv zjednodušená interpretace komplexního jevu se dá, stejně jako u Islámu, instrumentalizovat a politicky zneužívat,” popisuje kontext vnímání Islámu politoložka.

Novinářka Fatima Rahimi vidí příčiny polarizujícího vývoje pojmu Islám v české společnosti mimo jiné v rozpadu velkých médií a v úspěšném šíření teroristické propagandy ISIS v letech po syrské válce. „Čelila jsem z mnoha stran tlakům, abych útoky Hamásu veřejně odsoudila. Podobnou věc jsem na vlastní kůži zažila také při útocích Islámského státu. Každý soudný člověk ty brutální útoky odsoudí, ale proč zrovna na mě je vyvíjený tenhle typ tlaku, když ani ISIS ani Hamás nereprezentují mou víru?“ Sdílí své osobní zkušenosti.

„V Dantově pekle je Mohammed v nejhorším žáru. Jeden z psů Babičky Boženy Němcové se jmenuje Sultán. Tradiční česká praxe pojmenovávání psů si osvojila odvozeninu muslimského Ali jako Alíka nebo dokonce přejala jméno Hasan. Negativní konotace pak mají také další muslimská jména jako například Amina, matka Mohameda, podle které u nás dostala jméno zlá nevlastní sestra Popelky,“ zdůrazňuje zajímavé aspekty historického přístupu k muslimům v Česku Zuzana Rendek, která se dlouhodobě věnuje výzkumu muslimských komunit.

Kompletní záznam debaty Jak (ne)mluvit o Islámu je nyní dostupný ve formě podcastu nebo videozáznamu. Další výstupy v rámci kampaně Prostor pro spor je možné sledovat na Facebooku nebo oficiálním webu projektu.