Sněhová kalamita pokračuje, studený severní vítr přinesl další sníh do jížní Británie. Channel Four News bude v sobotu večer ve zprávách interviewovat zástupce organizace pro staré lidi Age Concern ohledně problémů, jimž v tomto počasí čelí důchodci. Ti mají při nynějším extrémním počasí právo na vládní příplatek na topení. Hrozba úrazu, když vyjdou na ulici, je pro ně reálná.

Je bez diskuse, dodává moderátor Channel Four News Alex Thompson v hromadném emailu, avizujícím sobotní večerní zpravodajství, že by měli lidé kontrolovat, zda jejich sousedi důchodci jsou v pořádku a zda něco nepotřebují.

< Mapa Britského meteorologického úřadu dokazuje, že zatímco je v severní Evropě zima, na většině území světa je větší teplo než normálně

Zdroj: ZDE

Britští meteorologové poukazují na to, že nynější extremně mrazivé počasí se sněhem je důsledkem nezvyklého vzniku velmi stabilní tlakové výše nad Arktidou, v jejímž důsledku vanou nad Evropou východní větry od severního pólu a přinášejí zimu, na rozdíl od normálních západních větrů z Atlantiku. Kromě Evropy postihla tato arktická tlaková výše ještě také Čínu.

V severovýchodní Americe, v Kanadě, v severní Africe, ve Středozemí a v jihozápadní Asii jsou v současnosti teploty vyšší, než je normál. Na mnoha místech jsou vyšší o více než 5 stupňů Celsia a v Kanadě až o 10 stupňů Celsia. V Británii sice byla teplota v prosinci 2009 nejnižší za posledních 14 let, avšak prosinec 2009 byl jen jedním z dvou měsíců v tom roce, který zaznamenal nižší teplotu než je dlouhodobý průměr. Britští meteorologové upozorňují také, že krátkodobé změny počasí nijak neovlivňují situaci globálního klimatu i to, že dochází k radikálnímu globálnímu oteplování, což dokazují statistiky. Rok 2009 byl od r. 1850 globálně pátým nejteplejším rokem.

I v nynější době je většina světa podstatně teplejší než normálně.

Další příspěvek do debaty o uklízení sněhu. Nic není v Čechách a na Moravě jasné. Asi to tak má být. Proč by jinak Němci pro pojem zmatku používali sousloví česká vesnice - boehmisches Dorf. Češi tomu říkají "španělská vesnice", asi proto, že když tam přijedou, ničemu, hlavně španělštině, nerozumí. Oni Češi někdy nerozumí ani češtině.

Kolik dní se píše, mluví, křičí, že bude padat hodně sněhu, a přesto se někteří pitomci vydají na cesty autem, ba i kamionem, aby se místo k cíli cesty dostali do titulků novin. Ach jo... Jen jedno už je ale jasné. V lamentacích o tom, že v lednu padá sníh, tento režim v souladu s celou EU daleko překonal někdejší nářky reálných socialistů nad nepřízní počasí...

Snad by bylo v této dramatické chvíli vhodné připomenout, že na jaře bude pršet, v léte bude vedro a na podzim bude foukat vítr. Pak přijde zase ta zima, no prostě Four Saesons, Quatro Stagioni, Vier Jahreszeiten. Na YouTube je překrásná nahrávka s Julií Fischerovou and The Academy of St. Martin in the Fields. Nejlepší je být doma a poslouchat. Vivaldiho a zprávy o kalamitě...

Německé úřady doporučily německým domácnostem, aby se zásobily potravinami, léky a pitnou vodou, protože Německo má být postiženo silným sněžením.

Německý Úřad civilní obrany konstatoval, že se v sobotu očekává silné sněžení a to by mohlo vyvolat v řadě míst výpadky elektřiny a vážně narušit veřejnou dopravu.

Podle televize ZDF už na ostrově Rujana na severu Německa napadlo 30 cm sněhu. I v Německu dochází sůl a písek pro rozmrazování silnic. Železnice a letiště varují před možným zpožděním.

