Pod titulkem "Nesmyslný výzkum je klíčem k evoluci" jsem našel v BL komentář Davida Mitchella, který končí tvrzením, že kdyby býval v minulosti akademický výzkum vždycky cenzurován z hlediska, zda je ekonomicky výhodný, nevznikla by letadla ani iPhony, měli bychom dodneška jen pasti na mamuty. To se krásně čte, ale tím se Mitchell dostal ale asi právě do té jmenované pasti. K zvěcnění té diskuse, probíhající v ČR i v Británii, o svobodě vědeckého bádání a vlivu politiků...

Nesmyslný vědecký výzkum, má-li mít smysluplné plody, musí dříve či později obhájit sám sebe a ukázat své výsledky, projít kritikou, jež může být zprvu zabedněná a nespravedlivá (např. Koch a jeho tehdy šílené tvrzení, že tuberkulózu způsobují neviditelné baktérie, mohl být považován za blázna, ale nakonec se prosadil).

Z průzkumů u volebních místností vyplývá, že kancléřka Angela Merkelová zřejmě vyhrála volby v Německu. Její konzervatívní blok získal podle odhadů 33,5 procenta hlasů. Není vyloučeno, že strany CDU/CSU Angely Merkelové získaly dostatečné množství křesel, aby zrušily svou dosavadní velkou koalici se sociálními demokraty a utvořily pravicovou koalici s FDP.

Šéf sociálních demokratů Frank Walter Steinmeier přiznal porážku. Podle průzkumů televize ZDF získali sociální demokraté 23,5 procent, zatímco svobodní demokraté FDP, s nimiž by chtěla Merkelová vstoupit do koalice, 14,5 procenta.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Kdopak v ČR dnes neví, s pomocí jakých politických veletočů se zase hraje ta velkolepá hra o moc nejen na dnes nebo zítra. Kolik je v těch projevech našich obětavých politiků srdceryvných ohledů jak již na děti ještě nenarozené, tak i na staroušky důchodce, a samozřejmě také na ty, kteří práci nyní nemají, anebo jsou třeba nemocní, takže taky zrovna nepracují, a mají hluboko do kapsy; o těch dalších, na jejichž těžkosti bylo v Parlamentě ČR („PČR“) tyto dny pietně vzpomenuto, nemluvě... Je asi zbytečné sečítat ty miliony možných voličů, které lze takto těmi okatými námluvami (nejen zrovna jenom těchto dní) zahrnout mezi „naší stranou opečovávané“. Že zrovna teď máme ve státě „bolístku“ kolem rozpočtu?

Zaměstnání mi umožňuje několikrát do roka provázet moravské poutníky do mariánského místa v Lurdech. Proslulé francouzské městečko v podhůří Pyrenejí už navštívily tisíce mých spoluobčanů. Lurdy loni navštívil také papež, neboť křesťanská Mekka slavila 150 let od zjevení Panny Marie chudému děvčátku Bernadettě Soubirouxové. Třebaže její tělo spočívá v klášteře v Nevers, kousek pod Paříží, poutníci si plní životní sen – poznat Lurdy, vykoupat se v tamní „zázračné“ vodě, vypít pár doušků vody, prožít sounáležitost s ostatními věřícími během mše v podzemní bazilice nebo přímo u jeskyně, kde se božská bytost zjevila Bernadettě.

"Nejde nemyslet na její rodiče, kterým doma v Otrokovicích po složení přijímacích zkoušek na matematicko-fyzikální fakultu v Praze oznámila, že odchází do kláštera," píše Miroslav Štěrba. Pro rodiče, kteří třeba nesdílejí mystický prožitek své dcery, je její rozhodnutí odejít do kláštera (a ještě k tomu tuplem v "cizí" Francii, kam se jí musí vozit český chleba - jako by středoevropský chleba neprodávali skoro v každých delikatesách pod názvem "ruský chleba" nebo "židovský chleba") jistě velkým zklamáním.

Ad sestra Gabriela: údiv a zděšení Miroslava Štěrby, jeho bezradnost nad dobrovolným vzdáním se televize (to dnes dělají i mnozí "normální lidé" mého věku), svobodného procházení se po městě, studia na prestižní fakultě atd. (dříve lidi šokoval zejména závazek sexuální abstinence) je nádhernou reakcí na klášterní život.

Čína, nejstarší a nejlidnatější stát světa, se v současnosti dostává do centra pozornosti především díky tomu, že její ekonomika vykazuje po tři desetiletí neuvěřitelný růst. Ekonomické reformy jsou ovšem neoddělitelné od vítězství komunistů v občanské válce a vyhlášení Čínské lidové republiky právě před šedesáti lety.

27. září 1924 se v Náchodě narodil spisovatel Josef Škvorecký. Je to autor mládí a nostalgie - podle vlastního svědectví považoval vždy za "nejkrásnější" dobu svého života léta gymnasiální léta kolem dvaceti, kdy na náchodském maloměstě flirtoval se svými středoškolskými spolužačkami. Zachytil to především ve sbírce povídek Prima sezóna. Nevadilo, že šlo o "tanec nad propastí" - život, který probíhal v nacisty okupovaných Čechách.

