Len v krátkosti chcem zareagovať na záver pána Kellera v jeho článku "Volby nedopadly špatně" kde napísal:

Rád by som zdieľal jeho optimistické videnie sveta, ale je treba si uvedomiť, že podobne ako v prípade privatizácie v období 90. rokov ani teraz, pokiaľ budú (klasicky pod cenu) sprivatizované podniky ako ČEZ, ČSA a ďalšie vlastníctvo štátu, tak nová vláda demokratickými procedúrami už nič nezmôže. Taktiež už uskutočnené predražené štátne zákazky na nákup toho či tamtoho (vojenská technika) nebude možné len tak vrátiť späť, upozorňuje Josef Trško.

1) Vnímání volebního výsledku jako neúspěchu ČSSD není měřitelné pouze vlastním volebním ziskem této strany. Do Poslanecké sněmovny se nedostal žádný z jejích potenciálních koaličních partnerů, který by reprezentoval levicovou, či alespoň středovou pozici. Neuspěla Suverenita J.Bobošíkové (3,67%), odčerpala však zcela jistě část elektorátu ČSSD; Zemanova SPO (4,33); ani Svobodova KDÚ-ČSL (4,39).

Česká povaha je jako krásná květina, jedním z jejích nejpozoruhodnějších květů je servilita vůči autoritám. Příkladem nám budiž zrušení drobného podnikání v éře Sovětského svazu. Vzali jsme to z gruntu a byli tak snad jediným satelitem, kterému se ho podařilo zcela vymýtit. V současné době pak „Norimberské zákony“ uplatňované v našich hypermarketech, kdy menstruující prodavačky musely být odlišeny od ostatních (samozřejmě pro jejich vlastní dobro), protože jim byla tolerována větší frekvence návštěv sociálního zařízení.

Či podmínky v nošovické automobilce. Těmi, kdo zaváděli tyto praktiky, nebyli zahraniční majitelé, ale čeští posluhovači, kteří chtěli a chtějí sloužit svému pánu lépe než kdokoliv jiný. Nebo lépe řečeno, neměli, či nemají lepších kvalit jak se dostat v hiearchii výše, než bezprecedentním šlapáním po svých podřízených. Myslím, že spoustu zlepšováků si jejich zahraniční nadřízení nedokázali představit ani v nejbujnější fantazii. Dovolte mi tedy abych také přivoněl k onomu neuvadajícímu květu.

Toto není cynický povolební vtip na účet Jiřího Paroubka, ale autentická zpráva z Lidového domu, která včera v podvečer přišla všem novinářům. Idiocie vedoucího marketingu ČSSD tímto prohlášením vyvrcholila.

Komentátoři se víceméně shodují v tom, že se v předvolební kampani chovaly levicové strany, především ČSSD, nekompetentně, arogantně a hloupě. V této souvislosti mě zaujala především poznámka Ladislava Hinnera, který napsal mail sekci PR a marketingu ČSSD se závažnými připomínkami ohledně chyb předvolební kampaně; nestalo se nic.

ČSSD a KSČM skutečně reagují na jakýsi zastaralý, dávno neexistující svět; nejsou schopny reagovat na podstatné a hlubinné změny v myšlení společnosti.

Novinář Eric Best, který poskytuje informace z České republiky zahraničním investorům, shrnul to podstatné z letošních volebních událostí následující větou, která by měla být tesána do kamene: "The electrostate and the military-industrial complex have prevailed."

Případné gratulace k volebnímu úspěchu by tedy měly směřovat ke skutečným vítězům voleb, kteří si v nich prostřednictvím prohnané manipulace s obavami a vzájemnou nedůvěrou občanů zajistili své zájmy, a nikoliv k nyní již dokonce třetiřadým figurám na oko reprezentujícím to, co je ze setrvačnosti dosud nazýváno českou politikou.

Když si čtu další komentáře k proběhlým volbám na BL, tak mne napadá, že levicoví intelektuálové, kteří se tak dlouho považovali za mluvčí lidu a kochali se odporem proti radaru a poplatkům, nějak ztratili náladu. Nestalo se jim něco, co se stalo už dříve marxistům, kteří museli konstatovat, že dělnictvo revoluci nechce a raději se domluví s kapitalisty na státu konzumního typu? Co zbývá potom? Těšit se, až přijde potopa a neposlušné dělnictvo se v krvi vrátí k touze po krvi? Nebo to dělnictvo nějak přinutit k té revoluci? Nebo poučit ty blbé pracující lidi, ty živnostníky a střední vrstvy, o čem vlastně je jejich život a jejich zájmy? Možnost, že by se mohli mýlit samotní levicoví intelektuálové vůbec nezmiňuji, neboť ti si omyl a potřebu sebereflexe nepřiznají... ztratili ostatně zcela kontakt s realitou (čímpak se to vlastně živí?), píše Boris Cvek.

Pozn. JČ: Jsou dvě možnosti. Buď se pravicovým politikům podařilo uskutečnit vynikající politický trik, využít zhnusenosti veřejnosti s dosavadním politickým establishmentem a přesvědčit je, že bez ohledu na politický program a svou pochybnou historii či zázemí jsou strany TOP09 a VV jaksi "nové", takže pro ně lidé velkou měrou hlasovali, protože zhnusenost z dosavadní politiky u nich převážila nad obavou z návratu do předosvícenské éry.

Druhou možností ovšem je, že si čeští voliči drtivou většinou návrat do předosvícenské éry skutečně přejí. V demokracii vychází moc z lidu, a pokud je tomu skutečně tak, nedá se proti tomu nic namítat.

Poznámka KD: Povrchní analogie Borise Cveka se jako obvykle naprosto míjí cílem, protože tentokrát o žádném státu konzumního typu nemůže být přirozeně ani řeči - pokud si voliči namísto vzájemné kooperace a solidarity přejí identifikovat se s pánem typu knížete Schwarzenberga a jedině tímto způsobem pěstovat iluzi vlastního společenského významu. Stejně tak lze ovšem pochybovat o zdravém úsudku levicových intelektuálů, pokud se až donedávna považovali za mluvčí lidu, který v kulturním ohledu přece dávno žije ve zcela jiném halucinačním světě definovaném především bulvárními médii.

