Avšak nejradikálnější papež dvacátého století, Jan XXIII., byl také zvolen ve stejném věku, 78 let, v roce 1958 jako krátkodobý kandidát. Jenže když o pět let později zemřel, do té doby radikálně pozměnil charakteristiku papežského úřadu. Učinil ho lidštějším a přístupnějším - a zahájil druhý vatikánský koncil, který se pokusil církev zreformovat.

Volba kardinála Ratzingera - vynikajícího konzervativního teologa - je možná součástí militantních snah křesťanství znovu se prosadit tváří v tvář světskému, avšak horoucímu a často fanatickému světu. V to budou doufat konzervativci po celém světě.

Ratzinger bude ve své víře neoblomný - jeho přezdívkami jsou "boží rottweiler" a "pancéřový kardinál". V posledních letech vydal Ratzinger papežovým jménem prohlášení, že homosexualita je zlo, že ostatní náboženství a křesťanské sekty jsou defektní, že ženám v církvi by nemělo být dovoleno ani zpívat ve sboru ani ministrovat u oltáře. To není moc místa pro dialog či smíření.

Je to bezpochyby kontroverzní a radikální volba. Ještě v úterý na Svatopetrském náměstí pokrčil mluvčí jednoho čelného amerického kardinála s nechutí nosem nad myšlenkou, že by se Ratzinger mohl stát papežem. Ne, zdůraznil tento kardinál, Ratzingera on určitě nebude volit.

Nový papež byl bezpochyby volbou kardinálů, kteří pracují ve Vatikánu.

Dokáže kardinál, který po dobu posledních 24 let nekompromisně hájil víru jako prefekt Kongregace pro doktrínu víry, instituce, která se kdysi jmenovala Inkvizice, zahájit dialog se světskými, pluralitními společnostmi, tím, že je osloví novými myšlenkami?

Podrobnosti v angličtině ZDE