Rozhovor Jana Čulíka s Josefem Škvoreckým je z roku 1990.

No, to bylo dost trapné. Mně volal redaktor z Wall Street Journal, jestli bych po ně nenapsal úvodník, jak to, že komunismus už padl v Polsku, v Maďarsku, dokonce i v NDR a v Československu pořád ještě nepadl. No tak já jsem napsal takový článek, kde jsem se poctivě zamýšlel nad tím, proč ti Češi ještě ten režim nesvrhli, a odeslal jsem ho a oni to tedy v tom Wall Street Journal otiskli a den nato byl 17. listopad.

Šestasedmdesátiletý filmový režisér Roman Polanski byl zatčen ve Švýcarsku, kde mu chtěli dát na curyšském filmovém festivalu cenu za celoživotní dílo. Zatčení se zřejmě týká jednatřicet let starého amerického zatykače. Polanski r. 1978 uprchl ze Spojených států poté, co přiznal, že porušil zákon sexuálním stykem s třináctiletou dívkou.

Papež je v kurzu. Poznáme to tak, že lidé, kteří jej přišli přivítat, nebyli seřezáni policií. U každého jiného shromáždění, reprezentujícího menšinu jinak smýšlejících, už by k tomu dávno došlo.

Předpokládám, že věřící mají pozemky, na nichž se návštěva uskuteční, řádně pronajaté. Ovšem kdyby papež v kurzu nebyl, moc by na tom nezáleželo, Czechtek 2005 byl také právně v pořádku.

Abych ilustroval dvojí metr, jímž jsou v českých zemích posuzovány kulturní akce, dovolil jsem si parafrázovat článek ČTK o Týdnu nepřizpůsobivosti:

Pročetl jsem dokonce třikrát text pana Petra Fleischmanna „Mehr Licht“, ale i potom mi to celé připadalo naprosto bezobsažné a nicneříkající. To bude asi tím, že mi nebyl dán dar víry. Akorát jsem vyčetl, že papež je v každém případě hoden úcty (asi proto, že je prostředníkem mezi Bohem a člověkem, že je tudíž sice menší než Bůh, ale větší než člověk).

Ve své přednášce na universitě v bavorském Řeznu v září 2006 papež Benedikt XVI. kritizoval násilí a, zcela konkrétně, používání násilí ve věcech víry. Svou úvahu ilustroval citátem z disputace mezi byzantským císařem a jedním učeným Peršanem na sklonku 14. století v Ankaře, při které císař Manuel II. Palailogos vyjádřil svůj odpor ke „svaté válce“. Citace, týkající se islámu a vytržená z kontextu, se stala záminkou k mohutným a krví doprovázeným bouřím v muslimském světě. Zjevně překvapen touto reakcí, papež sdělil, nakolik lituje, že jeho slovům nebylo správně porozuměno. Faktem totiž opravdu je, že toho řekl více a že cílem jeho přednášky nebylo rozdmýchat nějakou náboženskou válku. Cílem bylo naopak vyjádřit naději, že existuje nástroj dovolující vzájemné porozumění všech lidí.

Když jsem se dočetl investigativní reportáž iDnes.cz, kde se domlouvá "pozměňování" (či ovlivňuje přijetí) zákona o hazardu s poslanci za KSČM (Jiří Dolejš) a TOP09 (Ladislav Šustr) za "utopený" sponzorský dar jeden milion korun, udělalo se mi hodně mdlo.

O víkendu navštíví Českou republiku papež. Hlava katolické církve a nejvyšší představitel státu Vatikán navštíví Českou republiku. Jako představitel cizího státu se setká se svým protějškem Václavem Klausem a jistě si budou mít co říct, protože dogma, i když v obou případech poněkud odlišné, je to, co je spojuje. Bez drobné jízlivosti na účet obou politiků by bylo možné konstatovat, že jde o standardní státní návštěvu. Ale nejde. Stát, samospráva i obce podpoří tuto návštěvu zcela nestandardními desítkami milionů korun navíc a omezí ty, které papežovo rituální náboženské vystoupení nezajímá.

Nedomníváte se, že akce tak velkého rozsahu, jako je návštěva papeže, přece jen potřebuje určitý mimořádný přístup? A nemyslíte, že kdyby stát k návštěvě přistupoval jako většina antiklerikálně naladěných občanů a „na just“ odmítl spolupracovat, že by nastal bordel s náklady ještě většími než těmi, které se na preventivní opatření vynaloží? A nemáte pocit, že papežova návštěva zajímá ještě víc občanů než Obama, jehož návštěvu a přijatá bezpečnostní opatření jste tuším na BL nekritizoval? Máte pocit, že stát musí podporovat jen ty akce, které zajímají 100% občanů? Budete protestovat proti bezpečnostním a mimořádným opatřením, až přijede např. přestavitel Izraele? ptá se Jan Potměšil.

