Jordánsko je připraveno zaútočit na Izrael, pokud budou Palestinci vyhnáni na jeho území
5. 2. 2025
Trumpova výzva k „vyklizení“ Gazy vyvolala v Ammánu hněv a dobře informované zdroje sdělily serveru Middle East Eye, že Jordánsko, spojenec USA je připraven na válku
Jordánsko je připraveno vyhlásit Izraeli válku v případě, že se premiér Benjamin Netanjahu pokusí násilně vyhnat Palestince na jeho území, jak vyplývá z informací serveru Middle East Eye.
Varování přichází v návaznosti na opakovaná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by rád viděl Jordánsko a Egypt, jak přijímají Palestince v rámci „vyčištění“ pásma Gazy.
Dobře informované zdroje v Ammánu a Jeruzalémě sdělily MEE, že to poslední, co Jordánsko chce, je válka a touží po mírovém řešení. Jsou však neochvějně přesvědčeni, že Jordánci uzavřou hranice, pokud uprchlíci začnou přecházet do jejich země.
Pokud by Izraelci usilovali o opětovné otevření hranic, byl by to „casus belli“, uvedl jeden ze zdrojů.
Jordánci si nedělají iluze, že by mohli válku s Izraelem vyhrát, ale věří, že by neměli jinou možnost než bojovat.
Jordánsko již dříve vyslalo ke svým západním hranicím další prapory poté, co Ammán jednoznačně prohlásil, že jakýkoli pokus o vytlačení Palestinců přes hranici bude považovat za hrubé porušení mírové smlouvy s Izraelem z roku 1994.
Izrael reagoval vytvořením nové východní divize, která bude střežit jeho hranici s Jordánskem.
Jeden ze zdrojů sdělil MEE, že Trumpův návrh je „existenční otázkou“ jak pro Jordánsko, tak pro dynastii Hášimovců, a poukázal na to, že země je na vodu třetí nejchudší na světě.
Jejích 12 milionů obyvatel žije převážně v pásu země podél izraelských hranic, v blízkosti řeky Jordán. Významný příliv uprchlíků by podle nich jednoduše nebyl schopen pojmout.
Jordánská červená linie
Zatímco Izraelci se svými výrazně převyšujícími vojenskými zdroji by mohli rychle zvítězit v konvenčním boji, museli by udržet rozlehlé území s otevřenou pouštní hranicí na východě.
Izraelská hranice s Jordánskem se táhne v délce 400 km, což je téměř po celé délce země a je desetkrát delší než hranice Izraele s Gazou. Velká část pohraniční oblasti je hornatá, členitá a v některých částech je téměř nemožné ji střežit.
To vyvolává vyhlídky na zdlouhavé partyzánské tažení, které nakonec vyhnalo Američany z Iráku a Afghánistánu. Téměř jistě by přilákala bojovníky ze Sýrie, Iráku, Saúdské Arábie a dalších arabských zemí. Jordánsko má na východě otevřenou pouštní hranici.
Po mnoho let Jordánsko zajišťovalo stabilitu na východní hranici Izraele - stabilitu, která by v případě vypuknutí války přes noc zmizela.
Vztahy mezi oběma státy jsou v každém případě chladné. Jordánská vláda se netají svým rostoucím zděšením z útoku na Gazu a z vlny osadnických zvěrstev a etnických čistek na Západním břehu Jordánu.
Krátce po zahájení konfliktu v Gaze v říjnu 2023 jordánský král Abdulláh prohlásil: „V otázce uprchlíků přicházejících do Jordánska... je to červená linie.“
Přesto Trump minulý týden prohlásil, že s králem Abdulláhem mluvil a řekl mu to: „Byl bych rád, kdybyste přijal další uprchlíky“ v rámci plánu na ‚vyčištění‘ 1,5 milionu lidí z pásma Gazy.
Během středečního jednání s evropskými představiteli v Bruselu král Abdulláh zopakoval „neochvějný názor Jordánska na nutnost usídlení Palestinců na jejich území a získání jejich legitimních práv v souladu s řešením dvou států“.
Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí v pondělí podobně prohlásil, že „jakákoli diskuse o alternativní vlasti [pro Palestince]... je odmítána“.
Situaci značně komplikuje skutečnost, že Trump již snížil americkou pomoc Jordánsku, a existují obavy, že americký prezident může podmínit jordánské přijetí palestinských uprchlíků obnovením pomoci. Další komplikací je přítomnost amerických základen v Jordánsku.
Rychlý příliv uprchlíků do Jordánska během Nakby v roce 1948 a znovu v roce 1967 vedl k Černému září v roce 1970, kdy hášimovská dynastie potlačila palestinské frakce, když se obávala, že se snaží ovládnout stát.
Zdroje uvádějí, že Jordánsko se bojí, že příliv uprchlíků by vedl k obnovení občanských sporů. Jordánské obyvatelstvo je již nyní rozzlobeno konfliktem v Gaze a uprchlíci z Gazy a Západního břehu Jordánu by představovali další destabilizující faktor.
V sobotu na setkání v Káhiře odmítli vrcholní diplomaté Egypta, Jordánska, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Kataru jakékoli násilné vysídlování Palestinců.
„Potvrzujeme, že odmítáme [jakékoliv pokusy] ohrozit nezadatelná práva Palestinců, ať už prostřednictvím osídlovacích aktivit, vystěhovávání nebo anexe půdy či vyklizením půdy od jejích vlastníků... v jakékoli podobě nebo za jakýchkoli okolností či s jakýmkoli odůvodněním,“ uvedly země ve společném prohlášení.
Verze Trumpova návrhu na vývoz Palestinců do Jordánska se datují přinejmenším od takzvaného Allonova plánu, pojmenovaného po izraelském politikovi Jigalu Allonovi. Po válce v roce 1967 Allon vyzval k anexi velké části Západního břehu Jordánu.
Hášimovci jsou také správci islámských a křesťanských svatých míst v Jeruzalémě. Jakýkoli krok směřující ke zbourání Skalního dómu nebo mešity Al-Aksá za účelem výstavby třetího židovského chrámu - což je vytoužený cíl mnoha krajně pravicových skupin v Izraeli - by byl rovněž casus belli, uvedly zdroje.
Diskuse