Další izraelský válečný zločin: Izrael přerušuje dodávku elektřiny do Gazy
9. 3. 2025
čas čtení
9 minut
Israel will cut the flow of electricity into Gaza immediately, a week after blocking all aid into the territory https://t.co/lcGgujYRBu
— CNN International (@cnni) March 9, 2025
(České mínisterstvo zahraničí vydává na sociálních sítích
různé pitomosti, proti vyvraždění 30 000 žen a dětí v Gaze izraelem
neprotestuje, ani proti válečným zločinům blokace přísunu potravin do
Gazy a vypnutí elektřiny. Jasou to pokrytci a selektivní humanisté.)
After stopping all humanitarian aid a week ago 🇮🇱 is now also cutting electricity to Gaza. This not only violates all agreements but also runs contrary to basic human decency. https://t.co/eonExSgg9u
— Carl Bildt (@carlbildt) March 9, 2025
Izrael okamžitě přerušuje dodávky elektřiny do pásma Gazy, uvedl v nedělním prohlášení izraelský ministr energetiky Eli Cohen.
„Právě jsem podepsal příkaz k okamžitému zastavení dodávek elektřiny do pásma Gazy,“ řekl Cohen.
„Budeme používat všechny nástroje, které máme k dispozici, abychom zajistili návrat všech rukojmích,“ dodal s tím, že Izrael zajistí, aby Hamás nebyl v Gaze ‚ani na druhý den‘.
To přichází v době, kdy
probíhají zprostředkované rozhovory o příměří a dohodě o rukojmích a kdy
Hamás naléhá na „okamžité“ zahájení rozhovorů o druhé fázi dohody o
příměří v Gaze, s čímž Izrael nesouhlasí.
Izrael blokuje humanitární pomoc, civilisté v Gaze čelí zoufalství
Izrael chce prodloužit první fázi dohody, aby mohl pokračovat ve výměně rukojmích - ovšem bez jakéhokoli závazku k trvalému ukončení války. Minulý týden vyhlásil blokádu veškeré humanitární pomoci do enklávy, aby Hamás přiměl k přijetí nových podmínek prodloužení stávající dohody o příměří.
V pátek přijela do Káhiry delegace Hamásu, aby projednala dohodu o příměří a prosadila případnou druhou fázi dohody.
Izrael uvedl, že „přijal pozvání“ od zprostředkovatelů podporovaných Spojenými státy, aby v pondělí vyslal izraelskou delegaci do Dauhá „ve snaze pokročit v jednáních“.
Zdroj v angličtině ZDE
Izrael přeruší dodávku elektřiny v Gaze ve snaze donutit Hamás k odchodu z Gazy
Humanitární úředníci tvrdí, že tento krok by mohl zasáhnout již tak omezené zásoby vody, zatímco jednání o příměří jsou stále chaotičtější.
Izrael se chystá přerušit veškeré zbývající dodávky elektřiny do Gazy ve zjevném pokusu zvýšit tlak na Hamás uprostřed stále chaotičtějších jednání o křehkém příměří na tomto území.
Možné důsledky izraelského rozhodnutí pro 2,3 milionu obyvatel zničeného palestinského území jsou nejasné, protože většina z nich je závislá na generátorech poháněných naftou.
Humanitární pracovníci v Gaze oslovení v neděli odpoledne však uvedli, že se domnívají, že dvě fungující odsolovací zařízení budou nucena ukončit provoz, což sníží již tak skromné zásoby čisté vody. Jiní naznačili, že by mohla být postižena i zbývající čistička odpadních vod.
Ve videozáznamu oznamujícím směrnici izraelský ministr energetiky Eli Cohen uvedl, že Izrael použije „všechny dostupné prostředky ... k zajištění návratu všech izraelských rukojmích“ a že Hamás po válce v Gaze nezůstane.
Izrael se snaží přimět Hamás, aby souhlasil s prodloužením první fáze příměří, která vstoupila v platnost v polovině ledna, ale formálně skončila minulý víkend, až do poloviny dubna. Izrael již přerušil veškeré dodávky zboží na toto území a tvrdí, že Hamás pomoc krade a profituje z její distribuce.