Otázky pana Potměšila jsou zvláštní. Prvně se ptá, zda „akce tak velkého rozsahu, jako je návštěva papeže, přece jen potřebuje určitý mimořádný přístup“. Pravděpodobně pod tíhou sentimentu, který denně vyplavují česká média, nabyl dojmu, že tato kulturně masová akce má větší význam než jiné obdobné, že snad její hodnota je vyšší, protože je to akce náboženská, křesťanská, katolická. Česká média nejsou tak pobožná, ani netrpí nějakou zvláštní úctou. Papež je pro ně celebrita, stejně jako americký prezident, Madona nebo kterákoliv jiná globální ikona. Papež pro ně znamená cenné téma a tak ho zpracovávají a vytěžují, z čehož v rámci mediálního diskursu pochopitelně vznikají podivná loci communes a dojem, že návštěva papeže je „mimořádná“.

Na toulkách Šumavou kolem Lipenského jezera jsme navštívili také pozůstatky obce Zadní Zvonková - Gloeckelberg, ležící v lesích na pravém břehu Vltavy poblíž hranice s Rakouskem u obce Schoeneben. Zde zbyl z vesnice těsně u hranic a tedy kdysi za dráty, pouze kostel a hřbitov. Ten musel být po roce 1989 vyčištěn od náletových dřevin a navážky hlíny. Také zpustlý kostel, který nezanikl jen proto, že byl používán jako tělocvična vojáky blízké roty Pohraniční stráže, byl pěkně upraven a slouží mj. jako památník pátera Engelmara Huberta Unzeitiga, jenž zahynul jako vězeň koncentračního tábora v Dachau 2. března 1945 na tyfus.

6.července roku 2015 uplyne šest set let, co byl upálen Mistr Jan Hus. Byl odsouzen jako kacíř na základě falešného obvinění stejně jako byl obviněn Rudolf Slánský a Artur London v politických procesech v padesátých letech. Vatikán v roce 1999 uznal, že se s Janem Husem tvrdě zacházelo. Přestože se Václav Havel v Římě Jana Husa zastával, Řím nikdy nepřiznal, že se mýlil. Papež Benedikt XVI. bude v kostele Panny Marie Vítězné v Karmelitské ulici v sobotu 26. září ve 12:30 a v katedrále Svatého Víta v 18:00 hodin. Měl by se dozvědět, co si mnozí věřící Češi přejí... píše z Francie čtenářka Renée Artru.

Reakce na tyto texty: ZDE ZDE ZDE

Nechápu, a nejsem sám, jak jste přišel na to, že odpor většiny české veřejnosti k cizímu válečnému zařízení na našem území je dán strachem našich občanů z Ruska. Je to nepravdivé a není to ani logické - kdybychom se báli Ruska tak, jak říkáte, nemohli bychom si přát nic lepšího, než aby naše země byla přeplněna vojáky a jejich vybavením – raketami, antiraketami a antiantiraketami, radary, antiradary, antiantiradary a podobnými vymoženostmi, zajišťujícími podle vás i na začátku třetího tisíciletí mír.

Reaguji na článek Vladimíra Nindela o Václavu Havlovi: Nevím, jestli je jen nehorázně nestydatý, nebo záměrně urážlivý, ale tupost a demagogie autora bije do očí, míní Jiří Bílek: 1) Václav Havel je celosvětově respektovaná osobnost (narozdíl od kohokoliv z vás)

Reakci čtenáře Jiřího Bílka na otevřený dopis Vladimíra Nindela Václavu Havlovi jsem původně chtěl nechat bez komentáře, protože i čtenáři, kteří neumějí logicky myslet a propadají různým předsudkům a stereotypům, mají právo na vyjádření svého názoru.

Při editaci jeho textu jsem si však uvědomil, že jde o vynikající text, na němž lze velmi názorně demonstrovat vážné chyby, jichž se dopouštějí osoby, které nejsou zvyklé logicky myslet a kriticky uvažovat.

KD│ Venezuelská agentura Agnecia Bolivariana de Noticias přinesla v pátek informaci o tom, že ozbrojené síly honduraské junty vedené Robertem Michelettim zaútočily na brazilské velvyslanectví v Tegucigalpě, kde se skrývá svržený prezident Manuel Zelaya s družkou a přáteli, za použití nervového plynu. Podle venezuelského televizního kanálu Telesur Zelaya odsoudil útok, který ohrozil zdraví osob přítomných v budově, jež je kompletně odříznuta od zásobování a zablokována. Reportérka Telesuru Adriana Sivori tvrdí, že několik lidí v budouvě začalo krvácet z nosu a objevila se u nich krev moči. Na místě je několik lékařů, kteří o postižené v rámci možností pečují. Západní zdroje o zmíněných událostech neinformovaly.

Před několika dny ráno jsem pookřál, když jsem v Britských listech viděl to správné české slovo „hlupák“. Ne proto, že bylo vázáno k danému subjektu (Vondra) . To nepřekvapilo. Jako důkaz, že čeština má jednoduchost a přitom hloubku. Vede k zamyšlení a funkčnímu zobecnění. S obsahem tohoto slova se pojí mnoho forem uvažování. Jan Čulík zná jemnost českého jazyka, použil proto správné slovo. Jak se to poznání snadno pojmenuje...

