Totální informační kolaps

14. 1. 2025

čas čtení 13 minut
Už to začalo. A od této chvíle se to bude jen zrychlovat, píše Carole Cadwalladr

Několik dní po amerických prezidentských volbách jsem napsala článek o tom, jak nastupuje věk informačního chaosu a hluboké důsledky na to, co přijde dál. Destabilizace našeho informačního systému, do které jsme se probudili v roce 2016, nyní vstoupila do zcela nebezpečné nové reality: spojení Silicon Valley a autoritářského státu USA.

Rychlost té změny  však stále šokuje. A události posledního týdne ukazují, jak rychle se to děje, ve zmateném hyperzrychleném politickém zpravodajském cyklu, který nedokáže ani zpracovat, co se děje, natož adekvátně reagovat. 

Takovou moc svět ještě nezažil. Státní mašinérii globální supervelmoci spojenou s mocí a dosahem globálních informačních platforem. A minulý týden byl předzvěstí toho, co to bude znamenat: restrukturalizace světového řádu a globální geopolitiky, jak ji známe.

Zaplavení zóny


Trumpovy hrozby vůči třem suverénním státům jsou jen začátkem. Řekl, že Panamu a Grónsko získá silou a Kanadu si vezme „ekonomickou silou“. To je mafiánská taktika. A pro nás v Evropě jsou obchodní dohody, neboli tedy „ekonomická síla“ ničím ve srovnání s tou velkou hrozbou: USA vystoupí z NATO, Damoklův meč nad našimi hlavami.

Největší hrozbou však je, že to ani nevidíme, neslyšíme a neuvažujeme o tom, co to znamená, natož abychom se zapojili do potřebných naléhavých debat, protože celý náš zpravodajský cyklus byl utopen v hluku. Tak se to děje.

Steve Bannon, z něhož se možná vyklube nejprozíravější filozof naší éry, řekl, že nemusíte nic dokazovat ani vyvracet, stačí jen utopit mediální zónu ve sračkách. Nebo v případě Elona Muska deset let starým britským skandálem, který den co den v Británii ovládal zpravodajský cyklus a parlamentní debatu.

Jsme tak špatně připraveni čelit nadcházející hrozbě. Celý náš zpravodajský a informační systém je zaplaven přívalem šumu od nejbohatšího muže planety, a protože jsme se nedokázali vypořádat s ohromností toho, co se stalo se základními komunikačními a mocenskými strukturami našeho světa, jsme bezmocní jim čelit. Vstoupili jsme přímo do Muskovy pasti a umožnili mu - usnadnili mu - určovat politickou agendu v klíčovém týdnu.


Donie, který toto zveřejnil, je irský reportér CNN, který 6. ledna 2020 stál uprostřed vzbouřenců ve Washingtonu  a řekl, že to způsobily konspirace na Facebooku. Strávil měsíce rozhovory s Trumpovými příznivci na shromážděních o konspiracích, které četli na Facebooku. A přes to všechno podával přímé zprávy bez odsuzování. Sledovala jsem ho ten večer v přímém přenosu na CNN a viděla jsem, jak vystoupil z anonymity  a prohlásil, a že neměl na výběr, musí to číct: šlo o povstání, které zprostředkoval  Facebook.

Musíme začít chápat, že X Elona Muska je zbraň. Je to zbraň, kterou v současnosti vlastní a ovládá nestátní subjekt. Od 20. ledna se to však změní. V tu chvíli je třeba Muskovo chování chápat v kontextu informační války ze strany nepřátelského národního státu.

Do té doby zbývá týden a britský parlament a polovina tisku obsesivně hovoří o požáru, který Musk založil, místo toho, aby nám to řeklo něco o kolosální palebné síle, kterou ovládá, a o hluboké hrozbě pro národní bezpečnost, kterou to představuje.


Vypadá to jako vtip. Není. A je to přesně stejný přístup, jaký používá Kreml. Musel alespoň infiltrovat nezávislou platformu. Tou platformou je Musk. Je to zcela nové paradigma hrozby.

Británie je proti tomu v současnosti naprosto bezmocná. A co hůř, rozsáhlá část britských médií ve skutečnosti zvýšila rychlost a sílu těchto hrozeb. Mezitím britská vláda stále odmítá byť jen vyšetřovat zahraniční vměšování nebo jeho fungování. To je celá podstata právního případu, který jsem pomáhala organizovat spolu se třemi poslanci, kteří brojí proti britské vládě: její neschopnost chránit naše právo na svobodné a spravedlivé volby.

