Česká politická scéna připomíná dvacet let po pádu komunismu třídu nevyzrálých puberťáků: Zdá se, že vědí vše podstatné a teoreticky jsou připraveni složit zkoušku dospělosti. Ve skutečnosti se však většina z nich hádá o nepodstatné věci a v případě těch podstatných pomíjí jádro problému. Zpravidla si nadávají a vzájemně se očerňují. Ke státu přistupují jako ke dojné krávě a předhánějí se, kdo dříve slízne smetanu.

Političtí reprezentanti nebyli podnes schopni definovat klíčové problémy a výzvy, jimž Česká republika čelí nebo čelit bude; a vcelku pochopitelně proto nemá ani odpovídající strategie založené na konsensu obou hlavních politických proudů.

tisková zpráva

Vyjednavači ODS, TOP 09 a VV se dnes shodli na zavedení systému odloženého školného. Dosud však nebyl veřejně předložen jediný nevyvratitelný argument, proč by školné mělo být zavedeno. Zpoplatnění studia neřeší současné problémy českého vysokého školství, nezvyšuje kvalitu vzdělání a také nemůže být prostředkem, jak trvale vyřešit hluboké podfinancování sektoru terciárního vzdělávání.

Slabiny systému odloženého školného se jasně ukázaly při implementaci v zemích jako je Austrálie, Velká Británie nebo Nizozemí - tedy zemích, jimiž se autoři české verze reformy inspirují. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že systém odložených splátek vede k soustavnému skokovému zvyšování školného. V důsledku jeho zavedení dochází také k poklesu veřejných výdajů na vysoké školství.

Ještě před několika měsíci, argumentuje týdeník Observer v analýze několika svých reportérů, souhlasily vlády evropských zemí, tedy skupiny států G20, že nejrozumnějším způsobem, jak čelit hospodářské krizi, je používat keynesovské stimulace ekonomiky a udržovat vládní výdaje. Především v důsledku řecké krize se však evropští politikové zděsili a nyní skoro všichni ve svých zemích prosazují drastické škrty.

Pravostředová koalice Angely Merkelové je zřejmě na pokraji kolapsu. Vláda byla oslabena celou řadou neshod a tvrdých bojů ohledně finančních škrtů, reformy státní politiky i odchodem čelných konzervativců.

Většina Němců očekává, že vláda padne. V průzkumu veřejného mínění to nyní usuzuje 53 procent německých voličů.

Nový nezávislý finanční úřad britské vlády Office for Budget Responsibility (Úřad pro rozpočtovou odpovědnost), který byl nedávno zřízen, aby ministři nemohli manipulovat finanční informace o stavu ekonomiky, zveřejnil v pondělí předpověď, podle níž nebude britský státní deficit a dluh tak velký, jak před volbami očekávala britská labouristická vláda. Od té doby, co zvítězili konzervativci a liberálové, argumentuje nová britská vláda, že situace britské zadluženosti je "mnohem horší", než očekávali.

Břeskné fanfáry, potlesk lobbistů a služebníků, oslavné ódy novinářů. To je jedna, sladká chuť vítězství i porážek ve volbách. Popravy poražených a rituální nabodávání jejich hlav na kůly na hradbách je odvrácená strana téhož. Nicméně pak přijde vystřízlivění a otázka nezdecimovaného zbytku, který bude chtít vládnout, jaká je vlastně vůle voličů? Jaký je mandát vlády v systému, který sám sebe nazval demokracií, aniž by se zeptal autorů toho termínu, dávno mrtvých klasiků politologie, zda s tímto označení budou souhlasit. Je opravdu 26 procent dostatečné pro provádění jakékoliv exekutivní "programové" politiky, nebo takovýto výsledek dostačuje pouze k prosté administraci stávajících nezbytných činností státu?

Britské listy vám přinášejí tabulku, ze které je patrné, že mandát parlamentu je pohopouhých 50,45% a mandát jakékoliv vlády z tohoto parlamentu narozené je tedy hluboce, ale opravdu hluboce nedostatečný. 49,55% hlasů občanů propadlo, nebo svůj hlas neuplatnili. I to je výsledek "demokratického vládnutí" s 62,15% účastí u volebních uren... Napadá někoho z těch, kteří se dnes honosí přídomkem zákonodárce a mají silácké řeči, co všechno změní, co se stane, až těch 49,55% občanů spolu s 24% opozice vyjde rozhořčeně do ulic?