Zdá se, že stavební památky z pohledu státu dnes spadají do dvou kategorií: buď jsou lukrativní a dají se ekonomicky vytěžovat, nebo nikoliv. Ty „nezajímavé“ jsou postupně odsuzovány k demolici. Malým, nicméně typickým příkladem je románská rotunda Narození Panny Marie v Holubicích u Prahy, napsal čtenář Jan Komrska.

Poznámka k článku Jana Čulíka s názvem Saša Vondra je tak hloupý, že ho Američané museli zneužívat

Před rokem mne moji známí pozvali na návštěvu Ostravy, kde od ukončení vysokoškolských studií žijí. Pozvání jsem s potěšením přijal a v pátek 19. září 2008 jsem se vydal na cestu. Při volbě času odjezdu mi ale nepřálo štěstí. Byl docela chladný a pošmourný den a na vlak, který odjížděl před pátou hodinou odpolední z Olomouce, čekaly davy lidí. Snažil jsem se nastoupit do zadní části vlaku, ale bylo to marné, skoro všude bylo obsazeno. Jen v posledním vagonu se zdálo, že je volněji – na chodbičce nebyli vidět žádní lidé – ale v nástupu do něj mi zabránil policista, který stál u jeho předních dveří.

Nebyl jsem jistě sám, kdo nebyl překvapen salvou hysterických výronů, jež následovaly po oznámení Baracka Obamy o tom, že radar ani rakety nebudou. Proponenti české novinářské korporace se předháněli v démonizaci Rusů, jako by už proboha stály jejich po zuby ozbrojené divize za řekou Moravou. Marek Švehla z Respektu dokonce pochválil onen strach z RF, který se může všelijak politicky hodit. Luboš Palata, Ondřej Neff, Teodor Marjanovič, Viliam Buchert a další nomenklaturní žurnalisté nazvali Obamu mnichovanem, slabým prezidentem nevědoucím s kým má tu čest (zatímco my to víme z první ruky), ba někteří i zrádcem. Zůstali jsme opět opuštěni jako onen Palatův „kůl v plotě“ napospas nevypočitatelné stepní bestii.

Píši tyto poznámky z New Yorku.

Marně jsem na programu sumitu o změně klimatu (Summit on Climate Change), konaného 22. září s heslem Posilte zelený růst, chraňte planetu,  hledal nejdříve jméno Václava Klause (ČTK se mýlí, když uvádí jeho projev jako přednesený na tomto summitu: Klaus jej pronesl na běžném zasedání Valného shromáždění, což není jedno a totéž). Nenašel jsem Klausovo jméno ani u jednoho ze čtyř "kulatých stolů", jež se toho dne konaly mezi 11. a 13. hodinou.

Českými politiky zmítají emoce. Láska se střídá s nenávistí, krev vře v žilách. Pak se snadno stane, že poslanci a senátoři ODS hodnotí změnu americké zahraniční politiky jako zradu a Baracka Obamu jako zbabělce. Je ale nutné, aby ten samý amok popadal analytiky? Politolog Petr Suchý 22.9. v Hospodářských novinách oprášil termíny jako „radost“ (Kremlu a Teheránu, o dříve absurdně skloňovaném Pchjongjangu tentokrát pomlčel) či „zoufalství“ (coby popis Obamovy domácí a zahraniční politiky). Proč ale fušovat do žánru telenovel?

Spojené státy odpískaly radar v Brdech po chladnokrevné úvaze.

KD│ Federální zákonodárci zodpovědní za dohled nad americkou ekonomikou obdrželi miliony dolarů od firem z Wall Street. Od roku 2001 osm nejproblematičtějších firem věnovalo kandidátům obou stran do Kongresu 64,2 milionu dolarů. Soupeři v boji o prezidentské křeslo, Barack Obama a John McCain, získali dohromady 3,1 milionu dolarů. Donoři zahrnovali investiční bankéře společností Bear Stearns, Goldman Sachs, Lehman Brothers, Merrill Lynch, Morgan Stanley, pojišťovnu American International Group i hypotéční giganty Fannie Mae a Freddie Mac. Někteří z čelných příjemců darů od společností, jež se poté staly příjemci obrovských částek v programu TARP, jsou současně členy výborů, jež mají dohlížet nad regulací finančního sektoru a efektivitou tohoto bezprecedentního vládního programu. Členové senátních výborů pro bankovnictví, bydlení a městské záležitosti, finančního výboru a výboru pro finanční služby obdrželi během volebního cyklu 2007-2008 od příjemců peněz z programu TARP celkem 5,2 milionu dolarů. Prezident Obama od zaměstnanců těchto společností získal na svou prezidentskou kampaň přinejmenším 4,3 milionu, informuje server Projectcensored.org zveřejňující "nejvíce cenzurované informace", na který redakci upozornil Jiří Drašnar.