Německý Úřad civilní obrany doporučuje, aby si domácnosti zajistily zásoby na tři až čtyři dny, včetně alternativního paliva pro vaření, v případě výpadků dodávky energie. Občané mají mít k dispozici i rozhlasový přijímač na baterie.

V městech jako Düsseldorf postavil Červený kříž vytápěné stany pro bezdomovce, aby je ochránil před umrznutím.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Zprávy televize Nova a dalších mainstramových sdělovacích prostředků šíří paniku, když sněhovou nadílku, která udělala z Evropy uprostřed zimy "bílý kontinent", nazvaly podle Evropského meteorologického institutu v Berlíně jako "kalamitu Daisy". Evokují tím ničivé následky hurikánů, které také dostávají jména. To už je na tom tato na technologiích závislá civilizace tak špatně, že několik či několik desítek centimetrů sněhu, nazvané panikářsky "Velká Británie je pod sněhem", už je "kalamita", která musí dostat vlastní jméno a být jí věnován prostor v hlavních zprávách? Opravdu je zima a sníh v zimě něco tak nenormálního?

Karel Čapek kdysi napsal román Továrna na absolutno. Zdálo se mu, že moderní civilizace, jež byla postavena na tajemství plurality, na tajemství, že protikladné pravdy žijící vedle sebe se neoslabují, ale posilují, propadá šílenství. Že se v ní uhnízdily nádory, jakési centrály, z nichž se šíří duch bytostně protimoderní a protizápadní, tak řečené absolutno. Tyto centrály absolutna Čapek viděl srůstat do jakéhosi celku, do systému, a zazdálo se mu, že jádro modernity – jehož symbolem je továrna – počíná samo sebe přeprogramovávat a přebírá sebepopírající a sebeničivý program absolutna – proto „továrna na absolutno“.

Čapek psal v době nástupu nacismu a v době úspěchu ruské revoluce. Jeho alegorie je vtíravá, ale při pohledu z větší výšky je znát, že jako proroctví selhala. Továrna, jež je srdcem modernity, se nakonec neproměnila v továrnu na absolutno.

◄ Filip Sklenář

Když mi Igor Indruch, známý z diskuzí, které jsem kdysi vedl na www.totem.cz, psal, že Filip Sklenář umřel, nevěřil jsem mu. A stále bych nebyl překvapen, kdyby se někde Filip objevil a celé to dementoval, protože on prostě takový byl.

Filipa jsem "poznal" (nikdy jsem se s ním neviděl tváří v tvář) někdy na podzim 2003, když se konal (také z mé iniciativy) exodus lidí ze stránek www.pismak.cz na www.totem.cz. Vždy jsem obdivoval jeho inteligenci a talent, ale zároveň jsem se děsil jeho nestálé, nevypočitatelné, agresivní (ve skutečnosti agresivní zřejmě jen proto, že velmi citlivé a hluboce zraněné) povahy.

Stále jsme se já a on o něco přeli a hádali, ale nebylo to moc věcné a přínosné. Když bych měl vzpomenout na to, co ode mne kdy kvitoval, bylo by to mé upozornění jej na existenci silně ateistické knihy barona de Holbach Zdravý rozum. Dovedl jsem ho, pokud si vzpomínám, na Britské listy (o svém rozhovoru s vydavatelem Mein Kampfu M. Zítkem se mi svěřoval na chatu a já mu doporučil Britské listy a Britským listům zase jeho) a také na ChristNet, kde zůstal velmi aktivní i po mém odchodu z těchto diskuzních stránek někdy v roce 2006.

Ivana Stráská, náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje, zveřejnila na stránkách svého úřadu vyjádření k případu Domova důchodců v Dobré Vodě, kde bylo těžkému invalidovi, správci opensourcového počítačového serveru Miroslavu Cyroňovi vedením Domova důchodců původně oznámeno, že bude 4. 1. 2010 odstřižen od internetu, po medializaci tohoto rozhodnutí bylo jeho odpojení od internetu odloženo do "došetření případu".

Miroslav Cyroň nyní poskytl náměstkyni Stráské "exkluzivní přístup k diskuzi" na svém serveru ZDE.

