Rakouská ministryně pro ženy Gabriele Heinisch-Hosek bojuje za zrovnoprávnění žen v každodenním pracovním životě a z tohoto důvodu požaduje zavedení vysokých peněžitých pokut za nerovné pracovní odměny žen a mužů.

Otázka v titulku je především empirickou otázkou. Na rozdíl od doktora Valacha, který na základě své nepřiznané filosofie dějin ví s jistotou a předem, že v Íránu jde v danou chvíli "objektivně" o nastolení kapitalismu západního stylu, já mohu s poměrně značnou dávkou jistoty říci jen tolik, že pouliční protesty převážně bohatého městského obyvatelstva za westernizaci teď sotva mohly skončit dobře, protože maximum možného (pro ně...) leželo v hranicích stávající theokracie. Abych však mohl předvídat další vývoj, musel bych (na rozdíl od zmíněného "levicového" komentátora) vědět, co si o událostech myslí mlčící většina chudého íránského obyvatelstva mimo Teherán, která ovšem nevystupuje v západním zpravodajství, respektive je dokonce zalhávána a bagatelizována. Takže co si tito lidé myslí o současné krizi se asi hned tak brzy nedozvím. Protože neumím persky, není pro mě bohužel dostupná ani naprostá většina online materiálů organizované íránské prorežimní opozice.

Ta kulka zasáhla mladou pohlednou dívku na teheránské ulici v sobotu v podvečer. Krátce předtím s několika dalšími mladými lidmi se zřejmě chtěla jen podívat, co se to vlastně kdesi v centru města, daleko vpředu, děje. Najednou ležela na zemi, přímý zásah do hrudi, vzápětí jí začala téci krev také z úst a nosu. Ještě hlesla, jak hrozně to pálí... Zemřela v přímém přenosu. Neboť někdo hned ten smutný skon natáčel na video. Neda Agha-Soltan bylo její jméno, 26 let; podle mínění přátel „světelný paprsek“, nikoli zrovna radikál nebo buřič.

KD│Před nějakou dobou jsem psal o protiekologické ekonomii — tedy o trvání oponentů omezování emisí skleníkových plynů na tom, že ekonomické náklady na obchodování s emisemi budou nezměrné a neúnosné. Citoval jsem Roberta Samuelsona, který obvinil Environmental Defense Fund za to, že tvrdil, že výrazná akce v oblasti omezování emisí si od každého vyžádá jen minimální denní náklady, napsal v blogu na The New York Times Paul Krugman.

Podle dostupných informací prohlásil americký ministr obrany Robert Gates při inspekci na Aljašce, že se rýsuje kompromis mezi Spojenými státy a Ruskou federací ohledně Národní protiraketové obrany USA. Podle něho by tento kompromis měl vypadat tak, že nejen na území Polska, ale i na území Česka by měly být umístěny americké rakety-lapače, radary by pak měly být postaveny v Rusku a využívány oběma velmocemi.

tisková zpráva Ligy lidských práv

Na Okresním soudu v Novém Jičíně se uskuteční ve středu dne 24. 6. 2009 v 8:30 hodin ve 2. poschodí, č. dveří 35 první stání v rámci hlavního líčení ve věci trestného činu pomluvy, jehož se měli dopustit Ing. Miroslav Ľuba a jeho manželka. Dvě děti z dětského domova v Novém Jičíně se na jaře 2007 odvážily veřejně promluvit o tom, že je zástupce ředitelky Michal Pokorný bil. Kauza se na světlo dostala díky manželovi bývalé vychovatelky z dětského domova Ing. Miroslavu Ľubovi, který v době od října 2007 do února 2008 sdělil některým úřadům a médiím informace o nepřiměřeném chování zástupce ředitelky.

Ten však označil veškerá tvrzení za nepravdivá a podal na pana Ľubu i jeho manželku trestní oznámení. Oba nyní čelí obžalobě za pomluvu. Liga lidských práv vyzývá všechny novináře, kterým není restriktivní omezování svobody projevu a upozorňování na věci, ke kterým dochází v uzavřených institucích, lhostejné, aby případ sledovali.