KD│ Překvapivý pokles prodeje domů a další pokles cen ropy způsobily, že investoři ve čtvrtek vyprodávali akcie. Americká Národní asociace realitních kanceláří (National Association of Realtors) oznámila, že prodej v srpnu klesl o 2,7%, což ostře kontrastuje s růstem o 7,2 procenta zaznamenaným během července. Ekonomové očekávali další růst prodeje, celkem již pátý, informovala Associated Press.

KD│ Mnoha čtenářům se může zdát dost zvláštní – a tak to jistě přijde i mě – když arcidruid odloží bílou róbu a dubové náčiní kvůli křídě a tabuli v posluchárně. Nejsem ekonomem; dokonce si na něj ani nehraju v televizi, a mé zázemí v ekonomické vědě sestává převážně z rozsáhlé četby toho, co by dnes bylo považováno za okrajovou záležitost – především prací zesnulého E.F.Schumachera, který stál na počátku této řady mých esejů.

Ale existuje dobrý důvod hovořit o ekonomice z jiného stanoviska, než je stanovisko dnešních ekonomů – ve skutečnosti dokonce takřka z každého jiného představitelného stanoviska. Tento důvod se může odrazit od mnoha výchozích bodů, ale ten dnes nejobvyklejší představuje takřka úplná neschopnost soudobého ekonomického myšlení poskytnout účelné vedení tváří v tvář makroekonomickým výzvám naší doby.

◄ Bernanke, bůh centrálního bankovnictví. Autor: Robert Mihaly. Licence: Volná licence GNU, verze 1.2

Že se po Obamově rušícím aktu Rusko cítí být vítězem, je poměrně logické a především pochopitelné, i když přece jenom trochu nepatřičné. Mnohem směšnější ale je, kolik lidí u nás je přesvědčeno, že právě jejich aktivita měla nějaký vliv na změnu politiky USA. Ovšem za úplný vrchol stupidity v této věci považuji diskusi v Britských listech, jejichž šéfredaktor rozdmýchal doslova ohlupující debatu, v níž odmítá uznat občanskému hnutí "Ne základnám" jakoukoliv zásluhu na konečném výsledku. Kdyby nic jiného, tak tomuto hnutí jako jedinému se po listopadu povedlo skutečně efektivně protivit vládnoucí moci. Jako jediné trvale ovlivňovalo domácí veřejné mínění tak silně, že to pak úspěšně vzdorovalo vládními experty řízenému vymývání mozků.

Ti, kdo po 17. 9. kritizují hnutí Ne základnám, vypovídají spíše o sobě než o samotném hnutí. Pokud nejsou otevřenými zastánci umístění amerického radaru v Čechách, tak svou kritikou veřejnosti sdělují, že buďto vůbec nejsou tak zásadně proti němu, nebo je jim to dokonce jedno. Kdyby totiž byli opravdově proti jeho instalaci, pak by se ke společné akci spojili třeba s „Marťany“ a hledali by všechny možné cesty, jak prosazovat společnou vůli. Nedávali by cenné rady aktivistům až dnes, ale poradili by jim již dávno, jak kupříkladu světovou veřejnost účinně informovat, třeba o průzkumech veřejného mínění. Nebo by jim dokonce pomohli svým vlivem proniknout do cizích médií.

Od 7. do 19. září byl Jiří Paroubek v tištěných denících nejprezentovanějším politikem; jeho nečekané salto ovlivnilo jeho mediální profil výrazně negativně. Schválení protikrizového balíčku, snaha o brzký termín předčasných voleb a náhlá změna názoru byly hlavním důvodem, proč tištěná média informovala o ČSSD s nejvyšší intenzitou. Její předseda se stal zároveň nejprezentovanějším politikem.

Štěpán Kotrba má samozřejmě pravdu, když v BL poukazuje na to, že magneťáky nelze prodávat stejně jako politiku - alespoň ne tehdy, pokud to má být korunováno dlouhodobým úspěchem. Možná má taky pravdu, že 'nevím zhola nic', ale stejně podle mého na můj ironický mail, jenž částečně a bez mého úmyslu vydal Jan Čulík, reaguje poněkud směšně, pokud si myslí, že specialisté pro kontakt s žurnalisty ohledně produktu (product PR) neví, co si nemohou dovolit a co v politice je nebo není možné.

Feminista a teoretik chaosu Mirek Vodrážka bude přednášet v Infoshopu v Truhlářské 11, Praha 1 29. 9. od 19h

• Byl v Česku feminismus unesen technokratickým jazykem a duchem?
• Můžeme najít obnovu jeho podvratného poselství?
• Je místo feminismu v alternativě a v subkultuře?

ŠOK│ Současnou situaci v ČTK bude řešit 1. října od 14:30 Stálá komise pro sdělovací prostředky Parlamentu na základě stížnosti člena Rady ČTÚ Petra Štěpánka. Ten si stěžuje na neobjektivní zpravodajství ČTK o novém generálním řediteli a zpochybňuje současně schopnost a kompetence Rady ČTK. 1. října 2009 ráno podle informací Britských listů v souladu s výsledky platného výběrového řízení bude přebírat funkci generálního ředitele ČTK Radim Hreha. Rada ČTK ovšem výsledky výběrového řízení retoaktivním a tudíž protiprávním zrušením svého usnesení o jeho zvolení zpochybnila. Britské listy přináší níže text Štěpánkovy stížnosti v plném znění.