Izrael také zintenzivnil údery v Gaze a vojenští představitelé informovali místní i mezinárodní novináře, že probíhají přípravy na velkou ofenzívu.
Denně přicházejí zprávy o obětech způsobených izraelskými bojovými letadly, bezpilotními letouny nebo dělostřelectvem.
V neděli provedly Izraelské obranné síly (IDF) nálet v severní Gaze, který byl podle mluvčího zaměřen na militanty „pokoušející se umístit výbušné zařízení do země v severní Gaze“ v blízkosti izraelských jednotek.
O den dříve byl podle IDF proveden nálet v Rafáhu na jihu Gazy, jehož cílem byl dron, který na území pronikl z Izraele, a skupina podezřelých ozbrojenců.
Izrael chce, aby Hamás propustil další z 58 rukojmích, které skupina a její spojenci v Gaze pravděpodobně zadržují. Předpokládá se, že méně než polovina z nich je stále naživu. Hamás odmítá jakékoli prodloužení a chce, aby se okamžitě začalo jednat o druhé fázi příměří, která má vést k trvalému ukončení války a která měla přímo navazovat na první fázi.
Zástupci skupiny se o víkendu setkali se zprostředkovateli v Káhiře a zdůraznili naléhavou potřebu obnovit dodávky humanitární pomoci na území „bez omezení a podmínek“.
„Vyzýváme zprostředkovatele v Egyptě a Kataru, jakož i garanty v administrativě USA, aby zajistili, že [Izrael] bude dodržovat dohodu ... a bude pokračovat ve druhé fázi podle dohodnutých podmínek,“ řekl agentuře France-Presse mluvčí Hamásu Hazem Qassem.
Mezi hlavní požadavky Hamásu pro druhou fázi patří další propouštění Palestinců držených v izraelských věznicích výměnou za rukojmí, úplné stažení Izraele z Gazy, trvalé příměří a zrušení izraelské blokády.
Úřad Benjamina Netanjahua, izraelského premiéra, uvedl, že v pondělí vyšle do Dauhá své delegáty, aby se v té či oné podobě zapojili do jednání o pokračování příměří.
Situaci dále komplikují bezprecedentní přímé rozhovory mezi USA a Hamásem, jejichž cílem je především osvobození pěti amerických občanů, kteří jsou mezi rukojmími stále drženými Hamásem. Předpokládá se, že pouze jeden z nich je stále naživu.
Americký vyslanec zapojený do přímých rozhovorů, o nichž americká média informovala minulý týden, označil v neděli své setkání s Hamásem za „velmi užitečné“ a vyjádřil přesvědčení, že dohody o propuštění rukojmích by mohlo být dosaženo „během několika týdnů“. V rozhovoru pro CNN Adam Boehler připustil, že bylo „zvláštní“ sedět tváří v tvář vůdcům militantní islamistické skupiny, kterou USA od roku 1997 řadí na seznam teroristických organizací, ale nevyloučil další setkání.
Boehler uvedl, že chápe „zděšení“ Izraele z toho, že USA vedly rozhovory s touto skupinou, ale řekl, že se snažil nastartovat „křehká“ jednání. „Myslím, že by se něco mohlo dát dohromady během několika týdnů... Myslím, že existuje dohoda, na jejímž základě by mohli dostat ven všechny vězně, nejen Američany,“ dodal.
Lednové příměří pozastavilo více než 15 měsíců trvající boje v Gaze, během nichž bylo prakticky veškeré obyvatelstvo vysídleno, rozsáhlé oblasti území byly proměněny v trosky a při izraelské vojenské ofenzivě zahynulo více než 48 000 lidí, převážně civilistů. Válku vyvolal překvapivý útok Hamásu na Izrael v říjnu 2023, při kterém bylo zabito 1 200 lidí, převážně civilistů, a 251 rukojmích.
Šestitýdenní první fáze příměří vedla k výměně 25 žijících izraelských rukojmích a ostatků osmi dalších za propuštění přibližně 1 800 palestinských vězňů držených v Izraeli. Umožnilo také opětovný přísun tolik potřebných potravin, přístřeší a lékařské pomoci do Gazy.