Osobní útoky proti Keiru Starmerovi, Jess Phillipsové a expremiérovi Gordonu Brownovi jsou přesně tím druhem honu na čarodějnice, který se odtud bude stupňovat. Třetí bod mé příručky "Jak přežít broligarchii “ zněl takto:

Pojmenovat znamená tomu porozumět. Tohle je mcmuskismus, je to mccartyismus na steroidech, politcké pronásledování plus Trump plus Musk plus dohled nástroji ze Silicon Valley. Je to začátek nové éry politických hon na čarodějnice, kde upalování na hranici půjde ruku v ruce se shromažďováním dat a zuřícími davy na internetu.

Nepředpokládala jsem, že tyto hony na čarodějnice začnou ve Spojeném království proti zvoleným činitelům ještě předtím, než Trump složí přísahu.

Ale právě proto to také daleko přesahuje hon na čarodějnice. Jde o „zahraniční vměšování“, zásadní ohrožení naší suverenity a bezpečnosti. Musk vlastní informační ekvivalent celé flotily letadlových lodí a stíhaček. A minulý týden předvedl, že téměř zcela ovládá a kontroluje informační prostor Spojeného království.

A to vše ještě předtím, než se zamyslíme nad hlubokým cynismem prohlášení Marka Zuckerberga, že už nedovolí, aby „politicky zaujatí“ fact-checkeři zjišťovali něco tak staromódního, jako jsou skutečná fakta. Pravda bude nyní přenechána globální komunitě botů a trollů, státních aktérů a vysoce motivovaných online edgelordů. Prvními oběťmi budou ti nejzranitelnější: Muslimové, ženy, LGBTQ, děti. Ale tím to neskončí. Nikdo nebude imunní.



PODNIKATELSKÉ ZPRAVODAJSTVÍ. Zakladatel Facebooku a odsouzený pedofil Mark Zuckerbeg, který zemřel v 36 letech, říká, že sociální sítě by neměly kontrolovat věcnou pravdivost materiálu. Zuckerberg, který zemřel na koronavirus a na komplikace syfilis ve svém domě nedaleko ústředí Facebooku v Lincolnu v Nebrasce, říká, že je rolí Facebooku určovat, co je pravda. Jeho nástupcem po jeho smrti...


Byla to právě otevřená společnost, která Zuckbergovi umožnila vybudovat jeho firmu, která vychovala jeho inženýry a vytvořila moderní vědeckou zemi, která se do značné míry podřizuje řádu založenému na pravidlech. Ale s tím je konec. A tento týden je opona pro to, jak rychle se vše změní. Zuckerberg tento týden uštědřil drtivou ránu osmi letům práce na „důvěře a bezpečnosti“, které byly vynaloženy na snahu vytvořit ze sociálních médií místo vhodné pro lidi. To je zrušeno jediným úderem.

Za jediný týden se toho stalo tolik, že šíření konspiračních teorií v přímém přenosu a ukazování prstem na viníka, zatímco požáry v Los Angeles stále zuří, je dalším děsivým zábleskem naší infodystopické budoucnosti. Největším nebezpečím v příštích měsících a letech bude vyčerpání našich kritických schopností, naše neschopnost odolat hluku a stáhnout se do osobního prostoru. Tento týden mi rozhodně nepřinesl nic dobrého, když jsem poslouchala politické zpravodajství ve Velké Británii: většina   byla v lepším případě bezduchá, v horším případě nebezpečná. Pořad BBC Today, který Muskovu politickou agendu směřoval do hlavního proudu, patří do té druhé kategorie.

Dystopické zprávy ve zkratce

Deník Financial Times v sobotu zveřejnil článek Petera Thiela. Thiel, zakladatel datové firmy Palantir, v něm byl označen za „technologického podnikatele a investora“, a nikoli za libertariána, který si koupil viceprezidenta: Thiel v posledních deseti letech podporoval a financoval kariéru JD Vance.

Také se cílevědomě rozhodl zničit celou zpravodajskou organizaci a uspěl. V roce 2016 vyšlo najevo, že Thiel financoval žalobu Hulka Hogana na společnost Gawker Media, která o něm zveřejnila kritické zprávy. Thielova pomsta byla pečlivě naplánována, a to po mnoho měsíců, ne-li let. Hogan spor vyhrál a Gawker byl nucen vyhlásit bankrot.

Thielův článek s titulkem „Čas na pravdu a usmíření“ uvádí případ, kdy se americká vláda a média spolčily v systému, který nazývá „Komplex distribuovaného potlačování myšlenek“. Ten se podle něj brzy rozpadne. Informace budou osvobozeny. Vládní spisy budou otevřeny. Nezmiňuje se o tom, že rozkvete milion konspirací a hon na čarodějnice zničí životy, ale právě k tomu to vede.

Článek není opatřen paywallem, místo toho se Financial Times rozhodly jej zveřejnit s vyskakovacím okénkem, v němž slibují, že budou v nové době podporovat „objektivní zpravodajství“. Nezbývá než doufat, že při otevření těchto archivů se neobjeví žádná korespondence novinářů FT.