Na téma zrušení radaru již bylo napsáno asi vše. Byl jsem (či stále jsem) jeho zastáncem. Chtěl bych se vyjádřit k zdůrazňovanému protestu 70% obyvatelstva. Velice pochybuji, že šlo o odborný, důkazy podpořený odpor, který bych pochopil. Podle mého názoru šlo a jde o strach ze zodpovědnosti, strach, že se něčeho účastníme, napsal čtenář Pavel Rampír.

Včera byly spuštěny webové stránky www.aktivnirodicovstvi.cz. Jejich prostřednictvím je možné se přihlásit na stejnojmennou konferenci, která se uskuteční přesně za měsíc 24. 10. 2009 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Tato tematicky ojedinělá akce se zaměří na možné přístupy k rodičovství citlivé k rodině i přírodě. Akci pořádají NESEHNUTÍ a Brána k dětem ve spolupráci s Katedrou environmentálních studií a Gender centrem MU.

Vážený pane ministře,

dovoluji si Vám napsat kritické zhodnocení Vámi navržených "protikrizových opatření".

Osobně Vás neznám, a nemohu tedy seriozně hodnotit Vaši odbornou úroveň, ale protože je z Vás většina politiků unešena (což při jejich "erudici" nemusí být odborně seriozní hodnocení), vycházím z toho, že tomu tak je a že jste tedy schopen komplexního myšlení, píše inženýr ekonom Karel Hušner.

Přečetla jsem si pěkný článek pana Karla Hušnera: Otevřený dopis p. ministru Janotovi. Chtěla bych do toho dopisu doplnit odstaveček, napsala čtenářka Daniela Hrnčířová:

V 60. letech 20. století vydal představitel Frankfurtské školy Herbert Marcuse knihu Jednorozměrný člověk, která velmi zásadním způsobem ovlivnila protestní hnutí mládeže své doby i způsob marxistické reflexe světa.

Marcuse potřeboval kromě jiného odpovědět na otázky jako: Čím to, že kapitalismus je tak úspěšný ve vědomí lidí? Jak to, že je tak žádaný i těmi, na úkor jejichž zájmů se realizuje? Proč se lidé smiřují s odcizením, proč ho přijímají, proč ztratilo charakter útlaku? Neboli řečeno s Frommem: jak to, že "všichni jednají podle týchž příkazů, ale přitom jsou přesvědčeni, že sledují jen své vlastní touhy"?

Pesimistické zhodnocení výsledků činnosti protiradarového hnutí Ne základnám Janem Čulíkem má jistě především motivační význam. Chápu ho především jako dvě položené otázky. Na adresu aktivistů Ne základnám: Vybojovali byste si zrušení radaru, i kdyby v Bílém domě neseděl ideologicky nezatížený Obama, ale třeba nějaký třetí či čtvrtý Bush? A na adresu českého národa: Proč jste tak nemožní, že když tři čtvrtiny z vás radar v Brdech odmítají, vláda i média si i dnes, a nejen v Česku, nad Obamovým rozhodnutím dovolí hlasitě brečet?

Původně jsem neměl v úmyslu se k posledním událostem v souvislosti s radarem vyjadřovat, protože v diskusi bylo řečeno již mnohé. Nicméně článek pana Tomana i názory pana Čulíka mne přesto přiměly podívat se na celou tu záležitost z trochu jiného hlediska, píše Petr Škoda.

Komentáře některých českých politiků a komentáře jsou bezesporu ostudné. Kde ale vidím jádro problému. Dokazuji to na tom, jak jsem sám tuto akci prožil. Minulý týden jsem byl pracovně v cizině a ze zpráv BBC jsem se dozvěděl o prohlášení presidenta Obamy o zrušení protiraketové obrany ve střední Evropě. Druhý den, kdy jsem letěl zpět do Prahy, jsem na letišti sehnal všechny dostupné noviny. Z Financial Times jsem se dozvěděl, že p. Topolánek prohlásil, že odvolání akce radar je tragedie pro celou východní Evropu. Podobně vyznívaly komentáře v Herald Tribune a Süddeutsche Zeitung. Přitom, tuším v Süddeutsche Zeitung, bylo uvedeno stanovisko německé strany a tajemníka NATO, že, stručně řečeno, uvolnění vztahů s Ruskem je pozitivní krok.

Mám rád brazilského novináře Fabiana Golga, proto se na něj nezlobím, že některé věci trochu popletl. Dokonce s ním sdílím i jistou míru romantismu, když se cítil jako někdo, kdo vyvolal tuhle „kavárenskou revoluci“, které se potom říkalo „Děkujeme, odejděte!“ Fabiano i já ale víme, že Giuseppem Garibaldim se můžeme cítit jenom za předpokladu, že svůj vlastní život nahlédneme jako telenovelu. Točit ale reportáž a zároveň chtít být Giuseppem Garibaldim? Fabiano, proč tolik toho kýče? Chtěl bych ale čtenářům Britských listů, pokud dovolí, představit jiný příběh, který dosud neznají... Dlouho jsem se s ním nikde nechlubil.