Protože Izrael následně dopravu pomoci přerušil, obvinili odborníci OSN na práva vládu, že používá hladomoru jako zbraně
Minulý týden Donald Trump pohrozil dalším zničením Gazy, pokud nebudou propuštěni všichni zbývající rukojmí, a vydal tak tzv. poslední varování vůdcům Hamásu. Americký prezident vyvolal v únoru pobouření, když prohlásil, že USA chtějí dohlížet na masové vysídlování Palestinců v Gaze, aby umožnily území rekonstruovat jako „riviéru Blízkého východu“. V neděli Bezalel Smotrich, izraelský krajně pravicový ministr financí, uvedl, že tento návrh se „rýsuje“.
Smotrich uvedl, že vláda plánuje zřídit „migrační ředitelství“, které by pomáhalo obyvatelům Gazy, kteří chtějí území trvale opustit.
Arabští představitelé navrhli alternativní plán, podle něhož by obnova Gazy byla financována prostřednictvím svěřeneckého fondu a správu území by opět převzala Palestinská samospráva se sídlem v Ramalláhu.
Na víkendovém shromáždění v Tel Avivu požadovali rodinní příslušníci izraelských rukojmích, aby jejich vláda plně realizovala příměří. „Válka by se mohla obnovit do týdne,“ řekla Einav Zangaukerová, matka Matana Zangaukera. „Válka nepřivede rukojmí zpět domů. Zabije je.“
Humanitární úředníci tvrdí, že tento krok by mohl zasáhnout již tak omezené zásoby vody, zatímco jednání o příměří jsou stále chaotičtější.
Izrael se chystá přerušit veškeré zbývající dodávky elektřiny do Gazy ve zjevném pokusu zvýšit tlak na Hamás uprostřed stále chaotičtějších jednání o křehkém příměří na tomto území.
Možné důsledky izraelského rozhodnutí pro 2,3 milionu obyvatel zničeného palestinského území jsou nejasné, protože většina z nich je závislá na generátorech poháněných naftou.
Humanitární pracovníci v Gaze oslovení v neděli odpoledne však uvedli, že se domnívají, že dvě fungující odsolovací zařízení budou nucena ukončit provoz, což sníží již tak skromné zásoby čisté vody. Jiní naznačili, že by mohla být postižena i zbývající čistička odpadních vod.
Ve videozáznamu oznamujícím směrnici izraelský ministr energetiky Eli Cohen uvedl, že Izrael použije „všechny dostupné prostředky ... k zajištění návratu všech izraelských rukojmích“ a že Hamás po válce v Gaze nezůstane.
Izrael se snaží přimět Hamás, aby souhlasil s prodloužením první fáze příměří, která vstoupila v platnost v polovině ledna, ale formálně skončila minulý víkend, až do poloviny dubna. Izrael již přerušil veškeré dodávky zboží na toto území a tvrdí, že Hamás pomoc krade a profituje z její distribuce.
Izrael také zintenzivnil údery v Gaze a vojenští představitelé informovali místní i mezinárodní novináře, že probíhají přípravy na velkou ofenzívu.
Denně přicházejí zprávy o obětech způsobených izraelskými bojovými letadly, bezpilotními letouny nebo dělostřelectvem.
V neděli provedly Izraelské obranné síly (IDF) nálet v severní Gaze, který byl podle mluvčího zaměřen na militanty „pokoušející se umístit výbušné zařízení do země v severní Gaze“ v blízkosti izraelských jednotek.
O den dříve byl podle IDF proveden nálet v Rafáhu na jihu Gazy, jehož cílem byl dron, který na území pronikl z Izraele, a skupina podezřelých ozbrojenců.
Izrael chce, aby Hamás propustil další z 58 rukojmích, které skupina a její spojenci v Gaze pravděpodobně zadržují. Předpokládá se, že méně než polovina z nich je stále naživu. Hamás odmítá jakékoli prodloužení a chce, aby se okamžitě začalo jednat o druhé fázi příměří, která má vést k trvalému ukončení války a která měla přímo navazovat na první fázi.
Zástupci skupiny se o víkendu setkali se zprostředkovateli v Káhiře a zdůraznili naléhavou potřebu obnovit dodávky humanitární pomoci na území „bez omezení a podmínek“.