Jörg Friedrichs z Oxfordské univerzity právě na základě zkušeností z Japonska, Severní Koreje a Kuby předložil tři možné scénáře reakce společností na blížící se ropný zlom: Predátorský militarismus, totalitární osekávání výdajů, nebo socioekonomická adaptace. Česká republika má teď nakročeno ke kombinaci prvních dvou zmíněných "řešení", což je věru vydatným důvodem k rozjásaným svazáckým zdravicím na počest lidové moudrosti či ke škodolibé radosti z čísi ztracené nálady...

Souhlasím, že marketing sociální demokracie byl nekvalitní svou neoperativností. I když to bylo trochu složitější, než píšete. Ale v zásadě jste to napsal výstižně.

Už jen ta "novost" recyklovaných superdinosaurů, navíc mnohdy partajních turistů v TOP 09... Mně hodně vadilo to, že se důrazně,pádně a účinně nevyvracela ta nehorázná lež ODS o "socialistech u nás, kteří dovedou zemi tam co socialisté v Řecku" - nesmysl dvojnásobný, ke krachu dovedla Řecko Karamanlisova pravicová ekipa, u moci do jara 2009, která vymyslela trik s procenty deficitu, a navíc v ČR takový finanční kolaps nehrozil a nehrozí. - A pan Nečas tuhle nestoudnost trousí vesele dál, bez hnutí brvou, píše Hanuš Karlach.

Pane Čulíku, lze jen souhlasit s vaším článkem "Blahopřeji pravicovým stranám", ALE bez masové podpory všech pravicových médií by pravicové a hlavně "nově vzniklé" strany volby takhle zásadně nevyhrály.I kdyby byly sebelépe levicové strany připraveny před těmito volbami,opravdu si myslíte,že by jim naše pravicová média k tomuto levicovému přesvědčování dala prostor,proč by to dělala?Pro mainstreamová média platí zásada, "koho chleba jíš,toho píseň zpívej" aneb "vrána vráně oči nevyklove". Jediný deník Právo - levostředopravicové médium neví kudy kam a jenom ztrácí čtenáře, píše Irena Kousalová a dodává:

Země česká zmodrala do fialova, a je to určitě i reakce na poslední volební vítězství levice v krajských volbách. Podobně se chovají voliči v řadě demokratických zemí. Vysvětluje to Zdeněk Svěrák v Obecné škole: „Nevolím je, aby nezpychli.“ Co překvapilo, byla druhá nejnižší volební účast. A přitom obě hlavní strany dokázaly strašit občany ne hůře než to umí Drakula ve fiskálně slabém Rumunsku. Jenže i řecké bájné příšery Skylla a Charibda přispěchaly na pomoc jako proslulí solunští bratři před tisícovkou let s batůžkem naplněným liturgickými spisy.

Komentáře k právě skončeným volbám, které jsem si zatím přečetl, jsou poznamenány hořkostí z prohry a beznadějí. Voliči, kteří dopustili faktickou výhru jen zčásti čitelné pravice, si podřízli větev, na níž seděli, říkají. A v příštích měsících na to setsakra doplatí.

O tom posledním, zdá se, není pochyb. Je to však jen chyba voličů? Nepochybily snad především levicové strany tím, že se nechaly zahnat do společenské a generační defenzivy a z voličského elektrorátu dokázaly oslovit líbivými slogany jen nízkopříjmové skupiny obyvatel?

An English version of this article is in

Dovolím si vyslovit názor, že výsledek voleb, který je porážkou pro strany které se více nebo méně cudně nazývají levicové, je velkou nadějí pro levici jako takovou.

Důvody porážky jsou trojí: Tím prvním je to, že lidé, za které naše údajná levice za jejich peníze bojovala, prostě k volbám nepřišli, druhým je to, že KSČM má dlouhodobě nulový koaliční potenciál a ČSSD se díky svému agresivnímu chování vůči svému okolí i uvnitř sebe sama k ní v tomto smyslu významně přiblížila, a tím třetím je to, že naše „levicové“ strany nejsou dlouhodobě ochotny reflektovat vnější změny reality, snad opět kromě nesmyslné agrese vůči nim nebo jejich popírání. Sečteno a podtrženo, vinu na volebním výsledku „levice“ nese především vlastní neschopnost ČSSD a KSČM a to rukou společnou a nerozdílnou, na bohumínské usnesení nehledě…

An English version of this article is in

Ve svém prvním, ještě rozechvělém hodnocení právě skončených sněmovních voleb chci zdůraznit můj základní dojem: voliči ukázali politikům, že už si konečně nedají všechno líbit. Nedávno jsme se v hospodě bavili o tom, že Ivan Langer se jako jednička olomoucké kandidátky ODS musí dostat do Sněmovny. A díky "kroužkování" se nedostal! A není sám! Zázrak. Kamarád mi psal nadšený mail... stále tomu nemůžeme uvěřit. Samotní voliči ODS ho tedy nemohli vystát. Nízký volební zisk dvou hlavních stran lze připsat podle mého názoru jejich zabedněnosti a lenosti.

Ještě než volební komise stihly spočítat všechny hlasy, nemluvě už vůbec o podrobné analýze výsledků, Boris Cvek přispěchal s rychlým, kategorickým, historicko-pedagogickým názorem na výsledek hlasování, v němž po vzoru školometských rozborů povinné četby nastínil, "co tím chtěl volič říci". Jako obvykle se prezentovaný názor autora zakládá zejména na dojmech z jeho osobních dojmů a teorii, že proces vývoje reality je nevyhnutelně tažen kamsi výše jakýmisi platonickými idejemi, takže vážit bychom ho měli podle toho.

Dítěti obvykle stačí jen lehce se dotknout rozpálených kamen, aby si nadosmrti pamatovalo, že to nebyl dobrý nápad. V tomto kontextu se čeští voliči zachovali podobně, jako kdyby to dítě se zájmem pozorovalo, jak se mu ručička na rozžhaveném plátu škvaří na uhel. S nadšením si podkopli už tak chátrající pilíře držící pohromadě poslední funkční zbytky sociálního státu. Zřejmě dospěli k závěru, že už ho v životě nebudou potřebovat. Budiž, dobře jim tak. Až jim to před příštími volbami dojde, lze očekávat, že spíš než do oranžova nebo červena budou volit do hněda. A zase jim to bude patřit.