Podrobné informace o pozadí celého případu naleznete ZDE, též níže

K tomu: Věra Říhová, "Paragraf 206 Trestního zákona č.140/1961 Sb. - Pomluva"ZDE

Lotyšsko zřejmě utrpělo zatím největší škody způsobené světovou finanční krizí – zcela nepochybně mezi evropskými státy. Velmi dynamický růst jeho ekonomiky se začal zpomalovat již na počátku minulého roku, aby následně přešel do poklesu, který zatím vyvrcholil v první čtvrtletní letošního roku - HDP poklesl o sotva uvěřitelných 29 % oproti předchozímu čtvrtletí. Takový výsledek zatím nebyl nikde v současné etapě světové krize zaznamenán.

KD│Ruský prezident Dmitrij Medveděv včera na setkání s představiteli Ligy arabských států v Egyptě oznámil, že Rusko obdrželo souhlas s účastí na moskevské konferenci o míru na Blízkém Východě od všech zainteresovaných stran, včetně nové izraelské vlády. V současné etapě je hlavním cílem obnovení palestinsko-izraelských jednání. Své setkání s představiteli LAS Medveděv zahájil komplimentem, když řekl, že "bez toho, abychom brali v úvahu pozici Ligy, není možno řešit problémy současného světa a není možno překonat problémy světové finanční krize", informoval Kommersant.

USA a Kyrgyzstán podepsaly novou dohodu o využívání kyrgyzské letecké základny Manas americkými jednotkami. Agentuře ITAR-TASS to sdělil nejmenovaný činitel kyrgyzského parlamentu, podle kterého byl dokument podepsán v pondělí. Základna by se tak opět měla stát logistickým zázemím pro operace Američanů v Afghánistánu. Návrh zákona umožňujícího přepravu nevojenských dodávek pro mezinárodní protiteroristickou koalici v Afghánistánu přes území Kyrgyzstánu ještě dnes podle ITAR-TASS posoudí kyrgyzský parlamentní výbor pro mezinárodní záležitosti.

23. 6. 2009 iHNed: Kyrgyzstán a USA prý podepsaly dohodu o kyrgyzské základně ManasZDE

ŠOK│ Ukrajinské letadlo Fokker s registračním číslem MEM 4-060 (UR-CAK) bylo zabaveno vojenskou zpravodajskou službou na mezinárodním letišti Mallam Aminu Kano 16. června, je podezřelé ze spojení s militanty z Hnutí za osvobození delty Nigeru, konstatoval nigerijský deník THISDAY. Podle ITAR-TASS letadlo patří do Ukrajinsko-americké letecké společnosti "Meridian". V letadle bylo údajně 18 beden zbraní, mezi jiným houfnice, pušky, kulomety, raketomety a minomety a střelivo, které bylo zajištěno bezpečnostními agenty.

Obraz 1.

Starší paní sedí na bobku uprostřed záhonu. Sází růže. Čerstvě nakypřená půda vydává svou nezaměnitelnou vůni, která jako by se ocitla vprostřed panelákového sídliště lehkým nedopatřením. Nesměle se povaluje nad všudypřítomným asfaltem a vyvolává v kolem spěchajících zajatcích panelákové džungle nostalgickou vzpomínku na prázdniny u babičky na venkově, popisuje svůj zážitek Miloslav Pouzar.

Hospodářská krize tvrdě omezuje dotační programy, doléhá i na redakce a vydavatelství a dál „zeštíhluje“ brněnské mediální prostředí. List Romano hangos / Romský hlas přišel nedávno naráz o několik příbuzných, blízkých i velmi vzdálených.

Prvním je revue Politika, dříve Proglas. S tímto konzervativně-neoliberálním časopisem ve službách ODS měl společné jen celostátní působnost, úzce vymezenou čtenářskou obec a redakci umístěnou v Brně. Měsíčník Politika-Proglas vytrvale kritizoval západoevropské modely multikulturní společnosti a pojetí lidských práv. Na přelomu roku zveřejnil obsáhlý rozhovor s plzeňskými kulturními antropology Jakoubkem a Budilovou. Nyní už funguje jen v okleštěné internetové verzi.

