
Británie: Labouristé oznámili rozsáhlé zavádění umělé inteligence do všech aspektů života společnosti
13. 1. 2025
čas čtení
9 minut
Britský premiér Keir Starmer plánuje „uvolnit“ technologii umělé inteligence masivními investicemi a nasazením navzdory obavám veřejnosti
Ministři britské vlády oznámili, že umělá inteligence bude „vpuštěna do žil“ národa a že navzdory rozšířeným obavám veřejnosti z dopadů této technologie budou do počítačové kapacity Spojeného království investovány miliardy liber.
Keir Starmer zahájí rozsáhlý akční plán, jehož cílem je do roku 2030 dvacetinásobně zvýšit objem výkonu AI pod veřejnou kontrolou a nasadit AI pro vše od vyhledávání výmolů na silnicích až po uvolnění učitelů pro výuku.
Labouristický plán na „uvolnění“ AI zahrnuje osobní příslib premiéra, že se Británie stane „světovým lídrem“ v odvětví, které se v posledních třech letech proměnilo díky řadě významných průlomů. Součástí vládního plánu je potenciálně kontroverzní program uvolnění veřejných dat, který má napomoci růstu podniků zabývajících se umělou inteligencí.
Ministři se domnívají, že umělá inteligence může pomoci řešit anemický hospodářský růst Británie a podle vlastních prognóz přinést v příštím desetiletí ekonomický impuls ve výši až 470 miliard liber.
Akční plán představuje změnu postoje britské vlády, která se dříve soustředila na řešení nejzávažnějších „hraničních“ rizik plynoucích z AI, týkajících se nebezpečí, jako je kybernetická bezpečnost, dezinformace a biologické zbraně.
Technologické společnosti včetně Microsoftu, Anthropicu a OpenAI tento plán uvítaly. ť Starmer prohlásil, že „průmysl umělé inteligence potřebuje vládu, která stojí na jeho straně“. Regulačním orgánům bude řečeno, aby „aktivně podporovaly inovace“, což vytváří potenciální střet s lidmi, kteří se domnívají, že primární úlohou regulačních orgánů by měla být ochrana veřejnosti.
Odborníci na dopady umělé inteligence na společnost, pracovní místa a životní prostředí vyzvali k opatrnosti. Podle vládního průzkumu z minulého měsíce si veřejnost s umělou inteligencí nejčastěji spojuje tři slova: „robot“, „děsivý“ a „znepokojení“.
Premiér se také snaží urychlit investice do nových miniaturních jaderných reaktorů, protože se snaží pohánět energeticky náročné technologie.
Susie Alegreová, advokátka specializující se na technologie a lidská práva, uvedla nedávný skandál britské pošty, kde selhal počítačový systém a pošta bezdůvodně kriminalizovala stovky vedoucích pošt. jako „připomínku nebezpečí, které představuje přílišná důvěra v technologie bez prostředků pro účinnou odpovědnost“.
Řekla: „Jakýkoli plán pro budoucnost Británie s umělou inteligencí se musí zabývat skutečnými důsledky pro lidi a planetu a nemůže si dovolit odvracet pohled od nepříjemných pravd.“
Starmer pověřil všechny členy svého kabinetu, aby se přijetí umělé inteligence stalo nejvyšší prioritou, a prohlásil: „Umělá inteligence bude v naší zemi hnacím motorem neuvěřitelných změn. Má potenciál změnit životy pracujících lidí, od personalizace výuky učiteli, přes podporu malých podniků při vedení jejich záznamů až po urychlení žádostí o plánování. Odvětví umělé inteligence však potřebuje vládu, která bude stát na jeho straně, která nebude sedět se založenýma rukama a nenechá si proklouznout příležitosti mezi prsty. Ve světě tvrdé konkurence nemůžeme stát stranou. Musíme jednat rychle a podniknout kroky, abychom v globálním závodě zvítězili.“
Podle žebříčku Stanfordovy univerzity v současné době vedou v oblasti umělé inteligence Spojené státy před Čínou, která je daleko před Británií na třetím místě.
Mark Zuckerberg, zakladatel společnosti Meta, minulý týden vyvolal kontroverzi tím, že zrušil odstraňování nenávistných projevů na sociálních sítích. V neděli Peter Kyle, britský státní tajemník pro vědu, technologie a inovace, trval na tom, že jakýkoli „nezákonný obsah bude ve Spojeném království i nadále odstraňován“. Organizátoři kampaní, jako je Nadace Molly Russellové, pojmenovaná po Molly Russellové, která spáchala sebevraždu po sledování škodlivého obsahu na internetu, však vyzvali k přísnější britské legislativě, aby se předešlo škodám, kterým lze předcházet.