Rád bych se s čtenáři BL podělil o jedno předvolební dilema a jeho nečekané rozuzlení. Ještě několik dní před volbami jsem si říkal, že si snad hodím korunou. Chtěl jsem takto rozhodnout mezi ODS a TOP09 (nebýt 5% hranice, rozhodoval bych se mezi SSO a piráty). Každá z těchto možností měla nejméně jednu odpudivou "osobnost" (Bém/Kalousek). ODS pro mě představovala potenciálně nejméně špatnou možnost, ale Kalousek Říkal ze všech nejrozumnější věci, píše Pavel Hudeček.

Nemusím být pesimistou, abych viděl černou díru nejbližších čtyř let: Nečase jako ministerského předsedu, Schwarzenberga jako ministra zahraničí (s Vondrou jako jehoo náměstkem), Kalouska jako vicepremiéra s "dozorem" nad hospodářstvím a financemi, Johna jako ministra vnitra.

Škoda, že BBC nemá českou sekci vysílání. Bylo by dobré mít české BBC rádia, ale i televize. Jinak tu žádné nezávislé medium nebude. Je otřesné, jak se Drtinová, Železný, Moravec, ale i další z ČT radovali nad volebními úspěchy TOP 09 a VV. Div, že tam neskákali, píše Jan Lánik.

Pan Golgo, jak je jeho dobrým zvykem, ve svém textu neuvádí žádný zdroj, z kterého by při psaní čerpal, když se zase chutě obul do Cháveze a Castra. Vychází z aktuálně uveřejněné zprávy Amnesty International, na niž se ani nenamáhal odkázat. Musím se přiznat, že jsem ze svého mladického nadšení Chávezem krapet vyrostl. Nicméně si myslím, že je u nás venezuelský prezident konstantně démonizován a redundantně kritizován, a to téměř za každé svoje gesto či slovo, a skuteční gauneři jsou ignorováni jen proto, že mají západní mimikry. Ačkoliv považuji kubánský režim za nedemokratický, domnívám se, že jeho jednostranná kritika u nás je to samé jako pověstné nošení sov do Atén. Snad každé malé děcko ví, že jsou na Kubě porušována lidská práva, neboť indoktrinace u nás začíná již v raném věku.

Kdysi dávno za minulého režimu se v českých zemích vyprávěl politický vtip, v němž sovětský představitel na dlouhý výčet nedostatků "komunismu" v jeho zemi Američanům zoufale odpověděl trapnou větou: "...a vy zase bijete černochy!". Na tento výstižný, byť imaginární příběh si vzpomenu, kdykoliv čtu nářky Fabiana Golga nad strašlivou situací opozice na Kubě - jenže tentokrát se prostě věci odehrávají v opačném gardu.

Výroky pana Lánika nejsou založeny na žádných faktech ani na analýze. Díval jsem se v ČT na 20 hodin předvolebního vysílání a nezaznamenal jsem známku žádné konkrétní radosti v tvářích, hlasech nebo dokonce slovech Moravce, Drtinové či Železného. Pokud chce pan Lánik nebo kdokoliv jiný házet špínu na zkušeného a seriozní novináře v ČT, měl by nabídnout konkrétní fakta.

Na třetím místě je TOP09 s 16.70% hlasů, čtvrtá je KSČM s 11.27%, pátá strana jsou Věci veřejné s 10.88%. Jak Britské listy předpověděly dne 21.5. v článku Lukáše Kantora "ODS a její satelity", strategie rozdělení unavených a zdiskreditovaných pravicových stran na několik stran "nových" zjevně zabrala, stejně jako obrovská mediální kampaň ve prospěch TOP09 a Věcí veřejných. Zdá se, že voliči v ČR jednají podle toho, co jim média řeknou.

Jinak výsledky voleb, zdá se, signalizují zhnusenost voličů z existujících stran a ochotu voličů dát šanci stranám "novým", bez ohledu na kontroverznost jejich programu. Potíž je, že např. strana TOP09 příliš nová zrovna není, pravici se podařil opravdu chytrý trik. (Pokud se straně TOP09 skutečně podaří zavést poplatky za léčení všech nemocí či zranění, které neohrožují život, bude to návrat do středověku, připomeňme, že když v Británii koncem čtyřicátých let vzniklo státní zdravotnictví zdarma, poprvé přišly k lékaři poprvé statisíce lidí s léta zanedbanými chorobami, které předtím nikdy neviděl žádný lékař. Bude to teď taky takové i v ČR?) (JČ)

Průběžně doplňované výsledky voleb ZDE

Jiří Paroubek odchází po čtyřech letech z funkce předsedy ČSSD. Do týdne připraví svůj odchod a předání nástupnictví, jeho role se ujme dosavadní první místopředseda Bohuslav Sobotka. "Je to moje rozhodnutí, aby nedošlo k dezinterpretacím," řekl novinářům. Předpokládá, že prezident Václav Klaus pověří jednáním o vládě za ČSSD, která získala nejvíc mandátů, Sobotku.

Podrobnosti: ZDE

Ve světle výše uvedeného - pokud je to pravda - je záhodno vznášet podstatné otázky o informovanosti voličů v ČR i o roli médií při tom. (JČ)

Volby do Poslanecké sněmovny nejsou jen porážkou „starých“ parlamentních stran, z nichž ve srovnání s r.2006 slušně obstáli jen komunisté. Porážku utrpěla také média a agentury pro průzkum veřejného mínění, kterým se o dosaženém výsledku voleb nesnilo ani v nejbujnějších snech. Jejich neúspěch je citelný zvlášť proto, že skrytě manipulovaly veřejným míněním směrem k upevnění postavení ČSSD a ODS na úkor malých stran. Soukromým institucím to nelze tolik vyčítat, protože nejsou nezávislé, avšak chování veřejnoprávních médií bylo nepřístojné.