„Vyzýváme zprostředkovatele v Egyptě a Kataru, jakož i garanty v administrativě USA, aby zajistili, že [Izrael] bude dodržovat dohodu ... a bude pokračovat ve druhé fázi podle dohodnutých podmínek,“ řekl agentuře France-Presse mluvčí Hamásu Hazem Qassem.
Mezi hlavní požadavky Hamásu pro druhou fázi patří další propouštění Palestinců držených v izraelských věznicích výměnou za rukojmí, úplné stažení Izraele z Gazy, trvalé příměří a zrušení izraelské blokády.
Úřad Benjamina Netanjahua, izraelského premiéra, uvedl, že v pondělí vyšle do Dauhá své delegáty, aby se v té či oné podobě zapojili do jednání o pokračování příměří.
Situaci dále komplikují bezprecedentní přímé rozhovory mezi USA a Hamásem, jejichž cílem je především osvobození pěti amerických občanů, kteří jsou mezi rukojmími stále drženými Hamásem. Předpokládá se, že pouze jeden z nich je stále naživu.
Americký vyslanec zapojený do přímých rozhovorů, o nichž americká média informovala minulý týden, označil v neděli své setkání s Hamásem za „velmi užitečné“ a vyjádřil přesvědčení, že dohody o propuštění rukojmích by mohlo být dosaženo „během několika týdnů“. V rozhovoru pro CNN Adam Boehler připustil, že bylo „zvláštní“ sedět tváří v tvář vůdcům militantní islamistické skupiny, kterou USA od roku 1997 řadí na seznam teroristických organizací, ale nevyloučil další setkání.
Boehler uvedl, že chápe „zděšení“ Izraele z toho, že USA vedly rozhovory s touto skupinou, ale řekl, že se snažil nastartovat „křehká“ jednání. „Myslím, že by se něco mohlo dát dohromady během několika týdnů... Myslím, že existuje dohoda, na jejímž základě by mohli dostat ven všechny vězně, nejen Američany,“ dodal.
Lednové příměří pozastavilo více než 15 měsíců trvající boje v Gaze, během nichž bylo prakticky veškeré obyvatelstvo vysídleno, rozsáhlé oblasti území byly proměněny v trosky a při izraelské vojenské ofenzivě zahynulo více než 48 000 lidí, převážně civilistů. Válku vyvolal překvapivý útok Hamásu na Izrael v říjnu 2023, při kterém bylo zabito 1 200 lidí, převážně civilistů, a 251 rukojmích.
Šestitýdenní první fáze příměří vedla k výměně 25 žijících izraelských rukojmích a ostatků osmi dalších za propuštění přibližně 1 800 palestinských vězňů držených v Izraeli. Umožnilo také opětovný přísun tolik potřebných potravin, přístřeší a lékařské pomoci do Gazy.
Protože Izrael následně dopravu pomoci přerušil, obvinili odborníci OSN na práva vládu, že používá hladomoru jako zbraně
Minulý týden Donald Trump pohrozil dalším zničením Gazy, pokud nebudou propuštěni všichni zbývající rukojmí, a vydal tak tzv. poslední varování vůdcům Hamásu. Americký prezident vyvolal v únoru pobouření, když prohlásil, že USA chtějí dohlížet na masové vysídlování Palestinců v Gaze, aby umožnily území rekonstruovat jako „riviéru Blízkého východu“. V neděli Bezalel Smotrich, izraelský krajně pravicový ministr financí, uvedl, že tento návrh se „rýsuje“.
Smotrich uvedl, že vláda plánuje zřídit „migrační ředitelství“, které by pomáhalo obyvatelům Gazy, kteří chtějí území trvale opustit.
Arabští představitelé navrhli alternativní plán, podle něhož by obnova Gazy byla financována prostřednictvím svěřeneckého fondu a správu území by opět převzala Palestinská samospráva se sídlem v Ramalláhu.
Na víkendovém shromáždění v Tel Avivu požadovali rodinní příslušníci izraelských rukojmích, aby jejich vláda plně realizovala příměří. „Válka by se mohla obnovit do týdne,“ řekla Einav Zangaukerová, matka Matana Zangaukera. „Válka nepřivede rukojmí zpět domů. Zabije je.“
Zdroj v angličtině ZDE
1609
Diskuse