Trump na měsíc pozastavil cla na Mexiko a Kanadu, ale jeho hrozby téměř všechny vyděsily

5. 2. 2025

čas čtení 9 minut
Prezident Trump a lídři Mexika a Kanady dosáhli dohody o pozastavení cel na měsíc po samostatných telefonních hovorech, ve kterých se američtí sousedé dohodli na přijetí opatření v boji proti pašování fentanylu přes americkou hranici, píše Lindsay Wise.

Trump v pondělí na své platformě Truth Social uvedl, že jeho rozhovor s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou byl "velmi přátelským rozhovorem" a že souhlasila s okamžitým vysláním 10 000 mexických vojáků na hranici oddělující Mexiko a USA. Mexiko již od dubna 2024 vyslalo na hranici s USA téměř 15 000 vojáků, vyplývá to z údajů mexického ministerstva obrany. Celkově Mexiko nasadilo asi 32 000 vojáků ke kontrole migrace.

Trump dodal, že ministr zahraničí Marco Rubio, ministr financí Scott Bessent a ministr obchodu Howard Lutnick budou pokračovat v jednáních, "protože se snažíme dosáhnout 'dohody' mezi našimi dvěma zeměmi".

USA souhlasily s tím, že budou pracovat na prevenci pašování zbraní velkého kalibru do Mexika, řekla Sheinbaumová. "Naše týmy dnes začnou pracovat na dvou frontách: bezpečnosti a obchodu," dodala Sheinbaumová.

Později v pondělí kanadský premiér Justin Trudeau řekl, že souhlasí s vysláním 10 000 pracovníků v první linii na hranici a jmenuje "fentanylového cara". Na své platformě Truth Social Trump potvrdil pauzu v Kanadě a řekl, že jde o to "zjistit, zda může být strukturována konečná ekonomická dohoda s Kanadou".

V sobotu Trump řekl, že USA uvalí 25 % clo na dovoz z Kanady a Mexika, 10 % clo na energetické produkty z Kanady a další 10 % clo na Čínu.

Trumpův agresivní krok uvalit cla na dovoz v hodnotě stovek miliard dolarů, od ropy a automobilových součástek z Kanady až po mexická avokáda a maliny, vyděsil investory, ekonomy a některé zákonodárce, kteří se všichni ptají: Co přesně je cílem?

Larry Summers, bývalý americký ministr financí za prezidenta Billa Clintona, řekl, že Trumpův krok se rovná "šoku na straně nabídky, který si sám způsobil". Republikánský senátor za Kentucky Rand Paul řekl: "Zdanění obchodu bude znamenat méně obchodu a vyšší ceny." Šéf Národní asociace výrobců Jay Timmons řekl, že to ohrožuje americká pracovní místa. "Dominový efekt bude vážný," řekl.

Z mnoha z uvedených důvodů byla cla tou součástí Trumpova ekonomického plánu, která se investorům nejvíce nelíbila. Trhy jásaly nad Trumpovými sliby o snížení daní a snížení regulace, ale on svůj obchodní plán upřednostnil prakticky před vším ostatním.

Ostatní země již přistoupily k odvetným opatřením a Trump v neděli připustil, že pro americké spotřebitele by to mohlo znamenat určitou "bolest".

Kanada plánovala cla na zboží v hodnotě 100 miliard dolarů, včetně alkoholu, obuvi, oceli, hliníku a leteckých výrobků. Čína, která také čelí novým americkým clům, a Mexiko připravily podobné protiútoky.

Trump obhajoval svá cla a v příspěvku psaném velkými písmeny řekl: "Bude to bolet? Ano, možná (a možná ne!)" Dodal, že "to všechno bude stát za cenu, kterou je třeba zaplatit", a zopakoval výzvu k přeměně Kanady na 51. americký stát.

Republikáni o víkendu Trumpovy snahy do značné míry podporovali. "Jsme jen dva týdny v Trumpově administrativě a Washington neví, co to zasáhlo," řekl senátor John Barrasso (R., Wyo.), republikán č. 2 v Senátu, v pořadu "Sunday Morning Futures" na Fox News. Na otázku, zda se obává, že by cla mohla podkopat další politické cíle administrativy, Barrasso odpověděl, že ne.

Republikán Jason Smith (R., Mo.), který předsedá výboru Sněmovny reprezentantů pro daně a prostředky, řekl, že cla přinesou americké vládě miliardy dolarů nových příjmů.

Během své prezidentské kampaně Trump signalizoval, že cla budou klíčovou součástí jeho vládní strategie, a opakovaně říkal, že "tarif" je jeho oblíbené slovo. Mnoho investorů se domnívalo, že to byla součást vyjednávacího triku s jinými zeměmi a že se pokusí získat ústupky, než to dotáhne do konce.

Až dosud Trump nestrávil mnoho času vyjednáváním s žádnou jinou zemí. Jeho hlavní obchodní poradce Howard Lutnick, jeho kandidát na ministra obchodu, ještě nebyl potvrzen Senátem. Slyšení o potvrzení jeho výběru na obchodního velvyslance, Jamiesona Greera, se ještě nekonalo.