V této chvíli jsou mi známy jen předběžné výsledky parlamentních voleb, ale již je zřejmé, že levice a zvláště sociální demokracie proti očekávání zcela propadne. Zdá se, že nejen levice, ale i občané dolních deseti milionů musí dostat za vyučenou, byť jen částečným uvedením pravicových programů do života. Pravice se poučila a podobně jako levicová strana před minulými volbami do krajských zastupitelství stavěla kampaň na slibu zrušení třicetikorunového poplatku ve zdravotnictví, vytáhla i pravice svou mantru a za pomoci většiny médií strašila nebezpečím státního bankrotu.

K bodu 3. článku "Cesta do pekel podle TOP09" bych ráda něco dodala, píše Miroslava Obermajerová.

V roce 2000 jsem odešla do starobního důchodu, který mi byl vyměřen ve výši 5.719,- Kč. V té době činilo holé nájemné za náš panelákový 3+1 o výměře 59 m² 2.057,- Kč, což bylo 36% mého důchodu. V průběhu deseti let se obé zvyšovalo, např. v roce 2007 jsem měla důchod 7.732,- Kč a nájemné činilo 3.030,- Kč, což bylo 39,19%.

V roce 2008 můj důchod činil 8.517,- Kč, kdežto nájemné 4.011,- Kč, tedy 47,09%.

V roce 2009 jsem měla důchod 8.797,- Kč a nájemné bylo 5.415,- Kč, tedy už 61,56% z důchodu.

Jedno se musí přiznat. Letošní volby jsou v historii našeho národa tím nejemotivnějším a zřejmě i nejsledovanějším rozdáváním politické moci. Kampaně pozapomněly na systém slibů a názorových výjimek a rázem skočily do možností osočování, polopravd a vytírání špíny pod kredencí. Jednoduše řečeno už neplatí, že: volili jsme támhlety, protože – ale nevolili jsme támhlety, protože.

Premiér David Cameron upozornil své poslance a pravicový tisk, aby se uklidnili, že neustoupí od plánů své vlády zvýšit daň z kapitálových zisků (tedy ze zisků z akcií či např. z prodeje nemovitosti) až na 40 procent. Dosud byla tato daň jen 18 procent, avšak Cameronova vláda rozhodla, že se kapitálové zisky budou od nynějška v Británii zdaňovat stejně jako normální příjem, progresivním zdaňováním.

Společnost BBC obvinila novou britskou vládu z politického nátlaku. Cameronova konzervativně-liberálnědemokratická vláda totiž odmítla poskytnout svého ministra pro televizní diskusi v pořadu Question Time, jestliže BBC neodstraní z diskusního panelu Alastaira Campbella. Alastair Campbell byl agresivním šéfem pro komunikace v labouristické vládě Tonyho Blaira.

Šéfové BBC oznámili, že vládní nátlak odmítli a pořad se ve čtvrtek večer odvysílal bez přítomnosti zástupce z nové britské vlády.

Britské listy již mnohokrát kritizovaly deník Mladá fronta Dnes, který sám sebe označuje za „největší seriózní noviny v ČR“, ačkoliv se prakticky denně zpronevěřuje principům nezávislé žurnalistiky. Od roku 2006, kdy se redaktoři MF Dnes snažili ovlivnit předvolební atmosféru, uplynuly již čtyři roky; a před letošními nadcházejícími volbami má smysl si připomenout, že v aktivistické činnosti nepolevili autoři MF Dnes po celé volební období: Obhajovali způsob, jímž ODS získala podporu dvou politických přeběhlíků pro vznik pravicové vlády; propagovali umístění nebezpečného vojenského zařízení cizí velmoci na území České republiky; zastávali se hrubě nezdvořilého předsedy vlády Mirka Topolánka; a ve svých článcích systematicky ignorovali a zesměšňovali mínění jedné až dvou třetin obyvatelstva ČR.

Doplněk z pátku 28. května 2010: V dnešním vydání MF Dnes vyšel komentář Karla Steigerwalda s názvem Chcete ho?, v němž je Jiří Paroubek a zbytek společnosti uváděn těmito slovy:

Milé děti, bylo nebylo. Stalo se v roce 0 před 2010 lety, že tenkrát v Judei probíhaly demokratické volby. Pořádaly se jednoduchým způsobem. Obyčejní občané, tací jak Josef a Marie, která byla zrovna těhotná s bůhvíkým, se museli dostavit na sčítání lidu do Betléma. Při těchto volbách tehdejší protektorátní vláda pouze sečetla své občanské rukojmí, ze kterého vydírala daně, a platila tučné výpalné tehdejší unii a vojenskému paktu římského státu.

Tehdejší imperialisté i tenkrát také bojovali za světový mír, a snažili se co nejvíce rozšířit hranice svobody a demokracie. Pouze své ekonomické, politické a mocenské operace jinak nazývali.

Vážení čtenáři,

je nám to trapné a jsme si vědomi, že napínáme vaši trpělivost k prasknutí, nicméně stav finančních prostředků Občanského sdružení Britských listů je k dnešnímu dni 11 284,73 Kč. Nestačí na běžné provozní náklady listu a musíme se bohužel znovu obrátit na čtenáře, kteří pravidelně finančně nepřispívají, aby svůj list podpořili jakoukoliv minimální částkou. Musíme v blízké budoucnosti uhradit přibližně 30 000 Kč za vypracování účetnictví za rok 2009, máme nezaplacené účty za programování systému (v poslední době především dotazníku o postojích čtenářů k dnešnímu režimu a k režimu před rokem 1989; budeme muset hradit také jeho zpracování; provádíme průběžně i další nutné programátorské práce), zkolaboval nám redakční počítač, který jsme museli nahradit, zatím jsme ho nezaplatili; máme celou řadu dalších běžných provozních nákladů, bez nichž se provoz listu prostě neobejde.

Prosíme tedy čtenáře, kteří nepřispívají, o pravidelnější finanční příspěvek. Bohužel je smutnou skutečností, že se Britské listy úplně bez rozpočtu vydávat nedají.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Pro příznivce v zahraničí: Prosíme, neposílejte příspěvky bankovním převodem, české banky si za to účtují poplatek až 600 Kč. Máte-li úvěrovou kartu, pošlete příspěvek po jednoduché registraci pomocí systému www.paypal.com na adresu redakce@blisty.cz.

