Amnesty International vydala zprávu o stavu lidských práv ve světě. V souvislosti s jejími závěry si stěžuje, že venezuelský prezident Hugo Chavez pronásleduje opozici, a varuje před tím, že je ve Venezuele autoritářství na postupu. Amnesty International požaduje, aby úřady ve Venezuele přestaly pronásledovat lidi, kteří kritizují vládu, poté, co za posledních několik měsíců byly některé osoby uvězněny z politických důvodů. Jen v březnu byli uvězněni a obžalováni nejméně tři lidé, považovaní za Chavezovy oponenty.

"Vymýšlejí si politicky motivovaná obvinění proti osobám, které kritizují vládu, aby umlčeli kritiku a zabránili jiným vyjadřovat své názory. Prezident Chavez musí přestat pronásledovat ty, kdo mají jiné názory, anebo mluvit proti vládě. Máme také strašné zprávy o pronásledování tiskové svobody a svobody vyjadřování, dokonce i likvidace kritických médií," řekl July Torales, člen mezinárodní světové rady Amnesty International. V rozhovoru pro španělský tisk dodal:

"Měl bych zdůraznit, že Amnesty International se zaměřuje přímo na činy, které porušují lidská práva, a na nic jiného. Jsme organizace, která nemá žádnou ideologickou nebo náboženskou definici."

Co se týče Kuby, která je, jak se zdá, vzorem pro Chavezovu bolívarskou socialistickou revoluci, Torales zdůraznil:

"Situace na Kubě zůstává nesmírně znepokojující. Nedostatek respektu pro občanské svobody, nedostatek svobody vyjadřování a shromažďování, pronásledování a útlak disidentů, věznění vězňů svědomí bez přístupu k spravedlivým soudům, to jsou některé ze znepokojujících otázek. Kubánské zákony nepřijatelně omezují práva na svobody projevu a shromažďování.

Torales dále uvedl tyto znepokojujicí informace:

"18. března bylo sedmé výročí zatčení 75 kubánských disidentů. Z nich zůstává 53 osob ve vězení. Jeden z těch, zatčených v březnu 2003, Orlando Zapata Tamayo, zemřel 22. února 2010 po několika týdnech hladovky na protest proti poměrům ve vězení. Amnesty International naléhavé žádá prezidenta Raoúla Castra, aby propustil všechny disidenty, s nimiž úřady zacházejí neférově. Kuba zoufale potřebuje politické a právní reformy, které by respektovaly hlavní mezinárodní lidskoprávní normy. Dlouhodobé věznění lidí za vykonávání svých práv je jednak tragédií samo o sobě, ale také překážkou dalších reforem. Velmi litujeme situace Guillerma Fariñase, který drží už tři měsíce hladovku, a doufáme, že mezinárodní nátlak od vlád i od obyčejných občanů přiměje kubánské úřady, aby si uvědomily vážnost faktů v případě pana Fariñase."