Jednání obžalovaných může být samozřejmě z hlediska obvyklého nazírání politických postupů nezvyklé či esteticky nepřijatelné a z hlediska prvního hodnocení většinou společnosti problematické. To je také důvodem poměrně hysterické reakce policie. Byť je ovšem jednání obžalovaných esteticky či jinak problematické není samozřejmě trestné. Obžalovaní se pokusili vstoupit do veřejné diskuse skutkem, jehož razanci zvolili úměrně závažnosti tématu a potřebě intenzity jejího vyjádření. Riskovali tím vědomě svou bezúhonnost a jejich skutek je tak i do jisté míry odvážný.

Je součástí západoevropské politické kultury, že se politický dialog ve veřejném prostoru se vede mimo jiné i způsoby, které překračují dosavadní estetické zvyklosti a zavedené způsoby komunikace.

Domnívám se, že zásah policie byl natolik naddimenzovaný a nepřiměřený (viz zásahové výbušky, štíty policistů, psi), že skutečným cílem zásahu nebylo sundat ze střechy 20 mladých demonstrantů, nýbrž že skutečný cíl policejního jednání byl jiný: mohlo jít o cvičení policie, mohlo jít o mediální efekt. Trestní stíhání demonstrantů pak pouze pokusem o ospravedlnění tohoto policejního zásahu.

Kolega mě upozornil, že Jindřich Šídlo cituje v Respektu mou glosu o nedávno zemřelém Ivanu Medkovi:

Zdroj:ZDE

Takovéhle texty jsou pro derridovskou dekonstrukci strašně vděčné. Víte, proč je v textu ten výraz "tradičně snaživě provokativní"? No, pan Šídlo, stejně jako většina pražských novinářů, systematicky čte Britské listy, protože ho upřímně zajímají. Jenže má podprahový pocit, že citovat je "jen tak" v "pravicových" médiích, do jejichž stáje se s hrdostí hlásí, se jaksi nehodí. Má pocit, že musí dokázat, že když už Britské listy nedejbože čte, tak musí kolegům důrazně signalizovat, že se od nich distancuje.

V BL je již dost reakcí na můj apel k uklízení sněhu a dostal jsem i maily o situaci ve Francii, Norsku, Rakousku a Bavorsku. Tam se to dělá asi nejlíp.

Odpovědnost za úklid mají sice také obce, ale vydávají k tomu zvláštní nařízení soukromníkům, majitelům domů, obchodníkům a dalším subjektům. Ti pak mají mezi sebou uzavřeny příslušné smlouvy o úklidu buď úklidovými firmami nebo vlastními prostředky.

Lidové noviny právem poukazují na skandální zkušenost, že ani dvacet let po pádu komunismu nenaučí české školy mladou generaci slušně anglicky.

Je to skutečně velký problém: Skoro vždycky, kdy se dostane do anglosaských médií nějaký Čech, angličtinu tvrdě láme. Plynně mluvit a hlavně psát anglicky, to je dnes běžný požadavek na slušnější zaměstnání nejen v Británii a v Americe, ale i v neanglických západoevropských zemích. Je velmi smutné, že Češi (a Slováci) žijící např. v Británii právě kvůli tomu, že nedokáží většinou napsat bezchybně anglicky ani krátký email, pracují jen v těch nejpodřadnějších, špatně placených manuálních zaměstnáních.

Lidové noviny by ovšem na tuto skandální situaci měly poukazovat pořád, do doby, než dojde k radikální nápravě.

Nový celovečerní dokument Víta Klusáka a Filipa Remundy má být do kin uveden od března 2010 s podtitulkem "Válečný film, ve kterém nikdo neumře."

Film vznikl za koprodukce České televize. Pokud čtyřminutová ukázka z filmu nelže o celkovém vyznění a jak jsem byl v několika případech osobně svědkem natáčení, jde o poctivou filmařinu, ke které kulisy nebyly nakašírované a i ochočený brdský divočák je pravý. Jmenuje se Jonáš. I když...

Poctivě předkládám v číslech, jaké mailíky jste mi, vážení čtenáři, poslali na mou poněkud návodnou otázku. Domnívám se, že vám i tak malá čísla mohou cosi napovědět.