Tisková zpráva sdružení Věda žije

Občanské sdružení Fórum Věda žije! je zneklidněno ambicemi Platformy osobností na podporu reforem (POPR) iniciované sociologem Petrem Matějů a prezentované v médiích počátkem června 2010 jím a ministryní školství Miroslavou Kopicovou.

Ako veľa iných, aj ja už dlhé roky pátram po tom, ktorý je to, ten „bežný prací prášok“. Nie je to ani Ariel, ani Persil. A tuším ani Palmex, ani Biomat, ani Lanza – každý z nich je predsa od toho bežného prášku lepší...

Parlamentné voľby v roku 2010 naznačili, že Slovensko sa zrejme definitívne dostalo na cestu postmoderny. Za pozitívne to však nepovažuje zrejme žiadna strana zastúpená v novej NR SR. Najviac budú nespokojní v konzervatívnej KDH ale nepotešia sa ani v amorfnej SDKÚ-DS napriek tomu, že permanentne túžia po zmenenom Slovensku. Nadšenie neprejavia ani v Most-Híde ďalšej strane nápadne pripomínajúcej subjekty slovenskej politiky na jedno použitie, ktorý sa čoskoro môže začať zmietať medzi stúpencami špecifickej potreby rešpektovania výnimočnosti maďarskej odlišnosti na Slovensku v novom šate a kozmopolitnou skupinkou politických veteránov rozloživších už viacero pravicových politických strán.

Minulý týden došlo v afghánské provincii Hílmand k sestřelení vrtulníku typu Chinook náležejícího NATO. Zpráva izraelského serveru Debkafile tvrdí, že vrtulník byl zničen pomocí přenosné protivzdušné střely; vyjádření Talibánu citované BBC tuto interpretaci připouští. Jak již Britské listy před nějakou dobou informovaly, hnutí Talibán pravděpodobně opravdu disponuje přenosnými protivzdušnými střelami, ale dosud je nenasazovalo, protože potřebovalo několik měsíců na výcvik operátorů. Použití západních přenosných protiletadlových střel islamisty od roku 1986 způsobilo zlom v dosavadním průběhu války, vedlo k porážce tehdejší Sovětské armády a k evakuaci Afghánistánu. Debka dospívá k závěru, že týž osud nyní čeká také Spojené státy, které v Hindúkuši vedou nejdelší válku své historie...

tisková zpráva

Praha, 15. června 2010 – Na 15. červen připadá „Světový den připomenutí násilí na seniorech“ (World Elder Abuse Awareness Day). Upozornit má na fakt, že starší lidé patří mezi nejčastější oběti týrání.

Zkušenost s týráním má podle výzkumu Jihočeské univerzity o domácím násilí více než pětina Čechů starších 60 let. „Většina těchto případů zůstane skryta,“ upozorňuje Jan Lorman, ředitel organizace Život 90. „Oběti mají strach z případných sankcí. Pokud je týrá někdo z rodiny, za chování svých blízkých se stydí,“ doplňuje Lorman. Svou roli hraje také malá pozornost, kterou společnost závažnému fenoménu věnuje.

K závažnému porušování lidských práv dochází i ve světě podnikání a obchodu. České firmy stále častěji přesouvají výrobu do dalších zemí s cílem snížit své náklady. V jiném prostředí se musí potýkat s problémy, jako jsou dětská práce, nedostatečná mzda nebo práce v nebezpečném prostředí. Amnesty International dnes zveřejnila etický kodex, který firmám pomůže zorientovat se ve spleti nástrah souvisejících s podnikáním v rizikových zemích. Dostupný je na nových webových stránkách www.zakazdoucenu.cz. Zahájení kampaně se osobně zúčastnil ministr průmyslu a obchodu ing. Vladimír Tošovský.

Památkově chráněný pivovar v Roudnici n. L. stavěl v 90. letech 17. století italský stavitel Antonio Porta. Patřil k předním barokním architektům v Čechách, kterému byly zadávány významné zakázky. Realizace stavebně i technicky náročné monumentální stavby roudnického pivovaru byla jednou z nich, jak o tom svědčí zachovaná dokumentace.

Každá památka je dokladem naší bohaté historie, nositelkou historické paměti a kulturností našeho národa. Zkázou každé, i sebemenší památky, ztrácíme část toho, co staví naši zemi mezi země s vysokou kulturou a s ojedinělým historickým odkazem. Tím ochuzujeme sebe i naše potomky o jedinečné hodnoty, poškozujeme vlastní město a zbavujeme se neprozíravě toho nejcennějšího, co máme.