Bez finanční podpory čtenářů vycházet prostě nebudeme moci. Říkám vám to otevřeně, jak to je.

Děkujeme.

Jak víte, hospodaření Občanského sdružení Britské listy pravidelně zveřejňujeme.

Jan Čulík, šéfredaktor

Milá voličko, milý voliči,

den D nastal a po čtyřech letech dochází znovu na lámání toho největšího mocenského bochníku, který se v České republice peče. I ty, jako svéprávný a plnoletý občan, máš ve vztahu k tomu bochníku určitá práva. Ne snad, že by sis na něj mohla nebo mohl přímo sáhnout, nakládat s tímto bochníkem přímo je doposud v ČR ústavně zapovězeno, ale máš právo přidělit svůj nepatrný drobek někomu jinému, aby jej za tebe spravoval. Tedy alespoň taková je idea zastupitelské demokracie a takové jsou i předvolební proklamace těch, kdo se o tyto drobky ucházejí. Spoléhají na Pavlovův reflex.

Současný vývoj v Česku přinesl jeden závažný poznatek: historie se opakuje. Je sice pravda, že člověk sice nevstoupí dvakrát do stejného proudu, ale pokud vejde do stejné řeky na stejném místě, zapadne do bahna. Po kotníky, po kolena, po pás, a někdy až po uši. Kam až naše země zapadne nyní se ukáže po volbách. Není jisté, zda by se při „kvalitě“ současné politické scény vůbec dalo zabránit nejhoršímu, ale při položení správných otázek bychom se alespoň vyhnuli nemilému překvapení.

Církve v České republice vyhlásily dnešní noc jako „Noc kostelů“. Nabízí občanům volný přístup do kostelů a kaplí, na kostelní věže, do klášterů, atd. Slibují návštěvníkům odborný doprovod, průvodce, ale i aktivizační materiály k povzbuzení zájmu o další návštěvy, občerstvení. Všechno bychom mohli uznat jako pozitivní nabídku naší silně ateisticky poznamenané veřejnosti, směřující k seznámení s duchovním světem věřících lidí, ale i jako nabídku k poznávání naší minulosti. Záštitu akce převzaly osobnosti z politického života, od hejtmanů a primátorů, napříč politickým spektrem. ( Kromě církevních šéfů, jakými jsou primas český Dominik Duka, arcibiskup olomoucký Jan Graubner, kardinál Miloslav Vlk, aj., i šéfové měst Pavel Bém, Jaroslav Kubera, aj.. hejtmani David Rath, Michal Hašek, Jaroslav Palas, Martin Tesařík aj.) ZDE

V článku "Noc kostelů a její načasování" si Miloslav Štěrba stěžuje, že načasováním této akce doprostřed voleb církve nepatřičně zasáhly do jejich průběhu, a navíc zvýhodnily jednu stranu, neboť záštitu nad akcí převzalo několik hejtmanů z ČSSD.

Zdá se mi, že argument článku je uměle vykonstruovaný a příliš chtěný: noc kostelů se v tomto termínu koná každoročně (poslední pátek v květnu) a chabé zapojení hejtmanů z jiných stran je dáno výsledekem posledních krajských voleb (pro zapomnětlivé: jiné hejtmany nemáme) - naopak mezi primátory, kteří akci podpořili, převažují politici z ODS, a to ze stejného důvodu.

Spíše než církevní představitele by měl pan Štěrba snad pokárat prezidenta republiky, který stanovil "nevhodný" termín voleb, a voliče, kteří v krajských volbách hlasovali "nevyváženě", píše Vít Hušek.

Vážená redakce Britských listů,

nejsem pravidelným čtenářem dlouho - maximálně pár měsíců - a Vaše články mne velmi zaujaly. Obdivoval jsem objektivnost a schopnost autorů článků podívat se pod pokličku, kterou nasazují masová média. Jsem mladý student a poslední půlrok sdílím s většinou své generace spíše pravicový názor na budoucí politiku. Jsem však otevřen jakékoli debatě, protože vím, že každý politický názor má své pro a proti. O to více mne překvapuje, jak silně protipravicové články se na Blistech objevují, píše Ondřej Tesárek.

Opravdu mě nepřekvapuje, že jste v den 60.výročí popravy Milady Horákové nepřinesli ani zmínku o této události ... Měli byste se nad sebou zamyslet, píše čtenářka Karolína Štechrová.

Reakce Jana Čulíka: Redakční praxí Britských listů je přinášet nové informace. O tom, že v padesátých letech vládl v Československu totalitní útlak a mnoho lidí bylo nespravedlivě uvězněno a popraveno, se obecně ví, i Britské listy o tom z různých nových úhlů pohledu psaly už mnohokrát.

Psát znovu a znovu o věcech, které jsou notoricky známé, může mít jedině propagandistický význam: jako za komunismu, se list, který to dělá, "demonstrativně a manifestačně hlásí" k určité ideologii. To je urážkou čtenářů a degradací slušné novinářské práce. Nejsme Mladá fronta Dnes, nebudeme přebírat její bolševické praktiky a nic takového dělat nebudeme.

Inspirováni filmem Slavnosti sněženek, navštívili autoři výstavy Milan Mikuláštík a Michal Panoch osm předních českých malířských osobností s dotazem: "Mistře, nemáte tam nějakej nepovedenej vobraz?" Jak na tuto otázku zareagovali oslovení umělci? Přijďte nakouknout do "kuchyně" slavných malířů, abyste zjistili, kdo má občas problémy s barvou, komu nejde kompozice a kdo neumí namíchat správně šeps.

Vystavují:

Nedá se nic dělat, je nutno reagovat na výzvu Petra Nečase, píše čtenář Michal Horák.

An English version of this article is in

Spam, který ve čtvrtek večer rozesílá ODS opakovaně.

Subject: Váš hlas rozhodne!
Date: Thu, 27 May 2010 18:56:09 +0200
From: Petr Nečas petr.necas@ods.cz
Reply-To: tiskove@ods.cz
To: culik@blisty.cz

Přeji hezký den,

věřím, že mi na úvod prominete tento nevyžádaný email.