Zdá se, že lidská práva jsou v současném pojetí Václava Havla účelovou zbraní vůči ideově nepohodlným režimům. Exprezident nejnověji podpořil čínského disidenta Lioua Siao-poa (Liu Xiabo) , autora Charty 08, v nedávné minulosti i disidenty na Kubě či v Bělorusku. Havlovy aktivity jsou ale pro mnohé tuzemce nevěrohodné z titulu zklamání, jež jim připravil jako člověk, který rychle zapomněl na své někdejší sliby nadstranickosti a ideologické nepředpojatosti, a svou někdejší nespornou morální autoritu ztratil. V průběhu uplynulých dvaceti let se bohužel v mlýně moci proměnil z respektovaného a ideologicky nepošpiněného kritika poměrů v amerického poskoka.

KD│ Přinášíme pokračování rozhovoru o vznikající čínské dominanci v mezinárodních vztazích s expertem na asijskou modernizaci Martinem Jacquesem, autorem knihy "When China Rules the World: The End of the Western World and the Birth of a New Global Order" (Když Čína vládne světu: Konec západního světa a zrod nového světového řádu). První část věnovanou současnému postavení země v mezinárodním prostoru a její perspektivní roli dominantní velmoci jsme zveřejnili ZDE, druhou část o přednostech a nedostatcích vyplývajících z čínské tradice kulturní homogenity ZDE. Rozhovor vedl Robert Scheer z magazínu Truthdig.

Vědecká práce předpokládá osvojení celé řady poznatků a postupů. Prakticky každý nový vědecký poznatek staví na práci předchůdců i současníků. Je sice myslitelné nepřečíst ani jednu psychologickou publikaci, nevyslechnout ani jednu přednášku psychologa a přitom vymyslet originální a přínosný výzkum, pravděpodobnost úspěchu však v tomto případě hraničí s nulou. Obvyklé je, že existující poznatky jsou rozpracovávány, vyvolávají kritiku, generují nové myšlenky, představují podněty pro další bádání.

Informace pro studenty ze stránek Glasgow University. Každý student před odevzdáním jakékoliv písemné práce na britských univerzitách podepisuje "Declaration on Plagiarism", prohlášení, že jde o jeho původní práci. (Poznámka ŠOK: Stejné prohlášení podepisují studenti i na českých školách.)

Studenti jsou přitom seznámeni s definicí plagiátorství. K dispozici také mají software Turnitin, které zjistí, zda určité pasáže textu byly opsány odjinud.

Nikoli jenom na Glasgow University, ale i tady v ČR jsem do své diplomové i dizertační práce musel psát, že jsem "práci vypracoval samostatně a pouze za použití uvedené literatury".

Plagiátorství je ve vědeckém a ještě více vysokoškolsko-pedagogickém světě velký problém, protože znevěrohodňuje samu podstatu obou. Místo opravdového výkonu stačí pouze něco opsat, vykopírovat.

Smyslem vědy a vysokoškolského studia ovšem není něco opisovat či kopírovat.

Přijde mi příznačné, jak psychologové z FF UK mluví v poslední větě svého článku na obranu plagiátorů o tom, že Petr Bakalář se dopustil interpretace "nejméně vhodné pro obor".

Letošní zima doprovázená vydatným sněžením v prosinci a lednu se v zemích, jako je Británie, kde sněhová kalamita trvá dva tři dny může zdát něčím neobvyklým (článek Jana Čulíka "Sněhový Kocourkov v Británii). Podobně líčí krutou zimu s přívaly sněhu ve svém příspěvku " Neuvěřitelná sněhová kalamita" v Británii Evžen Svoboda, popisující situaci na pobřeží kanálu La Manche, kde „normálně nesněží a když, tak centimetr či dva a sněhová pokrývka trvá také nejdéle dva tři dny“. To, co je dnes neuvěřitelné a nenormální, však vypadalo v poměrně nedávné minulosti jinak.