Vzhledem k současnému stavu a liknavosti majitele nařídilo město z bezpečnostních důvodů sejmutí střechy roudnického pivovaru, vyřezání nosných i spojných trámů, které byly v intaktním stavu, takže nyní hrozí i zřícení obvodových zdí. Za práce zaplatilo 3.800.000,- Kč. Po tomto zákroku dosud zůstala zachována důležitá část barokního stavitelství, která je dokladem jedinečné technické památky 17. století. Třípodlažní půdní prostory, které unesly 6 vagonů obilí však byly zničeny.

Město vůbec neuvažovalo o možné sanaci této významné a technicky výjimečné barokní památky a přistoupilo k její asanaci. Žádáme, aby se představitelé města Roudnice n.L. postavili k této kauze zodpovědně, zasadili se všemi prostředky o opravu této cenné barokní stavby. Nechali vypracovat projekt na jeho záchranu a neodkladně zahájili opravy, tak aby mohla být využívána i budoucími generacemi občanů Roudnice n.L.

Spravovat Belgické království vypadá i v klidných dobách jako svého druhu zázrak. Po nedělních parlamentních volbách to bude, zdá se, ještě o něco těžší. Volby skončily překvapením, jež může být interpretováno i jako šok. Úspěchem dvou stran, které ještě v posledních volbách (2007) v belgické politice nijak nedominovaly. Teď elektorát vložil právě jim osud země do rukou.

Zkusme se oprostit od emotivních a idealistických předsudků a podívejme se na těsně předvolební situaci realistickýma očima.

Edvard Beneš vydal od 15. října 1942 do 27. října 1945 celkem 143 dekretů pokrývajících bezmála všechny oblasti státní správy, z toho 17 ústavních, 45 z nich (11 ústavních) v Londýně a 98 po návratu do republiky. Pod Benešovými dekrety se často mylně rozumí pouze ty, které byly namířeny proti německé a maďarské menšině. Všeobecně zažitý mýtus je spojuje s odsunem Němců. To je omyl. S výjimkou dekretu č. 33 o zbavení státního občanství nemají s odsunem nic společného.

První skupinou jsou dekrety o konfiskacích majetku. Začínají dekretem č. 5 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě z 19. května, který zavádí pojem státně nespolehlivé osoby .

První část tohoto článku je ZDE

Máme-li dnes jmenovat nějakou skutečně klíčovou historickou událost ovlivňující myšlení i politiku dodnes, je jí zcela nesporně poválečné vyhnání Němců a Benešovy dekrety. Někdo mne zajisté upozorní, že politicky korektní označení je tzv. dekrety prezidenta republiky. Proti tomu hovoří jak Edvard Beneš, který je sám označoval jako mé dekrety, tak i politická korektnost. Muselo by znít tzv. dekrety tzv. prezidenta republiky. Dávám přednost kratší a zažité formě

Jejich nejnovější připomínkou je demonstrativní odhalení sochy Edvardu Benešovi 11. dubna před právnickou fakultou(!) v Brně, iniciované na první pohled bez jakékoli souvislosti, logiky a uchopitelného důvodu Československou obcí legionářskou a Sdružením československých zahraničních letců.

Vážení,

můj 4. soud za pěstování konopí pro léčebné účely tentokrát u Krajského soudu v Táboře proběhne již zítra v úterý 15.06.2010 v 9:00. Více info ZDE, píše Bushka Bryndová.

Děkuji za zájem,

Vážení čtenáři,

je nám to trapné a jsme si vědomi, že napínáme vaši trpělivost k prasknutí, nicméně stav finančních prostředků Občanského sdružení Britských listů je k dnešnímu dni 11 284,73 Kč. Nestačí na běžné provozní náklady listu a musíme se bohužel znovu obrátit na čtenáře, kteří pravidelně finančně nepřispívají, aby svůj list podpořili jakoukoliv minimální částkou. Musíme v blízké budoucnosti uhradit přibližně 30 000 Kč za vypracování účetnictví za rok 2009, máme nezaplacené účty za programování systému (v poslední době především dotazníku o postojích čtenářů k dnešnímu režimu a k režimu před rokem 1989; budeme muset hradit také jeho zpracování; provádíme průběžně i další nutné programátorské práce), zkolaboval nám redakční počítač, který jsme museli nahradit, zatím jsme ho nezaplatili; máme celou řadu dalších běžných provozních nákladů, bez nichž se provoz listu prostě neobejde.

