Británie odsoudila šest Bulharů, kteří pracovali jako špioni pro Rusko

9. 3. 2025

 

Zprávy, které policie objevila, odhalily, že Dobrochotov byl sledován tak pozorně, že jeho PIN číslo iPhonu zachytil jeden ze špionů, který vedle něj seděl v letadle.

V rámci skupiny se také diskutovalo o tom, že Dobrochotova otráví ricinem v ulicích Londýna nebo ho unesou pomocí malého člunu.

Policejní varování před novým pokusem o útok na Dobrochotova přišlo několik měsíců po zatčení tétošpionážní skupiny v únoru 2024.

Dobrochotov je šéfredaktorem internetových stránek Insider, díky jejichž investigativní práci Západ postihl ekonomickými sankcemi asi 80 firem a 60 lidí kvůli jejich roli při usnadňování války Vladimira Putina na Ukrajině.

Dobrochotov řekl: „Pochopil jsem, že po zatčení Bulharů musí být mně a Christovi stále věnována pozornost, protože jsme nepřestali pracovat. Také proto, že nám náš zdroj sdělil, že poté, co byl tento tým řízený [ruskou bezpečnostní službou] FSB zatčen, úkol - stejný úkol - nyní dostává GRU [vojenská rozvědka].

Dobrochotov uvedl, že si uvědomuje nutnost být neustále v pohybu, aby se vyhnul pozornosti Kremlu.

Odsouzení Bulhaři byli podřízenými členy špionážní skupiny, kterou nakonec řídil Jan Maršálek, rakouský podnikatel, jenž v roce 2020 uprchl do Ruska poté, co společnost, kterou pomáhal řídit, zkrachovala na pozadí podvodu ve výši 1,9 miliardy eur.

Maršálek řídil nepřátelské sledování Christo Grozeva - investigativního novináře, který pomohl usvědčit ruské špiony z otravy opozičního vůdce Alexeje Navalného - v Bulharsku, Rakousku a Španělsku. 

Špión rovněž nařídil členům gangu, včetně Ivanovové, aby ukradli čísla mobilních telefonů ukrajinských vojáků, o nichž se domnívali, že se cvičí v amerických kasárnách v německém Stuttgartu, a to pomocí vojenského špehovacího zařízení.

Maršálek komunikoval přímo s vůdcem skupiny, 47letým Orlinem Roussevem z anglického města Great Yarmouth, který řídil sledovací aktivity z bývalého penzionu v přímořském městě Norfolk. Budova byla přeplněna elektronickým a sledovacím zařízením v hodnotě stovek tisíc liber.

Roussev se již přiznal k obvinění ze špionáže, stejně jako jeho přítel a zástupce, 43letý Bizer Džambazov. Tři  méně významní členové skupiny však obvinění ze špionáže odmítli, což vedlo k téměř tříměsíčnímu soudnímu procesu v Old Bailey.

Policie  uvedla, že měla štěstí, že se jí podařilo špionážní skupinu rozbít v únoru 2023, po neznámém období, kdy byli její členové pod dohledem protiteroristické policie a MI5.

Metropolitní policie uvedla, že nevěděla o záměru členů gangu odcestovat o několik dní později do Stuttgartu, aby se pokusili odposlouchávat telefonní čísla, když policie provedla sérii zatýkání před zatčením.

Vedoucí protiteroristického oddělení Metropolitní policie, velitel Dom Murphy, uvedl, že „hlavní důkazy byly získány z Roussevova telefonu“ a identifikací dalších klíčových zařízení se podařilo získat 78 747 zpráv Telegramu mezi Roussevem a Maršálkem, které nastiňovaly šest hlavních a další menší spiknutí.

Ačkoli byl Roussev IT specialista, zprávy nesmazal a nebyly zašifrované, což vykreslilo odhalující obraz nejen aktivit špionážní skupiny, ale i zájmů Kremlu po celé Evropě. V jednu chvíli se zdálo, že Maršálek naznačil, že Grozev byl cílem útoku, protože „ho Putin zřejmě opravdu nenávidí“.

Protiterorističtí důstojníci rovněž uvedli, že kremelské špionážní a sabotážní snahy stále fungují, i když jsou z velké části prováděny prostřednictvím zločinců nebo jiných špatně vycvičených zástupců řízených na dálku. „Nebude to jediná aktivita, kterou Rusko ve Spojeném království provádí,“ řekl Murphy.

Soud si vyslechl, že Džambazov byl ve vztahu s Ivanovovou, svou dlouholetou partnerkou, a také s Gaberovou rok a půl před jejich zatčením. Třetí obžalovaný, Ivančev, byl bývalým přítelem Gaberové.

Když policie vtrhla do bytu Gaberové, našla Džambazova v posteli s ní. Ivančev o tomto vztahu až do svého zatčení nevěděl a během soudního procesu obvinil Džambazova, že s Gaberovou za jejími zády udržoval „paralelní vztah“. Džambazov také oběma ženám tvrdil, že má rakovinu mozku, což byla nepravda.

Ivanova se snažila tvrdit, že byla Džambazovem zmanipulována a že si nebyla vědoma toho, že dělá špionážní práci pro Rusko, zatímco Gaberová a Ivančev uvedly, že si myslely, že pracují pro Interpol, poté co jim Džambazov ukázal falešný průkaz totožnosti.

Všichni tři byli shledáni vinnými z účasti na spiknutí, které je v rozporu s článkem 1 zákona o trestním právu z roku 1977, za účelem spáchání trestného činu podle článku 1 zákona o úředním tajemství z roku 1911. Za něj hrozí maximální trest odnětí svobody v délce 14 let. Vyšetřovatelé vystopovali nejméně 210 000 eur, které od Rousseva plynuly k dalším členům gangu.

Ze tří obžalovaných se k soudu dostavil pouze Ivančev. Obě ženy byly přítomny prostřednictvím videospojení z věznice Bronzefield. Ivančevová a Gaberová, obě sedící na svých místech, zůstaly při čtení rozsudků o vině pasivní a poddajné. Ivančev, který stál na lavici obžalovaných, krátce přikývl, když slyšel závěr poroty.

Frank Ferguson, šéf protiteroristické služby britské prokuratury, řekl, že „šlo o špionážní operaci na vysoké úrovni“, jejíž členové pracovali pod Roussevovým vedením. „Policejní razie v Roussevově domě odhalila továrnu na špiony,“ řekl Ferguson.

Policisté zabavili 221 mobilních telefonů, 495 sim karet, 258 pevných disků, 33 zvukových záznamových zařízení, 55 sledovacích kamer, 16 vysílaček a 11 dronů a navíc wifi odposlechy, elektronické rušičky a 75 falešných pasů a dokladů totožnosti na 55 různých jmen. Převážná část byla nalezena v Great Yarmouth.

Ivanová byla rovněž shledána vinnou z držení falešných pasů a dokladů totožnosti ve svém bytě v Harrow, kde žila s Džambazovem.