Rozhodl jsem se Vás oslovit, protože vím, že spousta lidí je znepokojena vysokými dluhy naší země a že mají strach o svou práci. Takové obavy jsou oprávněné. Proto prosazuji řešení, která povedou k novým pracovním místům a zkrotí veřejné dluhy. Neslibuji nesplnitelné. Nabízím nasazení a tvrdou práci.

An English version of this article is in

Česky se řekne: "Pod naším vedením", nikoliv: "pod našim vedením".

Petr Nečas ve svém předvolebním spamu píše:

"Nejsme dokonalí, ale naše problémy řešíme."

Česky se říká:

"Nejsme dokonalí, ale své problémy řešíme."

Musí ODS o sobě vytvářet dojem, že jsou to negramotní burani? Jak budou řešit problémy společnosti, když neumějí ani napsat bez chyby mail či text na billboard?

V sobotní Praze proběhne „úklid veřejného prostoru“ spojený s vyhazováním volebních lístků. Jít volit se vyhlašuje za občanskou pokud ne ctnost, pak přímo povinnost. Ti, kdo nevolí, jsou označováni za líné povaleče a nezodpovědné pod-občany, kteří s hloupostí sobě vlastní odmítají rozhodnout o svých životech. Ale což takhle to otočit?

I nevoliči se vyjadřují, a to velmi jasně. Minimálně říkají, že je nic ze stávající politické nabídky nedokázalo nadchnout ani natolik, aby je to přimělo přijít k volbám.

TOP 09 hlásá, že má ve svém programu řadu převratných návrhů, kterými chce eliminovat propad, resp. vyrovnat ztráty státního deficitu a zadluženosti státu způsobem pro občany značně neobvyklým. Pro upomenutí uvádím některé z nich:

Vážený pane Baťo,

považuji za vhodné kritizovat programy politických stran a s programem TOP 09 dokonce velmi zásadně nesouhlasím. Nicméně bych k Vašemu textu měl jednu velmi zásadní připomínku. Vaše představa o tom, že Romové zneužívají sociálních dávek, zatímco tzv. bílí nikoliv, je podle mého soudu naprosto mylná. Zejména v regionech je mnoho lidí, kteří pobírají podporu či sociální dávky a pracují na černo. Od svých známých mám informace o rozšíření těchto praktik např. v severních Čechách nebo na východní Moravě.

Jak jsme informovali, autoritářské vedení Middlesex University v Británii se rozhodlo zlikvidovat vynikající katedru filozofie. Apelujeme na naše čtenáře, aby podpořili mezinárodní akademický bojkot Middlesex University ZDE.

Univerzita ignoruje tisíce protestních dopisů a 21. května 2010 suspendovala několik svých slavných profesorů a řadu studentů za to, že se pokusili zachránit svou katedru.

Rozhodnutí Glasgow University vyhodit na dlažbu 85 profesorů a výzkumníků vyvolalo velké veřejné protesty, pod jejichž vlivem, jak se zdá, vedení univerzity (možná jen zdánlivě?) trochu ustupuje. V prohlášení univerzitních odborů, datovaném 27.5., se praví:

Západní politická elita přistupuje k násilným střetům v Thajsku obezřetně. Přece jen nejde o neposlušný stát a jeho vedení nepředstavuje pro Západ zásadní problém, jako třeba současná íránská vláda. Bangkok je dlouhá desetiletí spojencem Washingtonu, kupříkladu na přelomu 60. a 70. let pomáhal Spojeným státům v boji proti „komunistické hrozbě“ v Laosu či na domácí půdě proti opozici usilující o sociální smír. Thajsko je západními zeměmi všeobecně považováno za stabilní stát, přestože zdejší vláda utiskuje intelektuály, etnické menšiny, vyznavače minoritních náboženství a dlouhá léta se tu u moci střídaly vojenské junty, nejčastěji během státních převratů. Postoj americké vlády vůči kritické situaci v této zemi je hanebný. Prezident Obama se k těmto událostem nijak nevyjádřil, přestože jsou Spojené státy hlavním nákupčím thajského exportního zboží a zdejší vládě poskytují důležitou ekonomickou a vojenskou podporu.

Sociolog Libor Prudký s kolektivem spolupracovníků vydal publikaci Inventura hodnot: Výsledky sociologických výzkumů hodnot ve společnosti České republiky (Academia, Praha, 2009). Jak název napovídá, kniha je přehledem sociologických výzkumných metod souboru hodnot ve společnosti a zároveň analýzou empirických sociologických výzkumů hodnotového systému občanů České republiky.

Když už v Britských listech planě diskutujeme o tom, zda jsou někteří čtenáři myšlenkově uzavření a xenofobní či nikoliv, není bez zajímavosti shrnout závěry této knihy (str. 287-312):

tisková zpráva

Český hydrometeorologický ústav je oficiální, státem pověřenou, organizací, která vykonává definované činnosti v oborech meteorologie a klimatologie, čistota ovzduší a hydrologie.

Firma Meteopress se snaží v médiích prosadit zprávami o počasí i za cenu „výroby“ vlastních zcela nesmyslných informací, které zaujmou a dobře se prodávají. Nejzávažnějším příkladem byla předpověď tornáda v loňském roce, kterou Meteopress přidal do oficiální výstrahy ČHMÚ.

Předseda peruánské celostátní organizace domorodých obyvatel Amazonie AIDESEP Alberto Pizango byl po návratu z nikaragujského exilu uvězněn.

Chávez musí přestat pronásledovat opozici, konstatuje Amnesty International. Kuba také vážně porušuje lidská práva, upozorňuje tato nezávislá a respektovaná instituce na obranu lidských práv.

Volby začaly. Vrcholí poslední pokusy zvrátit myšlení voličů a přihrát na svoji stranu další volební lístek – nebo alespoň hlasy odebrat od té jiné, která se Vám zrovna nehodí do party (to není to samé). Tak či onak, finále hry o směr naší budoucnosti je v plném proudu. Mnozí z nás již mají odehráno a čekají, jak utkání dopadne.