Prosíme tedy čtenáře, kteří nepřispívají, o pravidelnější finanční příspěvek. Bohužel je smutnou skutečností, že se Britské listy úplně bez rozpočtu vydávat nedají.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Pro příznivce v zahraničí: Prosíme, neposílejte příspěvky bankovním převodem, české banky si za to účtují poplatek až 600 Kč. Máte-li úvěrovou kartu, pošlete příspěvek po jednoduché registraci pomocí systému www.paypal.com na adresu redakce@blisty.cz.

Bez finanční podpory čtenářů vycházet prostě nebudeme moci. Říkám vám to otevřeně, jak to je.

Děkujeme.

Jak víte, hospodaření Občanského sdružení Britské listy pravidelně zveřejňujeme.

Jan Čulík, šéfredaktor

Katar by měl být největším zdrojem kapitálu investovaného do zahraničních nemovitostí v roce 2010, uvádí ve své zprávě realitní společnost Jones Lang LaSalle. Katar je největším světovým vývozcem zkapalněného zemního plynu a ropy. Jeho ekonomika byla jednou z nejrychleji rostoucích v roce 2009 na světě. V posledních pěti letech rostla průměrným tempem 17,4 procenta a zastínila tak ostatní země Perského zálivu a producentů ropy, jako je Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Průzkum Reuter's z dubna letošního roku ukázal, že katarská ekonomika bude i v letošním roce pokračovat v rychlém tempu růstu, a to ve výši okolo 16,1 procenta.

Někteří čtenáři se dotazují, co se stalo s výsledky dotazníku o postojích občanů k době před r. 1989 a k éře po r. 1989. Odpovědí je: Zpracováváme je a připravujeme k tomu analytický materiál. Nejprve však musíme vypracovat text v angličtině pro akademickou knižní publikaci na toto téma, která vyjde ve Švýcarsku. Hned poté s výsledky seznámíme v češtině čtenáře Britských listů.

Jan Čulík

šéfredaktor

K zajímavému incidentu došlo v pondělí odpoledne na letišti v Edinburku. Po příletu letadla z Prahy tam zatkli jednu českou cestující, protože britští imigrační úředníci okamžitě zjistili, že se prokázala ukradeným občanským průkazem.

(Po vašem příletu na letiště vkládají britští imigrační úředníci vkládají váš pas či občanský průkaz do počítačové čtečky - systém jim okamžitě oznámí, pokud je průkaz nahlášen jako kradený.)

Kontext je tento: zmíněné cestující ukradli před šesti lety v pražském metru peněženku, vybrali z ní peníze a peněženku s občanským průkazem hodili do kolejiště.

Majitelka občanského průkazu jeho krádež okamžitě oznámila na pražské policii. Večer téhož dne jí však telefonoval pracovník pražského metra s tím, že prázdnou peněženku s občanským průkazem v kolejišti našel. Žena dostala občanský průkaz zpátky a o jeho nalezení Policii ČR už neinformovala.

Platnost občanského průkazu končí nahlášením ztráty české policii, a to nevratně, i kdyby se snad později průkaz někde našel. Policie zjevně splnila svoji povinnost i vůči kolegům ve Velké Británii . Mohu být tedy klidný alespoň v tom smyslu, že mi nikdo na moji kradenou občanku nezpůsobí dluh, exekuci, či se nebude, jsa sám hledán policií, schovávat za moji identitu. Tedy alespoň ve Velké Británii ne, píše Vladimír Šmídl.

Ale co ty instituce v ČR? S bankovními operacemi , prováděnými ve stejné době na dva občanské průkazy už jsme se mohli seznámit před pár lety v pořadech ČT. Potrestán nebyl nikdo, k ,,porušení zákona tedy nedošlo". Mají ti, kdož ověřují totožnost osob (nemám teď na mysli policii) k dispozici čísla neplatných dokladů? Vždyť k utajování těchto čísel není důvod! Ozve se nějaký bankovní dům se sdělením typu "u nás s neplatným průkazem nic nepořídíte" ?

Pane Čulíku, pracoval jsem rok a půl v jedné české ( vlastně ani ne, spíše rakousko-středoevropské ) bance jako bankovní poradce pro drobnou klientelu a za sebe a své kolegy můžu potvrdit, že se alespoň při sjednávání úvěru vždy nahlíželo do databáze neplatných dokladů a bez výtisku z této databáze nebylo možné poskytnout úvěr. Rozhodně by si pracovník banky koledoval o velký průšvih. Ale chápu vaše rozhořčení. Kéž bychom měli britskou důslednost alespoň z poloviny, píše Ján Prečuch.

tisková zpráva

Datum:

15. červen 2010

čas:

16:00 - 18:00

Lokalita:

Brněnské náměstí Svobody u morového sloupu

Popis

Jsme různého věku, různých názorů, různých životů. Jedno však máme společné: NECHCEME ŠKOLNÉ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH!