Analytici a ekonomové z Wall Street se prakticky shodují na tom, že cla toho druhu, který Trump představil o víkendu, pokud budou zachována déle než několik měsíců, poškodí americký růst a zvýší inflaci. Poté, co Bílý dům v pátek oznámil nadcházející cla, akciové indexy zvrátily denní zisky a uzavřely solidně níže. V pondělí ráno akcie dále klesly.

"Trh musí strukturálně a výrazně přecenit rizikovou prémii obchodní války," řekl George Saravelos, vedoucí výzkumu devizových trhů v Deutsche Bank.

Národní skupina pro výstavbu domů uvedla, že cla hrozí zpomalením bytové výstavby. Američtí producenti paliv uvedli, že by to mohlo znamenat vyšší ceny plynu. Obchodní asociace průmyslu generických léků uvedla, že by to mohlo zvýšit nedostatek léků. Zippy Duvall, prezident advokátní skupiny American Farm Bureau Federation, řekl, že američtí farmáři a venkovské komunity "ponesou hlavní nápor odvety".

"Byl to Donald Trump, kdo vedl kampaň za snížení nákladů, a nyní je to Donald Trump, kdo je zvýší," řekl vůdce senátní menšiny Chuck Schumer (D., N.Y.).

Přesný dopad bude záviset na tom, jak dlouho cla zůstanou v platnosti a zda ostatní země přijmou odvetná opatření. Think tank Tax Policy Center odhaduje, že příjem průměrné domácnosti po zdanění klesne v roce 2026 kvůli clům o 1 %, tedy o 930 dolarů. Ekonomové Goldman Sachs odhadují, že cla na Kanadu a Mexiko, pokud by byla zachována, by zvýšila spotřebitelské ceny až o 0,7 % a srazila 0,4 % z úrovně ekonomického výkonu.

Teoreticky by přímé náklady na cla pro spotřebitele mohly být kompenzovány dalším snížením daní. Ale cla budou mít další, méně hmatatelné náklady, jako je nucení spotřebitelů vyměnit to, co kupují, kvůli ceně nebo dostupnosti. Petersonův institut pro mezinárodní ekonomiku odhaduje, že cla ponechají americkou ekonomiku v příštím roce asi o 0,25 % menší a v dlouhodobém horizontu o 0,1 %.

Rozhovory o snížení daní by mohly brzy začít v Kongresu, i když tento proces se pravděpodobně bude odehrávat měsíce. Trump chce prodloužit své daňové škrty z roku 2017 a přidat nová opatření, jako je nezdaněné spropitné a nezdaněné příplatky za přesčasy. Republikáni se obecně shodují na jeho širších cílech. Jsou však ochromeni těsnou většinou ve Sněmovně reprezentantů a utápějí se ve vnitřních sporech o to, jak hluboce snížit federální výdaje spolu s daňovými škrty. První formální krok vpřed by mohli učinit tento týden a přinést plán rozpočtovému výboru Sněmovny reprezentantů.

Trumpův tlak na snížení vládních výdajů již narazil na právní problémy a vnitřní přehmaty. Bílý dům věří, že vysoká úroveň vládních výdajů podporuje inflaci, a minulý týden se Úřad pro řízení a rozpočet pokusil dočasně zmrazit řadu vládních programů.

Tato iniciativa vyvolala zmatek a byla nejprve zablokována federálním soudcem. Úředníci Bílého domu budou mít další příležitost usilovat o výdajové škrty, když budou s Kongresem vyjednávat o rozpočtovém zákonu před termínem uzavření 14. března. Pravděpodobně však budou potřebovat spolupráci demokratů, pokud chtějí schválit jakýkoli balíček způsobem, který by se mohl vyhnout uzavření vlády.

Další klíčovou součástí Trumpovy ekonomické agendy je zvýšení produkce energie, což podle něj sníží ceny řady produktů a dokonce sníží úrokové sazby. Zatím se však nezdá, že by ostatní země produkující ropu nebo energetické společnosti měly velkou chuť k dramatickému rozšíření těžby. Není jasné, co by se Trump mohl pokusit udělat, aby si vynutil dodržování tohoto cíle.

V roce 2018, kdy agresivně zavedl cla, řekl, že jeho cílem je vrátit Američanům pracovní místa. Tentokrát se zdá, že se více soustředí na vysoká dovozní cla, která by peníze mohla přinést, což by vytvořilo více peněz pro jeho agendu.

Zda by cla mohla také vynutit změny, o které Trump usiloval, zůstává nejasné. Summers, který v roce 2021 správně varoval tehdejšího prezidenta Joea Bidena, že jeho stimulační politika povede k vyšší inflaci, v neděli v pořadu CNN "Inside Politics Sunday" řekl, že si nemyslí, že by cla uspěla v tom, aby donutila ostatní země přijmout smysluplné změny v politice.

"Přemýšlejte o tom, co dělá ustupování tyranovi. Vybízí to k další šikaně," řekl Summers.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1730

Diskuse

Obsah vydání | 6. 2. 2025