Na ledovci Myrdalsjökull, který leží na vrcholu islandské sopky Katla, se objevují známky toho, že vulkán ožívá. Experti z University College London tvrdí, že sopka mnohem silnější než ta, která minulý měsíc nadlouho paralyzovala evropskou leteckou dopravu, může vybuchnout už v nejbližší době.

Dobrý den pane Golgo. V povaze Vaší osobnosti je komunikovat provokacemi. Nutíte obranně reagovat na Vaše zjevně hloupé, lživé a urážející výroky. Jistě je to taky forma „novinařiny“, napsal čtenář Martin Novák.

Dobrý Den,

také se omlouvám panu Sergeji Magidovi. Bohužel ho nemohu moc uklidnit. Cítím že v brzké budoucnosti mě a podobné potká stejný osud jako jeho v tom Leningradu. Silikonová omezenost, opíchaná botulotoxinovými injekcemi, znovu hrdě buduje opálenými steroidovými svaly základy pro nový betonový piedestal. Nevím co na něm bude stát teď. Asi velká obří televize co se na nás dívá, dohlédne daleko za hranice a do každé postele.

Lež už zase vyšla do ulic Pravdu hlásat. Není kam utéct, všude je to stejný (říká šašek královně).

Mnozí čtenáři Britských listů mě přesvědčují, že si musím nechat své názory či svůj způsob chování pro sebe, pokud přijdu do nové země jako "host".

Pozn. JČ: Žiji v Británii 33 let. Od samého začátku, když jsem tam přišel, jsem se vždy zásadně choval tak, jak jsem já chtěl, a kritizoval veřejně, otevřeně a důrazně všechno, co se mi nelíbilo. Představa, že by si mi někdo jen dovolil naznačit, "ať táhnu", je neuvěřitelná. S velmi zlou by se potázali. Neodcházel jsem z komunismu proto, abych musel nějakému prostředí musel lézt do zadku. Dal bych jim to velice rychle najevo a velmi rychle by se omluvili. Vždyť je takové očekávání nesmírně urážlivé pro to prostředí samo! )

Zaprvé považuju představu, že jsem v ČR "hostem", za velmi podivnou, protože tu žiju už třináct let.

Dne 27. 5. 2010 Nejvyšší správní soud v Brně zrušil podstatnou část územního plánu města Brna, koridor tzv. Hitlerovy dálnice R43 přes Brno, píše Petr Firbas.

Profesor Bělohradský v zajímavém článku v Právu 19. května „Čtyři důvody proč volit levici“ přesně vystihl slabiny politiky současné české pravice – snad jakoby tím chtěl říci, že volba levice je tou správnou alternativou, už nerozebíral stejně kriticky její postoje k daným problémům. Zkusme nad tím zauvažovat.

Věc: Stížnost na mne neznámého lékaře PSSZ Praha - Západ

Komu: Revizní komise ČLK - Pobočka kanceláře České lékařské komory, Lékařská 2, 150 30 Praha 5

20.4. 2009 jsem byl pozván Lékařskou posudkovou komisí Praha-Západ k posouzení zdravotního stavu ve věci odejmutí Plného invalidního stavu, se kterým jsem nesouhlasil.

Kukulcanův chrám v Chichén Itzá, Mexiko ▶

KD│ Pro znalce úpadku a pádu to byl zajímavý týden. Jsem si jist, že všichni mí čtenáři už vědí, že malé sopce na Islandu se podařilo strčit francouzský klíč do stroje zavedeného byznysu po celé Evropě, když naplnila horní vrstvu atmosféry masivním chocholem jemného brusného skla: A to je přece přesně ta věc, kterou chcete dostat do vstupní trysky vašeho oblíbeného proudového motoru.

JU│ Ruský historik Alexandr Širokorad se v posledním vydání přílohy Nezavisimoj gazety – Nezavisimoje vojennoje obozrenije - znovu vrací ke Katyni. Již v minulém roce Britské listy publikovaly jeho stať "Katyň a Kozí Hory", v níž pokládá některé otázky o tzv. Katyňském případu. Jeho názory jsou nesporně kontroverzní a vybočují z obvyklého pohledu na to, co se v Katyni vlastně stalo - resp. snaží se celý případ vidět v daleko širších souvislostech. Proto také jeho další článek nesporně vzbudí i rozporné reakce. Tentokrát opět předkládá některá fakta a hledá odpovědi, ale obrací se zejména dovnitř ruské společnosti.

Už dlouhé měsíce přemýšlím nad tím, jak se k nastávajícím volbám postavit. V letech minulých jsem v místním tisku před volbami zastával názor, že než volit menší zlo, je lepší nevolit. I nyní se domnívám, že ten kdo se rozhodne nevolit, nevolí zlo, jak se říká a že má právo na svůj názor, který může zastávat z mnoha důvodů a že jím nikoho nepoškozuje.

A je to tu. Už jen několik dnů cesty nás dělí od národní křižovatky, na níž se velmi rychle rozhodnou osudy naší republiky, národa, a samozřejmě každého člověka od Hranice až po Jablunkov – nemluvě o zahraničních investorech, přátel za hranicemi všedních dnů nebo těch, co mají naší českou kotlinu rádi.

Končící předvolební kampaň vypadala do značné míry jako nechtěný souboj. Základní důvody byly dva:

• Chybělo ústřední či velké věcné téma, které by nutilo soupeře ke srozumitelnému a jednoznačnému vyjádření ideový či ideologických specifik;
• Matematicko-politické závěry z průzkumů politických preferencí vykazují dlouhodobě jako nejpravděpodobnější variantu povolebního uspořádání velkou koalici ČSSD a ODS.

Velká témata se z předvolební kampaně vytratila v okamžiku, kdy padla Topolánkova vláda.

Po zveřejnění původních výsledků ankety, na kterou ve stanovené lhůtě odpověděly pouze Strana Svobodných občanů a KSČM, se mi ozvala Strana zelených s omluvou, že moji korespondenci přehlédli a zaslali mi své odpovědi dodatečně. Předkládám je tedy pro doplnění pohledu.