Podle padesátibodového akčního plánu pro umělou inteligenci bude oblast hrabství Oxfordshire poblíž sídla britského úřadu pro atomovou energii v Culhamu označena za první zónu pro rozvoj umělé inteligence. Bude mít urychlený režim plánování pro datová centra, protože vláda se snaží znovu prosadit Británii jako místo, kde mohou podle názoru inovátorů v oblasti umělé inteligence vybudovat společnosti s hodnotou bilionů liber. Další zóny budou vytvořeny v zatím nepojmenovaných „deindustrializovaných oblastech země s přístupem k energii“.
Budou podepsány smlouvy v hodnotě několika miliard liber na vybudování nových veřejných „výpočetních“ kapacit - mikročipů, výpočetních jednotek, pamětí a kabeláže, které fyzicky umožňují AI. Vznikne také nový „superpočítač“, který se vláda chlubí tím, že bude mít dostatečný výkon pro AI, aby si sám zahrál šachy půlmilionkrát za sekundu.
Institut Ady Lovelace vyzval k vytvoření „plánu pro řešení širších škod způsobených umělou inteligencí“ a zdůraznil, že pilotní nasazení umělé inteligence ve veřejném sektoru „bude mít reálné dopady na lidi“.
Gaia Marcusová, ředitelka výzkumného institutu, uvedla, že chce vědět, jak bude britská vláda „bezpečně implementovat tyto systémy při jejich rychlém vývoji“, aby si zachovala důvěru veřejnosti.
Vláda potvrdila iniciativu shromažďovat data, která má veřejný sektor k dispozici, v nové Národní datové knihovně, aby „podpořila výzkum a inovace v oblasti umělé inteligence“. Neupřesnila, jaká data budou zpřístupněna soukromým společnostem, ale uvedla, že to bude provedeno „odpovědně, bezpečně a eticky“.
Kyle pověřil britského technologického investora Matta Clifforda, aby před téměř šesti měsíci vypracoval akční plán příležitostí pro AI. Vláda tehdy uvedla možnost zvýšení produktivity ekonomiky o 1,5 % ročně, pokud AI dokáže zvýšit efektivitu pracovníků. Existují však také obavy, že by to mohlo vést k rozsáhlé nezaměstnanosti, zejména v odborných profesích spojených s větším množstvím kancelářské práce a napříč finančními, právními a manažerskými pozicemi.
Ministr pro energetiku Ed Miliband a ministr pro vědu a technologie Peter Kyle povedou novou radu pro energetiku AI s cílem urychlit investice do zdrojů energie včetně obnovitelných zdrojů a malých modulárních jaderných reaktorů, které jsou průkopníky v oblasti pohonu energeticky náročných systémů AI. Celosvětové kampaně vyvolávají obavy o bezpečnost těchto technologií a existují obavy, že by mohly produkovat větší množství radioaktivního odpadu.
Celkové navýšení výpočetní kapacity bude daňové poplatníky v příštích pěti letech stát miliardy liber. Další podrobnosti o financování se očekávají v revizi výdajů na rok 2025. Investice je oddělena od 14 miliard liber, které oznámily soukromé společnosti na vybudování rozsáhlých datových center v místech, jako je Loughton v Essexu a na místě bývalé továrny na výrobu automobilových motorů v jižním Walesu.
Alan Mak, stínový státní tajemník pro vědu, inovace a technologie, uvedl: „Plán labouristů nepodpoří to, aby se Spojené království stalo technologickou a vědeckou velmocí. Jsou analogovou vládou v digitálním věku.
„Utváření úspěšné budoucnosti umělé inteligence vyžaduje investice, ale během šesti měsíců předcházejících tomuto plánu labouristé snížili financování prvního britského superpočítače nové generace a výzkumu umělé inteligence o 1,3 miliardy liber a zároveň zavedli daň z národního pojištění pracovních míst, která bude stát podniky v digitálním sektoru 1,66 miliardy liber.
„Umělá inteligence má sice potenciál transformovat veřejné služby, ale špatné hospodaření labouristů a jejich neinspirativní plán budou znamenat, že Británie zůstane pozadu.“
Snaha o zvýšení britské veřejné hardwarové kapacity pro umělou inteligenci přichází v době, kdy se odborníci domnívají, že přístup ke cloudovým výpočtům by se mohl stát pro britskou ekonomiku, společnost a bezpečnost stejně důležitým jako přístup k internetu, elektřině nebo ropě a plynu.
„Ztráta přístupu ke spolehlivým počítačům by mohla mít katastrofální dopad, podobný tomu, jaký by dnes měla ztráta národní širokopásmové nebo elektrické infrastruktury,“ uvádí se ve zprávě thinktanků Demos a UK Day One. „Je to otázka ekonomické a národní bezpečnosti,“ uvádí se ve zprávě.
Většinu globálních cloudových výpočetních kapacit zajišťuje hrstka společností, což zvyšuje podněty k budování „suverénních“ kapacit kontrolovaných státem.
Zdroj v angličtině ZDE
1605
Diskuse