Amerika nemůže zastavit vzestup Číny

21. 9. 2023

Nedávno Bidenova vláda vydala nařízení zakazující americké investice v Číně, které se týkají "citlivých technologií a výrobků v odvětví polovodičů a mikroelektroniky, kvantových informačních technologií a umělé inteligence", které "představují obzvláště akutní hrozbu pro národní bezpečnost, protože mohou významně posílit vojenské, zpravodajské, sledovací nebo kybernetické schopnosti" Pekingu.

Všechny tyto kroky potvrzují, že se americká vláda snaží zastavit růst Číny. Přesto je velkou otázkou, zda může Amerika v tomto tažení uspět. Odpověď zní: pravděpodobně ne. Naštěstí ještě není pozdě na to, aby Spojené státy přeorientovaly svou politiku vůči Číně na přístup, který by lépe sloužil Američanům a zbytku světa.

Americké rozhodnutí zpomalit technologický rozvoj Číny se podobá pošetilosti, kterou odhaluje staré klišé: zavřít dveře od stodoly poté, co už kůň utekl. Moderní Čína již mnohokrát ukázala, že její technologický rozvoj nelze zastavit.

Od vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 se objevilo několik snah omezit přístup Číny k různým kritickým technologiím, včetně jaderných zbraní, satelitní komunikace, GPS, polovodičů, superpočítačů a umělé inteligence – či výrazně zpomalit její vývoj. Spojené státy se rovněž snažily omezit dominantní postavení Číny na trhu v oblasti 5G, komerčních dronů a elektrických vozidel. V historii jednostranné nebo extrateritoriální donucovací snahy o omezení technologického vzestupu Číny selhaly a v současném kontextu způsobují nenapravitelné škody dlouhodobým geopolitickým partnerstvím USA. V roce 1993 se Clintonova administrativa pokusila omezit přístup Číny k satelitní technologii. Dnes má Čína ve vesmíru přibližně 540 družic a vypouští konkurenta Starlinku.

Když Amerika v roce 1999 omezila přístup Číny ke svému systému geoprostorových dat (GPS), Čína jednoduše vybudovala svůj vlastní paralelní systém globálního navigačního družicového systému (GNSS) BeiDou. V některých ohledech je dnes BeiDou lepší než GPS. Je největším GNSS na světě, má 45 družic oproti 31 družicím GPS, a je tak schopen poskytovat více signálů ve většině světových metropolí. Je podporován 120 pozemními stanicemi, což vede k větší přesnosti, a má pokročilejší funkce signálu, například obousměrné zasílání zpráv. Ostatní státy se již dříve také pokoušely zablokovat technický vzestup Číny, ale neúspěšně. V 50. a 60. letech 20. století, kdy SSSR zadržoval před Čínou technologii jaderných zbraní, zahájila Čína počátkem 60. let svůj vlastní "projekt Manhattan" a v roce 1964 se jí podařilo otestovat svou první jadernou zbraň.

Mnoho opatření, která Bidenova administrativa proti Číně přijala, bylo rovněž provedeno bez zohlednění schopnosti Číny provést odvetu. Čína sice fyzicky nevyrábí mnoho skutečně nenahraditelných součástí amerického technologického systému, ale je si velmi dobře vědoma významu svých surovinových vstupů (vzácné zeminy) a poptávky (generování příjmů) při pohánění amerického inovačního ekosystému a nyní je využívá jako páku. V rámci současné dynamiky vzájemných vztahů začne Čína v reakci na omezení vývozu amerických technologií a kapitálu tyto dva kritické konce hodnotového řetězce stlačovat. Červencový zákaz vývozu galia a germania ze strany Číny byl pouze úvodním výstřelem, který měl Americe (a jejím spojencům) připomenout dominanci Číny v oblasti vzácných zemin a kritických kovů. Země má téměř monopol na zpracování hořčíku, vizmutu, wolframu, grafitu, křemíku, vanadu, fluoritu, telluru, india, antimonu, barytu, zinku a cínu. Čína má rovněž dominantní postavení ve zpracování materiálů nezbytných pro většinu současných a budoucích amerických technologických aspirací, jako je lithium, kobalt, nikl a měď, které jsou zásadní pro rychle se rozvíjející průmysl elektrických vozidel po celém světě.