Článek vyšel v sobotu ráno několik minut po boku zpráv o výstupu Marka Zuckerberga v pořadu Joea Rogana. Měl toho na srdci hodně, včetně toho, že pracoviště potřebují více „mužské energie“, protože ta jim zjevně chybí, a že 3,2 miliardy lidí se každý den zapojí alespoň do jedné z jeho aplikací. Ale co opravdu vyniká, je jeho výzva k změně „třídy kulturní elity“.

Abychom byli spravedliví, není první, kdo něco takového navrhuje. Čínská kulturní revoluce se k tomu dostala jako první.

Zákon pro změnu 

Nedávno jsem trochu zpochybnila svou takzvanou kariérní volbu. Patří k nim i čtyři roky neplacené práce v neziskových organizacích, která vyplynula z mých zkušeností, kdy jsem se snažila - a neúspěšně - pohnat k odpovědnosti Facebook, Cambridge Analytica a britskou vládu v souvislosti s referendem o EU, kdy nezákonné využívání dat, peněz a sociálních médií vytvořilo dokonalou bouři.

Právě tyto pokus,  aby se lidi museli zodpovídat z toho, co činí,  Mark Zuckerberg nejvíce nesnáší. Joe Roganovi řekl, že rozhodně neudělá tu chybu, že by se omluvil, jak to udělal v souvislosti s tím skandálem, nebo že by znovu převzal odpovědnost.

„Tak nějak si myslím, že v roce 2016 jsem v jeho důsledku příliš ustupoval mnoha lidem v médiích, kteří v podstatě říkali: OK, není možné, aby byl (Trump) zvolen jinak než kvůli dezinformacím,“ řekl. „Něco z toho začalo záležitostí s ruským spolčením, ale časem se to tak nějak přetavilo v různé věci.“

„Věcmi o ruském spolčení“ myslí akce nepřátelského národního státu, který od roku 2014 systematicky infiltroval jeho a další sociální platformy. (Více o fyi, že v epizodě 4 našeho investigativního podcastu Sergei & the Westminster Spy Ring, která vyjde zítra.)

Mezitím Jason Kint, který ve Washingtonu sleduje všechny technologické soudní procesy, tento týden upozornil, že Zuckerberg se chystá být vyslechnut - opět - v jednom z mnoha stále nevyřízených soudních procesů vyvolaných skandálem Cambridge Analytica. Případ, který podaly státní penzijní fondy, jež investovaly do Facebooku, tvrdí, že Zuckerberg lhal akcionářům a přeplatil americkou Federální obchodní komisi  FTC částkou 4,5 miliardy dolarů, aby to zakryl.

Mezitím rozhodnutí Guardianu vzdát se značky Observer a „převést“ více než 70 novinářů do společnosti Tortoise Media nutí k těžkým rozhodnutím. Patřím k další velké skupině novinářů, kterým se jednoduše ruší smlouvy, v mém případě po 19 letech, ale jeden novinář pracoval pro organizaci nepřetržitě a na plný úvazek 36 let. Bylo nám řečeno, že nám Tortoise Media nabídne jednoleté smlouvy. Mezitím jsem vděčná mnoha lidem, které jsem v posledních letech potkala, včetně neziskové organizace Law for Change, kterou založil Stephen Kinsella, přední právník, a která řeší „společenské škody“ prostřednictvím právních kroků ve veřejném zájmu.

Law for Change podpořila případ odborných asistentů Oxfordské univerzity, kteří zažalovali Oxfordskou univerzitu za používání „fiktivních“ pracovních smluv. Stalo se tak, když dotovaná instituce s mnohamilionovým rozpočtem ponechávala své zaměstnance na smlouvách „gig economy“.

Law for Change následně podala - a vyhrála - dva další případy, které napadly dvě další společnosti. Dokázaly, že zákon je tu od toho, aby chránil pracovníky před vykořisťujícími zaměstnavateli, jenže čas, náklady a komplikace s tím spojené znamenají, že většina lidí si nemůže dovolit nebo nemá žaludek na to, aby se touto cestou vydala.

Na nic z toho se teď nechci soustředit. Stávka Guardianu před Vánocemi a kampaň za zastavení „převodu“ byla nekonečně časově náročná a sežrala tisíce hodin kolektivního novinářského času. Tohle je teď další žrout času. Ale minulý týden jsem si přečetla tento článek na serveru Substack amerického odborového organizátora novinářů Matta Pearce. Citoval výzkum profesorky žurnalistiky Karin Assmannové o vlně odborové organizovanosti, která se v posledních deseti letech prohnala americkými redakcemi, a to mě povzbudilo. Naše akce se nedějí ve vzduchoprázdnu.

1
Vytisknout
3471

Diskuse

Obsah vydání | 16. 1. 2025