KD│ Spojené státy se mohou v eskalovaném afghánském konfliktu, do nějž prezident Obama vyšle dalších 30 000 mužů, měsíčně dočkat 300-500 mrtvých a zabitých vojáků, říká zpráva, kterou zpracovala prestižní vojenská akademie ve West Pointu. Generál ve výslužbě Barry McCaffrey, profesor mezinárodních vztahů tamtéž, tvrdí, že eskalace bude v důsledku větší americké vojenské přítomnosti v zemi stát daňové poplatníky kolem 300 miliard dolarů. McCaffrey byl od roku 2003 několikrát v Afghánistánu na inspekci, aby situaci posoudil přímo na bojišti, napsala Susan Littlepage pro magazín Truthout.

Kdekoliv v zemích, kde si se sněhem a mrazem zvykli žít, nosí v zimě zimní boty s vzorkem, který bychom označili za "traktorový", někdy opatřený i kovovými hřeby. Stejně jako nosí i do práce arktické větrovky, čepice a teplé rukavice. Příčinná souvislost mezi ušlapaným neodklizeným sněhem a zlomenými nohami se zde neprojevuje. Stejně jako v případě řidičů (nepřizpůsobil jízdu stavu vozovky) si chodec bez zimního obutí může stěžovat tak akorát na svou hloupost.

Mezinárodní oděvní supermarekt H&M se stal terčem bouře protestů, poté, co jedna newyorská studentka objevila pytle rozstříhaných neprodaných oděvů. Zatímco se bezdomovci v newyorských mrazech nemají do čeho obléknout, zdůrazňují aktivisté.

Tvrzení, že tento globální řetězec ničí nepoužité oděvy uprostřed kruté zimy a tvrdé hospodářské krize vedlo k vlně hněvivých komentářů na Twitteru.

Ústředí firmy H&M ve Švédsku uvedlo, že incident vyšetřuje, a zdůraznilo, že se firma H&M chová vůči komunitě odpovědně.

Štefan Švec napsal, že stovky případů pedofilie mezi katolickými kněžími, o nichž v posledních několika letech informovala média, se označují za pedofilní případy v důsledku jakési politické korektnosti amerických médií, která, podle jeho konspirační teorie, nechtějí pošinit homosexualitu, a tak používají nesprávné slovo. To není pravda.

Paul Myers je uváděn nejen britským tiskem jako ten, kdo ve své funkci britského ministra pro finanční služby (Financial services secretary) varoval islandskou vládu, že by mohl zabránit vstupu Islandu do Evropské unie, kdyby islandská vláda neodškodnila jeho zemi a Nizozemí za čtyři miliardy eur, které prý obě země dohromady zaplatily svým státním příslušníkům za kompenzace jinak ztracených vkladů v bance Icesave, jež se po finanční krizi stala insolventní. Že přitom jde o zajímavé obcházení jinak chválené a často také žádané odpovědnosti dospělých lidí a oficiální vydírání státu, o tom něco v této poznámce...

Co se dříve nahlíželo tak, nahlíží se nyní opačně. Může jít o téměř jakoukoli věc, případ nebo událost. Politici a státní úředníci připraví zákony, mezi nimi také státní rozpočet. Parlament jej schválí. Když se ukáže a přesvědčíme se, že je špatný, tak se vlastně nic nestane. Jeho strůjci a tvůrci, lépe řečeno pachatelé, nemají žádnou odpovědnost, kromě politické, ale vůbec ne hmotnou a už vůbec ne odpovědnost trestní. Ale řečí mají víc než dost z obou táborů politického spektra a s klidným svědomím se po čtyřech letech sezení v parlamentě opět ucházejí o hlasy voličů, aby mohli znova a opět schvalovat špatné rozpočty, nahrávat si kšeftíky, zasedat v dozorčích a správních radách atd.

Redakce Britských listů přičinila zcela právem a podle mého soudu logicky, do mého článku “O třech odpovědnostech“, poznámku právního poradce svých listů, že výše uvedené hodnocení úročení českých bank je běžné u „nejserióznějších“ finančních institucí a …čtenář si může dále dočíst tuto pravdivou poznámku. Chci k tomu jenom poznamenat pár slov a vět.

