Venezuela na pokraji války: Maduro hraje argentinskou falklandskou kartou, aby se udržel u moci

2. 12. 2023 / Fabiano Golgo

čas čtení 4 minuty
 
Když argentinská vojenská diktatura ztrácela podporu elit, prezident Generál Leopoldo Galtieri si vykopal vlastní hrob, když zahájil vojenské dobrodružství na Falklandských ostrovech, kterým Argentinci vytrvale říkají Malvíny, a prohrál válku proti Spojenému království, a to vyústilo v pád režimu a návrat demokracie. Dne 2. dubna 1982 vojska diktatury násilím dobyla zpět ostrovy, které Argentina prohlašovala za součást svého území. Trvalo to 74 dní bojů na souši, na moři i ve vzduchu. Poté se vzdaly před kolosální operační skupinou vyslanou Londýnem.

 

Tři dny předtím, 30. března, byla masivní pouliční mobilizace Ústřední dělnické strany a politických stran vyzývající k "¡Elecciones ya!" ("Volby hned!") tvrdě potlačena, stovky lidí byly zraněny a zadrženy a byl jeden mrtvý. V bojích na těchto ostrovech v jižním Atlantiku zahynulo 649 Argentinců a 255 Britů. Byl to výstřel do tmy pro občansko-vojenskou diktaturu, která se snažila udržet u moci. "Malvíny" jsou však součástí identity a pocitu sounáležitosti Argentinců. 

Nyní se venezuelský diktátor Nicolás Maduro snaží použít stejný nešťastný trik, aby se udržel u moci. Nedávná dohoda se Spojenými státy uvolnila sankce výměnou za uspořádání voleb za účasti opozičních kandidátů v roce 2024. Ve strachu ze ztráty pozice, kterou si zajistil řadou protidemokratických opatření, jež rozleptávají systém od doby, kdy Hugo Chávez provedl státní převrat a uvěznil zemi pod vlivem levicového populismu, který přiměl 8 milionů obyvatel k útěku do jiných zemí kvůli šancí na přežití, neboť Venezuela zbankrotovala kvůli mizernému hospodaření malé skupiny obchodníků s drogami, kteří se dostali k moci, se Maduro snaží hrát na téměř neomylnou kartu vlastenectví a vyhroceného nacionalismu, kterou v současnosti tak často používá krajní pravice: Maduro se snaží podnítit obyvatelstvo k válce a k invazi do Guayany. 

Konflikt mezi Venezuelou a Guyanou má původ v územním sporu o oblast Essequibo, který se datuje od konce 15. století, tedy do koloniálního období, kdy obě země byly pod kontrolou evropských mocností. Region Essequibo je oblast uzavřených lesů s nízkou hustotou obyvatelstva, v níž se však nachází ropa, nerostné suroviny a žije zde obyvatelstvo, převážně domorodé.

Spor se v posledních letech znovu rozhořel kvůli smlouvě Guyany se společností ExxonMobil o těžbě ropy v moři ve sporné oblasti. Ačkoli je nepravděpodobné, že by tento konkrétní případ přerostl v ozbrojený konflikt, k napětí kvůli vytouženým zdrojům bude docházet i nadále. V období před objevením ropy v konfliktu převládala diplomacie, zatímco období po objevení ropy bylo složitější. 

Guyana je nejrychleji rostoucí ekonomikou v regionu a díky soukromé těžbě ropy se stala novým zřítelnicí oka USA v regionu. Země má značné zásoby ropy, zejména v bloku Stabroek, který provozuje společnost ExxonMobil. Jsou zde prokázány zásoby ve výši více než 5 miliard barelů, které se jistě budou zvyšovat novými objevy. V únoru 2020 se v první fázi těžby na ložisku Liza těžilo 120 000 barelů denně a do konce roku 2019 se plánuje zvýšení těžby na 340 000 barelů denně a do konce příštího desetiletí na 1 milion barelů denně.

Venezuela tvrdí, že platné jsou hranice z roku 1966, které byly stanoveny dohodou s Anglií před získáním nezávislosti Guyany. Guyana naproti tomu požaduje Pařížské dohody z roku 1899, které určuje její současné hranice. Venezuela 3. prosince svolala lidovou konzultaci, aby zjistila, jaký je postoj Venezuelanů k oblasti Essequibo. 

Guyanské obranné síly mají 4 600 osob. Venezuela má silnou 515 tisíc vojáku a armádu s vysokými vojenskými investicemi a podporou zemí jako Rusko a Írán.

Pokud by Venezuela chtěla Guayanu anektovat, mohla by tak učinit bez větších vojenských ztrát. Problém je politický: co by USA proti Caracasu podnikly? Jaké by byly sankce vůči Venezuelanům ze strany mezinárodního společenství? Našla by se domácí politická podpora pro válku s čistě ekonomickými cíli? 

Mezinárodní soudní dvůr, nejvyšší orgán Organizace spojených národů (OSN), rozhodl v pátek 1. prosince, že Venezuela nemůže anektovat Essequibo, kterou Caracas prohlašuje za svou, a požádal ji, aby se vyhnula jakékoli iniciativě, která by ohrozila status quo s touto hraniční zemí. "Venezuela se musí zdržet jakýchkoli kroků, které by změnily situaci, jež v současné době na sporném území platí," uvedl soud. Mezinárodní soudní dvůr rozhoduje o sporech mezi státy. Jeho rozhodnutí jsou závazná, ale nemá pravomoc je vymáhat. 

4
Vytisknout
3346

Diskuse

Obsah vydání | 5. 12. 2023