KD│Ministerstvo vnitra vedené Sádekem Masúlím se včera kvůli vlně povolebního násilí stalo terčem kritiky íránského parlamentu (Medžlisu). Informoval o tom íránský vládní server PressTV. Skupina čtyřiadvaceti poslanců ministra interpelovala kvůli řadě otázek, včetně nočních nájezdů na univerzitní koleje a soukromá sídla podnikaných neznámými skupinami. Masúlí byl kritizován za to, že nedošlo k identifikaci a uvěznění pachatelů těchto útoků, ale také za nedostatky "v krizovém managementu" během devítidenních nepokojů.

Barack Obama poprvé odsoudil násilí v Íránu. V úterý zdůraznil, že je šokován a rozhořčen způsobem, jímž Teherán zasáhl proti demonstrantům. Po týdnu mlčení zašel americký prezident daleko dál než byla jeho předchozí vyjádření sympatií s demonstranty.

"Spojené státy a mezinárodní společenství jsou šokovány a rozhořčeny hrozbami, bitím a vězněním posledních několika dní," řekl Obama. "Silně odsuzuju tyto nespravedlivé činy a spolu s americkým lidem truchlím nad každým nevinným životem, který byl ztracen."

V Praze proběhne demonstrace za ukončení vzrůstajících násilností v Íránu a na podporu Íránců, kteří protestují proti netransparentním volbám a žádají svobodu shromažďování a slova.

Podpis komunistických poslanců na ministrem Kocábem předložené Dohodě proti extremismu, spolu s ostatními parlamentními stranami, bereme vážně. Velmi vážně. I toto symbolické vymezení, které jako první podepsal předseda KSČM Filip, má svůj smysl jak proti extremismu bez přívlastků (padni komu padni), tak jako ochrana před falešným obviňováním KSČM. Komunistická strana Čech a Moravy ctí zákonnost a základy demokracie v naší zemi. Akci členů SMKČ při pietním aktu v Lidicích hodnotím jako nepatřičnou a v rozporu s přáním organizátora.

21. července 1861 se nedaleko virginské osady Manassas v první větší bitvě střetly armády dvou znepřátelených stran americké občanské války. Armádě Unie velel brigádní generál Irving McDowell. K pokusu o rozhodující útok byl donucen netrpělivými občany a politiky ve Washingtonu, kteří nakonec vyvinuli tlak i na prezidenta Lincolna. McDowellovy jednotky byly složeny z nevycvičených nováčků, měly jen nepatrnou početní převahu a jejich odhodlání útočit se nemohlo rovnat odhodlání Jižanů ubránit hlavní město Richmond. To ale nikoho ze znuděných washingtonských posměváčků nezajímalo, byli omámeni propagandou o vlastní nadřazenosti a chtěli rychlé vítězství. Když dosáhli svého a mělo dojít k velké bitvě, kongresmani, jakož i jiná městská smetánka, sbalili do košů občerstvení a táhli v patách postupující armády, aby po vítězném boji, který samozřejmě vzrušením notně podpoří trávení, s vyhlídkou na hromady čerstvých mrtvol uspořádali piknik.

„Táto, co je to kapitál…?!?“, ozvalo se z úst mého zvídavého chlapce a byl jsem donucen zkontrolovat, jak na takovou blbost ve svém tuctu let přišel. Zrakovou kontrolou chlapcova zorného pole jsem dospěl k závěru, že ho inspiroval název barevného časopisu, který ležel na stole. „Co vidíš?“, zeptal jsem se krutě. „Časopis…“, zněla odpověď a byl klid. Tedy, v chlapcově duši zavládl opět klid a problémy Age of Empires, zatímco já jsem se té otázky nemohl tak nějak pořád dost dobře zbavit. Věren tradicím, jsem se obrátil ke své paměti, následně pak slovníkům, odborné literatuře, síti sítí a kamarádům.

V probíhajícím boji mezi Chámeneího a Ahmadínežádovým náboženským konzervativismem a autoritářstvím na jedné straně a voláním po svobodě a demokracii na straně druhé jsou mé sympatie jednoznačně na straně demonstrantů.

