„Drzý“ politický vliv bohatých odhalen: bohatství miliardářů dosáhlo 18,3 bilionu dolarů, konstatuje Oxfam

19. 1. 2026

 

V uplynulých 12 měsících došlo v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky k vzpouře mládeže proti nerovnosti. Protesty proti korupci, úsporným opatřením, nezaměstnanosti a vysokým životním nákladům však byly pravidelně ignorovány a místo toho tvrdě potlačovány vládami, uvedl Max Lawson, spoluautor zprávy.

„Vlády po celém světě dělají špatná rozhodnutí; rozhodly se bránit bohatství, nikoli svobodu. Rozhodly se pro vládu bohatých. Rozhodly se potlačovat hněv svých občanů nad tím, jak se život stává nedostupným a nesnesitelným, místo aby přerozdělovaly bohatství od nejbohatších k ostatním,“ řekl Lawson.

„Ekonomicky bohatí se po celém světě stávají politicky bohatými a jsou schopni formovat a ovlivňovat politiku, společnosti a ekonomiky,“ řekl. „V minulosti byli bohatí lidé možná zdrženlivější, pokud šlo o ovládání moci, ale tento druh spojení peněz a politiky je stále drzejší.“

V Keni sociální aktivistka Wanjira Wanjiru uvedla, že dopady nerovnosti jsou nejviditelnější v Mathare, slumu v Nairobi, kde mnoho lidí nemá přístup k čisté vodě a hygienickým zařízením, ale kde sousední golfový klub má neustále zapnuté zavlažovače, aby udržoval zelené plochy.

Uvedla, že keňská vláda kapitulovala před bohatými ve východní Africe tím, že zavedla úsporná opatření v oblasti vzdělávání a zdravotní péče, zatímco podniky získaly daňové úlevy.

Wanjiru však zůstala optimistická, že proti tomuto trendu dojde k odporu, protože mladší lidé, zejména ti z rozvojových zemí, se úspěšně bouří, aby zpochybnili vliv bohatých na politiku, jak to udělali Keňané při protestech v loňském roce a v roce 2024.

„Jsem vlastně plná naděje, protože přirozenou reakcí bude donutit systémy, aby pracovaly pro lidi. Dostáváme se do bodu, kdy to už opravdu nemůžeme dál snášet,“ řekla Wanjiru. „Když jsou lidé utlačováni, vždy se bouří.“

V Nepálu došlo k takovému povstání v září 2025, kdy několikadenní protesty vyvolané hněvem nad korupcí vedly k sesazení vlády.

Jedním z terčů tohoto hněvu byl Binod Chaudhary, jediný miliardář v Nepálu a člen parlamentu, jehož podniky a nemovitosti byly vypáleny.

Pradip Gyawali, nepálský politický konzultant, který se protestů účastnil, řekl: „Bylo tolik případů, kdy politici brali peníze od podnikatelů, aby pracovali v jejich prospěch. Protestovali jsme proti nim, protože obyčejní lidé museli tvrdě pracovat za malou odměnu [zatímco bohatí z toho měli prospěch].

„[Náš protest] byl vzkazem, že se jedná o novou revoluci, a to nejen v naší zemi, ale na celém světě, že mladí lidé by měli mít slovo a určitou moc v politice.“

Lawson a jeho spoluautor Harry Bignell uvedli, že bohatí lidé jsou více než kdy jindy otevření tomu, že využívají své bohatství k politickému vlivu, částečně prostřednictvím kontroly nad médii, ale také tím, že sami zastávají veřejné funkce nebo přispívají na politické kampaně.

Podle jejich výzkumu je pravděpodobnost, že miliardáři budou zastávat politické funkce, 4 000krát vyšší než u běžných lidí, přičemž více než polovina světových mediálních společností a devět z deseti nejvýznamnějších sociálních médií je ve vlastnictví miliardářů.

Podle organizace Oxfam výzkum z USA ukázal, že pokud bohatí podporují určitou politiku, je 45% šance, že bude přijata, zatímco pokud ji odmítají, je šance pouze 18%, že bude přijata. 

Zdroj v angličtině  ZDE