Na Romano hangos se už vícekrát, naposledy 11. prosince, obracela telefonicky Marie Wünschová z Rokycan s žádostí o pomoc ve svém sporu s Václavem Prokůpkem. Jde o dlouholetého člena Dělnické strany (DS), nyní „dvojku“ zlínské kandidátky DS pro parlamentní volby 2010, který ve vyhledávačích figuruje mj. jako aktér řady podvodů.

KD│ Zpoždění na německé železnici včera nezpůsoboval jen čerstvě napadlý sníh, led a uvízlé nákladní vagóny. Tisíce cestujících čekaly na své zpožděné spoje také kvůli strhaným trolejím. Vlak ICE mezi Hamburkem a Belínem byl zastaven v důsledku krádeže, informoval Spiegel Online.

Na začátku prosince se na netu objevily články o tom, že dva universitní učitelé – psychologové – prof. J. Hoskovec a doc. J. Štikar (společně s dcerou J. Štikara Janou Šmolíkovou) prý opsali část své publikace (cca 130 řádků) z knihy svého kolegy.

To je jistě nemilé a stávat by se to nemělo. Daleko horší je však to, co následovalo.

Odvezou nás rychle moderní auta záchranné služby, aby nás vložila v náruč baziliščí přetvářky frustrovaných zdravotníků. To je jedna z nadsázek a fabulací knihy Mezi životem a smrtí , kterou píši na základě osobních zkušeností. Vyjde letos na jaře, proč neudělat malou „reklamu“ tématu, o které v naší společnosti nikdo nestojí? Nestojí, a přesto končí většina umírajících v nemocnici a jejich blízcí, pokud se vůbec zajímají o svého příbuzného, narážejí na byrokratický systém, na zákazy a příkazy, na strach a mlčení.

KD│ Dlouhodobé čtenáře nemůže překvapit, když zjistí, že po třech textech detailně vysvětlujících, proč jsou v nynějším americkém politickém systému významné reformy nemožné, hodlám věnovat několik dalších diskusi o významných reformách, jež by mohly být součástí funkční odpovědi na krizi naší doby. Klidně přiznám, že je to úsměvné, ale navrhovat vhodné změny, které nebudou ihned uskutečněny, není vůbec tak zbytečné, jak se může ve věku objednávek v požadovaném termínu a okamžitého uspokojení zdát.

Na světě je návrh zákona, který umožní úředníkovi kontrolovat, čím doma topíte. Za tímto účelem ho musíte vpustit do domu a on bude smýčit a šukat po obydlí, aby našel nějakou neplechu. Je jen otázkou, co budou muset naše domácnosti splňovat, abychom prokázali, že ničím špatným netopíme. A kolik toho špatného, třeba PET flašek nebo térového papíru mohu mít doma. Asi nebudu smět mít u spousty hořlavých věcí doma množství větší než malé. Vláda určí již za deset či patnáct let, kolik to je.

Je dobrým zvykem našich politiků, že se před veřejností snaží vzbudit dojem antikomunistických bijců, a to buď programově, jako si to vymodelovala bohumínským usnesením ČSSD, nebo náhodně, při nejrůznějších příležitostech, když jim docházejí nejen argumenty, ale i soudnost. Tak jsme v posledních OVM mohli od předsedy ČSSD Paroubka slyšet, že Strana práv občanů Miloše Zemana je jakýmsi seskupením kolem Šloufa a Melčáka. Jakoby Miloš Melčák nebyl vygenerován právě jeho stranickými druhy, kteří ve Zlíně po tři roky měli v čele městské organizace ČSSD právě asistenta pana Melčáka. Po léta spolupracujícího s dalším funkcionářem zvoleným za Zlín, místopředsedou Zdeňkem Škromachem.

Jak známo, Británii od předvánoc zasáhla sněhová a ledová kalamita, která dosud trvá. Ve středu napadlo i v jižní Anglii dalších cca 20 cm sněhu, na skotské vrchovině až padesát. Velmi silně postižena je také kopcovitá severní Anglie. Na některých místech ve Skotsku je už přes tři týdny kolem metru sněhu. Přes den teplota stoupá na cca -1, nebo na nulu, po setmění ale klesá na -6, -8, ve skotském vnitrozemí až na -20 stupňů Celsia. Situace je tedy taková, že přes den sníh víceméně změkne, v noci zledovatí.