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, hlava čtvrtá, článek 33: Každý má právo na vzdělání!

(Prosíme aby se účastnici demonstrace zdrželi propagace různých politických stran a hnutí.)

10 důvodů, proč školné není záruka kvalitnějšího VŠ vzdělání:

Po oznámení výsledku voleb na Slovensku. Vždyť premiér Fico se svou slovenskou sociální demokracií získal neuvěřitelných 35 % hlasů voličů, o 200 tis. víc než v minulých volbách, a přesto jeho vládní angažmá končí. V co mohli doufat voliči ČSSD, jestliže i je postihl mečiarovský komplex propadákem případného lidoveckého spojence?

Vážená paní starostko,

jsem občanem města Krnova od svého narození v roce 1976. O deset let později se mí rodiče (můj otec, MUDr. Dušan Cvek, je významný krnovský básník a lékař známý mnoha občanům) s námi dětmi odstěhovali z centra města do příměstské osady Ježník, tehdy díky Bohu panenské a opuštěné. Náš soused, který tu bydlel o třicet let déle, mi vyprávěl, jak místní potok byl plný raků a všude žilo obrovské množství zajímavých živočichů. Já sám jsem na Ježníku zažil běžně zvířata, která v poslední době jaksi zmizela: čolky, mloky, zmije, ježky, ropuchy, ještěrky… a to se na Ježníku vždy těžilo dřevo a např. v roce našeho nastěhování byl vytěžen celý obrovský les za naším domem. Co se tedy změnilo?

Z pokladu krnovských lesů se stalo místo řádění motorkářů, čtyřkolkářů a automobilistů.

Zvolebnieva sa… Pronesl zdánlivě bez souvislosti po nějaké chvilce na mou otázku, co je nového ve slovenské společnosti, před časem můj přítel, když jsme překročili řeku Moravu. Však je to pekný výraz, čo nepovieš…?!? Navíc zrovna svítalo, takže mi ten výraz zvolebnieva sa vytvořil celou řadu asociací a to více jsem se těšil na setkání a diskusi v Hospodárskom klube (www.hospodarskyklub.sk), kam jsem byl pozván. Jen bych rád pro pořádek podotkl, že můj přítel byl poměrně pevně přesvědčený, že Směr a „Robko“ povládnou na Slovensku dál. Program na Hospodárskom klube byl velmi zajímavý a neméně zajímavé byla jak formální i neformální diskuse. Bylo to těsně před českými volbami a také před tragickými povodněmi a tak se dá říci, že téma mých rozhovorů bylo celkem zřejmé. Musím říci, že jsem cítil u mých slovenských partnerů něco jako očekávání změny, naději na to, že po volbách bude něco jinak, ale všeobecně jsem měl pocit, že každý vidí tu změnu a její dopad někde jinde.

Často žasnu, jak může někdo věnovat spoustu času luštění křížovek - při učení se cizím jazyků a speciálně angličtině je to činnost podobná, přitom však přináší veliký efekt, míní čtenář Miroslav Nesrsta.

Jan Keller přehledně zvážil argumenty pro školné a shledal je lehkými. S jeho závěry nelze než souhlasit. Měl jsem, když se jeho článek objevil na Britských listech, rozepsaný článek na stejné téma, ale není důvod opakovat totéž jinými slovy. Proto jen rozšiřující poznámku.

Vysoké školy ohrožuje v našich poměrech už samotná diskuse o školném. Spolu s ministry školství, kteří o zavedení školného uvažují, přichází totiž vždy snižování výdajů na studenta.

Většina z nás, kdo píšeme o globální problematice a rizicích pokračování dosavadního trendu vývoje postindustriální společnosti, to jistě zná. Čas od času se najde někdo, kdo se pokouší zpochybňovat věrohodnost nás jako poslů špatných zpráv tím, že nemáme morální právo stávající stav kritizovat nebo dokonce navrhovat cesty k jeho změně, protože většinou sami jako osoby žijeme mainstreamovým způsobem života, do nějaké míry jsme na různých strukturách "systému" existenčně závislí nebo jich dokonce využíváme ke svému hmotnému prospěchu a tudíž nemáme právo ostatním říkat, co by měli dělat nebo jak by měli žít. Prý zkrátka kážeme vodu a pijeme víno.

V dubnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 202 osob celkovou částkou 38 685.45 Kč. Příjem z reklamy byl 8750 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4 2010 částku 15 861.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.