Amerika a další země sice mají zásoby nerostných surovin mnoha z těchto materiálů, bylo by však naivní se domnívat, že lze jednoduše přepnout na těžbu a výrobu. Jen vybudování potřebné infrastruktury pro těžbu a zpracování bude trvat nejméně tři až pět let. A to nemluvíme o náboru a školení kvalifikovaných pracovních sil nebo získání potřebných provozních a ekologických povolení pro tyto činnosti. Obojí se může ukázat jako nemožné. Zpracování vzácných zemin je vysoce toxická a ekologicky destruktivní činnost. Je nepravděpodobné, že by taková povolení byla udělena. Jestliže má Arizona potíže sehnat kvalifikované pracovníky pro výrobní závod TSMC a vypořádat se s odporem domácích odborů proti dovozu zahraniční kvalifikované pracovní síly, je nepravděpodobné, že by Amerika dokázala vytvořit podobné kapacity pro zpracování materiálů.

Americká opatření, která mají Čínu připravit o přístup k nejmodernějším čipům, by dokonce mohla poškodit velké americké společnosti vyrábějící čipy více než Čínu. Čína je největším spotřebitelem polovodičů na světě. V posledních deseti letech Čína dováží obrovské množství čipů od amerických společností. Podle americké obchodní komory dovezly čínské firmy v roce 2019 od amerických firem polovodiče v hodnotě 70,5 miliardy dolarů, což představuje přibližně 37 % celosvětových tržeb těchto firem. Některé americké společnosti, jako například Qorvo, Texas Instruments a Broadcom, získávají z Číny přibližně polovinu svých příjmů. Z čínského trhu pochází 60 procent příjmů společnosti Qualcomm, čtvrtina příjmů společnosti Intel a pětina tržeb společnosti Nvidia. Není divu, že se generální ředitelé těchto tří společností nedávno vydali do Washingtonu, aby varovali, že vedoucí postavení amerického průmyslu by mohlo být kontrolou vývozu poškozeno. Americké firmy poškodí také odvetná opatření Číny, jako byl například květnový zákaz prodeje čipů od americké společnosti Micron Technology. Na Čínu připadá více než 25 % tržeb společnosti Micron. 

Obrovské přebytky příjmů z těchto prodejů do Číny byly vloženy do výzkumu a vývoje, což zase udržovalo americké čipové společnosti v předstihu. Obchodní komora odhaduje, že pokud by Spojené státy zcela zakázaly prodej polovodičů do Číny, americké společnosti by přišly o 83 miliard dolarů ročních příjmů a musely by zrušit 124 000 pracovních míst. Musely by také snížit své roční rozpočty na výzkum a vývoj nejméně o 12 miliard dolarů a kapitálové výdaje o 13 miliard dolarů. To by jim v dlouhodobém horizontu ještě více ztížilo udržení konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku. Americké polovodičové firmy si bolestně uvědomují, že kroky USA proti Číně v oblasti čipů poškodí jejich zájmy více než zájmy Číny.

Chips Act nemůže dotovat americký polovodičový průmysl donekonečna a neexistuje žádná jiná globální poptávková základna, která by Čínu nahradila. Ostatní země vyrábějící čipy budou své produkty prodávat do Číny (jako tomu bylo v minulosti) a americká opatření budou zbytečná. A tím, že Amerika zakázala vývoz čipů a dalších základních vstupů do Číny, předala Číně svůj válečný plán na roky dopředu. Čínu tak přiměla k budování soběstačnosti mnohem dříve, než by tomu bylo v opačném případě. Před zákazem komponentů ZTE a Huawei se Čína spokojila s tím, že nadále nakupovala americké čipy a soustředila se na přední hardware.

 

Celý text v anglickém originále ZDE