Poté, co policie sebrala lidi z osquatovaného domu v Apolinářské a několik dní je věznila, proběhlo zrychlené soudní řízení. Samosoudce nahodile rozdal obecně prospěšné práce (podle pohlaví 100 nebo 80 hodin) a podmíněné tresty odnětí svobody. Část lidí (celkem 15 osob), především ti s podmínkami, se proti rozsudku odvolají.

KD│ Nový výzkum veřejného mínění provedený společností Public Policy Polling klade jednoduchou otázku: "Stává se v americké politice 21. století extrémismus mainstreamem?" Výzkum ukazuje, že mnoho dosud okrajových názorů je buď obecně přijímáno, nebo pro významnou část příznivců politických stran zůstávají otevřenou otázkou, informoval Eric Kleefeld na serveru Talkingpointsmemo.com.

KD│ Zatímco včelstva na francouzském venkově vymírají, dva úly umístěné vloni na jaře na střeše výstavní haly Grand Palais vedle Champs-Elysées výborně prosperují. Experiment s městským včelařením má upozornit francouzskou vládu, ktrá je obviňována, že ignoruje problémy venkovských včel a včelařů, informovala Alexandra Mauviel v deníku The Independent.

Každý z obou úlů umístěných na střeše obrovské prosklené budovy obsahuje zhruba 80 000 buckfastských včel, britského plemene, které experti popisují jako "mírné, plodné a odolné". O čtyři měsíce později bylo z obou úlů vybráno přes 45 kilogramů medu. Ale není to prestižní adresa ani skvělý výhled, co umožňuje včelám být tak produktivní. Vyhovuje jim městské prostředí, dokonce i když je silně znečištěno exhalacemi z aut.

KD│ Smluvnímu partnerovi ruského Gazpromu, ukrajinskému státnímu monopolu Naftogaz, podle názoru expertů v průběhu tohoto týdne hrozí bankrot. Prognóza je založena na dvou faktech: Minulé úterý ukrajinská vláda rozhodlo, že prodlouží společnosti lhůtu pro ukončení rozhovorů o restrukturalizaci dluhů do 20. října, zatímco termín splacení 500 milionů dolarů v eurobondech vyprší 30. září. Ačkoliv společnost tvrdí, že situace zůstane "normální", experti na toto odvětví prognózují, že vyvolá novou krizi v ukrajinsko-ruských vztazích, informovala v Nězavisimoj gazetě Tatjána Ivženko.

Britští vojáci zavraždili Iráčana Bahu Musu, protože je jeho otec přistihl, jak kradou peníze z hotelového sejfu, konstatovali svědci ve středu v Británii při veřejném vyšetřování.

Otec Bahy Musy, Daud, uvedl, že vojáci si jeho syna vybrali po jeho zatčení pro zvlášť tvrdé zacházení, protože si stěžoval na jejich krádež britskému důstojníku. Od důstojníka si nechal písemně potvrdit, že přijal jeho svědectví. Důstojník pak prohledal jednoho z obviněných vojáků a našel u něho ukradené peníze. Britští vojáci způsobili Iráčanovi 93 zranění, na nž zemřel.

V pondělí jsem, během večerní služby, zhlédl část dalšího dílu seriálu "Vyprávěj", protože se jeden klient našeho stacionáře zrovna díval na televizi. Že jsou historické reálie v seriálu zobrazovány nepřesně, na to reagovali už další přispěvatelé Britských listů. Nyní uvedený díl se z velké části zabýval rokem 1968; hlavní zápletka byla v tom, že rodina, která se považovala za antikomunistickou (ačkoli se její otec hlásil do strany), vyjela do Prahy na legendární prvomájový průvod, na kterém s velkým úspěchem poprvé řečnil nový první tajemník Alexander Dubček. (Autoři to vyřešili tak, že hrané barevné záběry davu a hrdinů prostříhali s černobílými archivními záběry, nejspíš je nenapadlo, že by bylo estetičtější „zčernobílet“ i hrané pasáže).

Zaprvé chci říci, že mne Obamovo rozhodnutí [zrušit protiraketovou obranu] nepřekvapilo. Nepodložené zprávy přicházející za posledních čtrnáct dní a měsíců k tomuto rozhodnutí směřovaly. Jsem přesvědčen, že to nesmírně přátelské a produktivní vztahy mezi Českou republikou a USA nepoškodí.

Co se týče bezpečnosti středovýchodní Evropy, nemyslím si, že je to tak důležitá otázka. Pro nás to bylo daleko víc symbolické gesto, chtěli jsme projevit své přátelství vůči Spojeným státům. To byl hlavní důvod, proč jsme myšlenku americké raketové obrany přijali.

