Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

EU se rozhodla postavit "zeď proti dronům" s pomocí ukrajinských technologií

19. 9. 2025

čas čtení 2 minuty

Proniknutí skupiny ruských dronů do Polska ukázalo, že NATO není připraveno účinně čelit masivním náletům levných dronů. Evropské země se rozhodly ochranu sjednotit a vyčlenit na to miliardy eur z obranného rozpočtu. Hlavním dodavatelem technologií pro navrhovanou "zeď proti dronům" bude země, která ví nejlépe, jak se vypořádat s bezpilotními prostředky.

Evropská unie vytvoří s Ukrajinou "bezpilotní alianci", podpořenou financováním ve výši 6 miliard eur, s cílem využít "ukrajinskou vynalézavost k získání výhody na bojišti a ve společné industrializaci," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Dodala, že Evropa potřebuje na své východní hranici postavit "zeď proti dronům": tento systém, který "bude schopen reagovat v reálném čase", bude "společně vyvíjen, společně nasazen a provozován".

Země na východním křídle NATO obdrží dvě třetiny ze 150 miliard eur rezervovaného fondu EU pro obranné výdaje. Tyto půjčky by mohly být také použity pro iniciativu "Zeď proti dronům", pokud státy EU "chtějí zajistit společný přístup k ochraně" bloku, řekl v úterý mluvčí EK Thomas Rainier. "Evropská obrana je příliš roztříštěná, ale toto je oblast, kde skutečně potřebujeme posílit koordinaci," řekl FT představitel EU. "Je nemožné, aby jeden stát (na křídle NATO) dělal jednu věc na svých hranicích a jiný dělal něco úplně jiného. Rusko využije našich slabin ve svých akcích."

Bezprostředně po invazi ruských dronů do Polska nabídl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že dá spojencům všechna nezbytná doporučení k odražení takových útoků. Varšava se za tímto účelem rozhodla vyslat na Ukrajinu své vojenské specialisty.

Vzhledem k tomu, že konvenční radary nemohou detekovat malé, nízko letící útočné drony, ukrajinské technologické společnosti vyvinuly celostátní systém akustických senzorů schopných identifikovat takové drony pomocí zvukového signálu. Tato data jsou přenášena do stovek mobilních skupin vybavených protiletadlovými děly a těžkými kulomety, což je mnohem levnější než použití stíhaček a raket.

Litva a Lotyšsko nasazují podobné systémy a Rumunsko analyzuje, jak lze ukrajinský přístup využít k posílení vlastní protivzdušné obrany.

"Existuje celá kategorie hrozeb, proti kterým se Evropa jen těžko brání," říká Max Enders, ředitel obchodního rozvoje mnichovské společnosti Tytan, která vyrábí bezpilotní antirakety používané na Ukrajině. Konflikt s Ruskem nazývá "válkou iterací", ve které obě strany neustále vylepšují své bezpilotní letouny a stíhačky schopné je sestřelit.

Zdroj v angličtině: ZDE