Ani jsem netušil, kolik příznivců mají komunisté mezi čtenáři Britských listů! Po rozboru pracovních aktivit českých europoslanců („Zuzana Roithová zatím nejúspěšnější v Evropském parlamentu“, BL 17. 5. 2010) se mi totiž dostalo hned několik dotčených přípisů v tom smyslu, že snad záměrně znevažuji (anebo upozaďuji) čtveřici poslanců – svých bývalých kolegů – vyslanou do EP za KSČM. A jak v této zemi bývá zvykem, někteří z pisatelů za vznášenou kritikou spatřovali jakési zákulisní rozepře, vyřizování si jakýchsi „starých účtů“, nebo dokonce také i to, že trpím mindráky, jelikož jsem sám nebyl znovu zvolen a přišel tím pádem o lukrativní „koryto“.

KD│ S Řeky je to prostě tak: Vědí, co mají dělat, když korporace plení a kořistí jejich zemi. Vědí, co mají dělat, když Goldman Sachs a mezinárodní bankéři dohodnou s jejich mocenských elitami zfalšování hospodářských údajů a poté sázejí miliardy na to, že se řecká ekonomika zhroutí. Vědí, co mají dělat, když je jim řečeno, že jejich důchody, dávky a pracovní místa musí být omezeny, aby bylo zaplaceno korporátním bankám, které především je ždímají. Vyhlašte generální stávku. Zahajte nepokoje. Vyřaďte centra měst. Vyhoďte ty bastardy. Nebojte se jazyka třídního boje - bohatí versus chudí, oligarchové versus občané, kapitalisté versus proletariát. Řekové na rozdíl od většiny z nás to pochopili, napsal Chris Hedges pro Truthdig.

Virtuální peníze, o nichž píše Jindřich Kalous, jsou drogou moderních ekonomik. (A politik). Drogou vracející nás do dob, kdy levná ropa, mimořádně, byť dočasně příznivá demografická situace a nulová čínská konkurence umožňovaly naplňovat individuální i kolektivní sny, aniž by to někoho příliš bolelo. Drogou, od které se budeme muset dříve či později odpojit; v tomhle má Jindřich Kalous pravdu. Otázka je, jak to udělat, aniž by nám pacient zemřel na abstinenční syndrom.

Milý Petře Nečasi, dne 15.4.2010 jsem vašeho manažera volební kampaně Langera doporučeným dopisem ve smyslu zákona 40/1995 Sb §2 odst.b) informoval, že si nepřeji, aby vůči mně byla ze strany ODS šířena nevyžádaná reklama. Informace v kopii byla zaslána i vám. Od dob minulých voleb a "Smlouvy s voličem" totiž jakékoli dokumenty od ODS považuji za obtěžující.

Nejen, že na jsem na svůj dopis neobdržel odpověď, ale dokonce mi byl adresně zaslán další nevyžádaný dokument "Jasné řešení ODS". Tím došlo k porušení zákona.

Paroubkova ČSSD je zcela legitimní politická strana s programem typickým pro kontinentální levici. Říkám to jako dlouhodobý a zapřísáhlý kritik Jiřího Paroubka a jako volič, který by v těchto sněmovních volbách volil ČSSD, kdyby v jejím čele stál Hašek nebo Špidla (ano, pane Řezáči, jsou takoví voliči, kteří ČSSD nebudou volit kvůli Paroubkovi).

Považuje-li někdo sociální demokracii nebo vůbec levici za komunisty, je sám komunistického smýšlení. Levice vždy proti komunismu bojovala a byla komunistickými režimy brutálně potlačována.

An English version of this article is in

Být někde "doma" je závazek - závazek vůči rodině, vůči komunitě, vůči státu. Být někde "hostem" je závazkem také - vůči hostiteli, jeho kultuře a zvykům. Být přijat jako host je odměna, nikoliv právo. Právo vjíždět do chámů na koni či chodit do synagogy s nepokrytou hlavou je, stejně jako právo chodit v botách do mešity, právo dobyvatele, právo barbara. Být někde "nezvaným hostem" - okupantem, jako Segej Magid v Československu, který do Prahy přijel na sovětském tanku, tak mlčím a k věcem veřejným se v "hostitelské" zemi raději nevyjadřuji. Toto nepsané právo vnuceného soužití respektovali i sovětští důstojníci během dlouhých dvaceti let "internacionální pomoci". A pro jistotu nevycházeli z kasáren.

Vyrovnání s minulostí – málokteré sousloví je v soudobé češtině tolik omíláno, aniž by bylo jasné, co má znamenat. Poznání minulosti? Její vysvětlení? Pochopení? Odsouzení? Či naopak smíření se s ní, jak by český termín vyrovnat se s něčím mohl naznačovat? Odpouštění? Namalování oné příslovečné tlusté čáry? Pak by tu ovšem byla otázka, kde přesně, na kterém místě? Či, nedej bože, zaškatulkování minulosti do předem připravených přihrádek odpovídajících šablonám přítomnosti, aby tu už nestrašila a aby se spokojeně jelo dál?

Svůj malý problém, jak napsat o jiném, větším problému, svěřuji "Britským listům". Vím, že mají určité zásady, které silně prosazují, ale naštěstí jsou demokratické a jsou vydávány ve svobodné zemi, takže jim nic nebrání v tom, aby uveřejnily jiný - tedy můj - názor. Někdo by řekl, že na to "hřeším", ale já bych opáčil, že na to "spoléhám".

Kdo chce v této zemi žít jako host, nechť respektuje práva hostitelova a má ho v úctě, nebo ať táhne.

Těch, co přijeli Československo osvobodit v roce 1945, si vážím a jejich památku ctím. Dokonce tak, že k smíchovskému tanku č. 23, který už na svém katafalku nestojí, protože ho parta buranů pomalovala růžovou barvou a pak ho raději uklidili do vojenského muzea v Lešanech, každý rok přinesu 9. května kytičku šeříků. Na to prázdné místo. Těch symbolických fialkových šeříků, stejně jako před šedesáti pěti lety urvaných z keře u silnice cestou do práce.

V dubnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 202 osob celkovou částkou 38 685.45 Kč. Příjem z reklamy byl 8750 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4 2010 částku 15 861.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.