Neinterpretuju to jako posun americké politiky, ale jako změnu v technických parametrech obranných vojenských systémů, řekl Václav Klaus v americké televizi CBNC během své návštěvy v New Yorku při zasedání Valného shromáždění OSN a pokračoval:

Právě sedím na letišti Heathrow v Londýně a čekám na letadlo, které se mnou odletí do Vídně. Měl jsem možnost strávit teď pár dní v Bostonu (vědecká konference Nature Chemical Biology – Drug Discovery) a těšil jsem se, že si přečtu Boston Globe, ale podcenil jsem poptávku. Odlétal jsem do Londýna až v pondělí v noci bostonského času, tak jsem na letišti stihl už jen prázdnou přihrádku s nápisem Boston Globe. Koupil jsem si na čtení tedy to, co zbylo: The Wall Street Journal (WSJ) a The New Yorker (NY). Zde shrnuji některé věci, které mne zaujaly z WSJ. V dalším článku bych se chtěl věnovat článkům z NY.

Vědec Ray Kurzweil tvrdí, že lidé budou schopni do dvaceti let dosáhnout nesmrtelnosti, prostřednictvím nanotechnologie a zvýšeného porozumění funkcím lidského těla.

Tento jednašedesátiletý Američan, který už předpověděl vznik celé řady nových technologií, poukazuje na to, že naše porozumění genům a počítačové technologii se zrychluje neuvěřitelným tempem.

Brazilský diplomat, který je členem mé rodiny, mi právě sdělil, jak se svržený honduraský prezident Manuel Zelaya a jeho manželka dostali na brazilské velvyslanectví v Tegucigalpě. Bylo téměř 11 hodin dopoledne v pondělí, když někdo na velvyslanectví zatelefonoval, že je ze Středoamerické banky pro hospodářskou integraci (BCIE). Požádal o naléhavou schůzku s diplomatem, který se zabývá na brazilském velvyslanectví hospodářskými záležitostmi, s panem Francisem Catundou. Zdůraznil, že se schůzka musí konat okamžitě, nejlépe za pět minut.

Fabiano Golgo: Exclusive: How deposed president Zelaya got inside the Brazilian Embassy in Honduras

Lze o pravdivosti Emersonova tvrzení pochybovat ? Kdo by si nevšiml onoho záhadného úkazu v každém lidském společenství, charakterizovaného závratně rychlým a rozsáhlým vzájemným napodobováním a přizpůsobováním jedinců tohoto společenství. Schopnost se rychle adaptovat novému prostředí a novým podmínkám je údajně projev nejvyšší inteligence.

Psáno pro E15, zdroj ZDE

Pozn. JČ: Jenže Petr Robejšek si neuvědomuje, že vytvořením raketového štítu dojde k destabilizaci současného globálního systému odstrašení, a tedy k výraznému zvýšení pravděpodobnosti jaderné války.

Hnutí Ne základnám ve svém poslání neselhává. Nelze mu vytýkat, že nezviditelnilo v cizině odpor většiny obyvatel ČR ke stavbě radaru. Působení hnutí musí směřovat dovnitř, k českým občanům a jejich politické reprezentaci.

Představte si tuto situaci: jste akvizičním šéfem společnosti, která staví obří průmyslový komplex, chrlící výrobky do světa a zaměstnávající desetitisíce lidí. Fabrika je skoro hotová, když zjistíte, že plánovaný hi-tech hajzlík musíte postavit na pozemku, který vám dosud nepatří (neboť jej nikde v baráku nechtějí).

V Britských listech 20.9. 2009 vyšel článek Obamovo rozhodnutí je "pro Středoevropany trpkým zklamáním". Již z názvu vyplývá kolik nezměrné hlouposti a neinformovanosti je obsaženo v celém následujícím textu. Je třeba uvést, že to není vina autora zmíněného článku, ale „zásluha“ poslanců z řad amerických republikánů. Jsou doslovně citovány jejich názory a výhrady k rozhodnutí prezidenta USA zastavit projekt výstavby protiraketového štítu v České republice a v Polsku. Jan Čulík se v závěru článku ptá : Kde je názor v této diskusi? Hlásím se tedy se svým názorem.

Britská vláda přestane financoval "zbytečný" univerzitní výzkum. Univerzitní výzkumníci budou muset dokazovat, že jejich akademický výzkum má relevanci pro skutečný svět. Oznámí to dnes šéfové britských grantových organizací pro univerzity.

Univerzity budou muset prokazovat, že jejich výzkum ovlivňuje ekonomiku, politiku státu nebo společnost, pokud majá získat největší výzkumné granty, uvedl vládní výbor pro financování vysokých škol.

Tyto plány jsou součástí návrhů pro nový systém rozdělování vládních financí v každoroční výši 1,76 miliard liber na vědecký výzkum. Univerzitní učitelé varovali, že toto rozhodnutí omezí akademickou svobodu, protože zabrání "čistému výzkumu".

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V srpnu 2009 přispělo celkem 183 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 771.45 Kč, příjem z reklamy byl 3000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 8. 2009 částku 7846.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a € 511.25.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.