Rád bych přidal pár řádků, které by českému čtenáři trochu situaci vysvětlily, píše Evžen Svoboda.

Bydlím na pobřeží kanálu La Manche, kde je normální přímořské podnebí, kde normálně nesněží a když, tak centimetr či dva a "sněhová pokrývka" trvá také nejdéle dva tři dny.

Jak pan Čulík vysvětluje, měnit pneu na zimní, to tady řidiči nedělají. Není to zapotřebí protože ten normální sněžný poprašek na silnicích a chodnících okres klidně (během několika hodin) uklidí, či posypou směsí písku a soli. A i když neuklidí, rychle to roztaje a je po "tvrdé zimě".

Letos tomu však tak není. Díky snad globálnímu oteplování sněžit začalo už před Vánoci a napadlo sněhu "moře" (skoro 30 cm).

Dost se mluví a píše o hospodářském zotavení. Předseda Spolkového svazu německého průmyslu BDI (Bundesverband der Deutschen Industrie) Hans-Peter Keitel ale poukázal na to, že úrovně předkrizového stavu se s předvídaným růstem v Německu dosáhne znovu až zase r. 2014). A ví se, že se přitom nemyslí na skutečnost, že by existující úvěrová bublina mohla předtím prasknout ...

K poznámce pana Urbana, omezím se pouze na ten sníh, řekněme alespoň toto:

1) Hledisko technické.

Úspěšný úklid sněhu spočívá v tom, že se začne uklízet v krátkém čase poté, co napadal. Nejvhodnější je hrablo či koště a nim ochotné ruce. Když se sníh nechá ušlapat chodci, jde to pak desateronásobně hůř. To jsme viděli v Plzni tento týden a psaly o tom i lokálky novin.

Musím reagovat na článek pana Žáka, jaké že nesmysly to Ostraváci vymýšlejí, aby měli možnost postihnout spalování škodlivého otopu, píše Pavla Cholevová.

Nevím, jak zákon dobře vymyslet, aby postihl lumpy a slušným lidem dal pokoj. Ale velice dobře vím, čím se na Ostravsku topí. Ráda bych v topné sezoně pozvala pana Žáka na procházku po osadě Liščina - to je pár desítek starých finských domků s chudými obyvateli, kousek vedle kriminál, na druhé straně slavná vesnička soužití. Vystoupíte z auta a dostanete facku smradu z umělé hmoty, dřevotřískového nábytku a jiných chuťovek.

Dobrý den pane Žáku,

Chápu Vaše rozhořčení, také se mi nelíbí, že úředníci mají u nás často až příliš (nekontrolovatelné) moci. Ale na druhé straně, jistě znáte úsloví, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, píše Radka Ptáčníková

Během svátků jsem navštívila několik vesnic a městeček na různých místech v Čechách. A to, co by měl být teoreticky čerstvý venkovský vzduch, byla prakticky všude nedýchatelná a smrdutá směs zplodin spalování kdovíčeho z domácích topenišť.

Moje matka Marie Kopcová (nar. 1918) vychovala čtyři syny, včetně mě, a to péčí tak zvaně v domácnosti, což znamená, že z nás v době polofašistických „makarenkovských“ teorií o „studeném odchovu“ apod. udělala skutečné lidi, a my jsme se tak měli možnost vyhnout se v naší generaci téměř celosvětové pandemii deprivace. O jednoho bratra jsem přišel, aniž bych měl možnost sdílet s ním poslední chvíle, a podpořit ho v zásadním okamžiku jeho odchodu z života. I to je důvodem, proč se bráním nechat stejným způsobem – z důvodu absurdních nelidských předpisů a strojového jednání našeho zdravotnictví – nechat odejít ze světa i naši matku.