Když v těchto dnech čte člověk nějaký nápis, který se týká ohrožení demokracie, asi hned pomyslí na situaci v Íránu, kde voliči zatím demonstrují a umírají, protože se cítí být podvedeni při sečítání volebních hlasů. (Reportér Channel Four News v pondělí večer nad záběry demonstrantů pronásledovaných íránskou policií však konstatoval, že teď už o ty volební výsledky nejde, protesty jsou širší. V Teheránu podpálili billboardy s fotografií nejvyššího duchovního vůdce Chameneího, pozn. JČ). Že je demokracie ale ohrožená více jiným podvodem voličů, než tím na začátku pro někoho prý jen domnělého, i když mezitím dokonce i oficiálně potvrzeného podfuku, o tom něco v téhle poznámce…

KD│Úspěšné revoluce mívají tři fáze. Za prvé, strategicky umístěný jednotlivý sociální segment nebo omezené množství těchto segmentů začně nahlas vyjadřovat resentiment, prosazuje se v ulicích velkého města, obvykle hlavního. K němu se připojují další segmenty ve městě i v okolí, jak se demonstrace šíří a stávají se agresívnějšími, ničivějšími a potenciálně násilnými. Když odpor mohutní, režim nasazuje armádu a bezpečnostní síly. Tyto síly, rekrutované z rezistentních sociálních segmentů a izolované od zbytku společnosti, se postaví proti režimu a přestanou se řídit rozkazy. To je to co se stalo íránskému šáhovi v roce 1979; to se také stalo v Rusku v roce 1917 nebo v Rumunsku v roce 1989.

Revoluce selhávají, pokud se k iniciačnímu segmentu nikdo nepřipojí, což znamená, že původní demonstranti zůstanou sociálně izolovaní. Pokud se demonstrace nešíří do dalších měst, buď skončí, nebo režim povolá bezpečnostní a vojenské složky — které zůstávají k režimu loajální a často jsou osobně nepřátelské k demonstrantům — a v potřebném rozsahu použije sílu, aby vzpouru potlačil. To je to co se stalo na čínském Náměstí nebeského klidu: Studenti se vzbouřili, ale nikdo se k nim nepřidal. Byly přisunuty vojenské síly nejen k režimu loajální, ale také nepřátelské ke studentům, a studenti byli potlačeni.

Až teď jsem se dověděl o tomto článku. Poprvé i o tom, že jsem „byl zapleten do skandálu s pokusem o vytunelování strany“. To jsem dosud nevěděl, ani z žádného mně známého dokumentu KSČM nic takového nevyplývá. Poprosil jsem autora, má-li nějaké důkazy, aby mi je poskytl. Mít je ale nemůže. Nic takového se nestalo. Krátký článek také informuje, že jsem na pražské nominační konferenci KSČM byl volen za kandidáta pro příští volby do Poslanecké sněmovny jen delegáty z Prahy 3. Opravdu nevím, jak to mohl autor při tajně volbě vědět.

Současný režim je postaven na takovém modernistickém předělu, který odmítl vše staré, nechtěl se zdržovat porozuměním smyslu toho, co nás přivedlo až sem; bylo třeba věnovat se budování s horečností ne nepodobnou „údernickým“ padesátým letům.

Za inspiraci k této práci a kritické komentáře během jejího psaní děkuji Pavlu Baršovi.

Antikomunismus v ČR se stal ve specifické podobě od roku 2003 podstatnou součástí české veřejné diskuze a politické kultury významné části českých médií a politiky. V diskuzích (prozatím povýtce publicistických) se objevují různá vysvětlení tohoto fenoménu, která podněcují rozličné otázky. Představuje například soudobý český antikomunismus vítězné tažení morální pravice, projev sedimentované generační zkušenosti a pokus o mezigenerační předávku, nebo se jedná o instrumentálně užívanou „kartu“ v soupeření pravice a levice?

Co víme o Íránu? Írán je U Nás v obecném povědomí zapsán jako článek Osy zla. Írán, to je tam mezi Irákem a Afghánistánem, tam, odkud co nevidět přiletí raketa dlouhého doletu a spadne na Prahu, protože nemáme radar, který by Nás varoval. Tam v zlovolném Íránu se dnem i nocí točí odstředivky a islámští fanatici potají obohacují a obohacují uran. Každou chvíli budou mít A bombu a Rusové je v tom podporují. To víme, ale nějak Nám donedávna utajili, že je v Íránu také jakási islámská demokracie.

S údivem zjišťujeme, že se tam konaly volby, ve kterých soutěžilo několik prezidentských kandidátů.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2009 přispělo celkem 257 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 92 324 04 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 5. 2009 částku 60 385,44 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €761,80.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.