Kategorie pravice a levice jsou v české publicistice a politice ve stejné míře samozřejmé jako zmatené. Převládá intuitivně komplementární chápání, podle něhož komunistá totalita představovala – podle vlastní sebeprezentace – levici, její odpůrci tedy logicky představují pravici. A protože komunistická totalita není předmětem zkoumání, nýbrž pokřiku a denunciací, nabývají i charakteristiky pravicovosti a levicovosti kuriózních podob.

Podle zprávy americké televizní stanice MSNBC v noci během posledního víkendu minulého roku vytáhly síly NATO ve vesnici Kunar v provincii Nangahar z postelí 10 civilistů, z nich 8 studentů ve věku 12 – 18 let, kteří jim nekladli žádný odpor, a zastřelily je.

Rozumíte tomu, co se děje okolo nás? Vypadá to na totální chaos. Vládne tu justiční mafie, Olovo je vystřídáno Krakaticí či Kubiceho zprávou, všechno se to válí v Krvavých olejích, Kmotr Mrázek dokmotroval a střílejí se kolotočáři. Sedm statečných je ve skutečnosti patnáct - totiž členů Ústavního soudu.

Základem jsou vztahy.

Po četbě článku V. Žítka (31.12.2009 v BL) o tom jak firma T-Mobile poskytla jeho osobní údaje Komerční bance, která na to zareagovala tak, že mu poslala jím nevyžádanou kreditní kartu, jsem se pousmál. Kolik takových případů se v ČR asi vyskytne? Dle mě nemálo. Krize zřejmě ubírá bankám obrat a zákazníky a tak marketingová oddělení vyhlásila o ně boj, píše autor, jehož totožnost je redakci známa.

Komerční banka v tom musí být úspěšná. Usuzuji na to z případu, který se stal na České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze. Všichni studenti i zaměstnanci ČZU, odhadem 15 000 lidí, zahájili nový školní rok 2009/2010 s novou kartou. Ta nahradila ISIC kartu u studentů a “teachers“ kartu u pedagogů. Novou kartu, tzv. UNIkartu, vydává ČZU v úzké spolupráci s Komerční bankou.

Proč k takové změně došlo, když systém ISIC karet fungoval bez problémů? Na to se ptají snad všichni, kdo se na ČZU pohybují. Změnu karet přitom akademický senát ČZU v roce 2007, 2008 ani 2009, dle dostupných zápisů ze zasedání, neprojednával. Jak a proč bylo o změně karet rozhodnuto zůstává záhadou.

"Děsí mě § 345 v novém TZ," napsal nám náš právní poradce. "V odstavci jedna není podmínkou obvinění úmysl "přivodit trestní stíhání", odst. 3 ostatně napovídá, kam to směřuje. Takže je to v podstatě další forma pomluvy, která se bude řešit v trestní linii - a ne v občanskoprávní, jakkoliv zákoník deklaruje pouze podpůrný charakter trestní represe. A ještě samozřejmě poslanci trvali na zachování klasického TČ pomluvy, takže ho tam zase v § 184 najdete..."

Co to může v praxi znamenat? Naprosté znemožnění podávat trestní oznámení.

Měl bych jenom malý dodatek k probíhající "prezidentské" diskusi. Poněkud přízemnějšího hlediska, jak už to u felčarů bývá.

Představme si, že by na území menším než je Praha žilo pražské a brněnské obyvatelstvo. Tato oblast by byla několik let téměř v úplné politické a ekonomické izolaci a představovala by nelegitimní cíl pro vojenské útoky z venku, na něž by mizivá část uvězněných reagovala odpalováním primitivních raket. Tamní populace by z 80% závisela na humanitární pomoci zvenčí a z velké části trpěla nedostatkem pitné vody, potravin a léků. Musela by vybudovat systém podzemních tunelů, aby za zvýšené ceny pašovala ze sousední země dobytek, knihy, lidi i zbraně, jen kvůli holému přežití. Přitom by nešlo o nevypočitatelnou či zákonitou přírodní pohromu, ale o cílenou cynickou politiku.

V prosinci 2009 přispělo finančně na Britské listy 203 osob celkovou částkou 67 486.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 11. 2009 částku 147 734.43 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €1600.09. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.